Hlavní navigace

Úskalí společného zdanění manželů

13. 3. 2007
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Letos podruhé mohou manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, uplatnit společné zdanění svých příjmů. Tato novinka však nepřinesla rodinám s dětmi jen daňové úspory, ale i řadu nejasností a komplikací a také zvýšení administrativní zátěže finančních úřadů.

Změna je život

Už jsme si pomalu zvykli, že v Česku se zákony mění jako na běžícím pásu. Například zákon o daních z příjmů byl za poslední dva roky novelizován celkem devatenáctkrát! Tato legislativní smršť ve formě neblahých přílepků k věcně nesouvisejícím zákonům přinesla pár novinek. Často se ale jednalo jen o změny zákona, které byly motivovány více či méně neúspěšnou snahou odstranit, nebo alespoň zmírnit nejasnosti vzniklé při jeho předchozích novelizacích. To se týkalo i společného zdanění manželů.

Hned po zavedení této novinky vyvstala urgentní potřeba odstranit problém spočívající v časovém nesouladu termínu vracení přeplatku na dani jednoho manželů a placení daňového nedoplatku druhého z manželů. Přestože měl jeden manžel díky společnému zdanění přeplatek na dani, druhému z manželů hrozilo penále za pozdní úhradu daňového nedoplatku. Přímo do zákona se tak dostalo ustanovení, podle něhož správce daně musí provést převod vratitelného přeplatku vzniklého ze zaplacených záloh na daň u jednoho z manželů na osobní účet druhého z manželů ke dni splatnosti daně, pokud ho o to manželé požádají.

Obdobně bylo do zákona doplněno ustanovení, jímž byla zrušena povinnost platit zálohy na daň u toho z manželů, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně. Další změny pak přinesly doplnění a zpřesnění některých ustanovení tak, aby ubylo pochybností, jak je v praxi vykládat (např. že společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně u obou manželů nebo že nezdanitelné části základu daně si může uplatit i ten z manželů, který neměl žádné zdanitelné příjmy).

Daňové přiznání

Interaktivní daňové přiznání: Nejsnazší cesta k v vyplnění daňového přiznání.


Diskriminace podnikatelů zůstává

Daňová spravedlnost je jedním ze základních principů, z nichž by měl vycházet daňový systém. V praxi je však téměř nemožné zajistit, aby byl jakýkoliv daňový systém vnímán všemi skupinami poplatníků jako spravedlivý. Snaha zlepšit tuto situaci změnami daňových zákonů přitom paradoxně může do systému vnést další diskriminační prvky a posílit tak jeho nevyváženost. V případě společného zdanění manželů se oprávněně mohou cítit diskriminováni především podnikatelé, a to hned z několika důvodů.

Vcelku bez problémů mohou společné zdanění svých příjmů uplatnit manželé, kteří jsou oba zaměstnáni a nemají jiné významné příjmy z podnikání či pronájmu, popřípadě oba úspěšně a se ziskem podnikají. Pokud se ale některému z manželů v podnikání příliš nedaří nebo jeden podniká a druhému plynou příjmy ze zaměstnání (závislá činnost), popř. žádné zdanitelné příjmy nemá (např. žena na mateřské dovolené), narazí při společném zdaňování příjmů na komplikace, s nimiž nemusí být lehké se v rámci platných daňových předpisů vypořádat.

V zákoně je uvedeno několik omezujících podmínek, které uplatnění společného zdanění manželů v některých případech znemožňují:

Podle § 13a odst. 4 nelze uplatnit společné zdanění manželů za zdaňovací období, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období

  1. má stanovenu daň paušální částkou,
  2. má povinnost stanovit minimální základ daně,
  3. uplatňuje způsob výpočtu daně z příjmů spolupracujících osob anebo z příjmů dosažených za více zdaňovacích období,
  4. uplatňuje slevu na dani v souvislosti s investiční pobídkou,
  5. podává daňové přiznání v souvislosti s prohlášením nebo zrušením konkursu.

Z pohledu daňové spravedlnosti je kontroverzní především ustanovení, které možnost společného zdanění příjmů upírá všem manželům, z nichž alespoň jednoho se týká minimální základ daně. Pokud by ale tento manžel s podnikáním v průběhu zdaňovacího období skončil, minimální základ daně by se ho netýkal a výhod společného zdanění manželů by při splnění ostatních podmínek mohl využít. Podnikatel, který to nevzdá, přestože se mu nedaří, je tedy oproti nezaměstnanému pobírajícímu dávky státní podpory daňově znevýhodněn.

Další úskalí, a to nejen pro podnikatele, představuje neslučitelnost společného zdanění manželů s uplatněním daňové ztráty z podnikání nebo pronájmu převedené z předchozího zdaňovacího období. Poplatník si buď může snížit daňový základ o převedenou ztrátu, nebo své příjmy zdanit nižší sazbou díky převodu jejich části na manželku formou společného zdanění. Obojí najednou nelze. Odpověď na otázku, zda bude pro manžele výhodnější, aby zdanili své příjmy společně, nebo každý zvlášť, záleží především na výši příjmů každého z manželů, výši uplatnitelné ztráty, ale i na dalších okolnostech.

Využít institutu společného zdanění manželů nemohou ani podnikatelé, kteří část svých příjmů převádějí na spolupracující osoby, ale ani osoby, na něž je část příjmů převáděna. Toto omezení lze pochopit, převádí-li podnikatel část svých příjmů na svou manželku. V nijak výjimečných případech, kdy jsou spolupracujícími osobami další osoby žijící s podnikatelem ve společné domácnosti (rodiče, dospělé děti), už to tak pochopitelné není a opět to zavání diskriminací.

Výpočet daňové povinnosti za rok 2006

On-line daňová kalkulačka pro výpočet daňové povinnosti za rok 2006. Vhodná též pro zjištění, zda se vám vyplatí podávat daňové přiznání při společném zdanění manželů.

Pozor na zálohy!

Nejasnosti kolem platby záloh na daň a jejich zúčtování při uplatnění společného zdanění manželů byly jedním z legislativních nedodělků, který v loňském roce zkomplikoval život tisícům lidí. Novelizované znění zákona o daních z příjmů tyto nejasnosti odstranilo jen z části. Již není pochybností o tom, že zálohy na daň nemusí platit ten z manželů, který před společným zdaněním neměl žádné zdanitelné příjmy. Méně jasno o výši záloh na daň ovšem je v případech, kdy má jeden z manželů příjmy ze zaměstnání a druhý z podnikání, popřípadě jsou oba tyto druhy příjmů různě zkombinovány.

Řada žen na mateřské dovolené loni až z upomínky finančního úřadu zjistila, že měla platit zálohy na daň. Podle zákona musí platit zálohy na daň všichni poplatníci, kteří na dani za předchozí zdaňovací období zaplatili více než 30 tisíc Kč a nepřevažoval u nich příjem ze závislé činnosti. Zálohy tak měly platit i ženy na mateřské dovolené, které ve svém daňovém přiznání uvedly třeba jen pár tisícovek příjmů z pronájmu nebo podnikání a kvůli příjmům převedeným v rámci společného zdanění od manžela u nich daňová povinnost překročila zmíněnou hranici 30 tisíc Kč.

Podle výkladu Ministerstva financí se výše záloh na daň určí nikoliv jen z loňských vlastních příjmů toho kterého z manželů, ale z celé poloviny společných příjmů obou manželů, kteří uplatnili společné zdanění. Je-li tedy manžel zaměstnán a jeho manželka na mateřské vykáže příjem z podnikání nebo pronájmu, pravděpodobně by na zálohách zaplatili daleko víc, než bude nakonec činit součet jejich daňových povinností. Manželka by totiž měla platit zálohy na daň i z poloviny loňských manželových příjmů a manželovi bude jeho zaměstnavatel srážet zálohy na daň z jeho letošních příjmů, o které se ovšem v rámci společného zdanění opět podělí s manželkou. Oba manželé by tak kvůli nepřiměřené výši záloh vlastně úvěrovali stát.

V takovémto případě nezbývá, než aby manželka požádala finanční úřad o prominutí povinnosti platit zálohy na daň. Podle § 67 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, správce daně může v odůvodněných případech stanovit zálohy na daň jinak, popřípadě zrušit povinnost daň zálohovat. Pokud finanční úřad vyměřil kvůli neplacení záloh penále, lze požádat o jeho prominutí.

skoleni_15_4

Nezapomeňte včas požádat o prominutí placení záloh! Zálohy na daň se platí vždy z poslední známé daňové povinnosti. Máte-li důvod, proč požádat o prominutí placení záloh na zdaňovací období roku 2007, měli byste tak učinit nejpozději v květnu!

Příští rok naposled?

Otázka, jak budeme zdaňovat své příjmy v příštích letech a do jaké podoby bude transformováno společné zdanění manželů, zatím zůstává nezodpovězena. Je však jisté, že na přípravě změn české daňové soustavy se intenzivně pracuje. Snahu zjednodušit a zefektivnit výběr daní přitom nepokládá za prioritu jen současná koaliční vláda pod vedením ODS. Již v loňském roce zřídil tehdejší sociálně demokratický ministr financí Bohuslav Sobotka expertní skupinu s cílem vypracovat materiál obsahující návrh nového řešení problematiky zdanění příjmů a majetku, která navrhla řadu změn, včetně návratu k individuálnímu zdanění příjmů.

Důvodů, proč společné zdanění manželů nejspíše nezůstane zachováno ve stávající podobě, je hned několik. Tento institut trpí od svého zavedení řadou nedostatků a kromě daňových úspor rodinám s dětmi přinesl i spoustu komplikací a dodatečnou administrativní zátěž finančním úřadům. Proti jeho budoucí existenci ale především hovoří fakt, že s plánovaným snížením progresivity daňových sazeb společné zdanění manželů založené na přesunech společných příjmů do nižšího pásma sazby daně ztrácí smysl. Je tedy pravděpodobné, že manželé s dětmi budou tímto způsobem zdaňovat naposled už jen své letošní příjmy.

Souhlasil/a byste se zrušením společného zdanění manželů?

  • Ano, bez náhrady.
    7 %
  • Ano, ale jen s kompenzací jiných daňových úlev.
    5 %
  • Ne, zvýšily by se daně.
    1 %
  • Ne, je to výborný způsob podpory rodiny.
    85 %
  • Nevím.
    2 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).