Ke změně ve vyplácení rent jsme dostali řadu dotazů, a tak si vše ještě jednou pokusíme vysvětlit.
(Těch, kterých se to týká, problematiku moc dobře znají, lépe než leckteří právníci, i když jim není zřejmá podstata aktuálních změn, ale pro ostatní raději znovu krátce vysvětlíme, oč jde, co to úrazové renty vlastně jsou.)
Už několikrát jsme si řekli, že pracovní úraz či nemoc z povolání si často vynutí přechod zaměstnance na hůře placenou práci, nebo dokonce poškozený ztratí schopnost pracovat a vydělávat si zcela.
Zaměstnanci se proto přiznává pravidelné odškodnění – renta v podobě náhrady za ztrátu na výdělku příslušející po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, resp. při uznání invalidity z uvedených důvodů. Renta je ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody, kterého poškozený dosahoval před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání, a stávajícím výdělkem v současném povolání, a to s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Nejde o sociální dávku, a tak jsou nevhodná rozhořčení projevená v některých čtenářských reakcích, že stát zase pomáhá nějakým „nemakačenkům“ a autor tomu ještě dělá reklamu. Renta je zasloužené pojistné plnění pro ty, kdož si poškodili zdraví při práci. Všichni zaměstnavatelé ostatně odvádějí úrazové pojištění, jehož výše závisí na rizikovosti práce, která se u nich koná.
Jak se renta počítá
Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se však nepřihlíží. Dosahuje-li naopak zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci.
Výše náhrady se tedy počítá podle této rovnice:
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU NA ZDRAVÍ – PŘÍJEM PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘIZNÁNÍ INVALIDNÍHO DŮCHODU – INVALIDNÍ DŮCHOD
Pokud se ale poškozený i s podlomeným zdravím snaží a i přes handicap jeho výdělek dosahovaný po skončení pracovní neschopnosti nebo přiznání invalidního důchodu poklesl méně, ale jen proto, že vykazuje zvýšené pracovní úsilí (pracuje přesčas, přivydělává si atp.), k výdělku dosaženému právě takovým zvýšeným pracovním úsilím se nepřihlíží, tento se mu do aktuálního výdělku nezapočítává. Nikdo by vás neměl trestat za to, že se snažíte více pracovat i přes zdravotní handicap. Tento přístup vystihuje následující rovnice:
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU NA ZDRAVÍ – PŘÍJEM PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘIZNÁNÍ INVALIDNÍHO DŮCHODU + VÝDĚLEK ZE ZVÝŠENÉHO PRACOVNÍHO ÚSILÍ – INVALIDNÍ DŮCHOD.
Počítá se i výdělek třeba na částečný úvazek. Stěžoval si jeden čtenář, že autor neví, o čem píše, protože jemu snižují rentu, přestože pracuje jen na částečný úvazek. Ale to je přirozené, že člověk se zdravotním handicapem má sjednánu kratší pracovní dobu, ale i o takový výdělek se renta snižuje.
Jestliže ale zaměstnanec dosahuje svým zaviněním, tedy nikoliv v důsledku zdravotního omezení, nižšího výdělku než jiní zaměstnanci vykonávající srovnatelnou práci, pak se postupuje podle této rovnice:
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU NA ZDRAVÍ – PŘÍJEM SROVNATELNÝ – INVALIDNÍ DŮCHOD
Takže horší nebo nekvalitní třeba úkolová práce se penalizuje.
Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna zaměstnavatelem, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si zaměstnanec bez vážných důvodů opomenul vydělat.
V takových případech se postupuje podle těchto zjednodušeně vyjádřených rovnic:
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU ZDRAVÍ – ZAJIŠTĚNÝ PŘÍJEM Z NABÍDNUTÉ, ALE ODMÍTNUTÉ PRÁCE – INVALIDNÍ DŮCHOD
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU NA ZDRAVÍ – PŘÍJEM OPOMENUTÝ – INVALIDNÍ DŮCHOD
Když poškozený nesežene novou práci
V případě, že se poškozený zaměstnanec, jemuž je vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku (renta), stane např. v důsledku ukončení zaměstnání uchazečem o zaměstnání v evidenci úřadu práce, tak je mu renta i nadále poskytována ve stejné výši i v době, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Jestliže poškozenému zaměstnanci před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhrada poskytována nebyla, tedy se stal takříkajíc ihned po vzniku škody na zdraví a na výdělku uchazečem o zaměstnání, chybí zde tzv. poúrazový výdělek, tedy výdělek, který by se pro účely stanovení renty porovnával s výdělkem před vznikem škody. Proto je pro případy, že je poškozený veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, zákonem stanovena fikce výdělku ve výši minimální mzdy.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy.
V praxi bylo dosud sporné, zda se má v tomto případě při výpočtu náhrady vycházet z aktuální výše minimální mzdy, nebo z výše minimální mzdy platné v den zařazení poškozeného do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud se počítalo s aktuální (postupně valorizovanou) výší minimální mzdy, jako to činila Česká pojišťovna, přičemž ale Nejvyšší soud potvrdil, že to tak je, resp. bylo v pořádku, tak se často stávalo, že renta, která by měla s ohledem na všeobecný nárůst cen a mezd růst, aby byla zajištěna nesnížená životní úroveň poškozeného bývalého zaměstnance, klesala. Hodně čtenářů si nám na to stěžovalo.
Tento problém se netýkal těch, kterým rentu vyplácí Pojišťovna Kooperativa, neboť ta dobrovolně zvolila výpočet výhodnější pro poškozené, tedy zápočet původní minimální mzdy, v nevalorizované výši.
Změna předpisů
Zákon č. 181/2018 Sb. novelizující zákoník práce, zákon o vojácích z povolání a zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů tento problém konečně s účinností od 1. 10. 2018 řeší. Nadále se jako fiktivní výdělek uchazeči o zaměstnání, který je zároveň poživatelem renty (náhrady), bude jako (fiktivní) příjem započítávat minimální mzda ve výši „platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání“.
Poživatelům, kterým byla dosud počítána aktuální, valorizovaná, výše minimální mzdy, tedy stále vyšší a vyšší fiktivní výdělek, a proto se jim renta snižovala, se renty od 1. 10. 2018 přepočítají a dostanou nově více peněz. Nic se však podle novely zákona nebude doplácet zpětně. Zpětné doplácení přichází v úvahu jen výjimečně, a to v minimu odůvodněných případů, pokud se někdo špatně vypočtené renty domáhal soudní cestou.
Kdo si polepší a kdo ne
Pokud tedy byla někomu počítána aktuální výše minimální mzdy, ačkoliv se poškozený stal uchazečem o zaměstnání v době, kdy byla nižší úroveň minimální mzdy, bude mu renta navýšena, protože se mu postupem doby renta snižovala více a více s každou valorizací minimální mzdy.
Pokud po dobu registrace úřadem práce nedošlo k navýšení minimální mzdy (to bude případ lidí čerstvě poškozených na zdraví, např. aktuálně v roce 2018) nebo úrazová pojišťovna zohledňovala onu původní výši minimální mzdy, jako to dělala Pojišťovna Kooperativa, k navýšení renty nedojde. Všichni se však mohou těšit na valorizaci rent, která bude provedena k 1. lednu 2019, jako se tak děje každý rok. My si však pojďme na příkladu vysvětlit, kdo a o kolik dostane více peněz nyní – již od 1. 10. 2018.
Příklad
Nikdo ze čtenářů, kdo si nám stěžoval nebo žádal další vysvětlení k článku Některým zaměstnancům po úraze stoupne renta. Komu se zvýší a kdo si polepší? neuvedl potřebné konkrétní údaje o výši své renty, době jejího pobírání, zohledňovaných příjmech atp., a tak musíme pro vysvětlující modelový, zjednodušený příklad zvolit náhodná čísla.
Vezměme si např. zaměstnance, jehož výdělek před vznikem škody, k níž došlo řekněme v roce 2015, dosahoval výdělku 25 000 Kč. Řekněme, že mu byl vyměřen invalidní důchod druhého stupně (tzv. částečný invalidní důchod) ve výši 6000 Kč. Renta by tedy zdánlivě měla činit 19 000 Kč. Ale nebude tomu tak.
Nesmíme zapomenout na zápočet minimální mzdy, jestliže poškozený nenašel novou práci, a tak skončil na úřadu práce. (Pokud by však byl zaměstnanec uznán tzv. plně invalidním, tedy mu byl přiznán invalidní důchod III. stupně, tak nemůže být úřadem práce registrován jako uchazeč o zaměstnání, tudíž by mu problém neměl vůbec vzniknout. Řekněme, že by dostal invalidní důchod ve výši 11 000 Kč, potom by se mu doplácela, a to bez snižování, tedy postupně valorizovala renta 14 000 Kč.)
V roce 2015 činila minimální mzda 9200 Kč. Ty je nutno započítat jako fiktivní výdělek, tedy odečíst od renty našemu prvnímu poškozenému z úvodu příkladu, u něhož předpokládáme invalidní důchod II. stupně. Takže: 25 000 Kč původního výdělku – invalidní důchod ve výši 6000 Kč – minimální mzda 9200 Kč = 9800 Kč. Renta by tedy mohla činit 9800 Kč.
Ale ani to není správný výpočet, protože v té době – v roce 2015 – se totiž ještě uplatňovaly tzv. snížené sazby minimální mzdy pro poživatele invalidních důchodů – pro ně činila minimální mzda jenom 8000 Kč. Započítávat jako fiktivní výdělek se mělo tedy jenom 8000 Kč, a ne 9200 Kč, tedy snížit rentu jen o 8000 Kč, takže měla činit 11 000 Kč (25 000 Kč – 6000 Kč – 8000 Kč), a ne pouhých 9800 Kč. To jasně potvrdil nedávno Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku z května roku 2018 (spis. zn. 21 Cdo 472/2018).
Takže i když se nic nebude doplácet zpětně a skutečně se měla počítat aktuální výše minimální mzdy, tak kdo zavčasu zažaloval toto nedopatření, tak by měl u soudu uspět a k doplatku se dostat i zpětně. Musela být totiž, dokud byly rozdílné sazby minimální mzdy pro invalidy, počítána sice aktuální výše minimální sazby, ale v její snížené výši.
Kde se mohla stát chyba
Ale my budeme pokračovat ve výpočtu. Od 1. 1. 2016 byla zvýšena minimální mzda ze zmíněných 9200 Kč na 9900 Kč. Jestli tedy někdo zohlednil poživateli invalidního důchodu zápočet vyšší minimální mzdy, té od 1. 1. 2016 valorizované, nepostupoval správně, protože pro poživatele invalidního důchodu nadále zůstala minimální mzda jen ve výši 8000 Kč.
Nemělo tedy k žádnému snížení renty dojít. Jejich fiktivní výdělek zůstal stejný i přes valorizaci minimální mzdy. Teprve až při valorizaci k 1. 1. 2017 mohla být zohledněna standardní výše minimální mzdy, která vzrostla na 11 000 Kč, protože snížené sazby minimální mzdy pro poživatele invalidních důchodů byly zrušeny.
V tu dobu s ohledem na opravdu razantní nárůst minimální mzdy pro poživatele invalidních důchodů mohlo dojít k velkému snížení renty. Navíc došlo ke zvýšení důchodů. Takže samotná valorizace renty byla minimální. Podobně k 1. 1. 2018 došlo ke zvýšení důchodů i minimální mzdy, což se projevilo na snížení rent.
Žádejte konkrétní vysvětlení u plátce
Jak tedy vidíte, správnost výpočtu, resp. naopak možné chyby, které se přitom mohly stát, lze pouze nastínit, nelze podat příklad-návod vhodný pro všechny. Nelze nějak orientačně říci, kdo dostane o kolik navíc. Ale podstatou změny je prostě odstranit shora nastíněná snížení renty v důsledku zvyšování minimální mzdy. Každým případem je potřeba se pečlivě zabývat individuálně a pracovat s konkrétními údaji.
Ledaže by nám do redakce nějaký čtenář rychle poslal svůj přehled např. od uvedeného roku 2015 – vždy původní výši renty a důchodu atp. Naopak procentuální výše valorizace renty, jakož i výše minimální mzdy, je dána právními předpisy, to nepotřebujeme. Můžeme to pro vás spočítat. Ale má smysl ještě další článek? Nebylo by lepší žádat vyúčtování po pojišťovně? Předpokládám, že by mohla každému automaticky nebo určitě aspoň na žádost zrekapitulovat přepočet renty, aby si vše mohl zkontrolovat. Pokud vám pojišťovna nevyhoví, můžete uplatnit stížnost u zaměstnavatele.
Ostatně, pokud dochází k soudnímu sporu, zaměstnanec žaluje zaměstnavatele odpovědného za škodu, která mu vznikla např. pracovním úrazem při práci pro něj, pojišťovna je jen vedlejším účastníkem řízení.
ČLÁNKY DO MAILU