Hlavní navigace

Některým zaměstnancům po úraze stoupne renta. Komu se zvýší a kdo si polepší?

Richard W. Fetter

Poškození pracovním úrazem pobírající rentu už nebudou tratit na zvyšování minimální mzdy. Novela zákona zajišťuje, že se renty za zdraví poškozené při práci už nebudou při valorizaci minimální mzdy snižovat těm, kdož nesehnali nové zaměstnání. A to doslova na poslední chvíli…

Doba čtení: 5 minut

Totiž nebýt změny zákona, tak se renty poživatelům – uchazečům o zaměstnání nadále snižují, a to možná i těm, kterým se dosud nesnižovaly, protože Nejvyšší soud se vyslovil pro snižování renty o aktuální, valorizovanou výši minimální mzdy, a ne jen o tu původní, ve výši, kdy se stal poškozený nezaměstnaným.

Pracovní úraz či nemoc z povolání si často vynutí přechod zaměstnance na hůře placenou práci, nebo dokonce poškozený ztratí schopnost pracovat a vydělávat si zcela. Zaměstnanci se proto přiznává pravidelné odškodnění – renta v podobě náhrady za ztrátu na výdělku příslušející po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, resp. při uznání invalidity z uvedených důvodů, a to ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody, kterého poškozený dosahoval před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání, a stávajícím výdělkem v současném povolání, dosahovaném po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání, a to s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Když poškozený zaměstnanec skončí na pracáku

V případě, že se poškozený zaměstnanec, jemuž je vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku (renta), stane např. v důsledku ukončení zaměstnání uchazečem o zaměstnání v evidenci úřadu práce, je mu renta i nadále poskytována ve stejné výši i v době, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Podle § 271b odst. 3 věty druhé zákoníku práce, pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Problém však nastává v případě, že poškozenému zaměstnanci před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhrada poskytována nebyla. V případě, že se poškozený stane uchazečem o zaměstnání, chybí zde tzv. poúrazový výdělek, tedy výdělek, který by se pro účely stanovení renty porovnával s výdělkem před vznikem škody. Proto je pro případy, že je poškozený veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, zákonem stanovena fikce výdělku ve výši minimální mzdy.

Podle § 271b odst. 3 věty první zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. V praxi je přitom sporné, zda se má v tomto případě při výpočtu náhrady vycházet z aktuální výše minimální mzdy, nebo  z výše minimální mzdy platné v den zařazení poškozeného do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud se počítá s aktuální výší minimální mzdy, může se stát, že renta, která by měla s ohledem na všeobecný nárůst cen a mezd vrůst, naopak klesne. Jak je to možné? Připomeneme si vysvětlení na jednoduchém příkladu.

Příklad

Kupříkladu při poslední valorizaci k 1. lednu 2018 se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady upravoval tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě (již dříve) zvýšený podle pracovněprávních předpisů, zvyšoval o 3,5 %. (Připomeňme, že o příslušnou procentní sazbu se zvyšuje rozhodný průměrný výdělek, nikoliv samotná náhrada.)

Jestliže průměrný výdělek zaměstnance před úrazem činil např. 20 000 Kč a po úrazu činí 16 000 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku představovala 4000 Kč.

Jestliže se provedla valorizace náhrady za ztrátu na výdělku, pak se (původní skutečný, posléze již po dalších valorizacích už jen fiktivní) průměrný výdělek 20 000 Kč zvýšil o 3,5 % na 20 700 Kč, a proto vyplácená náhrada na 4700 Kč.

Zaměstnanci, který po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pracuje, se tak zvýšila náhrada o 700 Kč. (Více v článku Renty za poškozené zdraví se od ledna 2018 zvyšují. Projděte si pravidla.)

Avšak v případě zaměstnance se stejným rozhodným výdělkem, který je registrován úřadem práce, tomu tak není.

Jestliže jeho průměrný výdělek činil 20 000 Kč a od něho se odečítala do 31. 12. 2017 minimální mzda ve výši 11 000 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku činila 9000 Kč.

Po valorizaci by od 1. 1. 2018 měla činit 9700 Kč, když by se od valorizovaného fiktivního průměrného výdělku 20 700 Kč odečetlo 11 000 Kč (dosavadní výše minimální mzdy), jenže, pokud byla odečtena nová – aktuální – valorizovaná výše minimální mzdy, to jest 12 200 Kč, náhrada činí toliko 8500 Kč.

Náhrada se tak snížila o 500 Kč.

Od kdy vyšší renty

Novela zákoníku práce a zákona o vojácích z povolání a zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů tento problém konečně po mnoha a mnoha letech řeší, neboť nadále se bude jako fiktivní výdělek uchazeči o zaměstnání, který je zároveň poživatelem renty (náhrady), započítávat minimální mzda ve výši „platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání“.

Ke zvýšení náhrad u těch poživatelů, kterým byla dosud počítána aktuální, valorizovaná, výše minimální mzdy (a nově bude počítána původní výše minimální mzdy), dojde od dne účinnosti novely. Novelizační zákon přitom nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Jestliže se tedy stihne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů ještě v srpnu 2018, bude účinný od 1. října 2018 (pokud k vyhlášení předpisu dojde až v září 2018, bude účinný od 1. listopadu 2018).

Kdo si polepší a kdo ne

Poškozeným se však částky, které jim v důsledku zvyšování minimální mzdy vyplaceny nebyly, vracet zpětně nebudou, ale od nabytí účinnosti zákona jim již bude zohledněna výše minimální mzdy, která byla pro každého jednotlivého poškozeného zaměstnance platná v den, kdy byl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

diners2018

Pokud tedy byla počítána aktuální výše minimální mzdy, ačkoliv se poškozený stal uchazečem o zaměstnání v době, kdy byla nižší úroveň minimální mzdy, bude renta navýšena. Pokud po dobu registrace úřadem práce nedošlo k navýšení minimální mzdy nebo úrazová pojišťovna zohledňovala onu původní výši minimální mzdy, k navýšení renty nedojde.

Zvažte, zda pokračovat v soudech o doplatky

Mnozí poškození zaměstnanci se domáhali doplatku k rentě soudní cestou, ale musíme je varovat, protože i přes novelu zákona nejspíš většinou neuspějí. To si vysvětlíme příště v dalším pokračování.

Našli jste v článku chybu?