Výše vašeho důchodu závisí zjednodušeně řečeno na tom, jak vysoké jste měli během života příjmy, ze kterých jste odváděli pojistné, a jak dlouhou dobu pojištění jste takto získali.
Zároveň se dá ale bohužel říci, že výši důchodu ovlivňuje i to, zda máte v pořádku podklady pro důchod. A je veřejným tajemstvím, že to není žádná samozřejmost. O tom jsme se ostatně přesvědčili na vlastní kůži:
Vyzkoušeno: V podkladech pro důchod jsou nedostatky. Chybí léta pojištění
Když úřad nespolupracuje: úředníci nemají právo vás odmítat, chcete-li doplnit doby pojištění
Na doplnění dob důchodového pojištění byste neměli čekat až na dobu, kdy budete chtít žádat o penzi. A to z mnoha důvodů. Firmy, kde jste pracovali, už nemusí existovat, vaši možní svědkové pro doložení dob už nemusí být na světě, vy už nemusíte mít sílu podklady shánět, všechny nashromážděné podklady mohou před doručením na úřad během vašeho života shořet nebo se jinak znehodnotit. A dalším pádným důvodem je, že kompletní doby pojištění možná budete potřebovat dřív, než by vás kdy napadlo.
Z důchodového pojištění se totiž vyplácí také invalidní a pozůstalostní (vdovské, vdovecké a sirotčí) důchody a nedostatky v evidenci vás nebo vaši rodinu mohou stát statisíce korun na nižších dávkách. V dnešním článku se zaměříme na výpočty ušlých peněz při invalidním důchodu, v tom následujícím pak na ušlé prostředky na pozůstalostních penzích.
Invalidní důchod je o nemocech, ne úrazech
Jak se chovat, abyste se zbytečně nepřipravovali o peníze? Přečtěte si články v seriálu Jak dosáhnout na co nejvyšší důchod?
Počet příjemců invalidního důchodu v ČR podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) každým rokem mírně klesá. Na konci roku 2021 jich bylo 414,6 tisíce. V minulém roce ve věku 18–64 let pobíralo invalidní důchod 6,5 % osob. Tento podíl se v čase příliš nemění,
uvedl k datům za minulý rok Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Drtivá většina příčin invalidity přitom připadá na různá onemocnění. Na poranění a další vnější příčiny připadá jen malý podíl případů. Ani pokud se tedy straníte rizikových sportů a činností, nemůžete nikdy s jistotou vyloučit, že neskončíte v invalidním důchodu.
Doba pojištění hraje velký vliv
Neevidované doby důchodového pojištění přitom mohou paradoxně mít podle Jiřího Šafaříka, experta na důchodovou problematiku ze společnosti Freedom Financial Services, větší dopad na rodinný rozpočet už během produktivního života. Zatímco řádný starobní důchod začne člověk pobírat až od dosažení důchodového věku, uvažujme orientačně po dobu dvaceti let, invalidita ho může potkat kdykoliv. Může tak přijít o významnou část peněz, na které by měl normálně nárok, a to i po výrazně delší dobu ve srovnání se starobním důchodem,
vysvětlil.
V případě invalidního důchodu má na jeho výši vliv stupeň invalidity, výše příjmů a délka pojištění, která u tohoto druhu penze hraje velkou roli.
Doba pojištění se pro tyto účely skládá z doby pojištění získané před vznikem invalidity a tzv. dopočtené doby.
Doba pojištění před vznikem invalidity se stanovuje stejným způsobem jako pro starobní důchod.
Dopočtená doba je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou byste mohli odpracovat, pokud byste se nestali invalidními. Při splnění daných podmínek se započte plně, ale může být i krácena kvůli neevidovaným dobám, pokud jejich délka překročí zákonem dané limity,
informoval Šafařík s tím, že se krátí v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod vůči celkové době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod.
Studium se u invalidního důchodu započítává
Pamatujte, že pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje také doba studia na střední nebo vysoké škole v ČR (po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia). A to i po roce 2009.
Náhradní doba pojištění je období, ve kterém se neodvádí pojistné, a přesto se za určitých podmínek započítává do doby pojištění pro důchod. Pokud během ní nemáte příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, jedná se o tzv. vyloučenou dobu.
Toto pravidlo se liší od zápočtu studia pro stanovení starobního důchodu. Tam se přístup v čase měnil. Ještě před rokem 1996 se totiž studium před dosažením věku 18 let hodnotilo jako doba pojištění a započítávalo se ze 100 %. Studium po dosažení 18 let, pokud probíhalo před rokem 2010, se hodnotilo jako náhradní doba pojištění započtená (jen v rozsahu prvních šesti let tohoto studia) pouze z 80 %.
Doba studia po roce 2009 už se bohužel pro účely stanovení důchodu vůbec nepovažuje za náhradní dobu pojištění. Od roku 2010 je studium vždy dobou vyloučenou (kromě zmíněného zápočtu pro účely stanovení nároku na invalidní důchod, kdy se i nadále považuje za náhradní dobu pojištění).
Právě doba studia přitom chybí v evidenci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) velice často, a to i doba studia z let před rokem 2010, kdy se zohledňuje i pro účely starobního důchodu. Na denní bázi se setkáváme s tím, že v IOLDP nejsou uvedená všechna studia. Ta je nutné doplnit skoro vždy. Méně časté jsou případy, kdy v evidenci ČSSZ chybí doby výdělečné činnosti či evidence na ÚP – ale stává se to, a proto je dobré si veškerou úřední dokumentaci schovávat,
řekla serveru Měšec.cz Jiřina Holubová, vedoucí oddělení penze Freedom Financial Services.
Neevidovaná doba je období ve vaší evidenci, o kterém nemá úřad žádný relevantní záznam i přesto, že ve skutečnosti jste v této době v minulosti pracovali, studovali nebo např. pečovali o dítě. Je tedy nutné doplnit k těmto dobám doklady, aby je mohla ČSSZ zaevidovat jako dobu pojištění, náhradní dobu pojištění či vyloučenou dobu. Čím méně neevidovaných dob, tím vyšší důchod dostanete.
Pokud byste měli hodně neevidovaných dob, může vám chybět i doba pojištění pro vznik nároku na samotný důchod. ČSSZ tyto chybějící doby aktivně nedohledává. Je na vás, abyste je doložili.
Kromě chybějících údajů v evidenci může podle ní délku neevidovaných dob negativně ovlivnit také nevhodné počínání kvůli neznalosti podmínek zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Kromě snahy se během produktivního života vyhnout nekrytým dobám byste si měli pravidelně jednou za čas požádat ČSSZ o výpis z vaší důchodové evidence, tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP). Na jeho zaslání máte nárok jednou ročně bez poplatku. Máte-li digitální identitu, najdete přehled vaší důchodové evidence i IODLP kdykoli na ePortálu ČSSZ.
Jak sníží neevidovaná doba invalidní důchod?
Abychom ilustrovali, jak důležitou hraje kompletní evidence roli ve výši důchodu, ukážeme si rozdíl na modelovém příkladu od Freedom Financial Services.
Uvažujme muže-zaměstnance se stabilním hrubým příjmem 38 000 Kč, který se stal ve 35 letech invalidním. Následující tabulka ukazuje výši invalidního důchodu pro všechny tři stupně invalidity v závislosti na různé délce neevidovaných dob získaných v období od 18 let věku muže do vzniku nároku na invalidní důchod.
| Výše důchodu | Neevidovaná doba | Osobní vyměřovací základ | Invalidní důchod I. stupně | Invalidní důchod II. stupně | Invalidní důchod III. stupně | Doba pojištění |
|---|---|---|---|---|---|---|
| maximální | 0 roků | 37 971 Kč | 9085 Kč | 11 677 Kč | 19 454 Kč | 46 let |
| snížená o | 1 rok | 35 259 Kč | 8814 Kč | 11 270 Kč | 18 640 Kč | 45 let |
| snížená o | 2 roky | 32 546 Kč | 8233 Kč | 10 399 Kč | 16 897 Kč | 41 let |
| snížená o | 3 roky | 29 834 Kč | 7782 Kč | 9722 Kč | 15 544 Kč | 38 let |
| snížená o | 4 roky | 27 122 Kč | 7450 Kč | 9225 Kč | 14 550 Kč | 36 let |
| snížená o | 5 let | 24 410 Kč | 7038 Kč | 8607 Kč | 13 314 Kč | 33 let |
Pozn.: Všechny výpočty jsou provedeny na úrovni roku 2022 (v současné hodnotě roku 2022), čili bez vlivu budoucího růstu průměrných mezd.
Jeden rok neevidované doby (doby nekryté českým pojištěním) sníží dobu pojištění o tento jeden rok (dopočtená doba pojištění by byla započtena plně). Osobní vyměřovací základ by se snížil na 35 259 Kč. Tomu by odpovídalo snížení invalidního důchodu (2. řádek v tabulce).
Počínaje dvěma roky neevidované doby by se již doba pojištění pro invalidní důchod snížila ne o dva, ale o čtyři roky, neboť dopočtená doba pojištění by se započetla ve sníženém rozsahu,
zdůraznil Jiří Šafařík.
Z tabulky je vidět, že osobní vyměřovací základ se sníží na 32 546 Kč a invalidní důchod už klesne progresivně. Délka doby nekryté českým pojištěním má tedy na výši invalidního důchodu zásadní vliv, nejvýraznější pak pro třetí stupeň invalidity.
Při pěti letech neevidovaných dob by invalidní důchod pro první stupeň invalidity klesl o 2047 Kč, pro druhý stupeň invalidity o 3070 korun a pro třetí stupeň invalidity o 6140 Kč měsíčně.
Může vás to stát i miliony
Šafařík ale varuje, že celkový dopad bude ještě výraznější. Invalidnímu důchodci bude vyplácen invalidní důchod do 65 let (po dobu 29 let). Od 65 let mu pak vznikne nárok na starobní důchod ve výši, v jaké mu náležel dosavadní invalidní důchod. Nebo může pojištěnec požádat o řádný (obecný) starobní důchod. Pokud by byl vypočítaný starobní důchod nižší než invalidní důchod, bude ponechán invalidní důchod.
My budeme pro účely dalších výpočtů předpokládat, že starobní důchod bude vyplácen ve výši dosavadního invalidního důchodu.
Pokud byste se stali invalidními ve 35 letech a váš invalidní důchod by byl krácen, bude vaše rodina přicházet měsíčně o stovky až tisíce korun nejen po dobu 30 let pobírání invalidního důchodu (35 až 65 let), ale bude to pokračovat nadále i ve starobním důchodu.
Ilustrujme opět na příkladu našeho pojištěnce s průměrnou délku dožití 85 let, který tedy bude pobírat starobní důchod 20 let (65 až 85 let).
Výsledek je vidět v tabulce, kde jsou vypočteny částky vyplacených důchodů (invalidní pro 3. stupeň invalidity a navazující starobní ve stejné výši) celkem po dobu 49 let opět ve variantách pro zvolené délky neevidovaných dob, včetně celkových ztrát.
| Výše důchodu | Neevidovaná doba | Oba důchody: invalidní pro 3. stupeň invalidity nebo starobní: doba výplaty 30 + 20 = 50 let |
||||
| důchod | snížení | vyplaceno | snížení | ztráta | ||
| maximální | 0 roků | 19 454 Kč | 11 672 400 Kč | |||
| snížená o | 1 rok | 18 640 Kč | −814 Kč | 11 184 000 Kč | −488 400 Kč | −4,2 % |
| snížená o | 2 roky | 16 897 Kč | −2557 Kč | 10 138 200 Kč | −1 534 200 Kč | −13,1 % |
| snížená o | 3 roky | 15 544 Kč | −3910 Kč | 9 326 400 Kč | −2 346 000 Kč | −20,1 % |
| snížená o | 4 roky | 14 550 Kč | −4904 Kč | 8 730 000 Kč | −2 942 400 Kč | −25,2 % |
| snížená o | 5 let | 13 314 Kč | −6140 Kč | 7 988 400 Kč | −3 684 000 Kč | −31,6 % |
Poznámka: Všechny výpočty jsou provedeny na úrovni roku 2022 (v současné hodnotě roku 2022), čili bez vlivu budoucího růstu průměrných mezd.
Pokud by náš pojištěnec neměl žádnou neevidovanou dobu, bylo by mu za 50 let života z důchodového pojištění vyplaceno skoro 11,7 mil. Kč. Z toho invalidní důchod by představoval 7 mil. Kč a starobní důchod 4,7 mil. Kč (1. řádek tabulky). Jeden rok neevidované doby sníží důchod o 814 Kč měsíčně, což za 50 let představuje ztrátu 488 tisíc Kč, tedy 4,2 % (2. řádek).
Počínaje dvěma roky neevidované doby se ale efekt snížení důchodu i celková ztráta projeví progresivněji. Celková ztráta by se pohybovala řádově v milionech korun. V případě pěti let neevidované doby by ztráta za 50 let činila skoro 3,7 mil. Kč, což je přes 31 % částky vyplacené v případě, že by tento muž měl plnou dobu pojištění, tedy bez neevidovaných dob,
porovnal Šafařík.
Náš příklad je vypočtený pro hrubé příjmy ve výši 38 000 Kč měsíčně. U pojištěnců s vyššími příjmy by ztráta kvůli neevidovaným dobám byla ještě vyšší.
Jak se připravujete na důchod? (lze volit více možností)
