O podnikatelském úspěchu či neúspěchu rozhoduje v dnešní celosvětově provázené ekonomice technologický náskok před konkurencí. Společnosti investující do výzkumu a vývoje se dokáží prosadit na náročném světovém trhu. Manažeři těchto společností ví, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům.
Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci. Rozhodující podmínkou konkurenceschopnosti v dnešním propojeném světě je inovace, kvalita a rychlost servisu a především rychlost reakce firem na společenské změny.
Jižní Korea – jednička v práci s internetem
Při posuzování hodnocení technologické vyspělosti jednotlivých zemí světa se hodnotila celá řada kritérií. Mimo jiné počet internetových připojení v zemi, státní a privátní výdaje na nové technologie, zákonodárství v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií), výuka nových technologií na školách, znalosti a dovednosti v oblasti práce s PC jednotlivých občanů, výroba vlastních programů, počet lidí zaměstnaných v náročných technologických oborech (elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, automobilový průmysl, výroba měřících a optických přístrojů, výroba řízených a regulovatelných strojů a zařízení, výrobky chemického průmyslu), množství vyvážených technologicky náročných výrobků na obyvatele atd.
Používání nových technologií vede k růstu produktivity práce a ke zvyšování kvality poskytovaných služeb. Nejvíce lidí například pravidelně pracuje s internetem v Jižní Koreji, Švédsku a USA. Nad padesátiprocentní hranicí jsou ještě Nizozemí, Nový Zéland, Dánsko, Finsko a Norsko. S počítačem v těchto zemích pracuje více než polovina všech zaměstnanců.
Především kladný vztah veřejnosti a podnikatelů k nových technologiím a jejich vylepšování je příčinou neustálého hospodářského růstu Jižní Koreje v posledních dvaceti letech. Není bez zajímavosti, že nová pracovní místa v dnešním světě vznikají z převážné části v malých firmách (do deseti zaměstnanců), které se dokáží flexibilně adaptovat na nové vzniklé podmínky na trhu.
E-business: zdroj nových pracovních míst
Informační a komunikační technologie (ICT) dramaticky a hekticky ovlivňují náš každodenní život (způsob vykonávání práce, pracovní vztahy, organizaci podniků, přípravu na budoucí povolání, způsob naší vzájemné mezilidské komunikace, …).
Nové a dokonalejší technologie vedou k růstu produktivity práce průmyslu, ke zvyšování kvality poskytovaných služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti. Skoro žádná profese se neobejde bez dobrých znalostí práce s moderními informačními technologiemi. Jednotlivé státy jsou si vědomy obrovského významu nových technologií, a proto je podporují.
Internetové obchody: nižší ceny, pohodové nakupování
Především v zemích Skandinávie není pro prosperující firmy žádný problém přijímat objednávky zboží či služeb přes internet. U sériového zboží, u kterého není potřeba speciálních objednávek, není v podstatě problém internetového nákupu či prodeje. Internet umožňuje rozvoj především malým podnikům a mikrofirmám, které mají okolo deseti zaměstnanců.
V Dánsku dokonce každá třetí firma umožňuje internetovou objednávku zboží či služby, ve Velké Británii 25 % a ve Švédsku 23 %. Více než třetina Švédů a Britů využívá pravidelně výhod nakupování přes internet: úspory času, mnohdy nižší ceny a především klid a pohodlí nákupu z domova.
Počet lidí nakupujících přes internet ve světě neustále roste především z důvodu nižších internetových cen (není to však pravidlo) a „nestresového” nakupování. Ve východní Evropě však ještě nemá tento typ nákupu mnoho příznivců (využívá ho cca 5 % obyvatel).
Česko – dvanáctá technologicky nejvyspělejší země EU
Z členských zemí Evropské unie je technologicky nejvyspělejší Švédsko, následuje Velká Británie a Lucembursko. Ve Švédsku plynou masivní investice do výzkumných a vývojových center a biotechnologií (ve Švédsku je v současné době přes 250 firem a jejich počet poroste).
Švédsko je charakterizováno jako země s kultivovaným podnikatelským prostředím, fungujícím právním a kontrolním režimem a vysokým stupněm liberalizace. K odchodům pracovníků do zahraničí příliš nedochází díky nízké mobilitě, respektování tradičních hodnot státu blahobytu a vysoké míře internacionalizace firemní sféry. Švédsko je jedničkou na světě s přístupem k mobilní telefonii, počítačům a internetu.
Jistě není náhodou, že na předních místech skončily všechny Skandinávské země (Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko). Investování do IT a progresivních oborů je ve Skandinávii podporováno, Skandinávci jsou přitom vzdělaní a vynalézaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování do země ze zahraničí.
Při celosvětovém porovnání patří Česku 26. místo. Z členských zemí Evropské unie patří Česku výborné dvanácté místo, přičemž až za námi skončila Itálie, Belgie, Španělsko či Portugalsko. Dobrou technologickou vyspělost v Česku dokumentuje i skutečnost, že naše země je v současnosti velmi atraktivní pro zahraniční investory v oblasti IT. Nejlépe je potom zahraničními investory hodnocena vzdělanost a výkonnost českých pracovníků, technická vybavenost v zemi a stabilní finanční a ekonomické prostředí.
Pořadí | Země | Index technologické vyspělosti |
---|---|---|
1 | Švédsko | 6.01 |
2 | Singapur | 5.69 |
3 | Izrael | 5.65 |
4 | Island | 5.60 |
5 | Švýcarsko | 5.57 |
6 | Velká Británie | 5.56 |
7 | Austrálie | 5.50 |
8 | USA | 5.49 |
9 | Lucembursko | 5.47 |
10 | Dánsko | 5.46 |
11 | Nizozemí | 5.45 |
12 | Finsko | 5.44 |
13 | Hong Kong | 5.44 |
14 | Taiwan | 5.32 |
15 | Norsko | 5.32 |
16 | Estonsko | 5.29 |
17 | Kanada | 5.28 |
18 | Korea | 5.22 |
19 | Japonsko | 5.21 |
20 | Německo | 5.16 |
21 | Rakousko | 5.15 |
22 | Malta | 5.00 |
23 | Nový Zéland | 4.94 |
24 | Irsko | 4.89 |
25 | Francie | 4.81 |
26 | Česko | 4.74 |
27 | Belgie | 4.68 |
28 | Malajsie | 4.64 |
29 | Slovinsko | 4.51 |
30 | Slovensko | 4.50 |
31 | Spojené Arabské Emiráty | 4.47 |
32 | Itálie | 4.43 |
33 | Španělsko | 4.38 |
34 | Barbados | 4.23 |
35 | Chile | 4.22 |
36 | Maďarsko | 4.18 |
37 | Portugalsko | 4.18 |
38 | Kypr | 4.10 |
39 | Katar | 4.10 |
40 | Jamajka | 4.04 |
41 | Bahrain | 4.01 |
42 | Litva | 3.99 |
43 | Lotyšsko | 3.98 |
44 | Kostarika | 3.74 |
45 | JAR | 3.72 |
46 | Kuwait | 3.70 |
47 | Chorvatsko | 3.68 |
48 | Thajsko | 3.67 |
49 | Rumunsko | 3.59 |
50 | Řecko | 3.58 |
Pramen: The World Economic Forum: Global Competitivenes Report 2006–2007, ISBN: 1–4039–9636–9