Hlavní navigace

Nenechte si vnutit kreditní kartu!

10. 7. 2007
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Kreditní karta už dávno není výsadou boháčů. Dnes ji banky a splátkové společnosti vnucují doslova každému na potkání. Lákavé nabídce na získání úvěru s bezúročným obdobím podléhá stále víc lidí. Velká část z nich na to nakonec doplácí. Jak se ubránit pokušení zabřednout do dluhů?

Kouzelný kousek plastu

Platební kartu asi není třeba příliš představovat. Dnes ji používá skoro každý. Plastová kartička o rozměrech 85×54 milimetrů s pár číslicemi, magnetickým proužkem a většinou i čipem může svému majiteli prokázat lepší službu než peněženka naditá bankovkami. Lze s ní platit v obchodech anebo vybírat hotovost v bankomatech doma i v zahraničí a k tomu navíc získat pojištění a další výhody.

Ne všechny platební karty jsou stejné. Liší se technologií výroby, provedením i způsobem použití. Podle odlišného zúčtování provedených plateb a výběrů hotovosti se platební karty dělí na dva základní druhy. Debetní karta umožňuje čerpat peníze uložené na běžném účtu, k němuž byla vydána. Pokud disponibilní zůstatek na účtu klesne na nulu, debetní karta jednoduše přestane fungovat do té doby, než se na účtu objeví další peníze.

Kreditní karta neslouží k čerpání vlastních prostředků z běžného účtu, ale umožňuje opakovaně čerpat úvěr až do výše schváleného limitu. S každým použitím kreditní karty se tedy její uživatel vlastně zadlužuje. Ve smluvních podmínkách bývá stanoveno, že je-li ve stanovené lhůtě splacena celá vyčerpaná částka, úvěr není úročen. V opačném případě je třeba úvěr splácet v měsíčních splátkách, a to včetně nemalého úroku.

Pozor na úroky a poplatky

To, co činí kreditní kartu pro většinu lidí zajímavou, je tzv. bezúročné období. Jedná se o dobu ode dne zaúčtování transakce provedené kreditní kartou do dne stanoveného ve smluvních podmínkách, po kterou nejsou klientovi účtovány úroky. Úročena je mu pak jen vyčerpaná částka, kterou nestihne do konce bezúročného období splatit.

V údajích o délce bezúročného období uváděných jednotlivými bankami (45 – 55 dnů) nikdy nechybí slůvko „až“ nebo „maximálně“. Končí-li bezúročné období vždy například 15. dne v měsíci, v případě transakce zúčtované prvního dne předchozího měsíce činí bezúročné období 45 dnů, ale u transakce zúčtované poslední den v měsíci už jenom 15 dnů.

Banky nemají termíny zúčtovacích období i termíny ukončení bezúročných období nastaveny jednotně. Klientovi však stačí, když bude sledovat údaje ve výpisech, které od své banky dostává. Kromě přehledu zaúčtovaných transakcí a zůstatku úvěrového účtu je v nich vždy uvedeno i datum konce bezúročného období. Po obdržení výpisu tak má klient obvykle zhruba dva týdny na to, aby dluh vyrovnal.

Pokud to nestihne, musí alespoň začít pravidelně splácet minimální měsíční splátku ve výši 5 – 10 % vyčerpané částky. Nesplacenou část dluhu banka úročí sazbou, která se pohybuje od 15 do 26 %, což není zrovna málo. Dále je třeba dodat, že u většiny bank se bezúročné období týká jen platebních transakcí. Při výběru hotovosti v bankomatu je vypůjčená částka úročena hned ode dne zúčtování transakce. Více se lze dočíst ve smluvních podmínkách.

Každý klient, který si pořídí kreditní kartu, by měl věnovat pozornost sazebníku poplatků. To, že vydání a vedení karty je zdarma, ještě nemusí znamenat, že za její používání nic nezaplatí. Zpoplatněno může být třeba zasílání výpisů z úvěrového účtu. Velmi nepříjemným překvapením mohou být i vysoké poplatky za výběr hotovosti z bankomatu. U některých bank je to až několik desetikorun za každý výběr.

Nenápadné zadlužování

Nakupovat na dluh je dnes pokládáno za věc zcela běžnou a normální. Získat hotovostní půjčku nebo si téměř cokoliv pořídit na splátky jde snadno a rychle. Banky i splátkové společnosti se předhánějí ve výhodných nabídkách a nešetří na reklamě. Lidé se pak rádi nechávají přesvědčit, že lepší je nejdřív utrácet a až potom přemýšlet o splácení dluhů.

Pokud člověk nemá škraloup v podobě nesplácené půjčky a je schopen doložit své příjmy, vše může vyřídit i na počkání třeba přímo v obchodě. Jednou z nabízených možností jsou právě i kreditní karty. Ty navíc nabízejí výhodu spočívající v možnosti čerpat úvěr až do výše schváleného limitu, a to opakovaně podle svých potřeb. S každou zaplacenou splátkou se totiž navyšuje objem prostředků, které lze znovu vyčerpat.

Okamžitá dostupnost úvěru a komfort při jeho čerpání jsou však jen zdánlivou výhodou. Umožňuje nekontrolovaně utrácet na základě okamžitého pohnutí mysli i za věci, jejichž pořízení by si jinak člověk nejspíš pořádně rozmyslel. Nebezpečí v tomto směru představuje nejen předvánoční období, ale i různé sezónní výprodeje, které probíhají několikrát za rok.

Při platbě platební kartou chybí psychologický efekt, který v každém člověku s normálními příjmy vyvolá výdej štůsku bankovek při hotovostní platbě. V případě platební karty je mnohem jednodušší s lehkým srdcem utratit i velkou částku. V bezhotovostní platbě je i prvek frajerství – blýsknout se kreditní kartou a bez mrknutí oka se podepsat pod čtyřcifernou sumu. O to horší pak bývá takto rychle vzniklé dluhy splatit.

<chart id=„9“></chart>

Dobrý sluha, ale zlý pán

S kreditní kartou je to jako s vodou nebo ohněm. Je-li pod kontrolou, může dobře sloužit. Pokud se ale kontrole vymkne, nebývá to nic příjemného. Snad všichni lidé jsou při pořizování kreditní karty přesvědčeni, že na jejím používání vydělají. Tedy že vždy před uplynutím bezúročného období vyrovnají celou vyčerpanou částku a bance nezaplatí vůbec nic navíc. Ve skutečnosti se to podle údajů bank daří ani ne polovině z nich.

Ono se totiž daleko lépe utrácí, než splácí. Vše většinou začne tím, že se sice člověku podaří splatit celou vyčerpanou částku, ale až po uplynutí bezúročného období. To se ještě nic moc neděje, vždyť jde jen o pár dnů zpoždění. Po čase už ale peníze postačí na splacení jenom části útraty. Nakonec se mu pak jen s obtížemi daří ve stanovených termínech převádět na úvěrový účet alespoň stanovenou minimální měsíční splátku.

Místo aby kreditní karta svému majiteli sloužila jako zdroj bezúročného úvěru, začne ho obírat o peníze. Možná se na první pohled nejedná o nijak závratné částky, ale v celkovém ročním součtu to může být docela pěkná suma. Jistě že existují i nákladnější způsoby vypůjčení peněz, ale i levnější. Snad jedinou nezpochybnitelnou výhodou kreditních karet je tedy komfort a pohodlí, které při čerpání úvěru poskytují.

Debetní karta s kreditem

Bez platební karty se nejspíš neobejdete. Pokud pokládáte za nutné mít k dispozici kromě svých vlastních prostředků i úvěr, který můžete v případě potřeby kdykoliv čerpat, nemusíte si proto ještě pořizovat kreditní kartu. Prakticky stejnou službu vám zajistní vaše stávající debetní karta v kombinaci s kontokorentním úvěrem.

Kontokorent lze sjednat téměř ke všem běžným účtům. Většinou také bývá nedílnou součástí produktových balíčků, které banky nabízejí občanům i podnikatelům. Jedná se o úvěr s průběžným čerpáním a splácením sloužící k překlenutí krátkodobého nedostatku vlastních prostředků na účtu klienta. Účel použití čerpaných prostředků není bankou sledován.

Výhodou kontokorentního úvěru je o něco lepší úročení, ale na rozdíl od kreditních karet zde neexistuje bezúročné období. Vyčerpaná částka je úročena hned od data jejího odečtení z účtu. Kontokorentní úvěr ovšem většinou není nutno začít hned pravidelně splácet. Banky jen obvykle požadují, aby byl úvěr včetně úroků zaplacen do určité doby od prvního čerpání.

Výše možného čerpání, tedy úvěrový rámec, bývá stanovován individuálně. Banky přitom přihlížejí k bankovní historii klienta a výši jeho příjmů, resp. částek, které přes jeho účet pravidelně procházejí. Dále je třeba upozornit, že pokud není kontokorentní úvěr součástí produktového balíčku, banky si za jeho sjednání a vedení účtují poplatky.

V neposlední řadě je třeba při rozhodování mezi kreditní kartou a debetní kartou v kombinaci s kontokorentním úvěrem vzít v úvahu i benefity, které klient s tou kterou kartou získá. V tomto směru ze srovnání dosud vycházely lépe debetní karty, jejichž součástí bývá lepší pojištění a další výhody. Situace se však spíše postupně vyrovnává.

Odstup, Satane!

Nechci propagovat exorcismus, ale na větu Odstup, Satane, nepokoušej mne marnostmi! se vyplatí vzpomenout vždy, když vás někdo v nákupním centru nebo kdekoliv jinde bude přesvědčovat o tom, že bez kreditní karty nemůžete dál žít. I kdyby ta nabídka byla sebelákavější, zachovejte chladnou hlavu a zvažte, zda kreditní kartu opravdu potřebujete.

Přestože se vám budou podmínky zdát výhodné a bezúročné období dlouhé, nenechte se zlomit. Nevěřte tomu, že se vám podaří kartu využívat jenom tak, abyste na tom vydělali. Jediný, kdo na kreditních kartách vždycky spolehlivě vydělá, je banka nebo splátková společnost, která vám je tak výhodně nabízí. Rozum do hrsti! Proč by to jinak asi dělala?

dan_z_prijmu

Určitě se vám nepodaří využívat vždy jen bezúročného období a na úvěrový účet včas převádět patřičnou částku. Párkrát to zvládnete, ale pak vás nebude bavit hlídat výpisy, držet potřebnou hotovost na účtu a zadávat převodní příkazy. Jediným schůdným řešením je provádět úhradu formou inkasa, což však banky vydávající kreditní karty příliš nevítají.

Budete-li mít kreditní kartu, nevěřte tomu, že ji nebudete používat, když se to pro vás ukáže být nevýhodným. Pokušení se těžko odolává. Zvláště uvidíte-li něco lákavého a v jinak prázdné peněžence budete mít kartu, díky níž si vše můžete pořídit, přestože je do výplaty daleko a úspory na účtu jste už utratili. Nejste-li schopni odolat, je pro vás jediným řešením kreditní kartu prostě nemít – buď jen u sebe nebo vůbec.

Používáte kreditní kartu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).