Hlavní navigace

Tahanice kolem rodičovské: vláda si „vyjídá“ hozenou zpátečku

21. 3. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vláda si spočítala, že všechny své sliby nezaplatí. Rodičovský příspěvek se tak zvýší jen někomu, což ostatní, kteří měli mít také nárok, nesou nelibě.

Lidé vládě vyčítají, že vláda upřednostnila důchodce, kteří si přilepší o 900 Kč. Vláda posvětila i zavedení zálohovaného výživného. Vládní koalice tentokrát projednávala zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku a zavádění zálohovaného výživného. Výsledná dohoda potěšila penzisty, ale zklamala řadu rodičů s malými dětmi. Ti to teď dávají politikům na sociálních sítích „sežrat“.

Rodičovský příspěvek: příliš velké sousto

O zvýšení rodičovského příspěvku se hovoří už dlouho. Měl se zvyšovat od roku 2018, pak od roku 2019 a pak už určitě od roku 2020. Termín po posledním jednání koalice zůstává, ale pravidla navyšování dávky se opět změnila.

Poslední slib zněl nezvykle velkoryse. Celková výše dávky se zvýší až od roku 2020, ale rovnou o 80 tis. Kč na celkových 300 000 Kč. A to pro všechny. Tedy pro ty, kterým se dítě teprve narodí, ale i pro ty, co už dávku čerpají nebo ji dokonce dočerpali, ale k začátku roku 2020 budou mít nejmladší dítě ve věku do čtyř let. Podrobněji se o návrhu dočtete v článku Rodičovská stoupne o celou třetinu. Bude to ale až od roku 2020

Státní kasu mělo navýšení dávky v roce 2020 přijít na 11,2 miliardy korun a asi 8,6 miliardy v následujících letech.

Rozpočet není nafukovací. Sorry jako

Koaliční rada však návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové neodsouhlasila. Nejnovější pravidla navýšení dávky jsou nakonec o poznání střízlivější, což je ve vztahu k rozumnému řízení rozpočtu pochopitelné. Vzhledem k původním slibům je změna ale zklamáním pro všechny, kteří se na přilepšení těšili. Rodičovský příspěvek se totiž od roku 2020 zvýší na 300 000 Kč, ale pouze pro nově narozené děti (u dvojčat a dalších vícerčat by měl růst z 330 na 450 tisíc Kč).

Zvýšení podle nových pravidel vyjde rozpočet zhruba na 3 mld. Kč ročně.

Ministryně Jana Maláčová 19. března v reakci na vlnu nevole, kterou změna u rodin s malými dětmi vzbudila, uvedla, že se bude snažit chybějících 8 miliard korun najít, aby se navýšení mohlo týkat všech rodin s dětmi do 4 let věku. Zároveň ale přiznala, že ve svém resortu vidí možnost úspor jen v řádu set milionů korun. Připomněla, že peníze by se však daly najít i jinak, na příjmové straně rozpočtu, kterou by mohla posílit například sektorová daň (zdanění bank), kterou ČSSD už nějaký čas prosazuje.

Na svém twitterovém účtu pak včera 20. března znovu slíbila, že se pokusí koaliční partnery ke změně přesvědčit. Na internetu mezitím vznikla dokonce „petice“ za zvýšení dávky podle původně slibovaných pravidel. Dosud ji „podepsalo“ necelých třicet tisíc lidí. (Pozn. red.: Online petice není nijak právně závazná, jde tak hlavně o veřejné sdělení postoje a názoru, ne o využití petičního práva. „Podpis“ pod takovou „peticí“ má podobný právní význam jako „like“ u nějakého příspěvku na Facebooku. Tedy nulový.)

Důchody: navýšení se krátit nebude

Koalice rozhodovala také o plánovaném navýšení důchodů. Ve hře byla varianta zvýšit od příštího roku průměrný důchod o 750 Kč nebo o 900 Kč měsíčně. Ačkoli ministryně financí Alena Schillerová byla proti, nakonec prošla vyšší varianta, které právě padla za oběť původní pravidla pro čerpání rodičovského příspěvku.

Zvýšení důchodů v roce 2020 tak bude podle ministerstva financí státní rozpočet stát 32,5 mld. Kč. Nižší varianta by vyšla na 25,6 mld. Kč.

Důchody přitom výrazně vzrostly už na začátku letošního roku, kdy se průměrný důchod zvýšil o 900 Kč a lidem od 85 let pak jednorázově ještě o další tisícikorunu. Více najdete v článku Změny u důchodů: Rekordní valorizace i delší doba pojištění

Zálohové výživné a postihy pro dlužníky výživného

Z jednání koalice vzešla také dohoda o změnách v oblasti výživného. Od příštího roku by tak měly pro rodiče, kteří dluží na výživném, platit přísnější postihy. Kromě možnosti zabavení řidičského průkazu by tak mělo být možné zabavit například i pilotní nebo zbrojní průkaz.

Zálohované výživné by se pak mělo zavádět od roku 2021. Konkrétní podoba zatím známa není. Náklady na jeho zavedení by se ale neměly vyšplhat výš než na 1,2 mld. Kč ročně.

O zálohovaném výživném přitom hlasovala vláda už v roce 2017. Podle tehdejšího návrhu mělo být zálohované výživné vypláceno jako dávka sociálního zabezpečení v soudem stanovené výši, maximálně ale do 1,2násobku životního minima dítěte. Příjem rodiny (tedy společně posuzovaných osob) v takovém případě nesměl být vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny. Výplatu dávky měly zajišťovat úřady práce a její nárok byl podmíněn podáním návrhu na soudní výkon rozhodnutí či exekuci oprávněnou osobou.

Pomohla by změna v zákoně?

Vymáhání dlužného výživného komplikuje vynalézavost povinných, kteří skrývají před exekutory své příjmy nebo pracují načerno. Soudy by sice měly při stanovení výživného přihlížet ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného, často ale vychází primárně z jeho oficiálních příjmů, vysvětlila serveru Měšec.cz před časem praxi Alžběta Kokešová z projektu Alimenty dětem.

skoleni_15_4

Připomněla také, že dlužníci často využívají skulinu v trestním zákoníku, podle kterého se dluh na výživném stane trestným činem až po čtyřech měsících jeho neplacení. Když tedy jednou za čtyři měsíce povinný pošle symbolickou částku, tuto lhůtu může posouvat donekonečna. Zkušenosti mnoha našich klientů byly takové, že se Policie takovým případem nezabývala s odůvodněním, že rodič projevuje snahu vyživovací povinnost plnit, a tedy nebyl spáchán trestný čin, uvedla s tím, že podle ní by policie i přesto měla zahájit prověřování, protože pokud dlužník platí takto účelově, je možné naplnit skutkovou podstatu trestného činu zanedbání povinné výživy, a policie se tak případem musí zabývat. Dodala, že aby se takový rodič vyhnul trestnímu stíhání nebo případnému odsouzení, musela by být naplněna tzv. účinná lítost. To v praxi znamená, že by musel povinný uhradit dluh do doby, než jej soud za tento trestný čin odsoudí.

Změna znění zákona sama o sobě dluhy na výživném nevyřeší, mohla by ale v některých případech efektivněji donutit dlužníky výživné doplatit.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).