Hlavní navigace

Názory k článku Tahanice kolem rodičovské: vláda si „vyjídá“ hozenou zpátečku

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 21. 3. 2019 7:48

    Zidan (neregistrovaný) ---.ip.jes.cz

    Je možné, že to bude s rodičákem jinak. Aby se odblokoval nesouhlas některých členů vlády, navrhne se jakakoli varianta, pak se to v parlamentu pozměnujícím návrhem opraví.

  • 21. 3. 2019 11:45

    fosil (neregistrovaný) 149.14.156.---

    to je mozne. Nic to ale nemeni na faktu, ze STBakova vlada uz nema na ty svoje eskapady kde brat

  • 21. 3. 2019 12:02

    miki (neregistrovaný) ---.asseco.cz

    Otázka je, zda RP je rozdávání. Od roku 2007 se tento příspěvek nezvyšoval, resp. se dokonce v roce 2012 snížil (z 7600 na 7100 měsíčně v případě čerpání 3 roky).
    A teď si vezměte jak se za těch 12 let změnily ceny všeho. Bydlení, energií, plen,...
    (a látková plena vzhledem k těm energiím rozhodně není výhra)
    Doprava zdarma? Kotlíkové dotace? Dešťovka? Grand Prix v Brně,... na to všechno peníze jsou.
    Kolikrát se valorizovaly za tu dobu důchody (a nejen nově odcházejícím k 1.1. do důchodu), mzdy státních zaměstnanců atd.

    Pokud něco valorizuji, mám to dělat bez rozdílu věku, pohlaví, ....
    Tj. všem. Těm co už čerpají klidně poměrnou částkou vzhledem k zbývající době pobírání. To by asi takový problém být neměl, kdyby se chtělo a nebylo to jen kupčení s hlasy voličů.

  • 22. 3. 2019 8:34

    Lucka-2666 (neregistrovaný) 185.15.108.---

    Uplně svámi souhlasím v roce 2007 jsem mela mateřskou na syna 7600 v roce 2016 7600 a pak 3800 díky chybějícím dvoum měsícům v práci nic proti důchodcům nemám .OnO kdyby na hoře se zamyslely nad svím přijmem.

    Rodiny2 dospělí+1 dítě příklad: partner výplatu 15000 čistýho partnerka na rodičovské dovolené 7100 dohromady 22100 po zaplacení nájmu 10000 bez energie 1500 elektrika 1000 plyn pokud ho maji -pujčka kterou si braly aby kde měli bydlet 3000 beru tak zbejva 6600na měsic. Byty pro rodiny mladý nejsou co si budem povídat.

    tak věc druhá věčně se omlouvají na soukromé věci že nemužou být v práci udělat no normalní pracující človek ma padáka tohle jsem dala na netu do vyhledavače plat poslanců a vida platy maji jako blázen výhod mraky a kde maji nějaké výhody rodiny z dětmi a důchodci děti v klokankách a samoživitelky ?????????? tem má pomáhat rodina že...

    Plat poslance: platová základna x koeficient: 76 245 x 1,08 = 82 344,- (zaokr. na 82 400,-)

    Plat předsedy výboru: plat. základna x (koeficient + zvýšený koeficient za funkci) =
    76 245 x (1,08 + 0,44) = 115 892,- (zaokr. na 115 900,-)

    Plat místopředsedy výboru: plat. základna x (koeficient + zvýšený koeficient za funkci) =
    76 245 x (1,08 + 0,22) = 99 118,- (zaokr. na 99 200,-)

    Víceúčelová paušální náhrada podle vzdálenosti obce, v níž má poslanec trvalý pobyt

    1. do 50 km ve výši 40 % platové základny:

    platová základna x 0,40 = 76 245 x 0,40 = 30 498,- (zaokr. na 30 500,-)

    2. nad 50 km ve výši 45 % platové základny:

    platová základna x 0,45 = 76 245 x 0,45 = 34 310,- (zaokr. na 34 400,-)

    3. nad 150 km ve výši 50 % platové základny:

    platová základna x 0,50 = 76 245 x 0,50 = 38 122,- (zaokr. na 38 200,-)

    4. nad 250 km ve výši 60 % platové základny:

    platová základna x 0,60 = 76 245 x 0,60 = 45 747,- (zaokr. na 45 800,-)

    Výsledné sumy se zaokrouhlují.

  • 24. 3. 2019 9:05

    Tvk (neregistrovaný) 93.89.107.---

    Partner výplatu 15.000 čistého? Za vašich popsanych podmínek jde o 17.000 brutto. Pokud dnes někdo, zvláště chlap, pracuje za polovinu průměrné mzdy, v době, kdy se fabriky predhaneji, jak získat lidi, protože chybí úplně všude, se nezlobte, musí se jednat o naprostého neumetela a neschopu minimálně v tom, jak zabezpečit svoji rodinu a vydělat pro ni obstojnou sumu peněz.

    A toho, kdo si naopak ty peníze vydělat umí, tak toho nějaké platy poslanců vůbec nezajímají, protože se nejedná o nic extra.

  • 22. 3. 2019 12:31

    Richard Fuld (neregistrovaný) 193.165.231.---

    Velmi dobrý postřeh. U minimální mzdy se to zaostávání už odstranilo. Teď ještě upravit i slevu na dani na poplatníka. Tam byla chatrná valorizace jen u odpočtů na děti. Ale aspoň že tak. :-)

  • 21. 3. 2019 12:05

    Tomáš (neregistrovaný) ---.112.242.230.static.b2b.upcbusiness.cz

    Já už se těším až oznáměj že zvedají daně :-)

  • 21. 3. 2019 11:38

    H J (neregistrovaný) 85.71.0.---

    pořád jen slibují, jediné co mají rychle schválené jsou pokuty pro podnikatele

  • 21. 3. 2019 14:01

    future (neregistrovaný) 87.236.194.---

    Dobrý den,
    tak mi připadá, že všichni chcete děti jen kvůli penězům, které se přerozdělují od všech pracujících a platících daní, ale zkuste se zamyslet. Děti si pořizujete jen kvůli dávkám? Pokud ano, tak je něco špatně :-(
    Co budete dělat, až přestanete dávky brát? Navíc mladí lidé si pořizují dítě, tudíž jsou na to dva a mohou pracovat, důchodce už nemá sil pracovat, důchodce by jste rádi finančně krátili? Důchodce je ten bezbranný, už nic nemůže....

  • 21. 3. 2019 18:53

    lenka (neregistrovaný) 77.48.140.---

    Ty jsi fakt blbec nebo blbka. Lidi si nepořizují děti kvůli penězům. Ale když je mají, tak je musí živit. A s miminkem do práce asi nemůžou. Chtěla bych vidět jak by jsi se tvářil, kdyby ti prodavačka řekla: namarkuji ti nákup až nakojím dítě, nebo servírka přinesla pivo až by uspala malé. O ty miminka se MUSÍ LIDI STARAT a představ si, že MATKA a skutečně nejde s miminkem pracovat. Ale kdyby jsi děti měl/a , tak to pochopíš. A to dítě i rodič musí z něčeho žít. SROVNEJ SI TO V HLAVĚ!!!

  • 21. 3. 2019 19:29

    AAA (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    Fakt by mě teda zajímalo jako to dělají ve zbytku Evropy. O USA nemluvě.

  • 21. 3. 2019 22:52

    m (neregistrovaný) ---.rwe-services.cz

    Nevím, proč bychom se měli starat o to, jak to dělají tam nebo onam. My bychom měli vycházet z našich demografických podmínek a podle toho stanovovat sociální politiku. A vzhledem k tomu, že naše demografické parametry (zejména úroveň porodnosti) jsou eufemisticky řečeno velice tristní, měli bychom se velmi rychle snažit s tím něco udělat. Problém je v tom, že už to je stejně s křížkem po funuse a navýšení jedné dávky o pár korun s tím rozhodně nic zásadního nesvede. Teď už se můžeme jen nevěřícně dívat, jak to že každým rokem (s tím jak budou do důchodu odcházet početně silné ročníky ze 60. a později zejména ze 70. let) bude na všechno míň a míň peněz - zejména tedy na důchody, ale i na zdravotnictví, sociální služby atd. Ale to už nebudou schodky např. v případě důchodového účtu v desítkách miliard, ale už půjde o stovky. Stačí umět trochu počítat a umět si posunout věkovou pyramidu o příslušný počet let dopředu....

  • 22. 3. 2019 10:15

    AAA (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    Nevím, proč bychom se měli starat o to, jak to dělají tam nebo onam.

    .... ale platy jako tam či onde, zvlášť tam na Západě, by chtěl mít každý, že?

    vzhledem k tomu, že naše demografické parametry (zejména úroveň porodnosti) jsou eufemisticky řečeno velice tristní

    ... ty jsou eufemisticky řečeno velice tristní v celé té "vyspělé" západní Evropě. My jsme někde v průměru (1,6 dítěte na ženu)

  • 23. 3. 2019 0:52

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Jistě, obehraná písnička s platy na západě je moc hezká, ale jde o trochu něco jiného, nemyslíte? Já jsem se vůbec nebavil o platech, ale o sociální a speciálně rodinné politice! Ta je totiž na rozdíl od výše mezd (zvlášť v ekonomice s výrazně pokřivenou vlastnickou strukturou ekonomických subjektů - polopaticky řečeno: když nám toho už moc nepatří) poměrně lehce ovlivnitelná. Ano, můžeme se inspirovat v zahraničí u zemí, kde tato politika dobře funguje (Rakousko, severské státy, Francie), pak zhodnotit podmínky u nás a na základě toho je upravit tak, aby fungovaly zde.

    A co se týká těch tristních demografických parametrů v celé Evropě - neměl jsem na mysli jen úhrnnou plodnost za jeden konkrétní rok. Ten Vám toho sám o sobě moc neprozradí. Tady je potřeba se na celou věc dívat z dlouhodobého pohledu a hlavně z pohledu věkové struktury. Tam je totiž u nás ten hlavní problém. V těch vyspělých zemích totiž nemají žádné Husákovy děti a jiné anomálie deformující věkovou strukturu. Tu mají relativně stabilní a i když tam k poklesu porodnosti také došlo, tak to bylo mnohem dřív (v pol. 70. let 20. století) a hlavně v mnohem menší míře. Tam úhrnná plodnost ve výši 1,6-1,8 trvá už velmi dlouho, zatímco my jsme se na tuto úroveň dostali poprvé od r. 1993. Jinak mezi roky 1995-2005 jsme nepřesáhli hodnotu 1,28 (což je extrémně nízká hodnota, která se jinde na světě - kromě válčících a bankrotujících zemí - nevyskytovala). Takže ten hlavní problém spočívá ve vysokém zatížení produktivní složky populace tou neproduktivní už po r. 2025 (kdy do důchodu budou odcházet populačně silné ročníky z počátku 60. let) a v extrémním zatížení po r. 2035 (to budou ještě početnější ročníky ze 70. let - tzv. Husákovy děti). Zvlášť to bude silné v kombinaci s jiným demografickým trendem, a to stále se zvyšující nadějí dožití, což bude způsobovat, že tyto silné ročníky budou v důchodu stále delší dobu, ale často v již ne příliš dobrém zdravotním stavu (protože naděje dožití ve zdraví se zvyšuje mnohem pomaleji) - čili budou pobírat důchod delší dobu a budou potřebovat déle a více peněz na zdravotní a sociální služby -> několikanásobná zátěž státních výdajů -> tj. plátců daní a soc. a zdrav. pojištění v tu dobu. Skutečně mi nejde o strašení důchodci, jak to může vypadat, jen poukazuji na opravdu velký problém, který ČR brzy čeká. Opět na rozdíl od západních zemí, kde už proběhla reforma penzijního a daňového systému, ať už měla jakékoli podoby. Právě proto tyto země úhrnná plodnost ve výši 1,6 nemusí trápit, alespoň ne tolik, jako nás... S tím dovětkem, že teď už je na řešení tohoto problému z pohledu sociální - rodinné politiky samozřejmě pozdě a handrkování o výši RP na tom rozhodně nic nezmění...

  • 23. 3. 2019 8:05

    AAA (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    Ano, můžeme se inspirovat v zahraničí u zemí, kde tato politika dobře funguje (Rakousko, severské státy, Francie)

    no tak se inspirujte - kde z výše uvedených zemí maj tříletou mateřskou s pomerně štedrým příspěvkem?

  • 23. 3. 2019 23:12

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Jenže ona rodinná politika není jen o výši jedné dávky. Měl by to být celý souhrn opatření k tomu, aby umožňoval zejména pracujícím lidem mít alespoň dvě děti. Ono o příspěvcích to opravdu není. Naopak bylo prokázáno, že jen samotná výše finančních transferů rodinám s dětmi (ať už přímé: dětské přídavky, rodičovský příspěvek, porodné, nebo nepřímé: úlevy na dani z příjmu, daňové bonusy) nemá na úroveň porodnosti příliš výrazný vliv (maximálně u jedné nejmenované skupiny obyvatel :-), ale já mám na mysli primárně pracující rodiny s dětmi). Vy jste totiž nepochopil, že já vůbec nehoruji pro vyšší RP nebo jeho vyšší délku (naopak), ale o to, aby stát vytvořil pro ženy (příp. otce, kteří zůstávají s dítětem na rodičovské) takové podmínky, které umožňují brzký návrat do zaměstnání. Zde je ten vliv na úroveň porodnosti mnohem vyšší. Speciálně pro Vás platí to, co jsem již uvedl jinde:

    Hodně lidí se diví faktu, že máme tak dlouhou rodičovskou ve srovnání se státy západní Evropy a USA a že ženy jsou 3 a více let doma, ale ono jim v tom našem "systému" ani nic jiného nezbývá. Až dáme ženám/otcům podmínky jako mají v sociálně vyspělých státech (Německo, Rakousko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Francie), nebudou muset potupně čekat, kolik jim stát milostivě dá. Když jim ty podmínky nedáme, tak bychom měli platit, a to tak, aby byly/i alespoň na 60 % jejich posledního průměrného výdělku, a ne na 30 % jako dnes (medián mezd (nikoli průměr!) ve 4. Q 2018 činil 29 247 Kč -> čistá mzda pro rodinu s 2 dětmi činí 25 102 -> 7 600/25 102 = 30,3 %. Pokud ne, tak se nemůžeme divit, že normální poctiví pracující lidi děti nemají, a když už, tak maximálně jedno.

    Stát prostě na začátku 90. let rezignoval na tuto část sociální politiky (bylo to za komunismu - čili bylo to automaticky špatně) a tak vytvořil tento "vysoce sofistikovaný" model - ať je s dítětem doma matka a ideálně co nejdéle (pro dítě je to prý nejlepší - ironie), aby "nezacláněla" na trhu práce. Záměr tehdejší vládnoucí garnitury v čele s prof. Klausem je poměrně lehce čitelný: v té době totiž raketově rostla nezaměstnanost. Dnes je však situace dost jiná, ne? Není na čase tento model změnit? Všechny firmy a instituce hlásí, že nejsou lidi - a jen tak mimochodem - hlavním důvodem nedostatku pracovních sil je právě tento skvělý model, který způsobil razantní pokles úrovně porodnosti od r. 1993. Jistě si umíte spočítat, že právě děti narozené v 90. letech v současné době postupně vstupují na pracovní trh, jenže je jich o hodně méně, než by bylo potřeba. Řešení dnešní vládnoucí garnitury: opět velice promyšlené a koncepční - dovezeme si je z Ukrajiny, Mongolska, Rumunska a Moldavska...

    Když tedy shrnu aktuální podporu PRACUJÍCÍCH rodin s dětmi:
    1) fin. příspěvek 7 600 Kč měsíčně + sleva na dani 1 267 Kč (resp. 2884 v případě 2 dětí) měsíčně pro pracující, což odpovídá 30 % mzdového mediánu ve 4. Q 2018,
    2) délka rodičovské - podmínky, aby byla co nejdelší,
    3) porodné - 0 (výše příjmů nad 2,7 násobek životního minima rodiny),
    4) příspěvky na děti - 0 (výše příjmů nad 2,7 násobek životního minima rodiny),
    5) možnosti skloubení rodinného a profesního života a podpora brzkého návratu rodiče do zaměstnání - téměř 0,

    Takže Vy navrhujete za těchto podmínek rodičovský příspěvek ještě snížit (nebo úplně zrušit?) a dobu čerpání zkrátit na max. 1 rok? V tom případě už pak ve skupině pracujících lidí nebude mít děti skoro nikdo s výjimkou žen, jejichž manžel nebo partner má vysoce nadprůměrné příjmy - ale těm je výše rodičovského příspěvku a délka jeho vyplácení úplně ukradená už dnes... :-)

  • 23. 3. 2019 9:05

    Krtek (neregistrovaný) 176.62.232.---

    No zrovna nedavno jsem zaznamenal v TV pořad o důchodcích ve Francii... Za vtor bych nám jejich systém určítě nedával protože maji sice důchod možná 1000 euro ale zůstatek po zaplacení nájmů maji tak 200 e. Na naše je to relativně dost ale já bych tam za ty peníze žít nechtěl. A do budoucna očekávaji ještě horší vývoj. A můžou si stávkovat jak chtěji.

  • 23. 3. 2019 21:58

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Jenomže já nedávám za vzor francouzský penzijní systém, ale jejich prorodinnou sociální politiku - to jsou dvě zcela odlišné věci, i když by na sebe měly koncepčně navazovat, protože spolu úzce souvisejí a vzájemně se silně ovlivňují. Konkrétně se jedná zejména o široce dostupnou předškolní péči o děti + rozšířené částečné úvazky pro rodiče s malými dětmi (tak aby se žena, příp. otec mohl/a brzy vrátit do pracovního procesu), progresivní výše daňového zvýhodnění pro rodiny s dvěma a zejména s třemi dětmi.

  • 25. 3. 2019 12:03

    aha (neregistrovaný) ---.212.broadband18.iol.cz

    Až budou i u nás platy jako u zbytku západní evropy tak se můžem začít starat jak dělají rodičovskou...

  • 27. 3. 2019 23:46

    Xaver (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    To bohužel nebude možné. Nemáme takovou produktivitu jako mají na západě (Pro hlupáky: produktivita se počítá jinak. (čísla jsou jen pro ukázku) Ukrajinec prodá základní surovinu - za 100 kč. Ale zisk má 2 kč. Čech koupí za 100 udělá z toho díl pro auta za 500 zisk má 200. Němec pak ty součástky vezme a udělá z toho auto za 100000 a zisk má 90000. Tohle je produktivita.) Když k tomu vezmeme v potaz, že odvádíme větší daně než třeba Němci - a to výrazně vyšší, než oni, tak je logicky jasné, že pokud bychom měli stejné platy jako Němci, tak do Německa začneme jezdit na nákupy jak na Ukrajinu, protože ceny zboží a služeb by u nás byly tak vysoké, že by to nikdo nekupoval. A tím by jsme stejně padli na držku, protože by jsme neměli poptávku po tak drahém zboží a službách. A to se nebavíme o neustálém zvyšování minimální mzdy - ano, někdo může namítat, že za minimální mzdu dělá jen hrstka lidí. Ale je potřeba poukázat na fakt, co se od minimální mzdy všechno v ČR odvíjí. To už taková prča není. Navíc zvyšování minimální mzdy tlačí na zvyšování zaručené minimální mzdy a celkově na zvyšování ostatních mezd. To zvyšuje ceny energií, nájmů,.... Smiřte se s faktem, že nikdy a to vážně - NIKDY!!! nedosáhnete na platy, jako mají na západě. Tak to prostě je.

  • 5. 4. 2019 19:22

    úsměv (neregistrovaný) ---.gete.cz

    ale to je jednoduché, tam totiž jde z jedné výplaty utáhnout splátky na hypotéku na dům ( normální - ne luxusní, samozřejmě), dítě na střední škole, 2 auta a 3 psy. Ta auta jsou nutnost a je pravda, že si dotyčná oblečení kupovala v second handu. Ale utáhnout to šlo a hlady neumřely....

  • 21. 3. 2019 20:35

    renda (neregistrovaný) 185.112.167.---

    Celkem souhlasím. Ale o děti se mají starat zejména rodiče, případně celá rodina, nikoliv stát. Pořízení dítěte by nemělo být jen o sexu. Pak jsou rodiny, co mají 8 dětí a ani jeden z rodičů nepracuje.

  • 22. 3. 2019 1:57

    Adéla (neregistrovaný) ---.nat.epc.tmcz.cz

    Můžu tak říct že o důchodce se mají starat hlavně jejich rodiny a ne stát. Je smutné že důchodkyně žijící sama dostává od státu měsíčně víc peněz než maminka která má na starosti nejen sebe ale ještě navíc to dítě. To přece nedává smysl. Navíc vezmuli v potaz skutečnost že ten důchod se vyplácí déle než 3 nebo 4 roky narozdíl od rodičovského příspěvku.
    Je potřeba si také uvědomit že žena se v naší zemi nemůže vrátit do pracovního procesu dřív jak za dva roky a tak je skutečně odkázána na rodičovském příspěvků - jesle nejsou a i do soukromé školky která stojí 6000-10 000 měsíčně sítě nevezmou dřív než když mu jsou dva roky. Kdyby byly v naší zemi možnosti práce z domova nebo castecné úvazky jako je tomu v Německu, tak b maminky na rodičovské nebyly odkázané pouze na pomocí státu. Bohužel u nás je to takto.

  • 22. 3. 2019 12:37

    Richard Fuld (neregistrovaný) 193.165.231.---

    Na důchodce odvádí pracující 28% z hrubé mzdy. Stát důchodcům nic neplatí. Důchodcům důchody platí jejich děti a vnuci.
    A to i těm, kteří žádné děti neměli. Tady jsou "zdroje" ty pro rodiče. U důchodců je nehledejte. Na děti by Vám měli přispívat bezdětní, kterým budou platit důchody Vaše děti.

  • 25. 3. 2019 18:40

    PRO (neregistrovaný) 80.250.28.---

    Ale kdeže, říká se tomu sociální pojištění, není cílené důchodcům, ale všem. Nezaměstnaným, nepracující, tak i matkám. Společnost si vůbec této obětavost žen necení. Až dojdou plátci, společnost pozná svůj omyl. Když vše., co se vybudovalo, případně bez práce jiným. Nutno zdůraznit, že rodiny jsou tahouny české ekonomiky. Vše na děti je v nejvyšší sazbě DPH, stačilo by tuto daň rodinám vracet. Překopat školní systém, aby rodiče mohli pracovat ranní, odpo, noční a střídat se v péči a rodiče nemusí strádat léta v bídě..

  • 21. 3. 2019 20:40

    re nda (neregistrovaný) 185.112.167.---

    Než si pořídím dítě, tak si musim spočítat, jestli na to s partnerem mám.

  • 21. 3. 2019 21:10

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.97.---

    Madam, seznamte se se sociální politikou například v zemích Asie či nejvyspělejší zemi USA. Spadne Vám podbradek a snad pochopíte, že to v budoucnu takto bude muset být i u nás. Asijské země jsou na rychlém vzestupu, Evropa stagnuje, stárne a ekonomicky ztrácí dech. Sociální státy vzniklé v 19. a 20. století končí. Maláčová je hloupá a po příštích volbách už o ní nikdo nikdy neuslyší.

  • 21. 3. 2019 22:34

    mike (neregistrovaný) ---.rwe-services.cz

    Nevím, kde jste vzal, že USA jsou nejvyspělejší země světa. Ať už to měříte jakkoli (HDP, index blahobytu, výše disponibilních příjmů atd.), USA rozhodně nejsou v ničem na špici. A dávat za vzor "vyspělé" sociální politiky státy, které přirozenou měnou velmi rychle vymírají, není příliš šťastné. Souhlasím ale s Vámi v tom, že v plošném navyšování dávek (kam RP svým charakterem bezesporu patří) smysl pronatalitní sociální politiky skutečně není.

  • 22. 3. 2019 15:57

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.97.---

    Je samozřejmě nejvyspělejší a nejsilnější ekonomikou světa. Čína je stále za ní. Ať se Vám to líbí, či nikoliv je to fakt.

  • 23. 3. 2019 1:21

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Háček je ale v tom, že nejvyspělejší ekonomika světa nutně neznamená "nejbohatší" lid. Například ČR je toho ukázkovým příkladem: zatímco když srovnáme HDP podle parity kupní síly s Německem, tak ČR je zhruba na 68 %, ale když srovnáme výši mezd, tak je to jen 32 %.

    Předpokládal jsem však, že se bavíme o sociální politice. Nezpochybňuji ekonomickou vyspělost USA, ale to, že jsou dávány za vzor úspěšné sociální politiky hodné následování. Pokud máme srovnávat úspěšnost sociálních modelů jednotlivých států, tak Váš ekonomických žebříček nedává příliš smysl. Spíš by to měl být nějaký index spokojenosti, štěstí, případně srovnáni dostupnosti sociální péče nebo třeba výše nerovnosti mezi lidmi (Giniho koeficient) apod. Ani v jednom nejsou USA první a ani v popředí. Viz např. https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/nejstastnejsi-zeme-na-svete-vyzkum.A180314_104329_eko-zahranicni_are

  • 22. 3. 2019 16:02

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.97.---

    The World's 5 Strongest Economies
    1. The United States.
    2. China.
    3. Germany.
    4. South Korea.
    5. Japan.
    \n \n The World's 5 Strongest Economies -- The Motley Fool\n\n
    www.fool.com/investing/general/2013/12/14/the-worlds-5-strongest-economies.aspx

  • 21. 3. 2019 21:58

    Tomáš Marný

    Blbec seš ty. Když ty děti mají, ať si je živí. Můj děda pocházel z 13 dětí, maminka z 5, a nikdy jsem od žádného neslyšel, že by jejich rodiče dostávali od státu nějaké dávky nebo přídavky.

  • 22. 3. 2019 7:17

    miko (neregistrovaný) ---.asseco.cz

    No jo, jenomže Váš děda jich měl 13, takže stát nevymíral a navíc platil státu jenom desátek ne? Děti pak ty rodiče živili a pracovali na gruntu. A protože jim více zbylo, bylo to pro ně jednodušší.

    Jenomže pak přišel chytrý stát, grunt jim sebral a místo desátku začali platit na daních +/-45% (celkové náklady zaměstnavatele vs. Vaše čistá mzda) a pak různá DPH, daně z převodu nemovitosti, nabití nemovitosti, silníční a jiné daně, atd atd...

    Srovnáváte nesrovnatelné. Pokud Vám stát jenom bere a nechá minimum, tak se ty děti budou rodit čím dál tím méně.

    Asi by měl být RP více svázán s pracovní historií (podobně jako PPM), ale to už je věc jiná.

  • 22. 3. 2019 12:24

    Jarmila (neregistrovaný) 93.91.51.---

    Než začnete psát, tak byste se měl poněkud vzdělat o životě našich předků. Bohatých sedláků na vsi a ještě tomu s gruntem zas tolik nebylo. Víc bylo venkovské chudiny. Už ten,kdo se zmohl na vlastné dům, se považoval na relativně bohatého, byť ta jeho Chaloupka měla jednu místnost pro lidi a druhou přes chodbičku pro dobytek. Děti - obvykle až na to nejmenší - běžně spaly na půdě na seně. A nemluvím o polovině 19.století, ale o 1.polovině století 20., na půdě na seně spala ještě moje maminka (* 1925), běžně tak spaly děti z půlky vesnice.
    Po pádu robotních povinností v pol.19.století se venkovská chudina začala stěhovat do měst. Dřív nemohla, protože to nedovolila vrchnost, ta by odstěhováním poddaných přišla o pracovní sílu. V této době města bourají hradby a nastává stavební boom. Vznikají nové čtvrti, v Praze třeba Žižkov, kde jsou stavěny pavlačové činžovní domy, kde je na pavlači společná voda i WC pro všechny partaje, byty mívají jednu až dvě místnosti. Tyto byty považuje venkovská chudina za luxus!!, protože do té doby spali i mnozí rodiče u sedláka v chlévě nebo na seně, protože na vlastní bydlení se nezmohli a nájemního na vesnici bylo hodně málo.
    Krom toho sedlák s gruntem obvykle nemíval 13 dětí, ale o dost méně. On totiž věděl, že dělení gruntu mezi všechny potomky je cesta do pekel a do chudoby. Takže chudina mívala 13 dětí (typicky třeba rodiny horníků nebo továrních dělníků), sedlák s gruntem si vystačil se dvěma až čtyřmi dětmi, přičemž měl snahu, aby si jeho potomci vzali za partnery sobě rovné.
    No, a s rozvojem továren ve 2.pol. 19.stol. pak stoupá blahobyt obyvatelstva, vesnice už nepotřebuje tolik pracovních sil a ty se přesouvají do měst a taky do zámoří. Stačí se podívat na počty lidí, které se nejen z Čech, ale z celé Evropy, přesunuly do obou Amerik,to nebyly tisíce, ale milióny obyvatel.
    Emigrace z českých zemí do USA:
    1848 - do rozpad urakousko-uherské monarchie v roce 1918: cca 350 000 osob
    1918 - 1945: Další vlna probíhala mezi dvěma světovými válkami: přes 35 000
    Za cca 150 let odešlo z našeho území do USA minimálně půl milionu obyvatel. Dnes se tam k českým předkům hlásí na 1,3 miliónu obyvatel.
    Další statisíce obyvatel směřovaly do Argentiny a do Brazílie.
    A vite, proč se do zámoří stěhovala hlavně venkovská chudina? Právě proto, že byli chudí a v Americe měli možnost levně koupit zemědělskou půdu.

    A poslední blud se týká toho jak "stát jim sebral grunt a místo desátku chce po lidech +/- 45% příjmu na daních". Až do konce 2.sv.války neexistovalo sociální zabezpečení starých lidí. Určité skupiny obyvatel měly jakés takés sociální zabezpečení (státní zaměstnanci, jako železničáři, zaměstnanci státních tabákových továren, vojáci - např, po 1.sv.válce dostávali váleční invalidé koncese na vedení trafik a prodávali tabákové výrobky, odtud taky pojem "trafika", jinak de facto jistý způsob zabezpečení vysloužilých a invalidních vojáků. Jenže většina starých lidí na stáří a bezmocnost nijak zabezpečena nebyla, starala se o ně rodina. Občas tito lidé končili v chudobincích, když se rodina bohužel nepostarala. A protože byla pracovní síla po válce zdecimovaná a částečně ještě zmrzačená, sílily tlaky na zavedení všeobecných sociálních systémů. A to nejen u nás, ale prakticky ve všech vyspělých zemích, takže byly postupně zaváděny jako všeobecné a povinné pro všechny. Jejich zavedení bylo považováno za obrovský pokrok ve srovnání s předchozím stavem, kdy byl starý člověk vydán na milost nebo nemilost svých potomků (a co vím od pamětníků, tak prakticky všichni si chválili jistou samostatnost, že nezůstali svým potomkům na krku a nemusejí se jich doprošovat, ale na důchod mají za předem stanovených podmínek nárok). Proto se bavme spíš o podmínkách, za kterých máme ve stáří na důchod nárok a nechtějme se znovu vrátit do již překonaných dob.

  • 22. 3. 2019 14:44

    L. (neregistrovaný) 91.219.246.---

    > ... a co vím od pamětníků, tak prakticky všichni si chválili jistou samostatnost, že nezůstali svým potomkům na krku a nemusejí se jich doprošovat, ale na důchod mají za předem stanovených podmínek nárok.

    Bodejť by si to nechválili. Kdybych si celý život neplatil na důchod a najednou by mi ke stáru řekli, že na něj mám nárok, to bych si taky chválil. První vlny "pasažérů" letadla si ho logicky chválí, horší je to pro ty, co přijdou po nich.

  • 23. 3. 2019 15:46

    Jarmila (neregistrovaný) 93.91.51.---

    Nebojte, oni komunisti tak rozdávační nebyli. Důchod měl každý takový, na jaký si kdy platil, kdo neplatil dostal jen něco málo penízů, i nadále ho živila rodina. Nebudu tu psát třeba o své babičce, která měla v 70.letech cca 250,- Kč důchodu, vím, že před časem jsme se tu na toto téma bavili a takových lidí, co brali malé důchody, bylo poměrně dost (babičce bylo v 70.letech přes 80 let, předpokládám, že do důchodu šla někdy v 50.letech a jako děvečka u sedláka a posléze žena v domácnosti si důchodové pojištění s největší pravděpodobností neplatila, možná tak několik let po 2.sv.válce). Mne to třeba zaujalo u MUDr. Vlasty Kálalové, která ve 20.letech 20.století založila a několik let vedla nemocnici v Bagdádu, že při odchodu do důchodu dostala velmi malý důchod. Tu informaci ale najdete jen v knížce (knížka se jmenuje Doktorka z domu Trubačů, jinak viz: https://www.bernartice.cz/vyznamne-osobnosti/vlasta-kalalova-di-lottiova.html )

  • 22. 3. 2019 9:31

    Paly (neregistrovaný) ---.pilsfree.net

    U každého to není stejné, ale s manželkou se o starost o dítě dělíme a oba zvládáme chodit do práce. Já codím 4-12, ona na 6h 13-19. Někdy to otočíme (ona 6-12 já 13-21).
    No ale tech 800000 by jsme brali :)

  • 27. 3. 2019 23:35

    Xaver (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Od toho jsou daňové úlevy. Ti co mají haranty, mají nižší odvody. Rodičovská a to v jakékoli výši naprosto postrádá smysl. To, že lidi na spoustu věcí nedosáhnou není nízkou mateřskou, ale vysokým daňovým zatížením práce u nás. Jaksi odvádíme státu víc než naši západní partneři.

  • 22. 3. 2019 6:47

    Londa (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    To je zase jednou názor. Ne! Děti si normální člověk nepořizuje kvůli penězům, ale jsou zkrátka v dnešní době zdražování všeho nutné. A nezlobte se na mě, ale názor, aby pracovali oba rodiče? A kam by ty děti dali, když prarodiče jdou do důchodu až Bůh ví kdy a pak už nemají sílu? Třeba naše babičky (obě!) budou v důchodu až naší ratolesti bude 15 let. Navíc proč si "pořídit" dítě, když pak budeme stále v práci? Jen abych přišla, dala jim večeři a šlo se spinkat? Víte jak život bez matky působí na psychiku dítěte (0-3let)? Neříkám mít dítě doma x-let, ale ty 3 roky jsou doopravdy nutné. Spousty maminek, co znám ze svého okolí, chodí alespoň na brigády. A i to mi přijde jako nesmyslný požadavek. Starat se o dítě, jít makat, druhá směna doma a jít spat? To se nedivím, že je tolik rozvodů potom. Co to je za život tohle přežívání? Porodnost v Čr je nízká a to i přes to, že jsou tu "určití" (říkejme jim tak) lidi, co mají x-dětí kvůli příspěvkům atd...(ale ty nikdy nehrabli ani rukou). Proč my, co pracujeme...máme mit stejný RP jako někdo, kdo v životě nehrábl ani prstíčkem? A k té nízké porodnosti...Je spousty lidí, co mají jen jedno dítě už kvůli RP. Ono pak dítěti dopřát dobré vzdělání (aby se nějak v tehle republice uzivilo), krouzky (ktere napomahaji v tom, se diteti najit), obleceni, stravu... není tak levná zalezitost. Obzvlast kdyz nam to stát neulehcuje (viz. horsi podminky pro hypoteky, vyssi urokova sazba na ne, vyssi cena podnajmu pro ty,co na sve nikdy nedosahnou, radoby prumerne platy -Kdo je má? - hádejte). A po tom všem se možná dočkáme důchodu (má generace prý už ani ne). A teď mi řekněte, co je to za život? Jasně, můžeme se přirovnávat ke státům, co jsou na tom hůř. To totiž čechům jde. Další věc je to, že se teprve něco projednává a lidé to berou za hotové. Což v tomto státě nechápu. Nevěřím tu ničemu, co není již schválené.

  • 22. 3. 2019 22:01

    Gabriela (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    Vy jste asi blázen !! Matky na rodicovske dovolené berou dávky, to je snad něco jako naše výplata. A tomu dítěti potřebují kupovat spoustu věcí a já a zbytek rodiny něco jíst. Většina nás je kojících matek. A co budeme dělat až přestaneme brát dávky, půjdeme opět do práce ať máme z čeho platit hypotéku atd.

  • 23. 3. 2019 13:17

    Martina (neregistrovaný) 188.75.130.---

    A na tu hloupost jste přišla nebo prisel jak? Matka pracuje a pak otěhotní a bude mit dítě tak to dělá kvuli penězům? Lépe zapřemýšlet než napsat hloupost. Stát by měl podporovat porodnost a rodiny a neměl by jen hrabat do svých kapes. Ono dnes mít dítě je finanční zátěž nehledě na to poslanci hazeji právě rodinam klacky pod nohy. Neustále zdražování, mzdy se nezvedaji .

  • 23. 3. 2019 20:59

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Mohou ale ovlivnit to, aby se matka (nebo v těch 2 % případů otec, aby mě zas někdo nesepsul, že podporuji neúplné rodiny) mohla co nejdříve vrátit do zaměstnání, tzn. dostupnost předškolní péče, zkrácené pracovní úvazky, jiné formy práce apod. Oni se všichni diví, že máme tak dlouhou rodičovskou a že ženy jsou 3 a více let doma, ale ono jim v tom našem "systému" ani nic jiného nezbývá. Až dáme ženám/otcům podmínky jako mají v sociálně vyspělých státech (Německo, Rakousko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Francie), nebudou muset potupně čekat, kolik jim stát milostivě dá. Když jim ty podmínky nedáme, tak bychom měli platit, a to tak, aby byly/i alespoň na 60 % jejich posledního průměrného výdělku, a ne na 30-40 % jako dnes. Pokud ne, tak se nemůžeme divit, že normální poctiví pracující lidi děti nemají a když už, tak maximálně jedno.

  • 24. 3. 2019 16:30

    AAA (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    Tak si vzpoměňte na toho řevu a zástupy doktorů a odborníků že dítě do tří let patří k mámě, když se objevil návrh povinnosti zajistit školku pro dvouleté. Tak mají co chtějí....

    https://www.maminka.cz/clanek/dvoulete-deti-misto-ve-skolce-asi-nenajdou-senat-chce-zakon-zrusit

  • 25. 3. 2019 13:29

    m (neregistrovaný) ---.rwe-services.cz

    Jistě, vždycky a všeho bude nějaká skupina řvát, že se jí to nelíbí. To už je takový kolorit. Víte co je na tom ale zajímavé, že tento stále omílaný blábol vždycky řvou hlavně muži, většinou ze starší generace (kteří vyrostli právě v předškolních zařízeních, nikoli u matky!) - ať už politici, odborníci nebo obyčejní občané. Jenže ženy-matky chtějí přesný opak - viz např. https://www.novinky.cz/kariera/457291-cast-matek-se-chce-vratit-z-rodicovske-drive-a-na-polovicni-uvazek-ukazal-pruzkum.html, což více zmiňuji v reakci na příspěvek od Krtka níže.

    Nehledě na to, že takovéto koncepční opatření by se měla přijímat na základě odborných analýz odborných pracovišť (nemyslím ministerstva, ale vědecká pracoviště - univerzity, ČSÚ, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí). Zde se těmito věcmi dlouhodobě zabývají a třeba na tento problém upozorňují už velmi dlouho. Jenže máte pravdu v tom, že dnešní politika se smrskla do naslouchání masy. Jedna skupina si vyřve to, druhá to a třetí, která tolik neřve, to se nechá až na příští rok. I když masa kolikrát řve pro něco v domnění, že jim to pomůže, v konečném a dlouhodobém důsledku může znamenat, že je to spíš poškodí.

    Jak už jsem psal několikrát, nejde o žádnou povinnost, ale o možnost volby pro matky/otce, zda chtějí s dítětem zůstat doma co nejdéle to jde i za cenu nižších rodinných příjmů, nebo jestli se chtějí co nejdříve vrátit do pracovního procesu. Tu možnost ale dnes nemají (stále se bavím o středně- a nízkopříjmových skupinách obyvatel, čili o většině populace).

  • 24. 3. 2019 17:15

    Krtek (neregistrovaný) 176.62.232.---

    Po pravdě, kdyby chtěla moje žena po porodu do 3 let do práce tak bych byl určitě proti. Ty 3 roky beru jako optimum aby bylo dítě vychovávané jenom rodinou. Určitě ho nechci nechat prznit nějakou institucí v tak raném věku.

  • 25. 3. 2019 7:34

    Jarmila (neregistrovaný) 93.91.51.---

    Tak v tom zrovna pravdu nemáte. Každé dítě je jiné, a jinak je na tom další dítě v pořadí, které má od narození společnosti minimálně jednoho dalšího dítěte, na rozdíl od toho prvního, které je nějakou dobu jedináček, může se i stát, že jedináčkem zůstane. Pokud je to dítě samo mezi dospělými, může zatoužit po společnosti ostatních dětí. Třeba moje dcera šla do školky ve 2,5 letech, protože strašně moc chtěla být s dětmi. V té školce neuvěřitelně rozkvetla, protože žádný dospělý dítku prostě společnost ostatních dětí nenahradí (podotýkám, že šla do školky v době, kdy nějaké dětské skupiny nebo kluby neexistovaly). Sice tam chodila jen na dopoledne,ale já už jsem mohla do práce. A že to není ojedinělé, tak moji synovci na tom byli obdobně. Ráno ho máma dovedla do školky a v poledne dítě odmítlo jít domů, šlo až před zavíračkou. Přestože měli doma sourozence, tak jako děti školku milovali. Prostě tam bylo víc dětí a větší legrace. Zažila jsem ale i děti, které ještě ve třech letech nástup do školky nezvládly a rodiče je museli vzít zpět domů, načež dítko nastoupilo do školky až za rok. Takže bych to řekla tak: každé dítě je individuální. pokud dítě touží po společnosti ostatních dětí, tak mu ji dopřejme. Pokud se na školku necítí ani ve třech letech, tak mu dopřejme ještě rok nebo dva doma s rodiči, každé dítě společnost nevyhledává. Dítě za ten rok dozraje, vyspěje a za rok už to může být bez problému. Jediný, kdo by měl o nástupu dítka do kolektivního zařízení, jsou rodiče.

  • 25. 3. 2019 11:08

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Ale vždyť já nikde neříkám, že to má být povinnost pro všechny rodiče! Jde o to, že dnes nemá žena možnost volby (samozřejmě s výjimkou případů, kdy má k dispozici na 100 % fungující babičky - nejlépe obě - nebo jejich partner (případně její rodiče) má nadstandardní příjmy, ale to není většinová část populace). Zdaleka ne všechny ženy chtějí zůstat doma s dítětem 3-4 roky a v případě dvou dětí brzy za sebou třeba 7 let. Obecně platí, že čím vyšší příjem má žena před nástupem na mateřskou/rodi­čovskou dovolenou, tím dříve se chce vrátit do pracovního procesu. Průzkumy ukazují, že většina žen by se chtěla do práce vrátit dříve, alespoň na zkrácený úvazek nebo s možností práce z domova. Viz např. zde: https://www.novinky.cz/kariera/457291-cast-matek-se-chce-vratit-z-rodicovske-drive-a-na-polovicni-uvazek-ukazal-pruzkum.html.

    Problém je v tom, že český systém jim toto příliš (nebo spíš vůbec) neumožňuje. Opět viz výše citovaný průzkum, kde se uvádí důvody nemožnosti návratu do práce:

    Nemám/neměla jsem kam umístit dítě (hlídání, jesle, školka) 28 %
    Nemám finanční prostředky na zajištění hlídání dítěte 18 %
    Nemohu najít adekvátní práci 11 %
    Zaměstnavatel mi nenabízí adekvátní podmínky 9 %
    Zaměstnavatel mi nedává dostatek flexibility 8 %
    Nemám dostatečnou podporu 6 %
    Manžel nechce/nechtěl, abych do práce nastoupila 3 %
    Nepřemýšlela jsem o tom, změnu nehledám 17 %

    Poznámka: je tam uveden i Váš případ, ale naštěstí jsou to jen 3 % (+- statistická chyba), mnohem závažnější je absence adekvátní předškolní péče o děti (28+18+6 = 52 %). Samozřejmě pokud se oba partneři na daném modelu shodnou, je to v pořádku, nicméně z okolí znám spoustu matek, které na začátku svorně říkaly, jak chtějí být s dítětem doma co nejdéle, ale minimálně po dvou letech doma skoro všechny obrátily a tvrdily, jak strašně rády by se co nejdříve vrátily do práce, alespoň na částečný úvazek.
    Na matky je zde totiž dost vyvíjen všeobecný veřejný tlak, že to tak musí být a že to je nejlepší - viz pasáž z rozhovoru s uznávanou personalistkou Janou Tikalovou: Je tu obrovský tlak okolí, mnohdy i od příbuzných či otce dítěte, že by žena měla zůstat doma s dítětem co nejdéle. Je to podle nich totiž pro dítě to nejlepší. Školka znamená řád a povinnosti a žena, která se chce i po dvou letech vrátit do práce, je zase kariéristka.
    Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/prace-by-nemela-nikoho-odrazovat-od-zalozeni-rodiny-fhy-/tema.aspx?c=A190221_135818_pozice-tema_lube

    O tom, zda a kdy se žena chce vrátit do práce, by tedy neměl rozhodovat její partner nebo kdokoliv jiný (v případě otců na rodičovské dovolené to samozřejmě platí také), nýbrž ona sama, ale k tomu musí mít již zmíněnou možnost volby, tedy takové podmínky od státu a zaměstnavatelů, aby se mohla svobodně rozhodnout. Ty ale dnes nemá, což od r. 1993 byla a stále je největší brzda k růstu úrovně porodnosti u ekonomicky aktivní části populace, nikoli výše rodičovského příspěvku (nebo třeba i porodného nebo příspěvků na děti, ale na ty dosáhnou jen rodiny pod 2,7 násobek životního minima).

    A neodpustím si ještě jednu malou poznámku k tomu prznění: Je zajímavé, že ve státech západní a severní Evropy téměř všichni rodiče nechají své děti institucemi "prznit" už od 1-2 let a nikomu to nevadí... Stejně tak generace dětí narozené do r. 1990 u nás byly "przněny" ve velkém (a zde se sluší říct, že tady opravdu k jistému "prznění" docházelo, na rozdíl od současné předškolní péče v západní a severní Evropě) a neřekl bych, že generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků byla nějak váženě duševně poznamenaná. Jistě najdou se výjimky, ale tyto sociální patologie pocházejí z 99 % z problematického rodinného zázemí, nikoli z institucí... Nicméně Váš názor Vám neberu a ještě jednou říkám, pokud se na tom, že žena/otec bude s dítětem 3-4 roky doma, s partnerem dohodne, ať se tak klidně zařídí (pokud na to mají), ale zároveň ať ostatní, kteří to takhle nechtějí, mají možnost volby.

  • 25. 3. 2019 18:26

    Krtek (neregistrovaný) 176.62.232.---

    Tak severský země s jejich sociální politikou (hlavně v oblasti tý výchovy) beru jako průšvih. Zákaz řezání dětí tam platí už dlouho a pak dneska tam maji dospívající generaci naprosto zvrhlých a zbytečných lidí :-(

  • 25. 3. 2019 21:02

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    To už je ale úplně z jiného soudku. Já jsem se ve svých příspěvcích prozatím zabýval pouze "kvantitou", zatímco Vy zde řešíte "kvalitu". Neříkám, že je to špatně, ale o tom tady vůbec nebyla řeč.

    Jak už jsem několikrát psal, za vzor dávám jejich systém, který matkám/otcům umožňuje možnost volby, zda s dítětem zůstane doma, nebo jestli (a kdy) se vrátí zpátky do práce. Tam bychom se měli inspirovat (ne zvyšovat dávky a nutit ženy co nejdéle zůstávat doma s dítětem). A nemusíme se omezovat jen na severské země, podobně to funguje ve Francii, Belgii nebo v menší míře třeba v Německu. Jinak ale s Vám souhlasím, že náhled na výchovu dětí a vůbec přístup k dětem ve Skandinávii (přesněji spíš v Norsku a Švédsku) není zrovna následováníhodný.

  • 26. 3. 2019 5:59

    Krtek (neregistrovaný) 176.62.232.---

    OK když to berete takhle odděleně, máte větší přehled, tak nemám důvod nesouhlasit.
    Jinak naše děcko bylo taky nadšený ze školky, pár let i ze školy. Dokonce nadávalo na prázdniny.... Ovšem už muselo mít včas vštípeno, že né všechno, co je tam budou učit a řikat jim, je pravda. A od toho jsou (podle mě) ty 3 roky rodinné výchovy optimální. Jasně kdyby chtěla žena dřív do práce asi bych taky řešil školku pro mladší nebo já teda raději prarodiče.

  • 26. 3. 2019 10:15

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    V pořádku, děkuji. Jsem rád, že jsme se nakonec shodli. Zodpovědnost za dítě má vždy rodič, takže záleží na jeho rozhodnutí a přání. Musí (hlavně matky) ale mít možnost volby, jak se zařídit, ne všichni mají k dispozici prarodiče.

    Hezký den :-)

  • 21. 3. 2019 15:04

    H J (neregistrovaný) 85.71.0.---

    Schillerová s medovým hlasem, falešným úsměvem slibovala nejméně 4x, že NIC není problém a matkám přidají i zpětně.
    Mladí nejsou cílovou skupinou ano, je potřeba cílit na důchodce. 900,- Kč je fakt spasí

  • 21. 3. 2019 22:01

    Tomáš Marný

    Říkají ti něco procenta? Zkus si spočítat, kolik je 900,- Kč z průměrného důchodu... Ale patrně tě také nespasí, když ti přidají na platu nějakých 8%, že?

  • 21. 3. 2019 18:26

    Nicol (neregistrovaný) ---.cust.vodafone.cz

    Je to hrozně nespravedlivé už vůči matkám, které porodí třeba koncem prosince a jiná matka na začátku ledna, budou mít o pár dní narozené děti ale o pár tisíc jiný rodičák, fakt gratuluji poslancům kteří si sami od huby neutrhnou ani korunu.

  • 22. 3. 2019 6:15

    Mamina (neregistrovaný) 193.165.97.---

    Jo jo maminky samozivitelky dostanou 300000 tistc ty si rozpicitaji na 15 mesicu a pak hura pro podporu v nezamestnanosti a prispevky na bydleni a i kdyz ziji ve spolecne domacnosti s pritelem tak ho proste zaprou.

  • 21. 3. 2019 18:35

    Dolly (neregistrovaný) ---.ms-free.net

    Peníze by se našly. A možná by stačily nejen na rodičáky, ale i ti důchodci by mohli dostat víc než 900 Kč. Stavíme dálnice několikanásobně déle s několikanásobně vyššími náklady než jinde ve světě. Existují tu různé dávky na vše možné a vyplácejí se kde komu. Až se divím, kde všude jde stát podojit. Ale ano, nejlepší je šetření na budoucnosti národa. Podobné je to se zdravotnictvím. Peněz v něm je dost. Ovšem když si každý cestou odkrojí a cpe se kde kam, na ty dole, jako jsou lékaři, sestry a pacienti už moc nezbyde. Na jedné straně se mrhá a pak se divíme, že někde jinde chybí. A školství? To samé. Lijeme peníze na jakési inkluze, státní maturity a co vylézá ze základních a středních škol? Za starých podmínek byla maturita něco, nemluvě o dalším vzdělání. Dnes si koupí i vysokoškolský titul kdejaký hlupák a podle toho to vypadá. Svět se v prdel obrací...

  • 21. 3. 2019 22:56

    m (neregistrovaný) ---.rwe-services.cz

    Naprostý souhlas! Podepisuji a dvakrát podtrhuji v plném rozsahu, zejména tu Vaši poslední větu :-)

  • 25. 3. 2019 12:33

    hmm (neregistrovaný) ---.212.broadband18.iol.cz

    kdyby ten prizpevek byl jako odecet na danich jednak by mohly dostat vic a hlavne by se nemuseli nikde hledat.... a vyzirky by vostrouhali

  • 21. 3. 2019 20:05

    Kotnovak (neregistrovaný) ---.ip.nej.cz

    Pro 100 solárních baronů se každý rok najde cca 30 mld.Kč . A pro matky s malými dětmi se hádají o pár mld. To je zajímavé že o tom nikdo nemluví .? Ticho po pěšině .

  • 21. 3. 2019 21:05

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.97.---

    Co takhle zredukovat vyplácení rodičovského příspěvku z až 4 let na rok? Jsme první na celém světě. Pěkně jako ve Státech. Za pár týdnu po slehnutí pěkně do rachoty. Jinak jsem pro zásluhovost v penzích. Dost už bylo rovnostářství. Kolik kdo přispěl do systému, tak z něj také má dostat vyplaceno.

  • 21. 3. 2019 23:15

    m (neregistrovaný) ---.rwe-services.cz

    Asi nemáte děti (nebo jste je měl za Husáka), jinak byste takovou hloupost nemohl napsat. Zajímalo by mě, kam by to půlroční nebo roční dítě žena dala, když dnes Vám mnohde do školky nevezmou ani tříleté dítě? O dostupných jeslích nemluvě, ty až na pár výjimek neexistují vůbec. A navíc matky s malými dětmi jsou na trhu práce skutečně velmi žádané "zboží"... Až stát vytvoří pro matky podmínky, jako byly v 70. letech (nebo které jsou teď v zemích jako Německo, Francie, Rakousko, Švédsko, Dánsko - ty je totiž od nás převzaly a my je zase v 90. letech s velkou pompou zrušili), tak se můžou ženy vracet klidně po 6 týdnech od porodu. Otázkou je, zda je to pro to dítě dobré, ale to už je jiná debata...

  • 22. 3. 2019 15:07

    Jarmila (neregistrovaný) 93.91.51.---

    Tak za prvé: "kam by to dítě ŽENA dala - to dítě je jen ženy, ono nemá otce? Já měla dojem, že ideálem je úplná rodina, nebo otce máme pouze na výrobu těch dětí a dál se mají starat jen matky? To potom jo, to by vysvětlovalo vysoký počet matek-samoživitelek.

    Kam dávají děti ve Francii, v USA, Rakousku, Švédskku nebo v Dánsku, popř. v jiných státech, kde mají podstatně kratší mateřskou a rodičovskou asi vůbec neznají? Jesle nebyly dostupné ani před r. 1989, byly jen ve velkých městech typu okresních. Já jsem třeba vyrostla na vesnici, kde byla aspoň ta školka, ale děti z menších vesnic, kde ani ta školka nebyla, nikdy do žádných školek nechodily a šly rovnou do 1.třídy. Matky s nimi tehdy byly doma až do 6 let věku, a zadarmo, kdyby Vás to zajímalo. Jak to, že to naši rodiče dokázali a my s tím najednou máme problém?

  • 22. 3. 2019 23:50

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Tak tady jsem se nevyjádřil úplně správně, mělo tam samozřejmě být slovo RODIČE, nikoli jen matka. Nicméně tak daleko od reality zase nejsem, protože aktuálně s dětmi zůstává na rodičovské dovolené z 98 % matka (viz https://www.mpsv.cz/cs/10543), čili ona je poté znevýhodněna na trhu práce a ona má problém se skloubením rodinného a profesního života. Vůbec mi nešlo o samoživitelky, to za prvé.

    Za druhé: děti ve výše uvedených zemích jsou z velké většiny právě v předškolních zařízeních už od nízkého věku (např. v Německu je už velmi dlouhou dobu povinnost přijmout do školky každé dítě starší 2 let, pokud o to rodiče požádají) případně tam fungují soukromá zařízení tohoto typu (která jsou však vzhledem k tamním příjmům široce dostupná - na rozdíl od ČR) nebo malé dětské skupiny. Navíc zde jsou velmi rozšířené částečné pracovní úvazky, různé dohody, možnosti práce z domova apod. - opět na rozdíl od ČR, kde toto vůbec nefunguje. Plus k tomu musíme přidat velmi štědrý systém dávek, příspěvků a slev na dani pro rodiče pracujících dětí (opět příklad Německa, kde mají poměrně vysoké přídavky na děti všichni bez ohledu na výši příjmu), což ale není ten hlavní faktor, mnohem důležitější je právě ta možnost skloubení rodinného a profesního života.

    Za třetí: Nemáte pravdu, že jesle nebyly dostupné. Ano, nebyly v úplně každé vesnici pod 1000 obyvatel - to je samozřejmě naprostý nesmysl, ale v každé tzv. střediskové obci (tj. ve všech obcích s počtem obyvatel asi nad 1500 obyvatel a mnohde i méně) rozhodně ano. To, že Vás rodiče nevozili do nejbližší větší obce s dostupnými jeslemi a školkou ovšem neznamená, že jesle nebyly dostupné. Právě že naopak a právě tento systém státní předškolní péče od nás v průběhu 80. let mnohé západní státy převzaly.

    Za čtvrté: Důvod, jak to Vaši rodiče dokázali je velmi prostý. Do 31. 12. 1992 totiž existoval daňový model, který zabezpečoval rodinám zohlednění cca 50 % nákladů na výchovu a obživu dětí (konkrétně v roce 1992 stát zohlednil rodinám 53 % nákladů). Tento model však padl s prosazením tzv. Klausova úsporného balíčku (možná pamatujete na slavné Klausovo "utažení opasků", abychom do 15 let dohnali Rakousko :-) ), konkrétně zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, platného od 1. 1. 1993. Ten znamenal mimo jiné jednu podstatnou věc, a to že pokud budou mít rodiče mzdu na úrovni mediánu, tak se při druhém dítěti v rodině propadnete hluboko do příjmového podprůměru (často hluboko pod životní úroveň průměrného důchodce), protože stát jim zohlední nikoliv polovinu nákladů na výchovu dětí v rodině, ale pouhou osminu! Aktuálně je to 16,5 %.

    Takže tady je několik odpovědí na Vaši otázku, proč to dříve šlo a dnes ne. Nelze totiž srovnávat nesrovnatelné. Samozřejmě se zde uplatňují i jiné důvody, jako je např. stále vyšší prvoplánová bezdětnost žen, upřednostňování kariéry a užívání si života před rodičovstvím, nestabilní vztahy a neochota starat se o někoho jiného než o sebe a brát na sebe zodpovědnost. To vše určitě hraje roli, ale problém je v tom, že ti (mám na mysli hlavně ekonomicky aktivní část populace), co by ještě chtěli mít děti a jsou zodpovědní, tak z výše uvedených důvodů se do toho příliš nehrnou, což se jim opravdu nemůžeme divit, zvlášť když k tomu přidáme ještě stále se zvyšující nedostupnost bydlení pro lidi s průměrnými a podprůměrnými příjmy vlivem rychlého růstu cen nemovitostí, omezování dostupností úvěrů na bydlení ze strany ČNB a vlivem absolutně nedostatečné a stále se snižující bytové výstavby (to by mohlo být klidně za páté).

  • 23. 3. 2019 9:18

    L. (neregistrovaný) 91.219.246.---

    > Do 31. 12. 1992 totiž existoval daňový model, který zabezpečoval rodinám zohlednění cca 50 % nákladů na výchovu a obživu dětí (konkrétně v roce 1992 stát zohlednil rodinám 53 % nákladů).

    Zdroj?

  • 24. 3. 2019 1:03

    m (neregistrovaný) ---.nat.epc.tmcz.cz

    Přesně tak, povídala mi to Jaruna z protější pavlače včetně citování přesného znění zákona a výpočtu výše zohledněných nákladů spojených s výchovou dětí :-)

  • 23. 3. 2019 21:45

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Zdroj: M. Hiršl, Příspěvky Českého státu rodinám na náklady spojené s výchovou dětí, časopis Demografie 2004, 46 (str. 166-176). Publikace ve formátu PDF ke stažení zde: https://www.czso.cz/csu/czso/demografie-revue-pro-vyzkum-populacniho-vyvoje-3-ctvrtleti-6qyazblago

    Poznámka: Pro zohlednění nákladů na výchovu dětí za rok 2017 jsem provedl vlastní výpočet stejnou metodou uvedenou v článku.

  • 25. 3. 2019 12:04

    m (neregistrovaný) ---.rwe-services.cz

    Také děkuji za korektní diskuzi!

    Ona opravdu není náhoda, že úroveň porodnosti tak rapidně klesla zrovna od r. 1994-5 (viz tabulka níže). A paradoxně právě v době, kdy do věku vstupovaly početně velmi silné generace žen ze 70. let (ještě početnější byly poválečné ročníky). A rozhodně se nejednalo pouze o odklad dětí do pozdějšího věku matek (jak se někdy mylně interpretuje v médiích), protože žádný baby boom nenastal ani po r. 2000. Byla to absolutní změna reprodukčního chování. Velká část žen z této generace má pouze jedno dítě a podíl bezdětných žen se také významně zvýšil. Počet žen se třemi a více dětmi klesl nevýrazněji. Tuto změnu reprodukčního chování měla na svědomí právě výše zmíněná změna daňového modelu, která nejcitelněji dolehla na rodiny s dětmi. Samozřejmě s dalšími negativními faktory jako byl dramatický růst nezaměstnanosti, výrazný růst inflace a s tím související pokles reálných mezd, horší dostupnost bydlení atd.

    Mimochodem v r. 1993 došlo také ke zrušení novomanželských půjček (Opatření č. 14/1973 Sb. Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění o poskytování půjček se státním příspěvkem mladým manželům, resp. později Nařízení vlády č. 44/1987 Sb. Nařízení vlády Československé socialistické republiky o úpravě podmínek pro poskytování půjček se státním příspěvkem mladým manželům). Každopádně důvody takto výrazného poklesu úrovně porodnosti byly veskrze ekonomické, nikoli sociologické (zjednodušeně změna pohledu na rodinu a děti), jak se rovněž často a mylně uvádí.

    To je pohled do historie, nicméně od té doby se ČR v podpoře rodin s dětmi příliš neposunula, spíš naopak. A zdejší diskuze jen potvrzuje, jak moc je podpora rodin veřejností bagatelizována a marginalizována. Bere se to jako něco špatného a "komunistického" s tím, že na Západě to vůbec neexistuje a rodiny se tam starají samy o sebe. Jenomže pravda je přesně opačná, akorát ta podpora je v jiné a efektivnější formě (podpora skloubení práce a rodiny a brzkého návratu matek/otců do zaměstnání), ačkoli i ta finanční podpora je mnohem vyšší (i relativně) než v ČR.

    Rok Počet živě narozených dětí Úhrnná plodnost (počet dětí na 1 ženu)
    1990 130 564 1,89
    1991 129 354 1,86
    1992 121 705 1,71
    1993 121 025 1,67
    1994 106 579 1,44
    1995 96 097 1,28
    1996 90 446 1,19
    1997 90 657 1,17
    1998 90 535 1,16
    1999 89 471 1,13
    2000 90 910 1,14
    2001 90 715 1,15
    2002 92 786 1,17
    2003 93 685 1,18
    2004 97 664 1,23
    2005 102 211 1,28

  • 25. 3. 2019 13:30

    L. (neregistrovaný) 91.219.246.---

    Nicméně nesouhlasím s tím, že důvody poklesu byly primárně ekonomické. Ať už to beru mezi národy, nebo i v rámci sociálních vrstev, statisticky mají chudší lidé více dětí. A osobně neznám nikoho, kdo by chtěl (další) dítě a nepořídil si ho čistě kvůli penězům. Samozřejmě, lidé to často říkají, ale je to ve většině případů spíše společensky přijatelná výmluva, nebo jen jeden z mnoha faktorů.

    A "malý baby boom" nastal právě v období, kterým vaše tabulka končí; ostatně ve vašem posledním řádku je plodnost stejná, jako v roce 1994. Takže odložení mateřství také hraje svoji roli (stačí se podívat na statistiku věku prvorodiček).

    Podpora rodin s dětmi se zlepšit může, to je pravda. Mohou částečně omezit dopad jedné z příčin poklesu porodnosti - přechod žen z domácnosti na (závislou) práci mimo domov. Nicméně primární příčinou poklesu porodnosti je znárodnění sociální funkce rodiny a to žádná podpora nevyřeší.

  • 25. 3. 2019 18:27

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Bohužel o baby boom (ani o malý) se skutečně nejednalo. Kulminace úrovně porodnosti pro generaci žen narozených v 70. letech byla dosažena v r. 2008, kdy úhrnná plodnost činila 1,5 dítěte na jednu ženu ve fertilním věku. Vím, že se v médiích často hovořilo o baby boomu, ale z demografického hlediska šlo jen o posun z úrovně extrémně nízké porodnosti na nízkou. Připomínám, že záchovná míra pro udržení stabilní populace (tzn. kdy je zabezpečena víceméně stagnace počtu obyvatel přirozenou měnou) činí 2,1 dítěte na 1 ženu. Čili o baby boomu nemůže být ani řeč.

    Samozřejmě odkládání mateřství do vyššího věku hrálo svoji roli, ale mnohem méně významnou, než se prezentuje. Průměrný věk matek při narození 1. dítěte byl v r. 2005 26,6 let, oproti r. 1990, kdy činil 22,5. Mnohem důležitější je fakt, že se významně snížily počty dětí 2. pořadí, tzn. že generace těchto žen měly ve větší míře jen jedno dítě (+ významně větší část žen zůstala ve větší míře bezdětná). A tady hrály významnou roli právě ekonomické důvody, kdy se rodiče rozhodují, zda si pořídí 2. dítě či ne. A právě v tomto okamžiku se v rodinách častěji rozhoduje na základě ekonomických důvodů, než je to u dětí 1. pořadí. Z výše citované studie M. Hiršla právě jednoznačně vyplývá, že nejvýraznější propad příjmů rodiny docházel u dvou dětí v rodině.

    Ekonomické důvody prostě v tu dobu hrály mnohem významnější roli, než je často prezentováno, protože pouhá změna v myšlení a následně reprodukčnímu chování lidí přichází mnohem pozvolněji a postupně. Nikoli z roku na rok. Důkazem jsou právě státy západní a zejména severní Evropy (ukázkovým příkladem budiž Švédsko), kde tento jev (tzv. druhý demografický přechod, zdroj: Dirk J. VAN DE KAA, Europ´s Second Demographic Transition, Popullation Bulletin 42, 1987, s. 1-57.; zjednodušeně zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%BD_demografick%C3%BD_p%C5%99echod) probíhal velmi pozvolna od 60. let (spolu se zavedením moderních antikoncepčních metod) do první poloviny 80. let 20. století.

    Na základě těchto a jiných poznatků si dovoluji tvrdit, že pokud by ze strany české vlády nedošlo od r. 1993 k tak drastickému omezení podpory rodin s dětmi (jak už jsem několikrát psal, nejde jen o finanční transfery, ale i o výrazné omezování předškolní péče o děti), k takto hlubokému propadu v porodnosti by pravděpodobně nedošlo. Bezpochyby by úroveň porodnosti klesala, ale odhaduji někam k hodnotám úhrnné plodnosti 1,5-1,8, nikoli 1,1-1,3. Jsou to samozřejmě jen spekulace, nicméně velmi podobný průběh měla porodnost ve východních spolkových zemích Německa v 90. letech po znovusjednocení, kdy se úhrnná plodnost několika málo snížila až na hodnotu 0,77. A také bylo zejména z důvodů ekonomických (opět nárůst nezaměstnanosti, inflace, snižování mezd, omezování podpory rodin s dětmi), protože v západních zemích k ničemu takovému nedošlo, resp. došlo k pozvolnému a ne tak razantnímu poklesu úrovně porodnosti jako ve výše uvedeném Švédsku.

  • 25. 3. 2019 22:20

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Jinak samozřejmě platí, že se vzrůstajícím vzděláním matky a příjmem v rodině klesá počet narozených dětí. Nemůžeme to však brát takto dogmaticky. Jinak by úroveň porodnosti musela být v ČR výrazně vyšší než v jakékoli zemi na západ od nás, vzhledem k výši příjmů (podle parity kupní síly).

    A to, že neznáte nikoho takového osobně, neznamená, že to neexistuje. Opět zdůrazňuji, že se bavím o pracujících rodinách s mediánovou a nižší mzdou (mzdový medián ve 4. Q 2018 činil 29 247 Kč hrubého) a v této skupině si dovoluji tvrdit, že se lidé vážně rozhodují, zda si dítě pořídí (a hlavně, zda si pořídí druhé dítě). Nebavím se o skupině sociálně slabých a nepřizpůsobivých.

    V současnosti je už situace o něco lepší díky podstatnému růstu mezd, takže se již rodiny nemusí tolik spoléhat na stát, ale já jsem popisoval situaci v 90. letech, která byla výrazně horší. Když k tomu připočteme ještě náhlé podstatné omezení podpory rodin s dětmi včetně rušení předškolní péče o děti, pak se nemůžeme divit, že lidé byli v nejistotě, nevěděli, jak se zachovat a odkládali pořízení dítěte (někdo už natrvalo).

  • 25. 3. 2019 23:19

    L (neregistrovaný) 185.217.119.---

    Na jednu stranu ano, jsme "rozežraní" - na západě si o takto dlouhé mateřské můžou leda zdát.
    Na druhou stranu bych ale nechtěl, aby mi děti vychovával někdo cizí - ať už stát nebo soukromník a formoval jej místo mě.

  • 26. 3. 2019 10:46

    m (neregistrovaný) 89.250.103.---

    Na Vaši druhou větu platí to samé, co jsem již napsal výše:

    Je zajímavé, že tento striktní názor zaznívá většinou od mužů, kteří stále tvoří jen 1,8 % z celkového počtu osob pobírajících rodičovský příspěvek (viz https://www.mpsv.cz/cs/10543). A většinou to jsou muži starší 30-ti let, tedy ti kteří vyrostli právě v předškolních zařízeních, nikoli u matky! - ať už se jedná o politiky, "rádoby odborníky" nebo obyčejné občany. Potíž je v tom, že velká část žen-matek by se chtěla do práce vrátit dříve, alespoň na zkrácený úvazek nebo s možností práce z domova - viz např. https://www.novinky.cz/kariera/457291-cast-matek-se-chce-vratit-z-rodicovske-drive-a-na-polovicni-uvazek-ukazal-pruzkum.html.

    Stále opakuji, že to nemá být povinnost pro všechny rodiče! Jde o to, že dnes nemá žena/otec možnost volby (samozřejmě s výjimkou případů, kdy má k dispozici na 100 % fungující babičky - nejlépe obě - nebo jejich partner (případně její rodiče) má nadstandardní příjmy, ale to není většinová část populace). Zdaleka ne všechny ženy chtějí zůstat doma s dítětem 3-4 roky a v případě dvou dětí brzy za sebou třeba 7 let. Obecně platí, že čím vyšší příjem má žena před nástupem na mateřskou/rodi­čovskou dovolenou, tím dříve se chce vrátit do pracovního procesu.

    Problém je v tom, že český systém jim toto příliš (nebo spíš vůbec) neumožňuje. Opět viz výše citovaný průzkum, kde se uvádí důvody nemožnosti návratu do práce:

    Nemám/neměla jsem kam umístit dítě (hlídání, jesle, školka) 28 %
    Nemám finanční prostředky na zajištění hlídání dítěte 18 %
    Nemohu najít adekvátní práci 11 %
    Zaměstnavatel mi nenabízí adekvátní podmínky 9 %
    Zaměstnavatel mi nedává dostatek flexibility 8 %
    Nemám dostatečnou podporu 6 %
    Manžel nechce/nechtěl, abych do práce nastoupila 3 %
    Nepřemýšlela jsem o tom, změnu nehledám 17 %

    Poznámka: je tam uveden i Váš případ, ale naštěstí jsou to jen 3 % (+- statistická chyba), mnohem závažnější je absence adekvátní předškolní péče o děti (28+18+6 = 52 %). Samozřejmě pokud se oba partneři na daném modelu shodnou, je to v pořádku, nicméně z okolí znám spoustu matek, které na začátku svorně říkaly, jak chtějí být s dítětem doma co nejdéle, ale minimálně po dvou letech doma skoro všechny obrátily a tvrdily, jak strašně rády by se co nejdříve vrátily do práce, alespoň na částečný úvazek.
    Na matky je zde totiž dost vyvíjen všeobecný veřejný tlak, že to tak musí být a že to je nejlepší - viz pasáž z rozhovoru s uznávanou personalistkou Janou Tikalovou: Je tu obrovský tlak okolí, mnohdy i od příbuzných či otce dítěte, že by žena měla zůstat doma s dítětem co nejdéle. Je to podle nich totiž pro dítě to nejlepší. Školka znamená řád a povinnosti a žena, která se chce i po dvou letech vrátit do práce, je zase kariéristka.
    Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/prace-by-nemela-nikoho-odrazovat-od-zalozeni-rodiny-fhy-/tema.aspx?c=A190221_135818_pozice-tema_lube

    O tom, zda a kdy se žena chce vrátit do práce, by tedy neměl rozhodovat její partner nebo kdokoliv jiný (v případě otců na rodičovské dovolené to samozřejmě platí také), nýbrž ona sama, ale k tomu musí mít již zmíněnou možnost volby, tedy takové podmínky od státu a zaměstnavatelů, aby se mohla svobodně rozhodnout. Ty ale dnes nemá, což od r. 1993 byla a stále je největší brzda k růstu úrovně porodnosti u ekonomicky aktivní části populace, nikoli výše rodičovského příspěvku (nebo třeba i porodného nebo příspěvků na děti, ale na ty dosáhnou jen rodiny pod 2,7 násobek životního minima).

    Je zajímavé, že ve státech západní a severní Evropy téměř všichni rodiče nechají své děti institucemi "prznit" (jak již bylo uvedeno někým výše) už od 1-2 let a nikomu to nevadí... Stejně tak generace dětí narozené do r. 1990 u nás byly "przněny" ve velkém (a zde se sluší říct, že tady opravdu k jistému "prznění" docházelo, na rozdíl od současné předškolní péče v západní a severní Evropě) a neřekl bych, že generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků byla nějak váženě duševně poznamenaná. Jistě najdou se výjimky, ale tyto sociální patologie pocházejí z 99 % z problematického rodinného zázemí, nikoli z institucí... Nicméně Váš názor Vám neberu a ještě jednou říkám, pokud se na tom, že žena/otec bude s dítětem 3-4 roky doma, s partnerem dohodne, ať se tak klidně zařídí (pokud na to mají), ale zároveň ať ostatní, kteří to takhle nechtějí, mají možnost volby.

  • 21. 3. 2019 21:36

    Krtek (neregistrovaný) 176.62.232.---

    Chyba byla vůbec někomu něco slibovat, když to neni schválený, dokonce na to ani nemaji v budoucnu vykoumaný peníze.
    Vždycky bude někdo řvát, že on dostal a další ne. Co třeba ti chudáci, jejichž dítěti budou 4 roky 30.12 letos ? Proč se o peníze berou matky jejichž dětem budou 4 roky 1.1.2020 ? Neni jim to blbý ???
    Když už bych ustupoval, zved bych dávku maximálně do 1 roku dítěte k 1.1.2020. Přece jenom mateřství se plánovalo za podmínek platítích tehdy, nikdo do toho nešel že jim to časem zvednou, tak ať teď neřvou.... Jinak se můžeme ozvat třeba i my jejichž děti jsou už ve škole.

  • 22. 3. 2019 13:26

    Adam (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    Jiná věc je, že úřady aktivně pomáhaly maminám s papírováním, aby si prodloužily rodičovskou, protože dostanou další peníze - a ty nyní budou mít "vyčerpáno" jindy a jinak, než plánovaly. V rodinném rozpočtu to může být docela citelné.

  • 22. 3. 2019 11:43

    Adelaid (neregistrovaný) 185.221.124.---

    Jedno dítě mám doma 17m., V červnu přijde na svět druhé dítě, půl roku budu brát peníze od zaměstnavatele a od 1.1.2020 budu mít řodicovsky příspěvek. By mě zajímalo zda dostnatu těch 80tis. navíc nebo ne. Na úřadech nikdo nic neví..

  • 23. 3. 2019 0:14

    xf (neregistrovaný) ---.cheapernet.cz

    Jo tak on zákon nejenže není schválený, ale ani není známa jeho podoba, ale na úřadech nikdo nic neví, jestli dostaneš 80.000 Kč.
    Trochu je mi líto těch dětí...

  • 22. 3. 2019 12:29

    Richard Fuld (neregistrovaný) 193.165.231.---

    Navýšení na 300 tis. jen pro děti od roku 2020 by stálo 3 miliardy.
    Navýšení na 300 tis. pro všechny děti by stálo 11 miliard.

    Tak navyšte dříve narozeným dětem vždy jen o 20 tis. za rok, který jim ještě zbývá do vyčerpání rodičovské, proč to navyšovat všem o 80 tis.? To je nesmysl..

    Rodiče, kteří aktuálně vychovávají malé děti řvou, že je to vůči nim nespravedlivé. Ale nespravedlivé je to i vůči všem rodičům, kteří už dávno nepobírají žádnou rodičovskou. Takže klid. Každé takové opatření na někoho "dopadne" tak, nebude zvýhodněn. Chtěl bych vidět, jak by se titíž hlásili o svá práva, kdyby rodičovská byla snížena. To by řvali, že retroaktivně se to nesmí!

    Co se týče srovnávání s těmi důchodci. Je třeba si uvědomit, že zatímco na rodičovské se přidává 1666,-Kč měsíčně tak důchodcům se přidává "jen" 900. Takže bych byl opatrný s tím, že děti trpí kvůli důchodcům.

    Je třeba nezapomínat ani na to, že to navýšení rodičovské má také svou motivační složku, směřovanou hlavně k těm, kteří teprve své rodičovství zvažují, neboť brzy hrozí, že zde budeme mít 30% bezdětných matek.

  • 22. 3. 2019 22:31

    Michaela V. (neregistrovaný) ---.inext.cz

    Plně souhlasím s první částí příspěvku - pobírám rodičovský příspěvek na půlroční dítě a i když nechápu, proč mám od příštího roku dostávat ve stejné době dostávat méně, než matka, která porodí až v roce 2020, menší náklady fakt mít nebudu, tak zároveň nevím, proč bych měla mít přidáno plných 80 tisíc, když je budu mít před sebou jen na druhou půlku své rodičovské (v tříleté variantě).
    Nicméně srovnání s důchodci vám poněkud drhne, důchodci dostanou 900 Kč letos, ale pokud chcete počítat, tak si to srovnejte férově: v roce 2008, kdy začal současný systém rodičovských příspěvků, byl průměrný důchod 9 347 Kč, pro rok 2019 to má být 13 200 Kč, jedná se tedy o navýšení o 3 853, srovnejte si to s navýšením, jak píšete, 1 666 Kč pro rodiče...

  • 23. 3. 2019 9:54

    Richard Fuld (neregistrovaný) 185.186.248.---

    Tenhle argument beru. Na matky s dětmi se v ohledu růstu rodičovské zapomínalo.

  • 22. 3. 2019 12:42

    Richard Fuld (neregistrovaný) 193.165.231.---

    To by mohlo jít, pokud to nevyhodnotí jako obcházení zákona. Mám v živé paměti, že něco podobného bylo u danění důchodců. Už ale nevím jak to dopadlo.

  • 22. 3. 2019 15:55

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.97.---

    Trik na sirotčí důchod: otcem se stanoví vetchý děda. Úřady to nezpochybňují
    22. března 2019 13:30
    Když se devatenáctileté Sabině narodila dcera, sestry v porodnici zarazil vyplněný dokument o otcovství. Otcem dítěte byl šestašedesátiletý nemohoucí invalidní důchodce. Po necelých třech letech zemřel a dítě od té doby pobírá už roky sirotčí důchod. Sabina využila fígl, jak svou dceru finančně zabezpečit klidně až do šestadvaceti let, zjistila MF DNES.
    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sirotci-duchod-novorozenec-podvod-socialne-slabsi-trik.A190322_093029_domaci_jadv

    A co tomu říká paní Maláčová s partnerem Chmelařem?

  • 22. 3. 2019 21:42

    xf (neregistrovaný) ---.cheapernet.cz

    On už ten titulek svědčí o naprosté neznalosti.
    Úřad je povinen, a žádnou jinou možnost nemá, nežli se řídit zákonem. A zákon tohle "zpochybňovat" úřadu neumožňuje. Věc je zcela jasná.
    Ostatně ono existuje dostatek judikátů, že "zájmy dítěte mají přednost (... před spravedlností a logikou)", většinou se týkající placení výživného na "kukačku". Takže se lze trochu zlobit na soudy, jak zákony závazně vykládají.
    Především za věc mohou politici. Neboť pouze oni, a nikdo jiný, schválili a vytvořili takové zákony, a pouze oni je nikdy neopravili - on ten "trik" je "nový" už desítky let.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).