S blížícím se rokem 2013, kdy naostro odstartuje penzijní reforma, stále více ve vzduchu visí otázka, zda vstoupit do druhého pilíře nebo zůstat ve stávajícím důchodovém systému a spořit si na důchod pomocí třetího pilíře a dalších alternativ.
Reforma: podmínka nutná
Že je stávající systém potřeba reformovat netřeba připomínat. Odborníci akademického pracoviště think-thank IDEA při CERGE-EI upozorňují na to, že při zachování vzorce pro výpočet nástupního důchodu bude do budoucna schodek důchodového systému narůstat.
Pro jeho stabilizaci bude potřeba změnit pravidla pro valorizaci důchodů (v neprospěch příjemců) a změnit i samotný nástupní důchod.
Graf ukazuje, kam by měl důchod klesnout (v poměru k průměrné mzdě), aby byl důchodový systém v jednotlivých letech vyrovnaný.
Komu se vyplatí druhý pilíř?
Ekonomové se snaží najít odpovědi na to, komu se reforma vyplatí, a komu nikoli, pomocí modelových výpočtů.
Práci jim ale komplikuje mnoho proměnných a také mnoho neznámých veličin, které nelze s určitostí odhadnout (například výše státního důchodu či skutečný reálný výnos fondů v budoucnu atd.).
Přesto výsledky studie akademického pracoviště think-thank IDEA při CERGE-EI přináší odhady, komu a od jaké výše příjmu, by se druhý pilíř mohl vyplatit.
V rámci modelování odborníci uvažují kromě stávajících podmínek v oblasti důchodů také 1 % růstu reálných mezd a valorizaci podle růstu reálných mezd a 1/3 inflace.
V rámci druhého pilíře pak reálné zhodnocení penzijních fondů ve výši 1 % p. a. a výplatu naspořené částky formou doživotní anuity.
Pro výpočty byla využita databáze SILC a demografická a makroekonomická predikce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Výsledky studie přináší jakési mapy vhodnosti přestupu, které se výrazně liší u jedinců podle pohlaví, věku a výše příjmu.
| Decil | Průměrná mzda uvnitř decilu (v Kč) | Minimum daného decilu (v Kč) |
|---|---|---|
| 1 | 9964,63 | 6047,42 |
| 2 | 12 561,53 | 11 524,42 |
| 3 | 14 684,39 | 13 525,00 |
| 4 | 16 452,69 | 15 768,42 |
| 5 | 18 485,71 | 17 416,55 |
| 6 | 20 458,65 | 19 187,25 |
| 7 | 22 789,05 | 21 643,67 |
| 8 | 25 845,73 | 24 257,14 |
| 9 | 30 583,19 | 27 841,83 |
| 10 | 49 483,01 | 34 166,67 |
Zdroj: CERGE-EI
Tabulka udává hodnotu jednotlivých decilů, tedy rozpětí příjmů pro daný decil (začíná na minimální hodnotě, končí u hodnoty dalšího decilu).
Model nezohledňuje případné rozpočtové omezení domácností (někdo si ona 2 % z disponibilního příjmu nebude moci dovolit, což ale nebude pravděpodobně případ vyšší příjmové skupiny), likviditu peněz (2 % disponibilního příjmu budou vázána ve druhém pilíři) a averzi k riziku. A to jak směrem k investičnímu riziku (zhodnocení úspor fondy), tak směrem k politickému riziku (změny ve druhém pilíři).
Muži si mohou s druhým pilířem na penzi přilepšit
Graf naznačuje, že výhodnost vstupu do druhého pilíře je ovlivněna věkem a příjmem. Na ose „x“ je zanesen věk, na ose „y“ pak roční příjem, resp. výnos v podobě % roční mzdy.
Ženám se druhý pilíř téměř nevyplatí
Ačkoli postup tvorby grafu je stejný, u žen je situace celkově odlišná. Odhady jsou o to složitější, že u žen v produktivním věku do jejich celkových příjmů vstupuje ještě faktor nástupu na mateřskou a rodičovskou. Rozdíly vznikají i kvůli vyššímu průměrnému věku, kterého se ženy na rozdíl od mužů dožívají. Ten samý model proto pro ženy znamená výrazně odlišné výsledky.
Z modelů je znát, že vstup do druhého pilíře je výhodnější pro muže než pro ženy (přesto, že současný systém je pro ženy výhodnější). Podle odborníků CERGE-EI by se mohl přestup do druhého pilíře vyplatit 50 % mužů a 30 % žen. Kvůli opatrně nastaveným parametrům reformy (3 + 2 % do druhého pilíře) ale nejsou zisky nijak výrazné.
Zvýšilo by je například rozhodnutí nechat si penzi vyplácet pouze po 20 let. Tato alternativa může být pro leckoho přitažlivá už jen z toho důvodu, že v případě úmrtí podlehnou prostředky dědickému řízení. Doživotní důchod bude s velkou pravděpodobností navíc výrazně diskontován (odhaduje se, že míra může dosahovat i 30 – 40 %) z důvodu vyrovnání s antiselekcí a započtení rizika nezajistitelnosti. Pojišťovna musí počítat například s tím, že zdraví lidé, kteří předpokládají, že se dožijí vysokého věku, budou samozřejmě raději volit výplatu doživotní penze. Nebude navíc možné činit rozdíly u žen a mužů navzdory různé průměrné délce dožití.
Výhodnost druhého pilíře také vzroste s tím, jak bude klesat v budoucnu státní důchod. Tento vývoj ale nelze přesně předpokládat. Stejně jako budoucí změny ve druhém pilíři v případě změny poměru politických sil ve sněmovně.
Co se bude dít se státním důchodem?
A jak by se při snahách o vyrovnaný rozpočet měnil náhradový poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě v prvním pilíři? Vyhlídky by, při zachování vzorce pro výpočet nástupního důchodu i do budoucna, nebyly růžové. Zatímco nyní činí náhradový poměr v době odchodu do penze zhruba 46 %, v roce 2050 by to za snahy o vyrovnaný rozpočet bylo už jenom 26 %. Za dalších 20 let pobírání důchodu by se tento poměr dále snížil na 21 %.
| Rok | Náhradový poměr při vstupu do důchodu (65 let) | Náhradový poměr ve věku 85 let |
|---|---|---|
| 2012 | 46 % | 38 % |
| 2020 | 40 % | 33 % |
| 2030 | 35 % | 28 % |
| 2040 | 30 % | 24 % |
| 2050 | 26 % | 21 % |
Zdroj: CERGE-EI
Neříká vám nic veličina náhradového poměru? Následující tabulka uvádí, co tyto náhradové poměry budou znamenat při přepočtení na průměrný důchod (s diskontováním důchodu pomocí NPV – net present value)
| Rok | Průměrná penze při vstupu do důchodu (65 let) | Průměrná penze vyplácená v 85 letech |
|---|---|---|
| 2012 | 11 400 Kč | 9250 Kč |
| 2020 | 10 000 Kč | 8250 Kč |
| 2030 | 8625 Kč | 7000 Kč |
| 2040 | 7375 Kč | 6000 Kč |
| 2050 | 6500 Kč | 5250 Kč |
Zdroj: CERGE-IE
Tabulka ukazuje, že při současné průměrné mzdě na úrovni kolem 25 000 Kč budou lidé, kterým je dnes kolem 30 let, pobírat průměrný nástupní důchod ve výši 6500 Kč. V 85 letech to pak bude už jenom 5250 Kč. Průměrná výše nástupního důchodu se tak oproti současnosti v roce 2050 sníží při zachování současných cen o necelých 5000 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU