Systém výplat důchodů se bude v příštím roce přenastavovat. Změní se dny výplaty penzí i období, na které se dávky vyplácí. Novela zákona o organizaci a provádění sociálního pojištění už vyšla ve Sbírce zákonů.
Jak se vyplácí penze a proč se to mění
Výplatní termíny penzí bývají většinou přidělené, většinou v sudé dny v měsíci od 2. do 24. dne (15. den v měsíci je penze zasílána do zařízení sociálních služeb). Změna není, až na výjimky, možná, ledaže byste o konkrétní termín požádali Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) ještě před zahájením výplaty penze, například abyste měli výplatní termín stejný s manželem (nemusí vám ale vyhovět, cílem je mít výplaty v měsíci rozprostřené rovnoměrně).
Důchody se u nás nyní vyplácí předem na tzv. klouzavý měsíc. Máte-li tedy stanovené datum splatnosti ke 14. dni v měsíci, náleží penze vyplacená 14. 11. 2023 na období od 14. 11. 2023 do 13. 12. 2023.
Navrhovaná úprava výplat navazuje na změnu ve způsobu valorizování penzí, kdy se začaly důchody navyšovat všem od začátku roku, a ne až od výplaty dávky (která je pro různé příjemce různě rozprostřená v měsíci). Původní systém vytvářel rozdíly mezi lidmi, kteří mají výplatní termín penze na začátku měsíce, a mezi těmi, kteří ho mají později. Čím pozdější termín v měsíci, tím větší rozdíl oproti příjemcům penze s výplatním termínem na začátku měsíce.
Na tento rozdíl neúnavně už mnoho let upozorňuje autor Měšce a matematik Karel Zítek, který odlišnosti obou přístupů vysvětluje v článcích:
- Stát každoročně ochudí důchodce o miliardu
- Valorizace důchodů. Tak hloupí jsme jen v Česku
- Starším seniorům stát sice přidá, ale něco si pro sebe nechá
- Důchod na 29. únory od státu nikdy nedostanete
Kvůli valorizaci od stejného data je potřeba s lednovou splátkou penze vyplácet pojištěncům (kterým penzi zasílá ČSSZ) tzv. jednorázové doplatky valorizace, což podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zvyšuje náklady i administrativní zátěž ČSSZ. Navíc byla v minulosti tato změna vztažena jen na pravidelnou lednovou valorizaci, a nikoliv na tu mimořádnou. Podle ministerstva práce zde pak vzniká nerovnost mezi příjemci důchodu, protože zmíněné doplatky valorizace jsou zasílány jen těm, kterým vyplácí důchod ČSSZ (penzi vojáků řeší Ministerstvo obrany, u vybraných příslušníků ozbrojených sil pak Ministerstvo vnitra, u vězeňské služby pak Ministerstvo spravedlnosti).
Výplaty nově
Ministerstvo práce proto chce od července 2025 sjednotit výplatu dávek důchodového pojištění pro všechny bez ohledu na to, který orgán sociálního zabezpečení je bude vyplácet.
Výplatní období pro penze vyplácené přes ČSSZ se má změnit z klouzavého na kalendářní měsíc (od prvního dne do posledního), jako je tomu u důchodů pro příslušníky ozbrojených sil. Tím by se vyřešila otázka doplatků valorizace, protože lidé v penzi dostanou valorizaci stále na všech 31 lednových dnů.
Termín pro výplatu bude stanovovat i nadále ČSSZ, ale nově jen v první polovině měsíce (sudé dny v období od 6. max. do 14. dne v měsíci. U důchodů příslušníků ozbrojených sil by termíny výplaty nadále stanovovaly v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti).
Tím se zredukuje počet výplatních termínů ze současných třinácti nově na čtyři až pět termínů (jednotné datum splatnosti zatím není podle MPSV možné). ČSSZ bude příjemce důchodů o změně výplatního termínu písemně informovat.
Od července 2025 má také dojít ke sjednocení způsobu provádění řádné a mimořádné valorizace tak, že obě budou náležet od prvního dne příslušného kalendářního měsíce. To však není jediná úprava valorizací, která je na stole.
Dvě fáze
Změna výplatních termínů proběhne před tím, než dojde ke změně výplatního období z klouzavého na kalendářní. Ten se plánuje na červenec 2025, takže výplatní termíny se budou měnit v režimu výplat na klouzavý měsíc někdy v příštím roce nebo v prvním pololetí roku 2025.
První fáze
Nové výplatní termíny se mají co nejvíce blížit těm původním, zatím ale není známo, jak přesně se budou přesouvat. Změna výplaty se dotkne domovů pro seniory (nyní 15. dne v měsíci) a dále příjemců pobírajících penze 2. a 4. (další rušené termíny). Druhá zmíněná skupina důchodců bude dostávat penzi pravděpodobně 6. a 8. a ještě před změnou obdrží doplatek na těch pár dní, o kdy jim přijdou peníze později. Podle údajů ČSSZ tato skupina důchodců není početně nijak významná.
Příjemců dávky, kteří mají výplatu v termínech, jež budou zachovány (početně významná skupina), se změny pravděpodobně nedotknou (proč to více komplikovat). Málo ale není ani těch ostatních, kteří pobírají penze od 16. do 24. dne. Dokládá to tabulka s počty výplat dle splatností, získaná od ČSSZ na začátku letošního roku. Pro náš účel jde jen o odhady, protože výplata v sobě může sdružovat penze více příjemců (např. invalidní a pozůstalostní důchod), zatímco přímo počty jednotlivců podle splatností se nesledují.
Stále přitom můžeme kalkulovat s tím, že se ČSSZ snaží rozprostřít výplaty rovnoměrně se zohledněním faktu, že první dva termíny už se v posledních letech novým důchodcům nepřidělují.
| Den splatnosti | Rozložení výplat |
|---|---|
| 2 | 2,9 % |
| 4 | 3,0 % |
| 6 | 10,5 % |
| 8 | 10,4 % |
| 10 | 10,2 % |
| 12 | 10,0 % |
| 14 | 9,0 % |
| 15 | 0,9 % |
| 16 | 8,9 % |
| 18 | 8,7 % |
| 20 | 8,6 % |
| 22 | 8,5 % |
| 24 | 8,4 % |
| Celkem | 100,0 % |
Zdroj: ČSSZ
Přechodná ustanovení totiž uvádí, že v případě změny termínu splatnosti na dřívější termín splatnosti se důchod vyplacený v kalendářním měsíci, do něhož spadá nový termín splatnosti, ani důchod vyplacený v předchozím kalendářním měsíci nekrátí
.
Česky řečeno to znamená, že důchodci, kterým se posune výplatní termín směrem k začátku měsíce, dostanou v období této změny ve větší či menší míře (podle velikosti posunu termínu) zaplacenou další dávku důchodu dříve, než uběhne další celý měsíc. Budou tak zvýhodněni, protože než stihnou spotřebovat svou předchozí plnou výplatu důchodu, dostanou (třeba o 10 dní dříve) další plnou dávku důchodu na další měsíc. Období od poslední výplaty tedy bude kratší než celý měsíc (v průměru by mohlo jít o „překryv“, který odpovídající necelým 7 tis. Kč).
Podle matematika Karla Zítka by tato první fáze mohla, kvůli změně termínu směrem k začátku měsíce u více než 1,2 mil. příjemců, znamenat zvýhodnění odpovídající částce kolem 8 mld. Kč.
Příklad
Důchodce František s výplatním termínem 24. dne v měsíci pobírá průměrný důchod 21 000 Kč a čerpá jej rovnoměrně, tedy má cca 700 Kč na den. Protože nemá žádné úspory, vždy již 24. dne ráno stojí na poště u přepážky pro svůj důchod, neb v peněžence je již prázdno.
Pokud svých 21 000 Kč dostane 24. dubna 2024 a následně 1. května dostane od ČSSZ dopis, že pro dalších 21 000 Kč si na poštu může jít už 14. května (a pak již vždy 14. den v měsíci), tak toho 14. května má ještě v peněžence 7000, které by mu do 23. dne vydržely.
A tak má najednou 14. května v peněžence 7000 + 21 000 = 28 000 Kč, které nikdy neměl. Těch 7000 Kč je prostě navíc, a pokud je neutratí, zůstanou mu tam napořád.
Druhá fáze
Druhá fáze, tedy přechod z klouzavého měsíce na kalendářní, proběhne pro všechny najednou v červenci 2025. A opět dojde k tomu, že důchodci budou v období změny zvýhodněni. Tentokrát všichni (ale v různé míře – opět podle jejich konkrétního výplatního termínu), protože důchod se bude vyplácet na období od 1. dne v měsíci a v současnosti se nikomu od 1. dne důchod nevyplácí. Například ten, kdo pobírá nyní důchod 6. dne, dostane penzi o pět dní dříve. Ten, kdo pobírá důchod 14. dne, dostane penzi o 13 dní dříve.
Je to opět uvedeno v přechodných ustanoveních: Důchod vyplacený po 30. červnu 2025 na měsíc červenec 2025 se v případě, že se období, na které je tento důchod vyplacen, částečně překrývá s obdobím, na které byl důchod vyplacen dopředu v červnu 2025, nekrátí.
Tato citace z předlohy je však nepřesná. Jak jsme si vysvětlili výše, z této změny budou v různé míře profitovat všichni důchodci podle toho, na který den v měsíci připadá jejich výplatní termín.
Stejně jako v předchozím případě se nebude považovat žádná částka za přeplatek a příjemci vše zůstane.
Takže stát vyplatí zmíněnému Františkovi o rok později plnou dávku důchodu na klouzavý měsíc, která mu má pokrýt dny od 14. června do 13. července 2025. A 14. července dostane výplatu ne na klouzavý měsíc, ale na běžný kalendářní, tedy na období od prvního do posledního dne v měsíci a opět v plné výši. Takže stát vyplatí opět dvě dávky penze na období, které se překrývá, v tomto konkrétním příkladu o 13 dnů, splátka na klouzavý i kalendářní měsíc bude v obou případech vyplacena za 1. až 13. červenec. S podobným příkladem ostatně přišlo i samo ministerstvo práce.
Podle propočtů matematika Zítka by překryv ve druhé fázi mohl odpovídat částce kolem 17 mld. Kč. Žádné drobné.
Mlha přede mnou, mlha za mnou
Že uvažujeme správným směrem, potvrdilo samo ministerstvo práce. Když se pan Zítek zeptal: Doopravdy chce MPSV při realizaci této novely vyplatit všem důchodcům v letech 2024–25 všech 2 × 12 = 24 plných splátek důchodu, i když se tyto budou obdobím, na které jsou vypláceny, překrývat?
ministerstvo práce odpovědělo: Vaše úvaha týkající se dopadu navrhované úpravy ve způsobu výplaty důchodů plně odpovídá obsahu navržené změny. Na Vaši konkrétní otázku je tedy možné odpovědět ano.
Když jsme oslovili MPSV jako redakce, ministerstvo uvedlo, že změna výplatního období nemá vliv na žádný z parametrů, který ovlivňuje samotné výdaje na důchody
.
Stále však platí, že v roce 2024 i 2025 nastane u významného počtu důchodců překryv ve výplatách penzí.
Ministerstvo své tvrzení dokládá tabulkou, která ale nereflektuje změny výplat ani přechod z klouzavého měsíce na kalendářní, a tím ani překryv vyplácených dní.
Tabulka ilustruje to, že v letech, kdy dojde ke změně termínů i změně vyplácení z klouzavého měsíce na kalendářní, bude vyplaceno důchodcům vždy 12 výplat tak, jako každý jiný rok. To je fakt, existenci překryvu to ale nevyvrací.
Tabulka, která nedokládá naprosto nic
Dále MPSV uvedlo, že jde o administrativní změnu, přičemž termín výplaty důchodu zůstává zpravidla stejný
. To však není pravda, protože dojde ke změně termínů u všech důchodců, kteří pobírají dávku k 2. a 4. dni (tito příjemci ale nedostanou nic navíc, naopak jim stát jen dorovná, co by jim chybělo), a dále hlavně u všech od 15. do 24. dne, kterým se termín posune na dřívější (přičemž většině o celých deset dní, protože pozdější výplatní termín než ke 14. dni v měsíci prostě nebude a po změně výplatních termínů musí být ty nové opět rovnoměrně využívány).
Na otázku, proč není možné důchodcům vyplatit penzi jen za počet dnů, které odpovídají kalendářnímu měsíci a ty za překryv nevyplácet, jsme dostali reakci, že k tomu není důvod, protože žádnému důchodci nebude vyplaceno při změně výplatních termínů nic navíc oproti stavu, kdy by k této administrativní změně nedošlo
. Odpovědi ministerstva jsou tedy ve stylu „mlha přede mnou, mlha za mnou“.
Ačkoli jsme oslovili s tímto námětem některé senátory, nakonec byla předloha schválena v původním znění tak, jak připutovala ze Sněmovny. Nepomohly ani zprávy pana Zítka na prezidentskou kancelář.
Pokud by senátoři znění předlohy změnili, znamenalo by to, že Senát zákon neschválil a jeho nová navržená podoba by putovala zpět do Sněmovny. Sněmovna by pak mohla většinou 101 hlasů zamítnout senátní verzi a protlačit svou původní, nebo prostou většinou přijmout verzi Senátu.
Přikládáme do textu i reakci České správy sociálního zabezpečení zaslanou 15. listopadu:
V případě posunu na dřívější termín (např. místo 20. dne se bude důchod vyplácet 10. dne v měsíci) nebude fakticky vznikat přeplatek na dávce, i když vznikne „účetní“ překryv za určité časové období (tj. za období od 10. do 19. dne v měsíci), na které byl určen důchod naposledy vyplacený v původním termínu i vyplacený v termínu novém. Důchodce však obdrží stejný počet splátek v roce, jen bude splátka od měsíce, v němž změna proběhne, časově posunuta dopředu. Nebude se tak jednat o duplicitně poukázané prostředky, jak by mohlo z článku nepřímo vyplývat,
napsala nám Tereza Koukolová, tisková mluvčí ČSSZ.
Poprosili jsme ji tedy ještě o vysvětlení, jak je možné, že se „účetní překryv“, jak ho nazývá, nijak finančně neprojeví ve státním rozpočtu. Jakmile odpověď obdržíme, doplníme ji do textu.
Nemusí to být konec
Nakonec ještě zmiňme, že „účetním překryvem“ to nemusí skončit. Pan Zítek upozornil, důchodci, kterým se datum výplaty nebude posouvat směrem k začátku měsíce, by se mohli cítit ošizení. Kvůli tomu, že jiní mohli (jen z titulu jiného výplatního termínu) z tohoto překryvu profitovat, protože dostali další plnou výplatu důchodu dříve, přitom ještě pravděpodobně nestihli spotřebovat předchozí plnou výplatu penze. Období od poslední výplaty totiž bylo kratší než celý měsíc (v průměru by mohlo jít o „překryv“ odpovídající necelým 7 tis. Kč). To by nemuseli ze strany státu považovat za rovný přístup ke všem lidem v penzi. Uvidíme tedy, zda se problematika nebude v budoucnu probírat ještě u Ústavního soudu.
