Stát přes svůj obrovský aparát neumí počítat. Právník legislativec připraví zákon, selský rozum korektury nedělá a sněmovna to politicky schválí. „Stát“ tedy neumí počítat, a protože zrušil povinné maturity z matematiky, bude to samozřejmě čím dál horší. Bude stále méně těch, co počítat budou umět. Chceme digitální stát, chceme dohnat Estonsko, máme digitální summity… Kdo nám to všechno naprogramuje?
V Zákoně 155/1995 Sb. §64 se praví
(7) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů.
Pokud půjdu do důchodu letos, budou se mi počítat příjmy z let 1986–2019, tedy z 34 let, a pokud jsem vůbec nebyl nemocen a neměl jiné vyloučené doby, bude mít mé rozhodné období 34 × 365 = 12 410 dnů. Samozřejmě, že to tak nebude, neboť roky 1988, 1992, 1996, 2000, 2004, 2008, 2012 a 2016 byly přestupné a já jsem tak byl v pracovním poměru o 8 dní déle, tedy 12 410 + 8 = 12 418 dnů.
S úsměvem „protimluv“: Kdyby to bylo takto špatně, bylo by to dobře, ale ono je to špatně jinak. A jak tedy? (Bude-li v dalším textu více citací zákonů, že se stane nepřehledným, je možné jej přeskočit, neb na jiných místech to bude řečeno). Do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období jsou počítány přestupné roky v délce skutečné 366, a ne 365 dnů, jak praví §34 (7). To pak má na výši důchodu pro všechny důchodce negativní vliv, neb pokud se zde „ve jmenovateli“ (zlomku) užívá délka přestupného roku 366, měla by být stejně i v čitateli (zlomku téhož vzorečku – algoritmu – tedy zohledněna při výpočtu onoho koeficientu, co je v čitateli). Tedy tento koeficient by měl být počítán jako (3 × 365 + 366) / (4 × 12) = 1461 / 48 = 30,4375. A tak je spočtena i konstanta (koeficient) v §16 (1) 30,4167 (= 365 / 12) jako průměrný počet dnů v měsíci. To ale není pravda.
§16 (1) Osobní vyměřovací základ (= dále jen OVZ) je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Tím stávajícím špatným koeficientem je OVZ u průměrného důchodce spočítán o cca 20 Kč nižší, než by měl být. Věcným důsledkem je pak skutečnost, že je mi vyplácen důchod ve výši nižší, která způsobí, že ve čtyřletém cyklu mi není vyplácen důchod na 29. únor přestupného roku (29. únory přestupných let).
Příklad pro odchod do důchodu v roce 2021
Nechť pro jednoduchost v letech 1986–2020 beru stále 30 000 Kč měsíčně, vůbec nejsem nemocen a nebyla žádná inflace.
Za rok to je 360 000 – za období 35 let 12 600 000 Kč.
V těch 35 letech je 9 let přestupných, a tedy 35 × 365 + 9 = 12 784 dnů. To je podílem na den 985,607 Kč × stávající ČSSZ koeficient 30,4167 = 29 978,9127 Kč.
Jenže pokud má přestupný rok „ve jmenovateli“ 366 dnů, musí je mít i v čitateli, což ale koeficient ČSSZ nemá.
Správně tak ona konstanta (koeficient) není 365 / 12, ale (3 × 365 + 366) / (4 × 12) = 1461 / 48 = 30,4375 – tedy i ona musí zohledňovat přestupné roky.
A tak, pokud den s hodnotou 985,607 Kč vynásobíme „mou“ konstantou (koeficientem) 30,4375, dostaneme = 29999,41333 Kč.
Je asi každému jasné, že pokud beru konstantní plat po celé rozhodné období a nejsem vůbec nemocen, měl by být OVZ roven tomuto platu. S pomocí které konstanty jsem se k tomuto na necelých 60 haléřů přiblížil? A s pomocí které jsem od něj o více než 21 korun českých v mínusu?
Již jen dodejme, co je zřejmé, ale možná ne každý to vidí. Tedy co že je vidět?
Zkráceně a zjednodušeně řečeno ČSSZ v onom příkladě výše vyplácí důchod (přesněji spočetla OVZ, ze kterého se výše důchodu odvíjí) o 21 Kč na měsíc menší, než by měla, kdyby počítala správně délku roku, a tedy i svou konstantu – koeficient průměrné délky měsíce ve dnech.
30 000 Kč měsíčně, to je cca 1000 Kč na den
Za čtyřletý cyklus (obsahující jeden přestupný rok) je to tedy (oněch 21 Kč měsíčního dluhu) (4 × 12) × 21 = 48 × 21 = 1008 Kč – s 1000 Kč na den hodně podobné číslo, že? Samozřejmě – ono to ani nemůže být jinak. Chybným metodickým výpočtem tak ČSSZ za 4 roky nevyplatí důchod, který je příslušný na jeden den.
A my již samozřejmě víme, který den to je. Shrnuto a stručně zjednodušeně řečeno: ČSSZ nevyplácí důchody na 29. únory přestupných let. (A mj. v tom není sama, neb krom ČSSZ pro důchodce „civilní“ máme i SSZ pro důchodce z řad MO, MV, MSp „ozbrojené“)
Tedy na důchodech vyplacených za období čtyř let ochudí důchodce o částku, která je příslušná na 29. únor přestupného roku tohoto čtyřletého období.
Kdysi se stát dopustil, můžeme říci, metodické chyby při výpočtu základny pro platy soudců, a tedy i špatně spočetl výši těchto platů. Totiž do průměrného platu v nepodnikatelské sféře započítával částečné úvazky v jejich výši a nepovýšil je na úvazky plné. Soudci se tehdy soudili a spor vyhráli. Dokonce se tehdy nějak většinově vzdali toho, aby jim dlužné bylo vyplaceno zpětně. Identicky je tomu i zde.
S úsměvem je pak možno říci, že pokud tehdy soudci svými rozsudky bojovali za své platy, pak obdobně by měli zde svými rozsudky bojovat za své důchody, neb i jim bude jednou důchod vyměřen a budou jej pobírat. Zde jde o spravedlivý výpočet a navýšení důchodů všech, a toto navýšení se logicky více dotkne důchodů vyšších, tedy i těch soudců. Justice ale na to zatím slyšet nechce a tuto mou námitku dosud řádně neprojednala…
O jeden den méně nebo více…
Ponechme na chvíli stranou polemiku, zda mají zákony práva právo porušovat zákony přírodní. Může si takto právo nadefinovat, že má rok 365 dnů (když rok přestupný má 366)? To si také může nadefinovat, že celý rok doby pojištění má 10 měsíců po 25 dnech? Doopravdy toto zákon práva může?
Nechť tedy na chvíli „může“. Proč to ale ČSSZ při výpočtu důchodu porušuje?
§ 16 (1) Osobní vyměřovací základ (= OVZ) je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Jenže teprve až „pozorný čtenář výpočtu důchodu“ si všimne, že ČSSZ zde „počet kalendářních dnů připadajících v rozhodném období na přestupný rok“ nepočítá jako 365 dnů, jak zákon o 16 paragrafů dál stanoví, ale jako 366 dnů. ČSSZ tak zde prokazatelně postupuje v rozporu se zněním zákona.
Možnosti jsou dvě
1. ČSSZ bude respektovat přírodní zákony a bude souhlasit s tím, aby Ústavní soud ustanovení § 34 (7) zrušil, a tedy následně i koeficient 30,4167 bude zrušen také, neb musí být nahrazen navrhovaným 30,4375, co o existenci přestupných let „ví“. Tedy tato hodnota nepopírá „přírodní zákon“, že každý 4. rok má 366 dnů. (Já vím, že třeba 2100 mít nebude, ale to dnes neřešíme (moje vnoučata se třeba dožijí důchodové reformy a nového zákona)).
2. Čistě teoreticky lze § 34 (7) ponechat a s ním i koeficient 30,4167, ale pak musí ČSSZ v § 16 (1) doopravdy počítat i přestupné roky v délce 365, a ne 366 dnů, jako to činí dnes.
Věcný důsledek tohoto porušování zákona ze strany ČSSZ můžeme pak demonstrovat takto na příkladu druhém, našich již známých „Franty a Pepíka“.
Nechť Pepík a Franta nemarodí a mají mzdu třeba jen 15 000 měsíčně (= těsně nad mzdou minimální), tj. 180 000 za rok a 720 000 za období 4 let, které obsahuje 1 přestupný rok.
1. Jak to je
Výpočet dnes „pro Frantu“ (720 000 / (365 + 365 + 365 + 366)) × 30,4167 = (720 000 / 1461) × 30,4167 = 492,81 × 30,4167 = 14 989,75 OVZ. Tedy za 4 roky, tj. 48 měsíců, bude vyplaceno (když pomineme redukční hranice a důchod bude vyplácen ve výši OVZ) 719 508 Kč (do 720 000 Kč tak chybí 492 Kč, což odpovídá 1/30 z 15 000, totiž částce příslušné na jeden den – totiž onen 29. únor přestupného roku).
2. Jak to má být
Já tvrdím (při zvolené variantě 1), že tento koeficient nemá být 30,4167, ale 30,4375. Jak výpočet dopadne s tímto koeficientem „pro Pepíka“?
Zde ve variantě 1) má správný výpočet být (720 000 / (365 + 365 + 365 + 366)) × 30,4375 = (720 000 / 1461) × 30,4375 = 492,81 × 30,4375 = 15 000.
Za 4 roky, tj. 48 měsíců, tedy bude vyplaceno 720 000 Kč, tj. přesně ona částka, na kterou je potřeba se, se správným výpočtem „nejen pro Pepíka“, dostat.
Samozřejmě že vím, že rozdělení důchodu na základní a procentní část a redukční hranice tyto rozdíly mezi „Frantou a Pepíkem“ sníží a vyšší příjem než zde uvedených 15 000 Kč měsíčně naopak zvýší, ale na skutečnosti, že 29. únory přestupných let zůstávají v důchodech dnes neproplaceny, to nic nemění. Anebo přesněji: důchody jsou dnes spočteny v takové měsíční výši, že za období 4 let je proplacen důchod náležející na 1460 dnů, a ne 1461, kolik tyto 4 roky jdoucí po sobě ve skutečnosti mají.
Pokud je „zákon práva“ oprávněn si nadefinovat 155/1995 Sb. §34, kde
(7) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů.
Pak by měl jistě obdobně i právo toto ustanovení formulovat ve tvaru:
(7) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 12 měsíců po 20 dnech, tedy 240 kalendářních dnů.
Prostě v obou případech by zákon definoval délku roku (průměrnou víceletého období) odlišně, než je tomu ve skutečnosti.
Pak by samozřejmě koeficient v §16 (1) nebyl 30,4167 (= 365 / 12), ale 20,0000 (= 240 / 12). Tedy příjmy v přestupném roce bychom do OVZ (osobního vyměřovacího základu) dělili 366, ale násobili něčím odvozeným z pouhých 240. Obdrželi bychom tak pouhé 2/3 toho, co máme správně obdržet.
Obdobně špatně je to i dnes. Pokud již má legislativa-zákon to právo si nadefinovat délku roku (průměrnou pro víceleté období) jako 365, a ne správně 365,25 dnů, pak by ČSSZ měla toto dodržovat doopravdy v celém zákoně, což nečiní. Do délky rozhodného období totiž ČSSZ nepočítá přestupné roky v délce 365 dnů, jak jí zákon zde určuje, ale v délce reálně správné, tedy 366 dnů. Jde zde tedy o chybu „dvojitou“.
1. Zákon práva, v rozporu se zákonem přírodním, stanovuje délku kalendářního roku na 365 dnů, ačkoli jeho skutečná průměrná délka pro víceleté období zde je 365,25 dne (použití této správné hodnoty a stejně pak z ní odvozenému správnému koeficientu 30,4375 (= 365,25 / 12) nic nebrání).
2. Pokud již zákon takto sám pro sebe (tedy celý tento zákon = § 1 – § 110), odlišně od skutečnosti, nadefinuje délku roku, měla by to nejen ČSSZ, ale i ostatní SSZ (MO, MV, MSp) dodržovat, a ne v §16 porušovat, tedy zde prokazatelně počítat přestupné roky v délce 366, a ne 365, jak jí (jim) stávající zákon ukládá.
