Začněme tentokrát netradičně příkladem, neboť má-li čtenář dočíst do konce, měl by hned na počátku uvěřit a pochopit, o co jde. V roce 2024 má být průměrný důchod 21 000 Kč.
Příklad: 7000 Kč navíc zadarmo
Důchodce František s výplatním termínem 24. dne v měsíci pobírá průměrný důchod 21 000 Kč a čerpá jej rovnoměrně, tedy má cca 700 Kč na den. Protože nemá žádné úspory, vždy již 24. dne ráno stojí na poště u přepážky pro svůj důchod, neb v peněžence je již prázdno.
Pokud tedy svých 21 000 Kč dostane 24. dubna 2024 a následně 1. května dostane od ČSSZ dopis, že pro dalších 21 000 Kč si na poštu může jít už 14. května (a pak již vždy 14. den v měsíci), tak toho 14. května má ještě v peněžence 7000, které by mu do 23. dne vydržely.
A tak má najednou 14. května v peněžence 7000 + 21 000 = 28 000 Kč, které nikdy neměl. Těch 7000 Kč je prostě navíc, a pokud je neutratí, zůstanou mu tam napořád.
Pokud by tedy stát v příštích dvou letech chtěl takto důchodcům, na navzájem různý počet dnů, vyplatit důchod dvakrát, prostě jej to navíc bude něco stát a ty peníze musí někde vzít.
Stát to vyjde na více než 20 miliard korun. Počítejme spolu: 700 Kč na den × průměrných 12,5 dne × 2,844 mil. důchodců = 24 855 000 000 Kč
Ještě mi dovolte 2 motta:
Motto 1: Zákony práva jsou tvořeny lidmi, a tak by neměly být v rozporu se zákony přírodními. Těžko si představit demokratický stát, kde bude uzákoněno, že placatá Země se točí okolo hranatého Slunce, resp. že v 10 + x = 11 není to x = 1.
Motto 2: Člověk musí být dost velký na to, aby přiznal své chyby, dost chytrý na to, aby z nich těžil, a dost silný na to, aby je napravil.
Tato motta se možná budou hodit více k dalšímu plánovanému článku. Ten totiž bude pojednávat o tom obrovském, ale nikoli finančním, důsledku novely zde popisované. Bude pojednávat i o rozdílu ZA a NA. Tedy ne o tom, že si skočím ZA Frantou a NA Frantu, ale o penězích ZA rok a NA rok, kde stát rozdíl stále nechápe.
Bude to drahé
To bude ale asi nějaká kachna, hloupost, že si ten Zítek, autor tohoto textu, zase něco špatně přečetl a vyložil. Jenže ona to pravda je.
Stát připravuje poměrně velkou novelu Zákona o důchodovém pojištění a několika souvisejících zákonů. Tato novela, se kterou souhlasila i opozice (!), již prošla hladce 1. čtením v PS PČR (hlasování č. 373 dne 13. 6. 2023, 17:25 hod., pro 124 ze 152 hlasujících, nikdo proti, jen se 28 zdrželo). Její osud můžete sledovat online.
Mj. již nebude platit, že důchod dostáváme vždy dopředu (zákon č. 582/1991 Sb. § 116, odst. 1), ale budeme jej dostávat vždy v 1. polovině měsíce na tento příslušný již ne klouzavý, ale kalendářní měsíc.
Více k tématu
Také vás to hned napadne: To ale přeci takto není možné! Stát brečí, jak nemá peníze, a tady je vyhazuje oknem
?
Proto jsem hned pátral po důvodové zprávě novely a všech ostatních materiálech, které jsou navíc dostupné online. Abych se ujistil. A zároveň v rámci korektnosti jsem se zeptal i „protistrany“, tedy MPSV, jestli to myslí vážně.
Můj dotaz zněl:
Doopravdy chce MPSV při realizaci této novely vyplatit všem důchodcům v letech 2024–25 všech 2 × 12 = 24 plných splátek důchodu, i když se tyto budou obdobím, na které jsou vypláceny, překrývat?
Odpověď MPSV ze 17. 7. 2023:
Vaše úvaha týkající se dopadu navrhované úpravy ve způsobu výplaty důchodů plně odpovídá obsahu navržené změny. Na Vaši konkrétní otázku je tedy možné odpovědět ano.
Myšlenka dobrá, provedení špatné
Výše citovaná novela toho mění mnoho, ale jedním z jejích dopadů je, že na mé doporučení má opustit, stejně jako již dávno to v minulosti provedlo mnoho států bývalého Rakousko–Uherska, výplatu důchodů na měsíc klouzavý a přejít na měsíc kalendářní. Jenže to, jak to chce vláda udělat, vládě nedoporučuji.
Realizace novely proběhne ve dvou etapách.
V té první více než polovině důchodců změní v roce 2024 výplatní termín na nižší. Tedy místo dnes 2., 4., 6., 8., 10., 12., 14., 15. (ÚSP), 16., 18., 20., 22. a 24. bude již jen 2., 4., 6., 8., 10., 12., 14., aby se termíny 2. a 4. novým důchodcům již nepřidělovaly.
Dočítáme se, že nejprve např. v květnu 2024 mi stát změní výplatní termín z 24. na např. 14. On mi ale vyplatí plnou dávku důchodu jak 24. dubna, tak 14. května, a tedy mi, naprosto vědomě, vyplatí důchod dvakrát, a to na 14. až 23. května (viz tabulka pod článkem).
Poté mi podobně vyplatí plnou dávku důchodu 14. června i července 2025, aby ta v červenci již nebyla na měsíc klouzavý, ale kalendářní běžný, tedy červenec. A tedy, a opět naprosto vědomě, mi vyplatí důchod dvakrát na 13 dnů, tedy 1. až 13. červenec.
Takto tedy někomu vyplatí důchod 2× na 1 den (těm, kteří jej dnes berou 2. den v měsíci) a jiným, jako mně, na 23 dnů, aby průměrně to bylo na více než 12 dnů (statisticky spočteno podle počtů důchodů vyplácených v jednotlivé výplatní termíny cca 12,5 dne).
Když jsem prosazoval, letos podruhé funkční, lednové doplatky (co mají být správně doplatky na leden vyplacené již v prosinci), stát tvrdil, že je to naopak, že důchodci jsou si rovni bez doplatků a jejich zavedení naopak způsobí nerovnost.
Touto novelou pak nejenže mezi důchodci činí rozdíl více než 20 miliard, ale stát tím existenci mnou tvrzených rozdílů nejen uznává, ale chce je dokonce i zpětně částečně refundovat. Zatímco dříve důchodce s vyšším výplatním termínem poškozoval, nyní jim na větší počet dnů chce vyplatit důchod dvakrát.
Kdo to zaplatí? Daňový poplatník
To už ale bude stát jistě pěkné peníze. Nebojte se – nebude,
tvrdí tedy stát, neb se dočítáme:
Z hlediska státního rozpočtu neznamená tento postup v podstatě žádné dodatečné náklady, neboť při přechodu na nové období splatnosti bude na důchody vydáno téměř stejné množství prostředků, jako kdyby k tomuto přechodu nedošlo. Přihlíží se přitom i k tomu, že počet splátek v kalendářním roce zůstane stejný.
Že je to nesmysl? Pokud jsem nikdy na žádný den důchod dvakrát nikomu nedal a nyní tak učiním, že to bude něco navíc stát, je přeci každému „selskému rozumu“ jasné. Ostatně ten selský rozum, co umí trochu i „kupecky počítat“, snadno i dojde k těm skoro 25 miliardám. Ano, milá vládo, „dodatečné náklady“ budou,a ne, že ne.
V dalším článku budu psát i o tom, že je sice pravda, že v letech 2024 i 2025 dostane každý důchodce ZA rok stejný počet 12 důchodů a ZA každý z těch roků stejné peníze, ale stejně, jako to důchodcům nezajistí stejné peníze NA rok, nezajistí to NA rok ani stejné výdaje státního rozpočtu. Pokud by nebyly valorizace, pak stát ZA rok 2024 (resp. 2025) utratí stejně jako ZA rok 2023, ale současně NA rok 2024 (resp. 2025) utratí víc než na rok 2023. Zdá se to slovíčkaření, ale skrývají se za tím ony miliardy.
Duplicitní výplata důchodů je znázorněna v tabulce pod článkem.
Stát tvrdí, že jej tato změna nic nebude stát, což se dočítáme i v materiálech novely:
Změna výplatního období z klouzavého měsíce na měsíc kalendářní bude z hlediska sociálních dopadů neutrální, neboť nebude mít žádný vliv na výši důchodu. Většina pojištěnců tak tuto změnu vůbec nezaznamená.
Přiznávám, že 2. etapu v červenci 2025 důchodci nejednou asi nezaznamenají a pozná ji jen státní rozpočet.
Pokud ale důchodcům s termíny 15., 16., 18., 20., 22., 24. od termínů odečteme 10, aby se rovnoměrně vešli do termínů nižších než 15., jde už o více jak polovinu důchodců (1 422 100), neb termíny 2. a 4. se nově nepřidělují, a tak je má důchodců málo.
Počítejme dál. 700 Kč na den × 10 průměrných dnů × 1,422 mil. důchodců = 9 954 000 000 Kč. Tyto peníze už důchodci i stát v roce 2024 bez pochyb zaznamenají. Tvrdit, že si „Franta“ nevšimne, že v peněžence má více o třeba 7000 Kč (z příkladu výše), by mohlo také znamenat, že stát si myslí, že má hloupé občany.
To se nestane, že ne? Ale ano
Že to snad ani není možné, že by se vláda něčeho takového dopustila? Ale je, a pozor, nejen tato vláda. Pravda, nechce se věřit tomu, co jeden vidí a tisíce ne. I justice v minulosti nechtěla uvěřit. Vždyť to nevidělo za 33 let několik vlád, několik „generací“ právníků, poslanců, legislativců – proč namáhat svou hlavu a hledat tu pravdu?
(Myslím tím, že stát třeba stále nevidí, že valorizovat důchody „od splátky důchodu“ je špatně, aby tomu tak dnes bylo stále u 85. narozenin, mimořádných valorizací a výchovného.)
Věřit se tomu ani nechce, ale to nemění nic na tom, že to tak prostě je. Či snad máme mnoho poradců, ale je mezi nimi málo „sedláků“?
Jednou mi jeden, zdaleka ne nevýznamný, právník napsal:
Inu, celý život si myslím (občas i nahlas tvrdím), že prakticky není hodnoty, která by mohla úspěšně konkurovat zdravému selskému rozumu… Tím spíš, že se z něj pozvolna stává vzácné zboží!
Tak věřte, že mezi jihočeskými furianty ještě nějaký ten „sedlák“ zbyl. A furiant? Ten se jen tak nedá a nevzdává! Problém je ale v tom, že to není jen problém vlády – je to problém celého státu, kterému vládne.
Bohužel pak to není problém jen této vlády, neb stejně špatně argumentovala i vláda minulá k Pl. ÚS 47/18.
Bohužel to není problém jen posledních dvou vlád, neb „od splátky důchodu“ páchaly křivdy na důchodcích při valorizacích vlády všechny. Vláda minulá k tomu „jen“ přidala 85. narozeniny a současná s ní souhlasila v případě výchovného.
K takovému „logickému myšlení“ a argumentaci státu asi není co dodat. Ano, je možné, že až si tohle „vláda“ přečte, tak v 2. čtení v té připravované novele něco změní a důchodcům tolik miliard navíc nedá. Vždyť letos brečela, že červnovou valorizaci musí snížit, neb jinak by musela letos na valorizacích vyplatit o 20 miliard víc.
Takže letos chce o 20 miliard vyplatit méně a v letech 2024–2025 o jiných skoro 25 miliard více, aniž by musela a o tom věděla?
I kdyby se ale celá vláda zcela popelem zasypala a tohle napravila, jednu věc už nezmění. Touto připravovanou novelou jednoznačně prokázala, že stát proti „mé“ ústavní stížnosti (Pl. ÚS 47/18, je potřeba zavést doplatky na leden) argumentoval chybně, a protože Ústavní soud dal jejím pseudoargumentům za pravdu, tak i jeho Nález ve věci neodpovídá skutečnosti a pravdě.
O tom a zda Ústavní soud dokáže svou velikost a svůj Nález opraví, si přečtete příště. Tedy samozřejmě ne o tom, zda jej opraví, to je plně v jeho kompetenci, ale proč by jej opravit měl.