Stát dává, tak berte!

Náš stát, Česká republika, je velice štědrý. Podporuje celou řadu záslužných činností soukromých osob, jako je bytová výstavba (a obecně vyřešení vlastní bytové situace), spoření na stáří či zajištění rodiny v případě úmrtí živitele. Co ale za sou podporu požaduje? A kolik rozdává?

HYPOTÉČNÍ ÚVĚR

Podmínky pro získání státní podpory na hypotéční úvěr jsou následující:

• Hypotéka je použita pro výstavbu rodinného nebo bytového domu či bytu nebo na změnu stavby (přístavbu, vestavbu apod.), kterou vznikne nový byt.
• Hypotéka je použita na koupi bytového nebo rodinného domu či bytu, pokud k uzavření kupní smlouvy dojde do dvou let od kolaudace.

Státní příspěvek na hypoteční úvěr je poskytován jen do určité výše úvěru v závislosti na typu nemovitosti následovně:

• 1,5 mil. Kč v případě rodinného domu s jedním bytem,
• 2 mil. Kč v případě rodinného domu s dvěma byty,
• 12 000 Kč na 1 m čtvereční podlahové plochy bytu, nejvýše však 800 000 Kč (pokud byt vznikne stavební úpravou, musí jeho plocha být větší než 40 m čtverečních).

Uvedené limity se zvyšují o 200 000 Kč, bude-li hypoteční úvěr použit také k zakoupení pozemku k výstavbě.

Podpora je zaručena po celou dobu splácení úvěru, nejdéle však po dobu 20 let. Výše podpory platí vždy na dobu platnosti úrokové sazby sjednané s hypoteční bankou, nejdéle však na dobu pěti let. Podpora má podobu dotace k úrokům a její výše je stanovena takto:

• při průměrné sazbě úroku 10 % a více čtyři procentní body,
• při průměrné sazbě úroku nižší než 10 % a vyšší nebo rovné 9 % tři procentní body,
• při průměrné sazbě úroku nižší než 9 % a vyšší nebo rovné 8 % dva procentní body,
• při průměrné sazbě úroku nižší než 8 % a vyšší nebo rovné 7 % jeden procentní bod,
• při průměrné sazbě úroku nižší než 7 % se podpora neposkytuje.

Podnikatel i zaměstnanec může částku zaplacenou na úrocích z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření sníženou o státní podporu odečíst ze základu daně z příjmu fyzických osob a to až do výše 300 000 korun ročně. (Jedná se o souhrn všech úroků ze stavebních úvěrů a hypoték u poplatníků v téže domácnosti.) Podnikatel odpis zahrnuje do kolonky daňově odčitatelné výdaje v daňovém přiznání, zaměstnanec přinese z banky vždy na konci roku potvrzení své mzdové účtárně, která tento úkon provede za něj.

STAVEBNÍ SPOŘENÍ

Stát přispívá každému účastníkovi spoření po splnění určitých podmínek 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč (tzn. že, státní podpora se vyplácí v maximální výši 4500 Kč za kalendářní rok). Kolik spořit, abyste maximalizovali státní podporu, se dozvíte v článku Kolik spořit?. Po 5 letech spoření lze uspořenou částku a státní podporu využít libovolně.

V rámci stavebního spoření můžete také získat úvěr s nízkou úrokovou sazbou. Rozdíl mezi úroky, které spořitelna připisuje svým klientům a úroky z úvěrů, nesmí být větší než 3%. Toto ustanovení se však netýká nestandardních (tj. překlenovacích) úvěrů, kde je úroková sazba stanovena tržními principy (odvíjí se od komerčních sazeb na trhu). Podle Zákona o stavebním spoření lze čerpat úvěr nejdříve po 24 měsících od uzavření smlouvy o stavebním spoření a splnění určitých podmínek daných stavební spořitelnou.

ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Podle novely Zákona o daních z příjmů z konce roku 2000 je placené pojistné odpočitatelné od základu daně. Maximální výše částky odečitatelné od základu daně je 12 000 Kč ročně (i v případě, kdy máte uzavřeno více smluv s více pojišťovnami). Pokud bude platit nebo přispívat na životní pojištění svým zaměstnancům zaměstnavatel, bude moci zahrnout do daňově uznatelných nákladů pojistné až do částky 8 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance a toto pojistné nebude u zaměstnance podléhat dani z příjmů.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Výše státního příspěvku v závislosti na ukládané částce je uvedena v následující tabulce:

Příspěvky na penzijní připojištění zaplacené samotným účastníkem penzijního připojištění se státním příspěvkem lze použít jako odčitatelnou položku z daňového základu. Odečíst nelze příspěvky zaměstnavatele. Výsledná odčitatelná částka se vypočte jako souhrn příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem minus 6 000. Maximální roční odpočet je stanoven na 12 000 Kč.

Jedná se o formu podpory pojištěnců penzijních fondů ze strany státu. Tato podpora má za úkol stimulovat zájem občanů o tuto formu zabezpečení příjmů ve stáří. Jak lze vyčíst z tabulky, maximálně stát přispívá 150 Kč měsíčně. Počet klientů se již rok pohybuje kolem čísla 1,6 miliónu a průměrná úložka je stále pouze kolem 300 Kč. Průměrný státní příspěvek na jednoho klienta penziního fondu číní zhruba 100 Kč. Podle výzkumu, který provedla nedávno agentura STEM, je dnes přes 30 % aktivní populace klientem některého penzijního fondu. Nejčastější důvod pro odmítání důchodového připojištění je nedůvěra k penzijním fondům (až na druhém místě jsou finanční důvody).

Současný systém důchodového připojištění není tou opravdovou alternativou zabezpečení na stáří. Většina účastníků ho používá spíše ke krátkodobému spoření, motivovanému státním příspěvkem. Většina lidí tedy i nadále spoléhá pouze na státní důchody. Tito lidé se pak (stejně jako dnešní důchodci) budou snažit udržet státní důchodový systém, alespoň po dobu jejich důchodu.

Současný státní důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a musí dojít k jeho reformě založené na soukromém spoření. Lidé musí získat potřebné informace a důvěru, která hraje u dlouhodobého spoření, jakým spoření v penzijních fondech bezesporu je, klíčovou roli.

Kolik tedy můžete na státní podpoře vydělat?

Člověk, který ukládá měsíčně do stavební spořitelny 1 500 Kč a platí si měsíčně penzijní připojištění 500 Kč, získá za rok od státu příspěvek v celkové výši 6 300 Kč. Přidejme ještě životní pojištění, měsíční úložka 1 000 Kč. Daňové úlevy z titulu penzijního připojištění a životního pojištění pak činí 3 400 Kč za rok (předpokládejme roční základ daně z příjmu fyzických osob 218 400 Kč). Celkově tak chytrý daňový poplatník vydělá, resp. ušetří na státních podporách 9 700 Kč za rok.

Pokud čerpá navíc hypotéční úvěr například na výstavbu rodinného domku, řekněme ve výši 500 000 Kč při úrokové míře 8 %, za předpokladu průměrné úrokové míry vyšší než 8 % a nižší než 9 % (čili státní podpora úroků činí 2 %), stát účastníkovi uhradí 10 000 Kč ročně. Ostatní zaplacené úroky ve výši 30 000 Kč si může daňový poplatník odečíst od základu pro výpočet daně z příjmů, čímž na daních ušetří 6 000 Kč (opět předpokládáme základ daně 218 400 Kč).

Podtrženo a sečteno: při výše uvedených využívaných produktech a základu daně před započítáním zvýhodnění může každý daňový poplatník ušetřit či vydělat 25 700 Kč ročně. Pokud je jeho příjem vyšší, ušetří na daních více.

DO PLÉNA

Problém přerozdělování tkví obecně v tom, že jakmile stát podporuje určité produkty, skupiny obyvatel nebo sektory ekonomiky, činí tak z peněz vybraných od všech daňových poplatníků. Ti ztrácejí možnost naložit s těmito penězi dle svého uvážení. Stát by stavebnímu sektoru prospěl mnohem více, kdyby co nejrychleji uvolnil trh s byty. Známé je tvrzení, že „Regulované nájemné je po bombardování druhý nejjistější způsob, jak zničit město“.

Stejně ušlechtilá nám na první pohled může připadat starostlivost státníků o naše spokojené stáří. Tato starostlivost našla vyjádření ve státní podpoře penzijního připojištění. Ke skutečné reformě důchodového systému, který pomalu začíná připomínat závěrečnou fázi známé hry letadlo, se však naši politici zatím nemají.