Názory k článku Spasí školné české vysoké školství?

U vysokych skol tyto moznosti jsou ... jen se nesmi hledat heslo dalkove studium, ale heslo kombinovane studium - neco bez pritomnosti nejde. Studijni rad znam jen u ZCU ... tento studijni rad primo umoznuje i individualni formu studia - clovek se ale musi zeptat a musi se najit kompromis mezi studentem a vyucujicimi (vetsinou ze se teorii uci sam podle knizek s nekolika konzultacema)

Na strednich skolach bych tyto nabidky nehledal ... tam je treba navstivit danou skolu a pokusit se domluvit na individualnim planu. Teorii jde nastudovat z knizek, praxi ovsem ne.

Dalsi moznosti jsou dnes jiz velice rozsirene e-lerningove kurzy. Vetsina nabidek je sice na uceni jazyku, ale ja zaznamenal i kurz: IT podpora v cestovnim ruchu.

Moje blbost a nedomyslenost ... chybi mi tam ta motivace skol ke zkvalitneni vyuky. Nesmi to byt zadny ucet, ktery se splati ... musela by to byt progresivni dan v prubehu celeho profesniho zivota ... ovsem pak nemam tuseni jak na ty platby ze zahranici.

Na takovou aprobaci by sel ten, koho bude bavit ucit Cj+D. Uplne stejna otazka je proc jsou dnes lide kteri chodi na aprobaci M+F ... mohou si preci vybrat neco lehciho - treba vypocetni technika+technicka vychova.
Navic, kdyz bude nedostatek ucitelu Cj, tak po nich vzroste poptavda ... kde je popravka a neni nabidka, rostou ceny (v tomto pripade platy).

Jeste jednou jem se zamyslel nad moznosti placeni jakehosi dluhu - a zapracoval jsem tam i onu motivacni slozku pro VS.

VS musi dostat od statu zaplaceny naklady na studenty v realnem case tak jako tak. Student by si tedy nedelal dluh u VS, ale u statu. Tento dluh by byl treba 110% nakladu na studium. Tech 100% by si nechal stat - nahrada za platbu skolneho a 10% by slo pro VS - za zlepseni kvalifikace.

Pokud bude extrémní nedostatek některých učitelů, bude s tím muset něco dělat i ministerstvo školství (rodiče jsou voliči). Například zvýšení osobního ohodnocení, příplatky apod. Tabulky netabulky.

Duchodcu neni nevycerpatelne.
Pokud rekvalifikuji dostatek ucitelu aby byla naplnena poptavka ... neni duvod zvysovat platy.
A i tabulkove platy se meni ... nemyslim si ze jsou ucitele placeni dobre, nemyslim si ze dostavaji dostatecne pridano, ale platy se jim meni.

I stredni skolstvi u nas potrebuje reformu :(. A i kdyby neprobehla - nepocitam s tim ze budu sve deti posilat do nekvalitni skoly, kde uci neucitele ... soukrome skolstvi u nas take existuje.

Reaguji na tuto větu: "Kazdy kdo by zacal studovat by vlastne mel svuj vlastni dluhovy ucet, ktery by splacel v prubehu profesniho zivota..."

Pokud se tak stane, nesmíme zapomenout ani na vojáky a policisty. Ti totiž teď mají při studiu téměř vše (ubytování, stravu, bazén, posilovnu...) zdarma a ještě dostávají docela solidní kapesné či stipendium nebo jak se to jmenuje.
Moc bych si přál, aby doba kdy civilní student platí za studium třeba 5 000 měsíčně a voják má ubytování a jídlo zdarma a ještě 6 000 měsíčně bere, už brzy skončila.

Tato doba skonci hned jak bude prebytek kvalitnich uchazecu pro praci u policie atd.
Musime se holt smirit s tim, ze zajemcu delat policisty/vojaky je malo. Zaroven je tam jakysi prvek sluzby statu, a stat se za odmenu o tyto lidi rozumne stara.

A jeste nekdo se driv ptal, jak stanovit hranici prijmu v budoucnosti. Toto se ve vsech zakonech resi tak, ze se bere Xnasobek zivotniho minima. To zivotni minimum vyhlasuje ministerstvo prubezne a meni to podle zivotnich nakladu (ceny najmu, jidla, elektriny atd.)

Fakt ne? Ani zadarmo? Nezapomeňte, že ještě v 19. stol vytrhával bolavé zuby vesnický kovář kleštěma, zubařů bylo ve státě jen pár a to jen ve městech. Zkoukněte stav chrupu ve státech, kde lékařská péče je na poněkud nižší úrovni, stačí Rumunsko, Bulharsko, Albánie, z ostatních třeba Indie. Tam bývají i čtyřicátníci bez zubů, protože na lepší kousadla nemají zdroje. Nemusíte ani chodit tak daleko, u nás se nové zuby taky platí ze svého a keš a kousadla sociálně slabých nejsou žádná sláva (klidně můžu zajistit foto, sednete si přitom na záď).

Kdyz o tom tak uvazuju .... ne, nesel ani zadarmo ... za dobre sluzby si zaplatim jinde, tak proc ne i u zubare. Stejne jako za svoji praci (verim ze dobrou) si nechavam dobre zaplatit.
Ovsem to nema vubec nic spolecneho se skolnym a jeho vysi. Abych se vratil k tematu ... podle reakce predpokladam, ze Vy a uzivatel si pral zustat v anonymite jste uplne proti placeni skolneho, ale pro jake skolne by byl Patrik Chrz jsem nepochopil.

Ja jsem stale pro drahe, ale kvalitni VS - kvalitu vytvorenou motivacne nastavenym skolnym (pro skoly - jak bych si to predstavoval jsem psal ve vlakne o zmene financovani VS). To ze by stat podporil nektere obory (treba zubare) tim ze by jim napr. odpustil cast dluhu za skolne na ukor dani, nebo ze by za ne dokonce platil motivacni cast skolneho pro skoly ... proc ne - ale stale musi zustat motivace pro VS aby tvorili kvalitni absolventy. Dnes VS dostavaji placeno za pocet studentu, ne za kvalitu - pokud ma clovek silny zaludek(neni mu hloupe byt za blba) a vydrz pak nepotrebuje ani moc penez k ziskani titulu z VS.

Já jsem proti placení školného. Pokud by se totiž školné platilo, pak by se totiž musel změnit celý hodnotový a motivační systém ve společnosti. Zatím neplatí, že VŠ = vyšší plat. Učitel nemá motivaci ke zvýšení kvality práce, je placen výhradně podle počtu odučených let. To znemožňuje odborníkům z praxe-neučitelům vstup do oboru a konkurenci učitelům-papírovým odborníkům, kteří praxi v životě neviděli. Takový člověk z praxe tak do školství nastupuje za směšný plat, což ho od tohoto kroku dokonale odradí, nehledě na to, že tzv. pedagogické minimum je akorát fraška a směšný požadavek na vlastnění jakéhosi jinak dosti nepotřebného papíru (možná se dozvím, že nesmím děti fackovat, jinak je mi to na nic. Pokud ovšem takovému hodně rozjetému pubošovi nevystřihnu facku, dobrovolně se zbavuji posledního prostředku k sebeobraně).

Pokud vysadíme školné, zdraží se práce vysokoškoláka, protože ten si na to školné bude muset následně vydělat. Pokud se mu to nepodaří v tuzemsku, půjde za hranice. Pak se zeptám: pokud odejde za hranice a bude tam nějakých 5-10 let, aby na to školné vydělal, vrátí se pak zpátky? Aby se nám pak nestalo, že sice máme školné, ale přesto vychováváme VŠ pro jiné státy. Indie má školné i na základní škole. Má proto vzdělanejší děti a vyšší úroveň vzdělanosti nebo je spíš toto školné nepřekonatelnou překážkou pro děti, které by normálně chodily alespoň do té základní školy?

Na VŠ stále studují děcka, která si při škole musí přivydělávat, protože jejich rodiče nemají prostředky na to, aby živili děti na studiích. Takoví studenti existovali ve 30. letech, za komunistů a jsou i dneska, takže nic nového. Pokud jim ještě vypálíme školné, nastanou dvě možnosti: buď se na studia vybodnou rovnou, protože to přesáhne jejich možnosti, nebo si vezmou úvěr, studia dokončí a pak si přečtěte to, co jsem napsala výše. Taky se může stát, že sice budeme inkasovat školné, ale užitek ze vzdělaného studenta poté získá někdo jiný. Nechci vám brát iluze, ale my ty absolventy jako společnost potřebujeme, pokud se nechceme stát rozvojovou zemí.

Zda se mi, ze pri slove skolne se vam pred ocima ukaze rudy hadr a predstava: studujes, tak plat ... popr. studoval jsi, tak to zaplat. Ale to je druh skolneho, ktery odsuzuji i ja - viz. vlakno: Zmena financovani VS. Takove skolne je likvidacni. Ale skolne muze byt i motivacni(ve zkratce jde o progresivni zdaneni vysokoskolaku a az zaplati nejakou castku skole tak zruseni i tohoto progresivniho zdaneni) ... Jako spolecnost totiz nepotrebujeme absolventy, ale potrebujeme DOBRE absolventy. Bohuzel soucasny system financovani skol moc nemotivuje skoly k vychovavani dobrych absolventu ani k tvorbe novych uzitecnych oboru. System placeni za studenta naopak motivuje k masove produkci jakychkoliv absolventu ... hlavne aby na skole tech 5 let vydrzeli.

Odborniky z praxe (neucitele) na skolach take nerad vidim ... ze je nekdo dobry v praxi neznamena, ze umi naucit lepe nez vystudovany ucitel, ktery o paxi jen cetl. Nejhorsi ucitele, ktere jsem mel, byli prave vyborni odbornici z praxe - ale ucit neumeli. Naucit se praxi znamena jit delat.

A tak se dostavam k vydelavani pri VS ... to je snad taky spravne. Prace slechti ... brigad ve vysokoskolskych mestech je mraky. Jiste ze nejlepsi prace je v oboru, ale o to se student musi hodne snazit - praktika by si zaslouzila podporu. Ja (kdyz jsem studoval) jsem si brigadu v oboru nakonec nasel(jsem technik, mam to jednoduche) ... a dostaval jsem za 80h/mesic asi stejne co brala moje mama za plny uvazek.

S odchodem do zahranici. Mate pravdu ... i ja si odskocil do zahranici (Nemecko). Ale uz se tesim do CR ... uz si tam hledam praci.

A posledni vec ... kdyz jsem byl na VS tak ric ze jsem decko si mohli dovolit moji rodice a prarodice. Od te doby co mi bylo 18 jsem se povazoval za dospeleho - se vsemi pravy a povinostmi. A od doby co mi rodice prestali na studium prispivat ... tak jsem ani od nich neslysel ze jsem decko (i kdyz oni si to mohou dovolit klidne az mi bude 50). Na VS nestuduji decka ... ale dopeli lide.

Rudý hadr mi před očima vyskakuje tehdy, když vidím studenta, jak sedí v posluchárně a píše si to, co by si klíďo mohl přečíst někde v parku, popř. poslechnout v nahrávce, a to nejen jednou, ale třeba 5x (když jsem studovala já, tak to naopak problém byl, protože ani kopírka nebyla běžnou záležitostí, nějaký PC a tiskárna neexistovaly, net už vůbec ne), technika šla velice rychle dopředu. Praxe je při škole nutná a je škoda, že je málo využitá práce na částečný úvazek, práce doma (přes mobil a net apod). Kromě maminek na mateřské by ji určitě využívali studenti a lidi, co se třeba potřebují postarat o staré rodiče. Jenže u nás se moc zažilo hákování od-do i v případě, že přijdete do kanclíku a celou dobu v něm facháte na PC nebo na jiné mašince.

Na lidi z praxe mám svůj názor. Ono je to mnohdy o tom,aby ten člověk uměl naučit. Byli kantoři, co dovedli i složité věci vysvětlit tak, že jim rozuměl každý. A byli kantoři, co neuměli vysvětit vůbec nic. U praxe záleželo na to, čeho se výuka týkala. Můj strejda byl třeba zedník. A protože byl dobrý fachman, dávali mu na starost učně. Byl to nemluva, žádné pedagogické vzdělání neměl, s učni se nemazal, ale praxi je naučil. Jen se museli dívat, jak jim to ukázal a pak dělali, až se z nich kouřilo. Když to bylo špatně, jeli znovu tak dlouho, až to bylo dobře. Oni ti odborníci z praxe třeba neměli tak široký základ, ale zase velmi dobře věděli, o čem je řeč, jak co dělat a na co si dát pozor. Někdy totiž existují i učitelé-teoretici, kterým v praxi nemůžete svěřit ani kolečko hnoje.

I za nás (končila jsem VŠ v r. 1981) jsem si říkala, že kdyby nás neučili zbytečný balast jako dějiny KSČ a dělnického hnutí nebo marxismus-leninismus (mám z těch hovadin dokonce i státnice, bez toho se tenkrát bohužel nedalo absolvovat. Měli jsme z toho hrůzu, protože učitelé těchto předmětů byli neskuteční blbové a exoti, za pitomosti se okamžitě lítalo ven), tak by VŠ byla schopna vychovat odborníka za 2 roky. Na některých školách zabíral tenhle nepotřebný balast taky 50% učiva a času potřebného na studia.