Hlavní navigace

Názory k článku Spasí školné české vysoké školství?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 14. 8. 2008 8:15

    Rob (neregistrovaný)
    Poupravil bych vetu z clanku z hezky znejiciho "Systém vysokého školství u nás ztrácí schopnost uspokojit stále se zvyšující poptávku po vzdělání."
    na realistictejsi:
    "Systém vysokého školství u nás ztrácí schopnost uspokojit stále se zvyšující poptávku po titulech."
    Spouste studentu totiz nejde o to neco umet, ale s co nejmensim vynalozenim usili projit a ziskat titul (cest vyjimkam!). A s tim, jak se zvysuji pocty absolventu vys. skol nutne klesa kvalita - dnes mohou absolvovat i studenti, kteri by pred 15-ti lety nemeli sanci projit zkouskami. (Samozrejme se to lisi u fakult z ruznych oboru.)

    Take se mi libi formulace "Výsledkem by byla větší prostupnost, a tudíž i růst podílu studentů a absolventů ze sociálně slabších vrstev" - o to asi vlade jde, aby proslo skolou (a ziskalo titul) co nejvic studentu. A co tomu brani? Napriklad zli ucitele, kteri u zkousek chteji po studentech vedomosti, studijni predpisy ukladajici studentum, ze musi uspesne absolvovat minimalni mnozstvi predmetu (jinak jsou vylouceni ze studia)... Staci toto odstranit a prostupnost razem vzroste - a hle, hezky znejici cil bude naplnen. Vice lidi s titulem at jsme nejvzdelanejsi zeme v EU!

    Bude se to aplikovat na vsechny vys. skoly? Ze bychom zvysili prostupnost napr. tam, kde se vyucuje balet - absolvovat baletni skolu by mohla kazda divka, nehlede na absenci hudebniho sluchu a pohyboveho nadani. S nejvetsim poctem baletek bychom byli nejkulturnejsim narodem na svete - povazte, jak by nam vzrostlo renome!
  • 14. 8. 2008 19:11

    Luboš (neregistrovaný)
    Stručně.Vystudování jakékoliv školy je jedna věc.Ale k tomu je třeba přirozená inteligence.Ta se nedá koupit,ani získat.Ta je daná.A ruku na srdce,kolik lidí v této republice ji má? Odpovím.Lidé s tituly jsou v menšině.
  • 15. 8. 2008 9:40

    Petr (neregistrovaný)
    Z jakého staistického zdroje čerpáš informace i té menšině. Ruka na srdci stačí na takovéto tvrzení?
  • 15. 8. 2008 12:22

    Luboš (neregistrovaný)
    Až se budete jednou pohybovat na vyšších nebo vysokých místech,tak to možná pochopíte.Ale v rámci politické a ekonomické stability státu musíte o tom mlčet,protože budete patřit mezi ně.A přirozená inteligence Vám bude na nic,protože budete chtít společenské postavení a hlavně peníze.
  • 14. 8. 2008 9:01

    Jarmila (neregistrovaný)
    Podobné cíle si kdysi kladli komunisti. V rámci zvýšení vzdělanosti širokých vrstev obyvatelstva získala děcka poněkud momentálně zaostalá, která absolvovala zvláštní školu, stejné základní vzdělání jako ostatní normálně vzdělavatelná děcka. Pak se udělala osmiletá základní škola s povinnou desetiletou škoní docházkou, což způsobilo problémy na učňákách, protože část populace byla ve škole o rok déle, za normálních okolností by v 15 letech nechodila do školy, ale šla rovnou pracovat. Nakonec všechny pokusy vyšuměly do ztracena a nikdo nelituje.
    Osobně jsem po r. 1989 čekala zvýšení nároků na získání vyučního listu, na získání maturity, natož pak vysokoškolského titulu. Skutečnost je přesně obrácená, i když se řada středních škol i VŠ snaží udržet svou vysokou úroveň. Na učební obory se dostane ten, kdo by šel dřív rovnou pracovat a pokud se kantoři ozvou, že už nejsou učiteli, ale krotiteli bandy sígrů, utře je ředitel, že žák je nositelem peněz pro školu. Takže jsme v situaci, že na učilištích už pomalu nikdo nechce učit, protože banda pubertálních sígrů je nezvladatelná a Džamiliny názory demotivují zbytek učitelů a mistrů, co na těch učilištích ještě zbývají.
    Nasekala se řada středních škol, která bojují o studenty. Co mi ale chybí, je možnost získání vyučního listu, maturity nebo i třeba vysokoškolskho titulu dálkově. Proč se na to ty školy nezaměří? Klidně by to mohlo být i placené a osobně bych právě tady viděla dosti nezanedbatelný zdroj financí. Jen chtít po nich sáhnout.
  • 14. 8. 2008 9:47

    Paly (neregistrovaný)
    Nedokazu si predstavit ziskani vyucniho listu dalkove. Ja mam predstavu ze vyuceny clovek musi v oboru neco umet. Nakonec je jedno jak umi pocitat, jak mluvi, jak ovlada historii ... ale verim ze umi svaret, opravovat auta, varit ... proste to v cem je vyucen. A to dalkove (podle mne) naucit nejde.
    VS, gymnazia i nektere jine stredni skoly lze vystudovat na zaklade tzv. individualniho planu.
    VS take casto nabizeji kombinovane formy studia (dalkove s nekolika prednaskama a s nekolika cvicenima o vikendu popripade v nekolika pracovnich dnech - nutna dovolena).

    Problem je ale v kvalite vyuky. Na vetsine VS kvalita znacne poklesla se zavedenim povinneho mezistupne Bc. Je to pochopitelne, nejsou u nas vhodne studijni plany pro toto rozkouskovani vysokeho skolstvi. Za 3 roky skola musi do Bc. nacpat zaklady cele problematiky oboru(aby mohl navazat na kteremkoliv magisterskem programu) - a pri pripadnem pokracovani na magistereskem ma skola jiz jen 2 roky na vytvoreni experta v problematice - a to se mi zda dosti malo.

    PS: Vystudoval jsem technickou skolu ... predstavu o jinych oborech mam jen mlhavou.
  • 14. 8. 2008 10:07

    Jarmila (neregistrovaný)
    Já si získání výučního listu dovedu představit dosti dobře. Známý měl SŠ s maturitou v oboru. V práci po něm chtěli ne maturitu, ale výučák, jinak že je pro ně nekvalifikovaný (elektromontér). Zavolal si na učiliště, dojel se tam představit a po dohodě dojel složit učňovské zkoušky. Smál se tomu, že to pro něj těžké nebylo, protože to už několik let dělal, jen si musel znovu pročíst teorii, prootže z ní už část zapomněl. Mám známé, co pracují ve výrobně lahůdek, v restauraci... Myslím, že pokud budu několik let vařit v restauraci, tak na základě několikaleté praxe můžu získat výučák na kuchaře. Je řada lidí, co pracují v oboru, ale nemají na něj doklad. Znalosti mají, nemají jen ten papír a potřebují si jen doplnit a utřídit teorii, které stejně u výučáku není tolik jako např. u maturity.
  • 14. 8. 2008 11:06

    Paly (neregistrovaný)
    Dneska jsem asi nejak mimo. Pisu ze to neni srozumitelne. A kdyz ctu, tak vidim uplne jine souvislosti.

    Ja myslel ze pisete o dalkovem vyuceni ... treba ze pekar chce ziskat vyucni list v oboru automechanik. Pokud je clovek z oboru, a potrebuje pouze ziskat vyucni list jako potvrzeni ze skoly ze slozil ucnovske zkousky - tak samozdrejme ANO - pokud ma znalosti, dovednosti a slozi zkousky.
    Jak sama pisete, tak stacilo na uciliste zavolat a ty ucnovske zkousky slozit. Takze to funguje dobre.

    Ale napr aby pracujici(treba ve vyrobe lahudek nebo restauraci) automaticky po 3 letech ziskal vyucni list od skoly tak to NE. Musi pro to neco udelat ... slozit zkousky.
    Jak sama pisete lide pracujici v oboru (ale nemaji na nej doklad) si musi jen doplnit a utridit teorii, ktere u vyucaku neni tolik ... a pak muzou ke zkouskam - a mohou ziskat vyucni list.
  • 14. 8. 2008 14:33

    Jarmila (neregistrovaný)
    Moment, my si nerozumíme. Já netvrdím, že by se mělo cosi získávat automaticky! Já tvrdím, že člověk sice mohl třeba před léty získat vzdělání (nebo třeba taky ne, skončil 9. třídou základní školy a časem dostal rozum), ale oženil se/vdala se, přestěhoval se... a ve svém oboru nenajde práci. Začne pracovat v jiném oboru, ale přece jen má na víc než dělat jako nekvalifikovaná pracovní síla, takže si chce doplnit kvalifikaci. Znalosti postupně získá, praxi v oboru taky má, ale chybí jen praxe.
    Jo, a ten známý si doplňoval výučák ještě za hluboké totality. Ani tenkrát to nebylo běžné, ale učiliště řeklo, že mu ve štěstí bránit nebudou. Takže mu půjčili učebnice, řekli nároky a on přijel na zkoušky jako každý normální učeň, jen už byl trošičku odrostlejší. S ostatními pak skládal jak zkoušky praktické, tak potom i ústní. Ani tehdy nedostal výučák jaksi "automaticky".

    Jen jaksi nevidím tyto možnosti a na webech škol jsem nenašla třeba možnosti dálkového studia (což v době internetu nepochopím). Myslím, že by řada lidí takto studovat a zvyšovat si vzdělání mohla a i by si za to zaplatila. Čímž ovšem není míněno, že by si maturitu a jiná potvrzení koupili, ale poctivě by vystudovali. Jen jinak než bezduchým vysedáváním ve školních škamnách a psaním poznámek do sešitu, neb škola
    - nemá učebnice
    - nemá na učebnice
    - chce, aby tam ten student seděl a basta.
    Vždyť je to pořád jak za krále klacka.
  • 14. 8. 2008 15:10

    Paly (neregistrovaný)
    U vysokych skol tyto moznosti jsou ... jen se nesmi hledat heslo dalkove studium, ale heslo kombinovane studium - neco bez pritomnosti nejde. Studijni rad znam jen u ZCU ... tento studijni rad primo umoznuje i individualni formu studia - clovek se ale musi zeptat a musi se najit kompromis mezi studentem a vyucujicimi (vetsinou ze se teorii uci sam podle knizek s nekolika konzultacema)

    Na strednich skolach bych tyto nabidky nehledal ... tam je treba navstivit danou skolu a pokusit se domluvit na individualnim planu. Teorii jde nastudovat z knizek, praxi ovsem ne.

    Dalsi moznosti jsou dnes jiz velice rozsirene e-lerningove kurzy. Vetsina nabidek je sice na uceni jazyku, ale ja zaznamenal i kurz: IT podpora v cestovnim ruchu.
  • 23. 12. 2009 22:28

    HERMI (neregistrovaný) 62.240.183.---

    Plně souhlasím,dříve se na střední školu nedostal žák s jedinou trojkou,dnes na střední školu chodí se čtyřkama a každý chce studovat VŠ,nikdo nechce dělat protože práce rukama je mizerně placena, přitom zámečník nebo elektrikář musí znát spoustu vyhlášek ,uplatňovat je v praxi,a
    proto dnes nikdo do těchto oborů nejde,kvůli platu,pokud se jdou učit tak opravdu totální čtyřkaři a ti to flákají dál.Soukromé vysoké školy naberou každého snad i bez maturity,jen když patí.Chraň Bůh všechny kterým tito budou šéfovat.

  • 14. 8. 2008 9:21

    Paly (neregistrovaný)
    U nas vidim mozny jedine model odlozeneho skolneho placneho podle prijmu, ale i ten ma mozne negativni dopady.

    Pokud VS dostane skolne zaplaceno (podle poctu studentu) od nejake agentury, bez ohledu na uplatneni absolventa, bude skolne jen bicem pro chude studenty. Nebude nutit skoly zvysovat kvalitu svych absolventu.
    Mozni studenti ze socialne slabsich kruhu si daleko vice budou rozmyslet jestli pujdou na VS nebo ne(bude jich mene). Bohati studenti budou ve vetsine a budou povazovat za samozdrejmost ze za sve penize ziskaji titul. VS tak budou nuceni snizovat pozadavky na absolventy - aby ziskaly vic studentu a vic penez.
    Kdyz bude nizka kvalita absolventu, bude o ne maly zajem, a bude ubyvat VS ''vzdelanych'' lidi. Stejne tak bude klesat platove zvyhodneni vysokoskolsky vzdelaneho cloveka ... a skolne nebude placeno.

    Pokud ovsem VS bude dostavat nejake minimum penez na studenta + skolne placene absolventem podle vyse prijmu (jakasi premie pro skolu), bude skola motivovana ke zvyseni pozadavku na studenty. Kvalita absolventu se zvysi. Na VS pujdou ti, kteri maji zajem a schopnosti studovat (at uz se zajmem o poznani nebo s touhou po vyssim platu). Na VS skolach bude mene bohatych (nebudou tam ti kteri si chteji titul jen koupit), ale bude tam vice chudsich studentu se zajmem o studium(s touhou po lepsim uplatneni).

    Podle meho je tedy odpoved na otazku ''Spasi skolne ceske vysoke skolstvy?'' nasledujici:
    Skolne neni samospasne. Muze pomoct, ale musi se k nemu pristupovat s rozmyslem, protoze muze i uskodit.
  • 14. 8. 2008 9:53

    Patrik Chrz
    U nas vidim mozny jedine model odlozeneho skolneho placneho podle prijmu, ale i ten ma mozne negativni dopady.

    Já teda moc "vysokopříjmových" (bohatých, nebo jak jinak to nazveme) studentů neznám. Nemáš douvám na mysli stanovovat to podle výše příjmu rodičů? Pak v případě, že tito z nějakého (jakéhokoliv) důvodu nebudou chtít své dítě na škole podporovat (mimo zákonné minimální vyživovací povinnosti) budou tito studenti vlastně v nejhorší možné situaci, budou bez příjmů a zároveň budou mít nejvyšší školné.
    Celkem by mě zajímalo, jak by se to řešilo např. v případě rozvedených rodin (jakým způsobem se bude započítávat příjem rodiče se kterým student nežije ve společné domácnosti a co když student vůbec nežije ani s jedným z rodičů ve společné domácnosti), nebo pokud by rodiče odmítli škole (nebo úřadu, který by toto posuzoval) sdělit svoje příjmy.
    Ano, je pravda, že školné asi bude nutné (přiznejme si, že na to prostě nemáme, abychom z veřejných rozpočtů zaplatili fungování vysokých škol v takovém rozsahu, jaký bychom chtěli (včetně motivujících platů učitelů)), ale stanovovat to podle výše příjmů rodičů je cesta do pekel.
  • 14. 8. 2008 10:47

    Paly (neregistrovaný)
    Zrejme jsem se spatne vyjadril. Ani mne nenapadlo ze to muze nekdo pochopit jinak - omlouvam se, moje chyba.
    Tim placenim podle prijmu jsem myslel placeni podle budoucich prijmu (az se ze studenta stane pracujici s vysokym prijmem), ne podle prijmu pri studiu, ne podle prijmu pred studiem, ne podle prijmu rodicu, ne podle prijmu souseda.
    Rozhodne nejde mluvit o platech rodicu ... to by byla opravdu cesta se spatnym koncem.

    Bohatymi studenty jsem myslel ty, kteri maji dostatek penez od rodicu (tech jsem znal dost) ... ale tim jsem jen chtel rict, ze existuji i takovi studenti, od kterych tata titul pozaduje ... a klidne jim ho ''koupi''. A takovemu zaplaceni pruchodu VS by se melo branit.

    Take bych byl zasadne proti zvyhodnovani studentu s chudymi rodici na ukor studentu s bohatymi rodici a naopak.

    Studium ma byt o kvalite a tomu muze odlozene skolne pomoci(viz predchozi prispevek).
  • 14. 8. 2008 11:03

    Jarmila (neregistrovaný)
    Já pořád nechápu jedno: všude se mluví o tom, že student by školné splácel až v okamžiku, kdy by se dostal nad určitou příjmovou hranici. Přesně tento úkol ale měla daňová progrese - kdo se dostal nad určitou hranici, měl vyšší daně. Takže zrušíme daňovou progresi a místo toho zavedeme placení školného? Já vím, Bill Gates z toho pak asi vypadne...
  • 14. 8. 2008 11:20

    Patrik Chrz
    Jenže daňová progrese "trestá" výkon bez ohledu na to, jestli ho člověk dosáhl s podporou státu (veřejné vzdělání) nebo bez ní (soukromé vzdělání, schopnosti, nadání).

    Pokud si tedy někdo zaplatí ze svých (již jednou zdaněných) peněz soukromé vzdělání, díky kterému dostahuje vyšší mzdy, je znovu trestán vyšší daňovou sazbou.
  • 14. 8. 2008 11:20

    Paly (neregistrovaný)
    Danova progrese byla znevyhodneni lidi, kteri vydelavali hodne penez na ukor tech, kteri vydelali malo. (kdo vydelal hodne platil 30 z vydelane 100, kdo vydelal malo jen 10 - nepamatuji si presne ty cisla).

    Skolne by v podstate bylo zavedeni danove progrese pro byvale studenty VS - za to ze studovali - budou platit. Neni tu znevyhodneni zadne skupiny obyvatel. Kdyz jsi studoval, tak si to zaplat. Kdyz jsi nestudoval a stejne vydelavas kvadrilion, tak skolne neplatis.

    Znam stredoskolady, kteri se dali na podnikani a vydelavaji slusne - naucili se to ale sami... tak proc by meli platit na mne? Ja si zvolil jednodussi cestu, protoze mne nekdo naucil vydelavat penize - dneska za to plati vsichni v danich, ale to nepovazuji za spravne - znevyhodnuji tak ty, kteri nestudovali a stejne plati dane aby bylo z ceho zaplatit skolstvi.
  • 14. 8. 2008 14:11

    guest (neregistrovaný)
    Ano, až by se dostal nad určitou výši příjmu, začal by splácet školné. Je to pořád lepší než kdyby měl splácet školné hned po škole, protože v té době může být třeba nezaměstnaný nebo mít velmi malý příjem.
    Já osobně jsem proti placení školného, protože už teď stojí vysoká škola hodně peněz. Ale když už by školné muselo být a někdo by si na něj vzal půjčku, tak by ji platil až by dosáhl patřičné výše příjmu. Já třeba začínal na 10 tisících hrubého jako vysokoškolák a z toho se jakákoli půjčka splácí těžko. A mimochodem, už teď znám jednu osobu, která před nedávnem dokončila VŠ a teď splácí půjčku, kterou si na tu školu vzala... a to žádné školné neplatila...Jakpak by na tom teď byla se školným? Možná hůř než ten, kdo šel makat v osmnácti.
  • 14. 8. 2008 11:14

    Patrik Chrz
    Tak to jo, to už je lepší, jenže jak stanovit ten "budoucí příjem"? Podle průměru příjmů u nás nebo v zahraničí (kam u lukrativních oborů značná část absolventů směruje)?.
    Určitý příjem dnes nemusí znamenat stejný příjem za pár let.
    Třeba takové srovnání u učitelů - měl by jiné školné platit ten, co si vybral aprobaci čeština-dějepis a jiné ten s aprobací němčina-angličtina? Protože ten druhý bude s největší pravděpodobností vydělávat výrazně více, třeba i proto, že odejde ze školství a bude se např. věnovat vyučování jazyků ve firmách. A v důsledku této "konkurence" budou i školy nuceny tyto aprobace více platit - pokud o ně nechtějí přijít.
    Co lékaři nebo zdravotní sestry, už dnes jsou mezi nimi i více než 100 % rozdíly v platech (matka je zdravotní sestra), podle nemocnice kde pracují (a není to jen namáhavostí daného oddělení) a pokud odejde pracovat do zahraničí - je opět úplně jinde. A "zakázat" jim to dost dobře nemůžeme, protože bychom porušovali schengenskou dohodu.
    Měl by v tom být zohledněn rozdíl mezi mzdami žen a mužů? (Holky by tak platili nižší školné :D )
    Já jsem třeba vysokou školu nedokončil a přesto mám vyšší příjem než někteří mí bývalí "spolustudenti" :-)
    Moc si to v praxi představit nedokážu. Pravděpodobně "nejbližší" mi přijde varianta platit podle nákladnosti studia (prostě vezmeme sumu peněz kterou si můžeme dovolit podporovat jednotlivé studenty, odečteme od toho náklady na každého studenta a ten rozdíl by si musel student doplácet) s tím, že u oborů, kde máme kritický nedostatek absolventů by stát poskytoval např. bezúročnou půjčku - aktuálně např. zubaři s tím, že za každý odpracovaný rok v ČR by se část z této půjčky umazávala (pokud by pracoval v zahraničí musel by půjčku splácet). Ovšem obávám se, že dříve nebo později by tento princip někdo napadl jako odporující zákonu, ústavě nebo schengenskému systému (šlo by v podstatě o určitý druh nevolnictví).
  • 14. 8. 2008 11:42

    Paly (neregistrovaný)
    Ve Vasem prispevku vidim 4 problemy.
    1. Stanoveni vyse skolneho
    2. Zpusob platby - pokud je clovek zamestnan v CR
    3. Zpusob platby - pokud je clovek zamestnan v zahranici.
    4. Skolne pro ty co nedokoncili.

    Muj nazor na reseni je asi nasledujici.

    1. Vysi skoloneho bych stanovoval podle nakladu na studium.
    I ten co si vybral aprobaci cestina-dejepis(bude zrejme platit dyl) si mohl vybrat anglictina-nemcina(bude mit asi brzy splaceno). To je na rozhodnuti studenta. Na VS jsou uz dospeli lide, kteri se mohou a umi rozhodnout co je pro ne nejlepsi. (ovsem musi mit pristup k informacim)

    2. Nejaky zpusob progresivniho zdaneni platu. S tim ze po splaceni skolneho toto progresivni zdaneni odpadne.

    3. Nemam presnou predstavui. (pravdepodobne vypocitani skolneho jako dluh - ktery bude platit ze zahranici bez ohledu na prijmy - to by mozna mohlo i motivovat ceske odborniky aby zustali v cechach).

    4. Postupoval bych podle bodu 1. - jen u nedokonceneho studia bude pomerna castka podle doby studia.

    Kazdy kdo by zacal studovat by vlastne mel svuj vlastni dluhovy ucet, ktery by splacel v prubehu profesniho zivota. V pripade neschopnosti splatit tento dluh do duchodu bych tento dluh nechal splatit statem-dnes stat plati skolne komplet vsem studentum (ovsem presne podminky nemam promyslene).
  • 14. 8. 2008 11:46

    Paly (neregistrovaný)
    Moje blbost a nedomyslenost ... chybi mi tam ta motivace skol ke zkvalitneni vyuky. Nesmi to byt zadny ucet, ktery se splati ... musela by to byt progresivni dan v prubehu celeho profesniho zivota ... ovsem pak nemam tuseni jak na ty platby ze zahranici.
  • 14. 8. 2008 11:52

    Patrik Chrz
    I ten co si vybral aprobaci cestina-dejepis(bude zrejme platit dyl) si mohl vybrat anglictina-nemcina(bude mit asi brzy splaceno). To je na rozhodnuti studenta.
    To by mě pak zajímalo, kdo by na takovou aprobaci šel (výhled na to, že bude míň vydělávat a zároveň dýl splácet), a kdo by potom ty děti učil - Ukrajinci :-o ?
  • 14. 8. 2008 12:04

    Paly (neregistrovaný)
    Na takovou aprobaci by sel ten, koho bude bavit ucit Cj+D. Uplne stejna otazka je proc jsou dnes lide kteri chodi na aprobaci M+F ... mohou si preci vybrat neco lehciho - treba vypocetni technika+technicka vychova.
    Navic, kdyz bude nedostatek ucitelu Cj, tak po nich vzroste poptavda ... kde je popravka a neni nabidka, rostou ceny (v tomto pripade platy).

    Jeste jednou jem se zamyslel nad moznosti placeni jakehosi dluhu - a zapracoval jsem tam i onu motivacni slozku pro VS.

    VS musi dostat od statu zaplaceny naklady na studenty v realnem case tak jako tak. Student by si tedy nedelal dluh u VS, ale u statu. Tento dluh by byl treba 110% nakladu na studium. Tech 100% by si nechal stat - nahrada za platbu skolneho a 10% by slo pro VS - za zlepseni kvalifikace.
  • 14. 8. 2008 15:22

    anonymní
    "Navic, kdyz bude nedostatek ucitelu Cj, tak po nich vzroste poptavda ... kde je popravka a neni nabidka, rostou ceny (v tomto pripade platy)."

    Mam takove obavy ze ucitele maji tabulkovy plat zavisli na oducenych letech a typu skoly ( stredni, zakladni). Tedy bude-li nedostatek ucitelu treba Cj tak se povolaji ucitele na duchodu nebo rekvalifikuji treba ucitele Fyziky. Plat se jim nezvysi, protoze maji tabulkovy plat, ktery se jim uz par let nemeni.
  • 14. 8. 2008 15:29

    Petr (neregistrovaný)
    Pokud bude extrémní nedostatek některých učitelů, bude s tím muset něco dělat i ministerstvo školství (rodiče jsou voliči). Například zvýšení osobního ohodnocení, příplatky apod. Tabulky netabulky.
  • 14. 8. 2008 15:30

    Paly (neregistrovaný)
    Duchodcu neni nevycerpatelne.
    Pokud rekvalifikuji dostatek ucitelu aby byla naplnena poptavka ... neni duvod zvysovat platy.
    A i tabulkove platy se meni ... nemyslim si ze jsou ucitele placeni dobre, nemyslim si ze dostavaji dostatecne pridano, ale platy se jim meni.
  • 14. 8. 2008 15:31

    Patrik Chrz
    "Navic, kdyz bude nedostatek ucitelu Cj, tak po nich vzroste poptavda ... kde je popravka a neni nabidka, rostou ceny (v tomto pripade platy)."
    Obávám se, že speciálně tyto obory by učili nakonec lidé s jinou aprobací (česky umí přece "každý" :) a možná i "neučitelé" - v případě opravdu kritického nedostatku by muselo ministerstvo chtě nechtě schválit nějakou vyjímku. No a v dějepise by byl učitel prostě o 1 lekci napřed (zažil jsem u jazyků těsně po revoluci).
  • 14. 8. 2008 15:51

    Paly (neregistrovaný)
    I stredni skolstvi u nas potrebuje reformu :(. A i kdyby neprobehla - nepocitam s tim ze budu sve deti posilat do nekvalitni skoly, kde uci neucitele ... soukrome skolstvi u nas take existuje.
  • 14. 8. 2008 14:20

    guest (neregistrovaný)
    Reaguji na tuto větu: "Kazdy kdo by zacal studovat by vlastne mel svuj vlastni dluhovy ucet, ktery by splacel v prubehu profesniho zivota..."

    Pokud se tak stane, nesmíme zapomenout ani na vojáky a policisty. Ti totiž teď mají při studiu téměř vše (ubytování, stravu, bazén, posilovnu...) zdarma a ještě dostávají docela solidní kapesné či stipendium nebo jak se to jmenuje.
    Moc bych si přál, aby doba kdy civilní student platí za studium třeba 5 000 měsíčně a voják má ubytování a jídlo zdarma a ještě 6 000 měsíčně bere, už brzy skončila.
  • 14. 8. 2008 14:51

    Ttt (neregistrovaný)
    Tato doba skonci hned jak bude prebytek kvalitnich uchazecu pro praci u policie atd.
    Musime se holt smirit s tim, ze zajemcu delat policisty/vojaky je malo. Zaroven je tam jakysi prvek sluzby statu, a stat se za odmenu o tyto lidi rozumne stara.

    A jeste nekdo se driv ptal, jak stanovit hranici prijmu v budoucnosti. Toto se ve vsech zakonech resi tak, ze se bere Xnasobek zivotniho minima. To zivotni minimum vyhlasuje ministerstvo prubezne a meni to podle zivotnich nakladu (ceny najmu, jidla, elektriny atd.)
  • 14. 8. 2008 14:52

    Paly (neregistrovaný)
    Nazor na vysi skolneho by mne opravdu zajimal ...

    Ja bych byl pro splaceni veskerych nakladu na studium ... to by mohlo byt nekde mezi 20ooo-100ooo za semestr.
    (pocitane podle nakladnosti studia ... technik, ktery vyuziva spickove vybavenou laborator ma naprosto jine naklady na studium nez budouci pedagog, ktery potrebuje jen cistou tabuly. Tim nechci snizovat dulezitost, slozitost ani vybavenost pedagogickych fakult.)
  • 18. 8. 2008 8:59

    Paly (neregistrovaný)
    Ja radeji budu platit vic svemu zubarovi v ordinaci, nez abych platil vsem zubarum v danich.
  • 18. 8. 2008 9:59

    Jarmila (neregistrovaný)
    Fakt ne? Ani zadarmo? Nezapomeňte, že ještě v 19. stol vytrhával bolavé zuby vesnický kovář kleštěma, zubařů bylo ve státě jen pár a to jen ve městech. Zkoukněte stav chrupu ve státech, kde lékařská péče je na poněkud nižší úrovni, stačí Rumunsko, Bulharsko, Albánie, z ostatních třeba Indie. Tam bývají i čtyřicátníci bez zubů, protože na lepší kousadla nemají zdroje. Nemusíte ani chodit tak daleko, u nás se nové zuby taky platí ze svého a keš a kousadla sociálně slabých nejsou žádná sláva (klidně můžu zajistit foto, sednete si přitom na záď).
  • 18. 8. 2008 11:32

    Paly (neregistrovaný)
    Kdyz o tom tak uvazuju .... ne, nesel ani zadarmo ... za dobre sluzby si zaplatim jinde, tak proc ne i u zubare. Stejne jako za svoji praci (verim ze dobrou) si nechavam dobre zaplatit.
    Ovsem to nema vubec nic spolecneho se skolnym a jeho vysi. Abych se vratil k tematu ... podle reakce predpokladam, ze Vy a uzivatel si pral zustat v anonymite jste uplne proti placeni skolneho, ale pro jake skolne by byl Patrik Chrz jsem nepochopil.

    Ja jsem stale pro drahe, ale kvalitni VS - kvalitu vytvorenou motivacne nastavenym skolnym (pro skoly - jak bych si to predstavoval jsem psal ve vlakne o zmene financovani VS). To ze by stat podporil nektere obory (treba zubare) tim ze by jim napr. odpustil cast dluhu za skolne na ukor dani, nebo ze by za ne dokonce platil motivacni cast skolneho pro skoly ... proc ne - ale stale musi zustat motivace pro VS aby tvorili kvalitni absolventy. Dnes VS dostavaji placeno za pocet studentu, ne za kvalitu - pokud ma clovek silny zaludek(neni mu hloupe byt za blba) a vydrz pak nepotrebuje ani moc penez k ziskani titulu z VS.
  • 18. 8. 2008 13:02

    Jarmila (neregistrovaný)
    Já jsem proti placení školného. Pokud by se totiž školné platilo, pak by se totiž musel změnit celý hodnotový a motivační systém ve společnosti. Zatím neplatí, že VŠ = vyšší plat. Učitel nemá motivaci ke zvýšení kvality práce, je placen výhradně podle počtu odučených let. To znemožňuje odborníkům z praxe-neučitelům vstup do oboru a konkurenci učitelům-papírovým odborníkům, kteří praxi v životě neviděli. Takový člověk z praxe tak do školství nastupuje za směšný plat, což ho od tohoto kroku dokonale odradí, nehledě na to, že tzv. pedagogické minimum je akorát fraška a směšný požadavek na vlastnění jakéhosi jinak dosti nepotřebného papíru (možná se dozvím, že nesmím děti fackovat, jinak je mi to na nic. Pokud ovšem takovému hodně rozjetému pubošovi nevystřihnu facku, dobrovolně se zbavuji posledního prostředku k sebeobraně).

    Pokud vysadíme školné, zdraží se práce vysokoškoláka, protože ten si na to školné bude muset následně vydělat. Pokud se mu to nepodaří v tuzemsku, půjde za hranice. Pak se zeptám: pokud odejde za hranice a bude tam nějakých 5-10 let, aby na to školné vydělal, vrátí se pak zpátky? Aby se nám pak nestalo, že sice máme školné, ale přesto vychováváme VŠ pro jiné státy. Indie má školné i na základní škole. Má proto vzdělanejší děti a vyšší úroveň vzdělanosti nebo je spíš toto školné nepřekonatelnou překážkou pro děti, které by normálně chodily alespoň do té základní školy?

    Na VŠ stále studují děcka, která si při škole musí přivydělávat, protože jejich rodiče nemají prostředky na to, aby živili děti na studiích. Takoví studenti existovali ve 30. letech, za komunistů a jsou i dneska, takže nic nového. Pokud jim ještě vypálíme školné, nastanou dvě možnosti: buď se na studia vybodnou rovnou, protože to přesáhne jejich možnosti, nebo si vezmou úvěr, studia dokončí a pak si přečtěte to, co jsem napsala výše. Taky se může stát, že sice budeme inkasovat školné, ale užitek ze vzdělaného studenta poté získá někdo jiný. Nechci vám brát iluze, ale my ty absolventy jako společnost potřebujeme, pokud se nechceme stát rozvojovou zemí.
  • 18. 8. 2008 14:48

    Paly (neregistrovaný)
    Zda se mi, ze pri slove skolne se vam pred ocima ukaze rudy hadr a predstava: studujes, tak plat ... popr. studoval jsi, tak to zaplat. Ale to je druh skolneho, ktery odsuzuji i ja - viz. vlakno: Zmena financovani VS. Takove skolne je likvidacni. Ale skolne muze byt i motivacni(ve zkratce jde o progresivni zdaneni vysokoskolaku a az zaplati nejakou castku skole tak zruseni i tohoto progresivniho zdaneni) ... Jako spolecnost totiz nepotrebujeme absolventy, ale potrebujeme DOBRE absolventy. Bohuzel soucasny system financovani skol moc nemotivuje skoly k vychovavani dobrych absolventu ani k tvorbe novych uzitecnych oboru. System placeni za studenta naopak motivuje k masove produkci jakychkoliv absolventu ... hlavne aby na skole tech 5 let vydrzeli.

    Odborniky z praxe (neucitele) na skolach take nerad vidim ... ze je nekdo dobry v praxi neznamena, ze umi naucit lepe nez vystudovany ucitel, ktery o paxi jen cetl. Nejhorsi ucitele, ktere jsem mel, byli prave vyborni odbornici z praxe - ale ucit neumeli. Naucit se praxi znamena jit delat.

    A tak se dostavam k vydelavani pri VS ... to je snad taky spravne. Prace slechti ... brigad ve vysokoskolskych mestech je mraky. Jiste ze nejlepsi prace je v oboru, ale o to se student musi hodne snazit - praktika by si zaslouzila podporu. Ja (kdyz jsem studoval) jsem si brigadu v oboru nakonec nasel(jsem technik, mam to jednoduche) ... a dostaval jsem za 80h/mesic asi stejne co brala moje mama za plny uvazek.

    S odchodem do zahranici. Mate pravdu ... i ja si odskocil do zahranici (Nemecko). Ale uz se tesim do CR ... uz si tam hledam praci.

    A posledni vec ... kdyz jsem byl na VS tak ric ze jsem decko si mohli dovolit moji rodice a prarodice. Od te doby co mi bylo 18 jsem se povazoval za dospeleho - se vsemi pravy a povinostmi. A od doby co mi rodice prestali na studium prispivat ... tak jsem ani od nich neslysel ze jsem decko (i kdyz oni si to mohou dovolit klidne az mi bude 50). Na VS nestuduji decka ... ale dopeli lide.
  • 18. 8. 2008 15:42

    Jarmila (neregistrovaný)
    Rudý hadr mi před očima vyskakuje tehdy, když vidím studenta, jak sedí v posluchárně a píše si to, co by si klíďo mohl přečíst někde v parku, popř. poslechnout v nahrávce, a to nejen jednou, ale třeba 5x (když jsem studovala já, tak to naopak problém byl, protože ani kopírka nebyla běžnou záležitostí, nějaký PC a tiskárna neexistovaly, net už vůbec ne), technika šla velice rychle dopředu. Praxe je při škole nutná a je škoda, že je málo využitá práce na částečný úvazek, práce doma (přes mobil a net apod). Kromě maminek na mateřské by ji určitě využívali studenti a lidi, co se třeba potřebují postarat o staré rodiče. Jenže u nás se moc zažilo hákování od-do i v případě, že přijdete do kanclíku a celou dobu v něm facháte na PC nebo na jiné mašince.

    Na lidi z praxe mám svůj názor. Ono je to mnohdy o tom,aby ten člověk uměl naučit. Byli kantoři, co dovedli i složité věci vysvětlit tak, že jim rozuměl každý. A byli kantoři, co neuměli vysvětit vůbec nic. U praxe záleželo na to, čeho se výuka týkala. Můj strejda byl třeba zedník. A protože byl dobrý fachman, dávali mu na starost učně. Byl to nemluva, žádné pedagogické vzdělání neměl, s učni se nemazal, ale praxi je naučil. Jen se museli dívat, jak jim to ukázal a pak dělali, až se z nich kouřilo. Když to bylo špatně, jeli znovu tak dlouho, až to bylo dobře. Oni ti odborníci z praxe třeba neměli tak široký základ, ale zase velmi dobře věděli, o čem je řeč, jak co dělat a na co si dát pozor. Někdy totiž existují i učitelé-teoretici, kterým v praxi nemůžete svěřit ani kolečko hnoje.

    I za nás (končila jsem VŠ v r. 1981) jsem si říkala, že kdyby nás neučili zbytečný balast jako dějiny KSČ a dělnického hnutí nebo marxismus-leninismus (mám z těch hovadin dokonce i státnice, bez toho se tenkrát bohužel nedalo absolvovat. Měli jsme z toho hrůzu, protože učitelé těchto předmětů byli neskuteční blbové a exoti, za pitomosti se okamžitě lítalo ven), tak by VŠ byla schopna vychovat odborníka za 2 roky. Na některých školách zabíral tenhle nepotřebný balast taky 50% učiva a času potřebného na studia.
  • 18. 8. 2008 15:11

    Patrik Chrz
    . Pokud se mu to nepodaří v tuzemsku, půjde za hranice. Pak se zeptám: pokud odejde za hranice a bude tam nějakých 5-10 let, aby na to školné vydělal, vrátí se pak zpátky?
    Vrátí jako ve všude jinde. Ano, pár lidí možná zůstane za hranicemi, ale většina z nich se vrátí, pokud je v jejich domácí zemi aspoň trochu slušná šance na jakýs-takýs spokojený život. A je to dříve, než po těch 10-15 letech. Striktně racionálně vzato to není optimální (pro ně) chování, ale málokomu se chce usadit se a oženit v cizí zemi. Spoustu mých známých si odjelo vydělat do zahraničí, jeden měl dokonce v Anglii vlastní firmu, ale nakonec se stejně vrátili.
  • 18. 8. 2008 15:02

    Patrik Chrz
    Já nejsem vůbec nějak nadšen z toho, že by se mělo platit školné. Ale pořád lepší je ta varianta, že student může vystudovat aspoň za školné, než když je mu studium z kapacitních důvodů odepřeno zcela.
    Proto jsem pro takovou výši školného, za kterou si budeme moct dovolit poskytnout studium všem, kteří splní dané podmínky (např. úspěšně absolvují přijímací zkoušky, atd).
    "Cucat si z prstu" jestli to má být 10, 20, 30 % nákladů je nesmysl, to musí určit ti, kteří školy financují.
  • 14. 8. 2008 23:37

    veny (neregistrovaný)
    Pro zastánce školného malá rekapitulace nákladů:na studium na VŠ
    Od rodičů za jeden školní rok 10měs. x 4000kč= 40000 x 5roků studia =200000kč .K tomu je třeba připočíst dalších 1000kč/měsíčně (strava + ošacení + drobnosti) tj za 5 roků studia 50měsíců tj 50000kč.Další náklad ,který je třeba započítat je tzv. oportunity cost (náklady ztracené příležitosti)
    pokud nebude studovat VŠ, bude po vyučení pracovat ,jsou ztracené náklady tyto: průměrná roční mzda vyučence (např. řemeslníka) 150000kč /rok x 5 roků (tj doba studia na VŠ) =750000kč
    vše dohromady :200 tis+50 tis. +750tis. = 1 milion
    A to vše jen pro to ,že se rozhodl jít na VŠ.( má na to i inteligenci jen 8 % v populaci)) Je jasné ,že po vystudování bude časem pobírat vyšší mzdu než vyučenec ,ovšem čas kdy dojde k vyrovnání nákladů mezi vyučeným a vysokoškolákem je dalších čtyři až pět roků .Tzn. 10!!! roků ,než se vyrovnají náklady a příjmy vyučence.Pokud bude zavedeno školné uvažovaných 30tis,bude to znamenat v horizontu pěti roků úbytek chudých a talentovaných a umožnění přístupu bohatým a netalentovaným ke studiu na VŠ.,Co to přinese ve vzdělání jedné generace o tom lze spekulovat,ovšem s jistotou lze říci ,že vyšší úroveň vzdělaných magistrů asi sotva..Vysokoškolské vzdělání v každém národě nepatří k privilegiu ,ale k nutnosti vychovat si vzdělanou inteligenci .To zastánci školného a vláda ODS nejsou schopni pochopit
  • 15. 8. 2008 0:33

    jezevec (neregistrovaný)
    Na to je jednoduchá odpověď - studujete-li pro blaho lidtsva, najděte si nějakého lidstva, aby vám studium zasponzoroval. Studujete-li pro svůj budoucí prospěch, připlaťte si ze svýho.

    Pravím - přidejte si něco málo - i tak vám budou nestudující daňoví poplatníci přispívat. Dokonce i v případě, že vystudujíce, odstěhujete se do zahraničí, a dětem tech kdo vám platili studium, nepřispějete ničehož. Tohle zastánci studia za cizí peníze nejsou schopni pochopit.
  • 15. 8. 2008 8:04

    Jarmila (neregistrovaný)
    Jezevče, tady s vámi nesouhlasím. Je pravda, že VŠ studuje za peníze všech. Ale je taky pravda, že společnost jeho vzdělání potřebuje, bez ohledu na to, že on na to má (předpoklady, ne peníze) a Franta ne. Společnost potřebuje učitele (třeba i té češtiny, projeďte diskusemi na netu a člověk by fakt zaplakal nad úrovní češtiny mnoha lidí, a to se říká, že přístup na net má jen bohatší vrstva a jakási "elita" národa. Tak triviální chyby češtiny, to je opravdu úroveň), potřebuje lékaře, zubaře, inženýry... Je sice pravda, že vzdělání vám může přinést jistou výhodu a třeba i vyšší výdělek, ale stoprocentní pravda to není. Řada opravdu bohatých lidí žádné vysoké vzdělání nemá. Jen pár příkladů:
    - Karel Gott = elektrikář
    - Lucie Bílá = švadlena
    - Jaromír Jágr = nedokončená SŠ elektrotechnická, maturoval tuším před 3 roky, aby udělal radost mamince, když jí to slíbil
    - Bill Gates = nedokončená VŠ
    - Martin Kasa, majitel stejnojmenného internetového obchodu = nedokončená VŠ
    Problémem VŠ je hlavně to, že bez VŠ vzdělání (+ příslušné praxe) prostě nemůžete vykonávat práci v některých oborech (lékař, stavař), protože titul by měl zaručovat, že o věci něco víte. O penězích to mnohdy opravdu není.
  • 15. 8. 2008 8:34

    Patrik Chrz
    Tenhle stereotypní názor, že ti "bohatí" studenti nemohou být zároveň chytří studenti (stejně jako by ženská nemohla být zároveň hezká a inteligentní) mě vždycky iritují.
    A přitom se to ze statistického hlediska spíše podporuje - vzdělaní (inteligentní) rodiče (s určitou pravděpodobností nadprůměrně vydělávající rodiče) budou mít s velkou pravděpodobností inteligentnější děti, než je obecný průměr.
    Ano, není pravda, že každý má stejné startovní podmínky do života, někomu je rodiče vytvoří lepší (přiznám se, že jsem jedním z těch, kteří měli start do života výrazně ulehčen) a někomu horší, ať proto, že se sami v mládí neučili a tedy nezískali vzdělání které by jim dnes přinášelo slušný příjem, nebo proto, že většinu svého příjmu vezme jejich osobní spotřeba (jedno jestli jsou to koníčci, nebo neřesti (alkohol, cigarety, prostitutky :-)))).
    Studium na vysoké škole je drahé už dnes a studenti ze sociálně slabých rodin si ho nemůžou dovolit už dnes (pokud si během studia nepřivydělávají).
    Samozřejmě by bylo super, pokud by mohl jít studovat každý, kdo by o to měl zájem, ale na to jaksi nemáme. Takže tu kromě státních vysokých škol, kde se školné neplatí, existují i soukromé, kde se školné platí a přitom by tito studenti měli mít nárok minimálně na stejnou podporu, jako ti, kteří studují na státních školách.
    Je to stejný případ jako s regulovaným nájemným, proč má někdo bydlet za dotovanou cenu a někdo platit plnou cenu?
    Pokud není možné nějakou službu poskytnout za stejných podmínek všem, tak si na ní musí všichni přispívat (a podle toho, jak moc si stát může dovolit, tak to bude deset, dvacet, třicet nebo třeba i padesát procent). S tím, že u povolání, kde je kritický nedostatek buď "naverbuje" již vzdělané pracovníky ze zahraničí nebo musí jejich obor více dotovat (kronkrétně třeba ti zubaři nebo učitelé (alespoň některých předmětů - tělocvik může učit klidně ukrajinec, výtvarnou a hudební výchovu zase absolventi uměleckých vysokých škol, ale češtinu těžko).
  • 15. 8. 2008 9:46

    Jarmila (neregistrovaný)
    Vzdělaní rodiče nemají inteligentnější děti. Mají stejný vzorek jako ti ostatní. Rozdíl je v tom, že jim poskytují jinou výchovu, a to od malička. Už v pěti letech je rozdíl u dítěte, kterému se rodina věnuje, vezme ho tu na výlet, tu do ZOO (a nemusí jít zrovna o vysoké finanční částky, stačí trochu kreativní rodič a spaní pod stanem někde na zahradě v Prdelákově), tu mu před spaním přečte pohádku a naučí ho nějakou dětskou dovednost, a naproti tomu u dítěte rodičů, kteří celé odpoledne jen čučí na telku a u ní sosají pivčo. Když jsem pracovala u dětí postižených, dostávalo se do zvláštní školy hodně dětí, které by třeba zvládly i školu základní, kdyby nebyli zanedbaní ze strany rodiny. Oblečení měli, ale neznali jedinou pohádku, jedinou říkanku, řada 6-letých děcek neuměla jíst příborem. Romské děti znaly bohatý a neskutečně šťavnatý slovník nadávek a v 6 letech měly takové znalosti o sexu, že i třicátník zíral. Bohužel pokud dítko zanedbáte v již útlém dětství, budete se po celý život potýkat s jeho nižší inteligencí (viz tzv. "vlčí" děti, děti odchované v přírodě např. šimpanzi. Po nějakém 6. roce života už u nich nemáte sebemenší šanci o vzdělání a socializaci).
  • 30. 9. 2008 18:17

    Luděk (neregistrovaný)
    Částka 1000kč/měsíčně na (stravu + ošacení + drobnosti) je celkem unreal vzhledem k tomu že jedny z levnějších kolejí dnes vyjdou na 2400Kč/měsíc. Pro neustálé zdražování dvě jídla denně v menze plus nějaká malá snídaně vyjde při výběru těch nejlevnějších jídel také na 2400Kč/měsíc. Takže to už jsme na nějakých 4800Kč/měsíc a to do toho ani nepočítám žádné ty drobnosti jako třeba učebnice, nějaké to triko, jízdenku na MHD nebo nové boty za ty staré prošlapané.
  • 15. 8. 2008 10:41

    guest (neregistrovaný)
    V mnoha příspěvcích jsem četl názor typu, že naše splečnost / ekonomika prostě nemá na to, aby zaplatila vzdělání všem zájemcům. Tak mě trochu zaráží, jak je možné, že má na to, aby platila léčbu alkoholikům a feťákům a slušný člověk, který odvádí daně a zdravotní pojištění, musí u doktora platit 30 Kč, dále za pobyt v nemocnici a doplácet za kde co.
    Také má na to, aby platila vysoké dávky některým nezaměstnaným spoluobčanům tohoto státu a člověku, který X let pracuje a pak přijde o práci je řečeno aby žil z úspor, prodal auto, televizi atd.
    Náš stát má na to, aby platil prohrané arbitráže, např. za TV NOVA, přičemž pan Železný se pak vesele stane europoslancem...

    Mě to tak přijde, že tento stát má na to, na co chce mít a na co mít nechce, tak prostě nemá. Jinak řečeno, vybírá peníze tam kde se mu vybírá dobře a lehce. Od Železného, Pitra, Krejčíře, Lukeše, Koženého a dalších se jim to nedaří, tak studenti a pracující - plaťte.
  • 15. 8. 2008 10:50

    Patrik Chrz
    To je stejné, jako si stěžovat na to, že pojistky v pojišťovnách jsou drahé, protože přibližně 15 % z plnění jde na pojistné podvody.

    Stát jsou jenom lidi a ti jsou omylní a korumpovatelní. Můžeme (a měli bychom) proti tomu sice něco dělat (a snažit se ztráty minimalizovat), ale budou tady vždycky (stejně jako jsou v jakýchkoliv jiných zemích - v různé míře samozřejmě).

    Jinak co se týče TV NOVA se domnívám, že výsledek té arbitráže nebyl správný (spravedlivý), bohužel tím, že jí někteří politici "pohřbívali" ještě před výsledkem (aby na tom vytloukli politický kapitál) tomu moc nepomohli :(
  • 15. 8. 2008 11:12

    Jarmila (neregistrovaný)
    A my blbci přitom dáváme krev zadarmo a krom nějakých 2.000,- Kč daňového odpočtu za 1 odběr nás hřeje vědomí, že jsme tím třeba někomu zachránili život. Pak se dozvíte, že stát pohřbil firmu SEVAC, která měla zpracovávat krev na různé deriváty, které se k nám proto za těžký peníz vozí ze zahraničí a posléze vás dorazí projetá arbitráž za 9 miliard, ke které se najednou nikdo nehlásí.
    Hlavně že novorozenec platí za jídlo už v porodnici, i když je plně kojený, asi jako trest za to, že se narodil, a každého důchodce pumpneme o 30,- Kč. Je dobré vědět, kam těch 30,- Kč půjde. Opravdu na léčbu těžce nemocných nebo na projeté arbitráže? Kampak by asi tak šlo školné od studentů? Na další podobné průs***y?
  • 15. 8. 2008 12:35

    Luboš (neregistrovaný)
    Paní Jarmilo,
    přečetl jsem všechny Vaše názory.
    Dostáváte jedničku,protože máte přirozenou inteligenci.A není těch lidí mnoho,tak bud´te hrdá na toto mé ocenění..
  • 23. 12. 2009 22:07

    Hermi (neregistrovaný) 62.240.183.---

    Ano spasí,alespoň se odlehčí státu,VŠ pak mají vysoké platy tak proč by na to měli přispívat ostatní se svými daněmi

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).