Vlákno názorů k článku Spasí školné české vysoké školství? od Paly - U nas vidim mozny jedine model odlozeneho skolneho...
-
Paly (neregistrovaný)U nas vidim mozny jedine model odlozeneho skolneho placneho podle prijmu, ale i ten ma mozne negativni dopady.
Pokud VS dostane skolne zaplaceno (podle poctu studentu) od nejake agentury, bez ohledu na uplatneni absolventa, bude skolne jen bicem pro chude studenty. Nebude nutit skoly zvysovat kvalitu svych absolventu.
Mozni studenti ze socialne slabsich kruhu si daleko vice budou rozmyslet jestli pujdou na VS nebo ne(bude jich mene). Bohati studenti budou ve vetsine a budou povazovat za samozdrejmost ze za sve penize ziskaji titul. VS tak budou nuceni snizovat pozadavky na absolventy - aby ziskaly vic studentu a vic penez.
Kdyz bude nizka kvalita absolventu, bude o ne maly zajem, a bude ubyvat VS ''vzdelanych'' lidi. Stejne tak bude klesat platove zvyhodneni vysokoskolsky vzdelaneho cloveka ... a skolne nebude placeno.
Pokud ovsem VS bude dostavat nejake minimum penez na studenta + skolne placene absolventem podle vyse prijmu (jakasi premie pro skolu), bude skola motivovana ke zvyseni pozadavku na studenty. Kvalita absolventu se zvysi. Na VS pujdou ti, kteri maji zajem a schopnosti studovat (at uz se zajmem o poznani nebo s touhou po vyssim platu). Na VS skolach bude mene bohatych (nebudou tam ti kteri si chteji titul jen koupit), ale bude tam vice chudsich studentu se zajmem o studium(s touhou po lepsim uplatneni).
Podle meho je tedy odpoved na otazku ''Spasi skolne ceske vysoke skolstvy?'' nasledujici:
Skolne neni samospasne. Muze pomoct, ale musi se k nemu pristupovat s rozmyslem, protoze muze i uskodit. -
U nas vidim mozny jedine model odlozeneho skolneho placneho podle prijmu, ale i ten ma mozne negativni dopady.
Já teda moc "vysokopříjmových" (bohatých, nebo jak jinak to nazveme) studentů neznám. Nemáš douvám na mysli stanovovat to podle výše příjmu rodičů? Pak v případě, že tito z nějakého (jakéhokoliv) důvodu nebudou chtít své dítě na škole podporovat (mimo zákonné minimální vyživovací povinnosti) budou tito studenti vlastně v nejhorší možné situaci, budou bez příjmů a zároveň budou mít nejvyšší školné.
Celkem by mě zajímalo, jak by se to řešilo např. v případě rozvedených rodin (jakým způsobem se bude započítávat příjem rodiče se kterým student nežije ve společné domácnosti a co když student vůbec nežije ani s jedným z rodičů ve společné domácnosti), nebo pokud by rodiče odmítli škole (nebo úřadu, který by toto posuzoval) sdělit svoje příjmy.
Ano, je pravda, že školné asi bude nutné (přiznejme si, že na to prostě nemáme, abychom z veřejných rozpočtů zaplatili fungování vysokých škol v takovém rozsahu, jaký bychom chtěli (včetně motivujících platů učitelů)), ale stanovovat to podle výše příjmů rodičů je cesta do pekel. -
Paly (neregistrovaný)Zrejme jsem se spatne vyjadril. Ani mne nenapadlo ze to muze nekdo pochopit jinak - omlouvam se, moje chyba.
Tim placenim podle prijmu jsem myslel placeni podle budoucich prijmu (az se ze studenta stane pracujici s vysokym prijmem), ne podle prijmu pri studiu, ne podle prijmu pred studiem, ne podle prijmu rodicu, ne podle prijmu souseda.
Rozhodne nejde mluvit o platech rodicu ... to by byla opravdu cesta se spatnym koncem.
Bohatymi studenty jsem myslel ty, kteri maji dostatek penez od rodicu (tech jsem znal dost) ... ale tim jsem jen chtel rict, ze existuji i takovi studenti, od kterych tata titul pozaduje ... a klidne jim ho ''koupi''. A takovemu zaplaceni pruchodu VS by se melo branit.
Take bych byl zasadne proti zvyhodnovani studentu s chudymi rodici na ukor studentu s bohatymi rodici a naopak.
Studium ma byt o kvalite a tomu muze odlozene skolne pomoci(viz predchozi prispevek). -
Jarmila (neregistrovaný)Já pořád nechápu jedno: všude se mluví o tom, že student by školné splácel až v okamžiku, kdy by se dostal nad určitou příjmovou hranici. Přesně tento úkol ale měla daňová progrese - kdo se dostal nad určitou hranici, měl vyšší daně. Takže zrušíme daňovou progresi a místo toho zavedeme placení školného? Já vím, Bill Gates z toho pak asi vypadne...
-
Jenže daňová progrese "trestá" výkon bez ohledu na to, jestli ho člověk dosáhl s podporou státu (veřejné vzdělání) nebo bez ní (soukromé vzdělání, schopnosti, nadání).
Pokud si tedy někdo zaplatí ze svých (již jednou zdaněných) peněz soukromé vzdělání, díky kterému dostahuje vyšší mzdy, je znovu trestán vyšší daňovou sazbou. -
Paly (neregistrovaný)Danova progrese byla znevyhodneni lidi, kteri vydelavali hodne penez na ukor tech, kteri vydelali malo. (kdo vydelal hodne platil 30 z vydelane 100, kdo vydelal malo jen 10 - nepamatuji si presne ty cisla).
Skolne by v podstate bylo zavedeni danove progrese pro byvale studenty VS - za to ze studovali - budou platit. Neni tu znevyhodneni zadne skupiny obyvatel. Kdyz jsi studoval, tak si to zaplat. Kdyz jsi nestudoval a stejne vydelavas kvadrilion, tak skolne neplatis.
Znam stredoskolady, kteri se dali na podnikani a vydelavaji slusne - naucili se to ale sami... tak proc by meli platit na mne? Ja si zvolil jednodussi cestu, protoze mne nekdo naucil vydelavat penize - dneska za to plati vsichni v danich, ale to nepovazuji za spravne - znevyhodnuji tak ty, kteri nestudovali a stejne plati dane aby bylo z ceho zaplatit skolstvi. -
guest (neregistrovaný)Ano, až by se dostal nad určitou výši příjmu, začal by splácet školné. Je to pořád lepší než kdyby měl splácet školné hned po škole, protože v té době může být třeba nezaměstnaný nebo mít velmi malý příjem.
Já osobně jsem proti placení školného, protože už teď stojí vysoká škola hodně peněz. Ale když už by školné muselo být a někdo by si na něj vzal půjčku, tak by ji platil až by dosáhl patřičné výše příjmu. Já třeba začínal na 10 tisících hrubého jako vysokoškolák a z toho se jakákoli půjčka splácí těžko. A mimochodem, už teď znám jednu osobu, která před nedávnem dokončila VŠ a teď splácí půjčku, kterou si na tu školu vzala... a to žádné školné neplatila...Jakpak by na tom teď byla se školným? Možná hůř než ten, kdo šel makat v osmnácti. -
Tak to jo, to už je lepší, jenže jak stanovit ten "budoucí příjem"? Podle průměru příjmů u nás nebo v zahraničí (kam u lukrativních oborů značná část absolventů směruje)?.
Určitý příjem dnes nemusí znamenat stejný příjem za pár let.
Třeba takové srovnání u učitelů - měl by jiné školné platit ten, co si vybral aprobaci čeština-dějepis a jiné ten s aprobací němčina-angličtina? Protože ten druhý bude s největší pravděpodobností vydělávat výrazně více, třeba i proto, že odejde ze školství a bude se např. věnovat vyučování jazyků ve firmách. A v důsledku této "konkurence" budou i školy nuceny tyto aprobace více platit - pokud o ně nechtějí přijít.
Co lékaři nebo zdravotní sestry, už dnes jsou mezi nimi i více než 100 % rozdíly v platech (matka je zdravotní sestra), podle nemocnice kde pracují (a není to jen namáhavostí daného oddělení) a pokud odejde pracovat do zahraničí - je opět úplně jinde. A "zakázat" jim to dost dobře nemůžeme, protože bychom porušovali schengenskou dohodu.
Měl by v tom být zohledněn rozdíl mezi mzdami žen a mužů? (Holky by tak platili nižší školné :D )
Já jsem třeba vysokou školu nedokončil a přesto mám vyšší příjem než někteří mí bývalí "spolustudenti" :-)
Moc si to v praxi představit nedokážu. Pravděpodobně "nejbližší" mi přijde varianta platit podle nákladnosti studia (prostě vezmeme sumu peněz kterou si můžeme dovolit podporovat jednotlivé studenty, odečteme od toho náklady na každého studenta a ten rozdíl by si musel student doplácet) s tím, že u oborů, kde máme kritický nedostatek absolventů by stát poskytoval např. bezúročnou půjčku - aktuálně např. zubaři s tím, že za každý odpracovaný rok v ČR by se část z této půjčky umazávala (pokud by pracoval v zahraničí musel by půjčku splácet). Ovšem obávám se, že dříve nebo později by tento princip někdo napadl jako odporující zákonu, ústavě nebo schengenskému systému (šlo by v podstatě o určitý druh nevolnictví). -
Paly (neregistrovaný)Ve Vasem prispevku vidim 4 problemy.
1. Stanoveni vyse skolneho
2. Zpusob platby - pokud je clovek zamestnan v CR
3. Zpusob platby - pokud je clovek zamestnan v zahranici.
4. Skolne pro ty co nedokoncili.
Muj nazor na reseni je asi nasledujici.
1. Vysi skoloneho bych stanovoval podle nakladu na studium.
I ten co si vybral aprobaci cestina-dejepis(bude zrejme platit dyl) si mohl vybrat anglictina-nemcina(bude mit asi brzy splaceno). To je na rozhodnuti studenta. Na VS jsou uz dospeli lide, kteri se mohou a umi rozhodnout co je pro ne nejlepsi. (ovsem musi mit pristup k informacim)
2. Nejaky zpusob progresivniho zdaneni platu. S tim ze po splaceni skolneho toto progresivni zdaneni odpadne.
3. Nemam presnou predstavui. (pravdepodobne vypocitani skolneho jako dluh - ktery bude platit ze zahranici bez ohledu na prijmy - to by mozna mohlo i motivovat ceske odborniky aby zustali v cechach).
4. Postupoval bych podle bodu 1. - jen u nedokonceneho studia bude pomerna castka podle doby studia.
Kazdy kdo by zacal studovat by vlastne mel svuj vlastni dluhovy ucet, ktery by splacel v prubehu profesniho zivota. V pripade neschopnosti splatit tento dluh do duchodu bych tento dluh nechal splatit statem-dnes stat plati skolne komplet vsem studentum (ovsem presne podminky nemam promyslene). -
I ten co si vybral aprobaci cestina-dejepis(bude zrejme platit dyl) si mohl vybrat anglictina-nemcina(bude mit asi brzy splaceno). To je na rozhodnuti studenta.
To by mě pak zajímalo, kdo by na takovou aprobaci šel (výhled na to, že bude míň vydělávat a zároveň dýl splácet), a kdo by potom ty děti učil - Ukrajinci :-o ? -
Paly (neregistrovaný)Na takovou aprobaci by sel ten, koho bude bavit ucit Cj+D. Uplne stejna otazka je proc jsou dnes lide kteri chodi na aprobaci M+F ... mohou si preci vybrat neco lehciho - treba vypocetni technika+technicka vychova.
Navic, kdyz bude nedostatek ucitelu Cj, tak po nich vzroste poptavda ... kde je popravka a neni nabidka, rostou ceny (v tomto pripade platy).
Jeste jednou jem se zamyslel nad moznosti placeni jakehosi dluhu - a zapracoval jsem tam i onu motivacni slozku pro VS.
VS musi dostat od statu zaplaceny naklady na studenty v realnem case tak jako tak. Student by si tedy nedelal dluh u VS, ale u statu. Tento dluh by byl treba 110% nakladu na studium. Tech 100% by si nechal stat - nahrada za platbu skolneho a 10% by slo pro VS - za zlepseni kvalifikace. -
anonymní"Navic, kdyz bude nedostatek ucitelu Cj, tak po nich vzroste poptavda ... kde je popravka a neni nabidka, rostou ceny (v tomto pripade platy)."
Mam takove obavy ze ucitele maji tabulkovy plat zavisli na oducenych letech a typu skoly ( stredni, zakladni). Tedy bude-li nedostatek ucitelu treba Cj tak se povolaji ucitele na duchodu nebo rekvalifikuji treba ucitele Fyziky. Plat se jim nezvysi, protoze maji tabulkovy plat, ktery se jim uz par let nemeni. -
"Navic, kdyz bude nedostatek ucitelu Cj, tak po nich vzroste poptavda ... kde je popravka a neni nabidka, rostou ceny (v tomto pripade platy)."
Obávám se, že speciálně tyto obory by učili nakonec lidé s jinou aprobací (česky umí přece "každý" :) a možná i "neučitelé" - v případě opravdu kritického nedostatku by muselo ministerstvo chtě nechtě schválit nějakou vyjímku. No a v dějepise by byl učitel prostě o 1 lekci napřed (zažil jsem u jazyků těsně po revoluci). -
guest (neregistrovaný)Reaguji na tuto větu: "Kazdy kdo by zacal studovat by vlastne mel svuj vlastni dluhovy ucet, ktery by splacel v prubehu profesniho zivota..."
Pokud se tak stane, nesmíme zapomenout ani na vojáky a policisty. Ti totiž teď mají při studiu téměř vše (ubytování, stravu, bazén, posilovnu...) zdarma a ještě dostávají docela solidní kapesné či stipendium nebo jak se to jmenuje.
Moc bych si přál, aby doba kdy civilní student platí za studium třeba 5 000 měsíčně a voják má ubytování a jídlo zdarma a ještě 6 000 měsíčně bere, už brzy skončila. -
Ttt (neregistrovaný)Tato doba skonci hned jak bude prebytek kvalitnich uchazecu pro praci u policie atd.
Musime se holt smirit s tim, ze zajemcu delat policisty/vojaky je malo. Zaroven je tam jakysi prvek sluzby statu, a stat se za odmenu o tyto lidi rozumne stara.
A jeste nekdo se driv ptal, jak stanovit hranici prijmu v budoucnosti. Toto se ve vsech zakonech resi tak, ze se bere Xnasobek zivotniho minima. To zivotni minimum vyhlasuje ministerstvo prubezne a meni to podle zivotnich nakladu (ceny najmu, jidla, elektriny atd.)
