Hlavní navigace

Názor k článku Soumrak vkladových produktů. Proč úroky na spoření nerostou? od Richard Fuld - Můj názor, že existuje možnost, jak mohou banky...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 18. 2. 2019 11:36

    Richard Fuld (neregistrovaný) 193.165.231.---

    Můj názor, že existuje možnost, jak mohou banky fungovat v prostředí frakčního bankovnictví (popř. v prostředí účetních peněz) zcela poctivě a v souladu s právem, aniž by kohokoliv podváděly, není naivní. Současně i rozumím tomu, že banky (stejně jako jakékoliv jiné subjekty) mohou podvádět. Současně ale Vaše přesvědčení, že systém účetních peněz nebo frakčního bankovnictví je již sám o sobě principiálně podvodným, je mírně řečeno paranoidní. Současně Vaše představy o tom, jak by měl bankovní systém dle Vás poctivě fungovat (princip bankovního zprostředkovávání úvěrů půjčováním do bank vložených úspor na termínové vklady, popř znovu zavedení 100% zlatého standardu) považuji za naivní, spíše až dětinské.

    K rezervám.
    V systému účetních peněz nejsou banky zatíženy žádnou povinností směňovat na požádání peníze za měnovou komoditu. V systému účetních peněz jsou banky pouze nuceny umožnit změnu bezhotovostních peněz na peníze hotovostní, jež vydává centrální banka a jež nepředstavují zase nic jiného než zase účetní peníze, jen v jiné formě (bankovky a mince). Tvrdit, že účetní peníze (přesněji bankou na rezervním účtu držená likvidita) mohou představovat rezervy pro výplatu účetních peněz v hotovosti, je sice možné, ale nedává to žádný valný smysl, protože při výběru peněz v hotovosti dochází jen ke změně jedněch účetních peněz (bezhotovostních) zase jen na účetní peníze - hotovostní.

    Stejně nesmyslná představa je, že banka na základě povinnosti držet PMR část bankovních vkladů klientů převádí na rezervní účet a se zbytkem může dle libosti nakládat (což je podstata Vámi zmíněné tzv. multiplikace vkladů). Banky (ať už v systému frakčního bankovnictví nebo v systému účetních peněz) nedisponují s vklady klientů, bez jejich výslovného pokynu, nebo dohody s bankou. Rovněž základní předpoklad teorie multiplikace vkladů, tedy že vklady v bankách vznikají v prostředí účetních peněz tak, že někdo do banky přinese hotovost, je úplně lichá (v těchto případech jde jen o zpětný převod hotovosti do původní bezhotovostní formy). Vznik vkladů v systému účetních peněz probíhá přesně opačně, než je tomu v systému 100% komoditních peněz. Banka (např.) půjčením peněz klientovi ony vklady vytváří, a to v bezhotovostní formě. Pokud je pak banka regulátorem nucena držet na rezervním účtu např. 2% z takto vytvořeného vkladu, pak si za tímto účelem musí banka (obvykle) od centrální banky onen obnos půjčit(!).

    Předmětné PMR slouží k zajištění toliko likvidity potřebné k vyhovění případným požadavkům klientů na výběr peněz v hotovosti a/nebo na převod peněz do jiné banky. Avšak opakuji, že i hotovost není nic jiného, než účetní peníze emitované centrální bankou, které se od účetních peněz emitovaných obchodními bankami liší prakticky pouze tím, že s nimi není spojen nárok na výplatu úroku a že jsou zajištěny převážně státními dluhopisy v držení centrální banky. Aby banky byly schopny uspokojit co nejvíce klientů požadující výběry v hotovosti, musí držet pokud možno co nejvíce státních dluhopisů, jež je centrální banka ochotna "směnit" za hotovost. Skutečnými "rezervami" zajišťujícími povinnost bank vyplácet vklady v hotovosti tak jsou v systému účetních peněz namísto měnového kovu státní dluhopisy. Výběrem peněz v hotovosti dojde pouze k tomu, že původně byly Vaše bezhotovostní peníze kryty aktivy dané konkrétní obchodní banky (nejčastěji poskytnutými úvěry soukromým osobám) a po výběru peněz v hotovosti jsou Vaše hotovostní peníze kryty převážně státními dluhopisy drženými centrální bankou. Zde nedochází k exitu z peněžního systému, jako je tomu v případě směny komoditních peněz za měnový kov. Když v prostředí účetních peněz vyberete své peníze z banky, držíte pořád účetní peníze. Proto zde nemá smysl mluvit o rezervách. Proto tvrdím, že pouze v systému komoditních peněz má smysl řešit pojem rezervy. Chápu ale, že někomu uvedené rozdíly nepřijdou jako úplně zásadní důvod pro rozlišování, a že považuje rezervy v obou systémech za principiálně shodné. Bohužel takovéto uvažování ale může vést k zavádějícím a často nesprávným závěrům, což se také děje (viz. např. teorie multiplikace vkladů, což není nic jiného, než zcela nesprávná aplikace systému povinných rezerv na systém účetních peněz. A těchto nesprávných závěrů se samozřejmě dopouští i spousta akademiků. Nicméně Vámi zmiňovaný prof. Jílek zcela explicitně označil teorii multiplikace vkladů za nesprávnou, matoucí a praxi neodpovídající.

    Skutečnost, že odborná literatura, popř samotná existence PMR vyvolává v klientech dojem, že žijí v systému frakčního bankovnictví a/nebo že žijí v bankovním systému založeném na zprostředkovávání úvěrů poskytovaných z úspor vkladatelů, neznamená, že se banky dopouští nějakého podvodu. Bohužel problém je skutečně v neinformovanosti lidí o tom, jak funguje současný bankovní systém, a to se snažím poněkud sisyfovsky napravit mimo jiné i v této diskuzi. V této souvislosti bych Vám doporučil velmi kvalitní a zajímavé pojednání o právních a ekonomických aspektech frakčního bankovnictví: www.mises.cz/literatura/bankovnictvi-castecnych-rezerv-pohledem-prava-a-ekonomie-4.aspx

    V uvedeném pojednání je i právní analýza, která velmi srozumitelně odůvodňuje závěr, že samotný princip frakčního bankovnictví je v souladu i s velmi přísným teoretickým právním pohledem na danou problematiku. Označení současného bankovního systému za podvodný ve světle aktuálně platného právního stavu se pak blíží spíše křivému obvinění. :-)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).