Hlavní navigace

Názor k článku Soumrak vkladových produktů. Proč úroky na spoření nerostou? od Richard Fuld - Peníze nejsou dluhem. Naopak peníze jsou pohledávkou. Držím-li...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 9. 2. 2019 15:24

    Richard Fuld (neregistrovaný) 185.186.248.---

    Peníze nejsou dluhem. Naopak peníze jsou pohledávkou. Držím-li peníze mám v rukou (hladce převoditelnou) pohledávku za dlužníkem, který musí do splatnosti jeho splátky dluhu získat peníze ode mne, nebo od někoho jiného, kdo má peníze, aby mohl včas zaplatit své dluhy bance. Jinými slovy pokud od dlužníka něco koupím, pak dlužník použije utržené peníze (nebo jejich část) na splacení dluhu a tím tyto peníze opět zaniknou. Při úvěrové činnosti bank tak sice dochází k vzniku nových dluhů a peněz, současně však stejně průběžně dochází k tomu, že peníze se splacením dluhu bance zanikají. Peníze tak v podstatě vznikají jen na dobu určitou (na dobu, na kterou banka peníze půjčila dlužníkovi).

    Důvěra je podstatou každých peněz. U zlata je to důvěra, že ho ostatní budou chtít se mnou směnit za zboží nebo služby. U peněz v systému zlatého standardu je to důvěra, že emitent bude schopen dostát svému závazku směnit peníze zpět na zlato. U účetních peněz je to důvěra, že dlužníci budou ochotni a schopni splatit své dluhy tím, že produkovat zboží a služby, které si budu moci koupit (já či kdokoliv jiný) za peníze, které ti dlužníci potřebují na to, aby své dluhy splatili bance.

    Banka zde vystupuje v roli účetního, který vede účetní záznamy o existujících penězích a o tom, kdo ty peníze dluží a do kdy je musí splatit a o tom, kdo ty peníze vlastní. Zároveň je to banka, kdo dohlíží na to, aby dlužníci spláceli své dluhy. Držitelé peněz se tak nemusí o jednotlivé dlužníky a plnění jejich povinností starat. To za ně dělají banky, které také ručí svým vlastním kapitálem, za to, že dlužníci budou splácet řádně své dluhy. To, že dlužníci své peníze splácí se projevuje tím, že je za peníze co koupit (je to ekonomika a nabídka zboží a služeb, která sama o sobě dává penězům kupní sílu. A je to existence dlužníků, která je zárukou, že po penězích bude poptávka, protože dlužníci musí své dluhy splatit bance penězi. A dlužníci mají motivaci své dluhy splácet, protože nesplácení dluhů je velmi (až fatálně) ekonomicky nevýhodné a vylučuje dlužníky ze společnosti. V tomto se liší držení peněz od držení zlata. Držení zlata nebo zlatem podloženými penězi není spojeno s žádným dluhem dlužníka a není tak systematicky zaručeno, že jen samotné držení zlata bude aktivně způsobovat odpovídající nabídku zboží a služeb. U účetních peněz je taková nabídka zajišťována velmi účinně a zcela systematicky, protože každá existující peněžní jednotka disponuje nějakým existujícím dlužníkem.

    Současný systém účetních peněz není zatížen žádným principem podvodu, či defraudace. Tento systém je principiálně zcela čistý a spravedlivý a nemá nic společného s frakčním bankovnictvím.

    Pokud jde o principiální do systému přímo inkorporované "podvody" v opravdu obrovském rozsahu, pak ty se týkají bankovního systému, kde banky deklarují plnou konvertibilitu peněz na zlato, ale přitom vědomě emitují peníze, u kterých nejsou schopny dostát svým závazkům (směnit je na požádání na zlato). Tento systém částečného krytí skončil v roce 1971. Od té doby se objevují skandály spíše v tom smyslu, že banky manipulují tržní parametry (LIBOR) nebo nedokáží udržet na uzdě své tradery (Barrings Bank). Tento problém je ale řešitelný striktním rozdělením na obchodní banky a investiční banky. Investiční banky by se ale měly spíše jmenovat gamblerské ústavy, resp. možnost existence investičních bank by bylo namístě úplně zrušit, protože není žádného důvodu pro to, aby existovaly banky, které budou emitovat peníze podložené pouze nadějí, že ten, kdo si tyto peníze půjčí, uspěje při spekulacích na finančních trzích. V tomto ohledu by bohatě stačila existence makléřských firem, které budou obchodovat pouze s již existujícími penězi klientů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).