Hlavní navigace

Soud se zaměstnavatelem: čí výpověď má větší váhu? Jeho? Vaše? Kolegů?

23. 5. 2017
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Každá ze stran soudního sporu má logicky opačný zájem na jeho výsledku, podle toho před soudem také vypovídá. Komu tedy má soud více věřit?

Bohužel jsem se v praxi nejednou setkal s tím, že soudy nesprávně přistupují k hodnocení výpovědí lidí, kteří jsou před soudem vyslechnuti ve sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Výpovědím ve prospěch zaměstnavatele ze strany jeho šéfů nebo bývalých šéfů je přikládána větší váha a vážnost, než dovoluje zákon upravující postup soudu při řešení sporných případů, tedy občanský soudní řád.

I advokáti, kteří by měli hájit zájmy zaměstnanců, které zastupují, si to neuvědomují a z neznalosti zapomínají na případný nesprávný postup soudu a nesprávné vyhodnocení výpovědí vyslechnutých lidí poukázat jako na procesní chybu soudu v opravných prostředcích, které podávají za své klienty-zaměstnance, pokud napadají rozhodnutí, které přiznává úspěch ve sporu zaměstnavateli.

Každý je povinen podat svědectví

Podle ust. § 126 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.) každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení (přímo žalobcem nebo žalovaným), je povinna dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Svědek musí být poučen o významu své svědecké výpovědi, o svých právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým; o důvodnosti odepření výpovědi rozhoduje soud.

Kdo jedná za zaměstnavatele

Podle ust. § 126 odst. 4 o.s.ř. fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu) – např. jednatel společnosti s ručením omezeným, ředitel příspěvkové organizace atp., může být vyslechnuta v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba, jen podle ust. § 131 o. s. ř.

Podle ust. § 131 odst. 1 o.s.ř. důkaz výslechem účastníků (řízení) může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Takový člověk má podle ust. § 131 odst. 2 o. s. ř. při svém výslechu vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. O tom ho soud musí poučit. Ale v případě křivé výpovědi mu nehrozí trestní stíhání. Podobně to podle ust. § 126a odst. 1 o.s.ř. platí pro fyzickou osobu, která už není statutárním orgánem právnické osoby, ale má vypovídat o okolnostech, týkajících se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu.

Nařídí-li tedy soud v řízení, jehož účastníkem je právnická osoba, jako důkaz výslech fyzické osoby, jež je jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu), musí být tato osoba vyslechnuta, jak vyplývá z ust. § 126 odst. 4 o. s. ř., jako účastník řízení ve smyslu ust. § 131 o.s.ř., a nikoli jako svědek ve smyslu ust. § 126 odst. 1 o.s.ř. To platí i v případě, že má fyzická osoba vypovídat o okolnostech týkajících se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu (ust. § 126a odst. 1 o.s.ř.).

Výpověď svědka má větší váhu než účastníka řízení

Účastník řízení na rozdíl od svědka není povinen vypovídat pravdivě v tom smyslu, že by mohl být za vědomě nepravdivou výpověď trestně stíhán. Tomu odpovídá i rozdílný obsah poučení, které účastníku řízení a svědku poskytne soud před započetím jejich výslechu a pod jehož vlivem účastník a svědek vypovídají. Okolnost, že účastník řízení nemůže být na rozdíl od svědka za vědomě nepravdivou výpověď trestně stíhán, je tak významná pro hodnocení důkazů provedených výpověďmi těchto osob z hlediska jejich věrohodnosti (ust. § 132 o.s.ř.).

Z toho tedy plyne, že ani vaše výpověď – jako zaměstnance, účastníka řízení, žalujícího protistranu-zaměstnavatele, ale ani výpověď statutárního orgánu zaměstnavatele nebo bývalého představeného zaměstnavatele (ředitele, jednatele či bývalého ředitele, jednatele atp.) nemá takovou váhu jako výpověď svědka. Tohle bývá v praxi často opomíjeno.

Jsou-li tedy kolegové, spoluzaměstnanci, které navrhnete jako svědky, ochotni svědčit ve váš prospěch (což často nebývá, protože se bojí o zaměstnání a případné nepříjemnosti, postihu za pomoc zaměstnanci, který se znelíbil), má mít jejich výpověď větší váhu než to, co – zpravidla ve váš neprospěch – tvrdí vrcholní šéfové. Pokud se s tím soud při hodnocení výpovědí takto nevypořádá a přikládá výpovědím nesprávnou váhu, můžete napadnout jeho nesprávný postup při hodnocení důkazů v opravném prostředku. Čtěte také: Zaměstnavatele můžete nahlásit, ale ne pomlouvat

A jak je to s prokuristou?

Donedávna nebyla zřejmá procesní pozice prokuristy. Je-li vyslýchán, tak jako svědek, anebo jako účastník řízení? Je vlastně vrcholným představeným firmy, ale není statutárním orgánem.

Prokurista je fyzická osoba, jíž byla udělena prokura. Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno. Prokura je tedy speciálním druhem smluvního zastoupení upraveným pouze ve vztahu k podnikatelům. Zároveň je prokurista ve svém jednání za podnikatele omezen jen na právní úkony, k nimž dochází při provozu podniku.

Již z tohoto základního vymezení postavení prokuristy je zřejmé, že prokurista neutváří (nemůže utvářet) vůli právnické osoby navenek – není statutárním orgánem právnické osoby. Je totiž pouze jejím zástupcem, navíc ve svém jednání omezeným jen na jednání, k nimž dochází při provozu podniku.

skoleni_15_4

Stanoví-li proto ust. § 126 odst. 4 a § 126a o.s.ř. zvláštní režim jen pro případ, že má být v řízení vyslechnuta fyzická osoba, která je (nebo byla) statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu), jež je účastníkem takového řízení, o okolnostech týkajících se této právnické osoby (nebo nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem, případně členem statutárního orgánu), není žádného důvodu, aby uvedené pravidlo bylo vztaženo i na prokuristu takové právnické osoby, jehož postavení v právnické sobě je od statutárního orgánu zcela odlišné. 

Výpověď prokuristy má stejnou váhu jako jiného svědka

Nejvyšší soud ČR proto ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1862/2015, ze dne 25. 5. 2016, uzavřel takto: Nařídí-li soud v řízení, jehož účastníkem je právnická osoba, výslech fyzické osoby, které byla právnickou osobou udělena prokura (prokuristy), o okolnostech týkajících se této právnické osoby, musí být tato fyzická osoba vyslechnuta jako svědek, a nikoliv jako účastník řízení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).