Akceleroval pád ceny ropy, euro vůči dolaru atakovalo nejslabší hodnoty za poslední více než dekádu, úprk ke kvalitě v kombinaci s oznámeným kvantitativním uvolňováním ze strany ECB se podepsal na dalším poklesu výnosů státních dluhopisů na historická minima (v mnoha případech do blízkosti nuly či dokonce pod ní). České finanční trhy z toho obrázku nijak nevybočovaly – koruna vůči euru i americkému dolaru oslabila na mnohaletá minima, výnosy českých státních dluhopisů spadly dokonce na historicky nejnižší úrovně.
Od poloviny ledna se ovšem situace začala měnit a o měsíc později je na finančních trzích patrná pozitivní změna nálady. Kurz eura se zastabilizoval a zrovna tak hodnota české koruny. Akciové indexy atakují v posledních dnech maxima, dokonce roste i index pražské burzy. A co je podstatnější, zvyšovat se začíná i ekonomický sentiment. Za zmínku stojí bezesporu německé ZEW či IFO indexy monitorující očekávání investorů respektive firem. Již za závěrečné čtvrtletí loňského roku zaznamenala německá ekonomika nečekaně silné zotavení a pozitivní faktory v podobě nízkých cen ropy, slabého eura a extrémně nízkých úrokových sazeb jsou příslibem, že si Německo tento růst udrží i minimálně v tomto čtvrtletí. A to je dobrá zpráva nejenom pro eurozónu, ale i pro středoevropské ekonomiky včetně té české a jejich finanční trhy.
