Hlavní navigace

Šéf vaši výpověď opatří jeho podpisovým razítkem: Platí výpověď, anebo ne?

Autor: Depositphotos
Tomáš Zilvar

Podpis písemného právního jednání může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Občanský zákoník jde s dobou a dovoluje to. Platí to i pro výpověď podle zákoníku práce?

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Zaměstnanec největšího českého prodejce elektroniky dostal výpověď pro nadbytečnost. Tu ale nepodepsal ani šéf, ani otravný zelený mimozemšťan (jestli nevíte, kdo je v oboru jednička, tak jejich reklamního maskota znáte), nýbrž byla opatřena otiskem podpisového razítka předsedy představenstva firmy pana A. Z.

To se může stát i jinde, kde šéf neřeší detaily, nemá na ně čas, nebo kde využívají moderních prostředků. Zaměstnanci se však nelíbila ani forma, ani důvod výpovědi a napadl ji soudní cestou. Nejvyšší soud ČR se v usnesení vyjádřil, zda je takový podpis použitelný, platný, a tedy zda je platná výpověď s takovým podpisem.

Rozvázání pracovního poměru je citlivá věc, a tak se zůstává u tradice

Ze zrušeného občanského vyplývá, že možnost nahrazení podpisu jednající osoby na písemném projevu vůle mechanickými prostředky (např. razítkem, faksimile, reprodukcí podpisu na tiskopise) přichází v úvahu pouze v případech, kdy je to obvyklé.

Tento zákon byl účinný do 31. 12. 2013, přičemž výpověď byla doručena 28. 12. 2012, tedy ještě za platnosti starého občanského zákoníku, a tak byl případ posuzován podle něj. Nyní by se bralo v potaz ustanovení nyní platného a účinného nového občanského zákoníku.

Obvyklost případu je přitom třeba posuzovat objektivně s přihlédnutím k charakteru dotčeného právního úkonu a v pracovněprávních vztazích též s důrazem na zásadu zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.

Závažnost hraje velkou roli

V případě jednostranných právních úkonů zaměstnavatele směřujících k rozvázání pracovního poměru je nutno při tomto posouzení akcentovat zejména závažnost těchto právních úkonů a jejich schopnost přivodit zánik základního pracovněprávního vztahu, nezřídka na vaši újmu.

V těchto případech – bez ohledu na jejich četnost u konkrétního zaměstnavatele – je proto nadmíru žádoucí zaručit, aby právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru učinila a podepsala skutečně ta osoba, která je k němu oprávněna. Což lze zajistit pouze tehdy, je-li písemný projev vůle završen vlastnoručním podpisem zaměstnavatele. Případně jeho statutárního orgánu nebo jiné osoby oprávněné jednat za zaměstnavatele.

Z těchto důvodů je tedy opodstatněn závěr, že na písemném jednostranném právním úkonu zaměstnavatele směřujícím k rozvázání pracovního poměru s vámi nemůže být vlastnoruční podpis zaměstnavatele nahrazen mechanickými prostředky. Tento právní úkon musí být vždy vlastnoručně podepsán zaměstnavatelem, případně jeho statutárním orgánem nebo jinou osobou oprávněnou jednat jménem zaměstnavatele, jinak je neplatný.

Nahrazování razítkem ani není běžné

Nahrazování vlastnoručního podpisu zaměstnavatele mechanickými prostředky na písemných jednostranných právních úkonech směřujících k rozvázání pracovního poměru není ani dříve nebylo v pracovněprávních vztazích obvyklé. Svědčí o tom i doposud obecně přijímané závěry, které dovodila judikatura dovolacího soudu ve vztahu k předešlému zákoníku práce, který neumožňoval podpůrné použití občanského zákoníku.

Jako jedna z náležitostí písemné formy jednostranného právního úkonu směřujícího k rozvázání pracovního poměru byl i zde vysloven požadavek, že listina obsahující jednostranný právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru musí vždy obsahovat také vlastnoruční podpis účastníka právního vztahu, který pracovní poměr rozvazuje, popřípadě jeho zmocněnce. Nevyhovuje-li listina tomuto požadavku, je rozvázání pracovního poměru neplatné.

Vyhazov tedy neplatí

A to znamená, že byl-li dopis od zaměstnavatele obsahující výpověď z pracovního poměru danou zaměstnanci opatřen toliko podpisovým razítkem statutárního orgánu (předsedy představenstva) zaměstnavatele, aniž by obsahoval též vlastnoruční podpis této osoby, je taková výpověď z pracovního poměru ze dne pro vadu formy právního úkonu neplatná.

Dalšími námitkami zaměstnance týkajícími se opodstatněnosti použitého výpovědního důvodu, zda byl, nebo nebyl nadbytečný, se Nejvyšší soud již nezabýval a nemusel zabývat, neboť na konečné posouzení věci, že předmětná výpověď z pracovního poměru je pro nedostatek formy neplatná, již nemohou mít žádný vliv. Zaměstnanec spor vyhrál.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).