Český zákoník práce se připravuje na změny, které mají o něco zefektivnit pracovní prostředí a zejména celkový trh práce. Předkladatel novely zákoníku práce, která minulý týden dostala první zelenou na zasedání vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ujišťuje, že pomůže zejména firmám udržet konkurenceschopnost a snadněji se zbavit neproduktivních lidí, kteří jsou pro zaměstnavatele brzdou. Na druhou stranu přinese větší ochranu rodičům, kteří i v době rodičovské dovolené chtějí zůstat pracovně se svým zaměstnavatelem v pracovním kontaktu a plánují dřívější návrat do práce.
Chceme, aby Česká republika byla konkurenceschopná. K dosažení tohoto cíle je nezbytný moderní a pružný pracovní trh. Požadavek na větší variabilitu pracovněprávních vztahů dlouhodobě rezonuje jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Inspirovali jsme se zeměmi, jako jsou Německo, Rakousko a Dánsko, kde podobné systémy úspěšně fungují,
řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Pojďme se podívat na ty nejvýznamnější změny, které novela zákoníku práce zavede od 1. ledna 2025, pokud tedy v této podobě projde celým legislativním procesem.
Kratší výpovědní lhůty, platné budou od okamžiku převzetí
Tuto novinku ocení zejména lidé, kteří si našli zajímavější práci a potřebují co nejdříve ukončit stávající pracovní poměr. V případě, že se se zaměstnavatelem nedomluvíte na ukončení pracovního poměru dohodou k nejbližšímu možnému datu, vám nezbude než dát výpověď. Ta začne nově běžet ode dne, kdy ji zaměstnavatel převzal. Nebudete už muset čekat na začátek dalšího kalendářního měsíce, aby teprve od 1. dne v následujícím měsíci začala vaše výpovědní lhůta doopravdy platit.
Přesněji řečeno: Výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce,
říká návrh zákona.
Stejná novinka se bude týkat i zaměstnavatelů. Pokud dostanete výpověď, pak i vám začíná výpovědní lhůta běžet právě od okamžiku jejího převzetí.
Příklad
Výpověď z pracovního poměru napíšete 10. ledna 2025, druhý den ji odnesete na personální oddělení (či předáte šéfovi do rukou a podobně). Výpovědní lhůta tedy začíná běžet od 11. ledna 2025 a končí 11. března 2025.
Jsou s vámi problémy? Firma se vás zbaví už za měsíc
Podle novely zákoníku práce bude i nadále výpovědní lhůta 2měsíční, ale pokud v práci nesplňujete požadavky zaměstnavatele či je s vámi těžké pořízení, pak se se svým zaměstnáním rozloučíte už za měsíc.
Důvody pro měsíční výpovědní lhůtu jsou tyto:
- nesplňujete předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňujete bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce,
- nesplňování těchto požadavků spočívá ve vašich neuspokojivých pracovních výsledcích – v takovém případě můžete dostat výpověď, pokud vás zaměstnavatel v době posledních 12 měsíců písemně vyzval k jejich odstranění, což jste však neučinili,
- jsou-li u vás dány důvody, pro které by s vámi zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. I v těchto případech vás musí zaměstnavatel v době posledních 6 měsíců na vaše prohřešky písemně upozornit,
- porušíte-li zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301 zákoníku práce – tedy v době pracovní neschopnosti se neléčíte na místě, které jste oznámili, a nedodržujete rozsah povolených vycházek.
Zkušební doba se prodlouží
Novela také prodlužuje maximální délku zkušební doby. Zatímco doposud je maximální zkušební doba u běžných pracovníků 3 měsíce a u vedoucích pracovníků 6 měsíců, v budoucnu budou mít jak pracovníci, tak i jejich zaměstnavatelé delší dobu na prověření, zda si vzájemně vyhovují. Zaměstnavatel bude moct stanovit pro běžné pracovníky zkušební lhůtu až 4 měsíce a u vedoucích pracovníků až 8 měsíců.
Zákon také umožní, pokud si nejprve zaměstnavatel s novým pracovníkem sjednají zkušební lhůtu kratší, aby ji mohli dodatečně prodloužit. Zkušební doba se nově bude ze zákona prodlužovat i v případě, kdy zaměstnanec neomluveně zameškal celou směnu. V případě prodloužení zkušební doby půjde o pracovní dny, nikoli kalendářní.
Jistota „stejné židle“ při návratu z rodičovské dovolené
Nově zákoník práce umožní zaměstnancům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, vykonávat u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce stejný druh práce, jaký vykonávali před nástupem na tuto dovolenou.
Doposud je pravidlem, že se zaměstnancem, který je na rodičovské dovolené a chce alespoň částečně pracovat, musí zaměstnavatel podepsat dohodu o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ), která však nesmí znít na stejný typ práce, kterou má ve své smlouvě o hlavním pracovním poměru. To doposud zákoník práce zakazuje a zaměstnavatelé to obcházeli tím, že například do DPP uváděli odlišnou náplň práce. Novela má toto změnit a napříště už nebudou muset zaměstnavatelé v dohodách kličkovat. V případech rodičů na rodičovské bude možné mít totožný druh práce v pracovní smlouvě i v dohodě.
Rodiče také budou mít zaručen návrat před dosažením 2 let věku dítěte na stejnou pozici a stejné pracoviště, kde byli před odchodem na mateřskou (otcovskou) a rodičovskou dovolenou.
Jedná se o výrazné posílení práv zaměstnanců oproti současnému stavu. Dosud totiž platí nárok na stejné místo pouze v případě návratu z mateřské dovolené. Jde o motivační opatření, které doplňuje další již existující kroky, jako je například podpora částečných úvazků či dětských skupin,
upřesňuje ministr Jurečka.
Úleva pro zaměstnavatele – náhrada újmy v případě výpovědi kvůli nemoci z povolání
Novela přináší podstatnou novinku v oblasti finančního vyrovnání firmy se zaměstnancem, který dostane výpověď kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, kvůli čemuž nemůže svoji práci nadále vykonávat.
Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jsou ze zákona pojištěni pro případ povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Na trhu toto pojištění poskytují 2 pojišťovny, a to Generali Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna. Z tohoto pojištění mají pojišťovny zaplatit škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění však nekryje nárok zaměstnance na odstupné v případě, že ke skončení pracovního poměru dochází výpovědí právě z důvodů uvedených v § 52 písm. d), což jsou:
- nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,
- anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
Výše odstupného, které odpovídá přibližně ročnímu příjmu zaměstnance, přitom může být pro některé, zejména ty menší zaměstnavatele, likvidační. Jak uvádí důvodová zpráva novely, v praxi tento fakt nezřídka vede k tomu, že se zaměstnavatelé všemožně snaží této povinnosti nahradit újmu vyhnout, což pak vede k dlouhým soudním sporům.
Novela tedy zčásti ruší právo na odstupné a zavádí zcela nový druh jednorázové náhrady nemajetkové újmy při pracovních úrazech a nemocech z povolání, a to jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru, která se bude poskytovat ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Tyto peníze budou napříště vyplaceny z pojištění zaměstnavatele, nikoli z jeho kapsy.
Pracovat už budou smět i 14letí mladiství. Ale jen o letních prázdninách
Velká změna se bude týkat i 14letých dětí (dá-li se mládež v tomto věku ještě takto nazvat), které chtějí smysluplně strávit letní prázdniny a přivydělat si nějaké peníze. Často se jedná o žáky, které čeká poslední ročník základní školy. Novela jim dá možnost, aby si našli nějakou lehčí práci, kde s nimi zaměstnavatel se souhlasem zákonných zástupců podepíše například dohodu o provedení práce. Takto budou moct pracovat, i když ještě nedokončili základní školu, v režimu maximálních 35 hodin týdně, resp. 7 hodin denně. Ale pozor, pracovat budou smět pouze o hlavních, letních prázdninách.
Mládež, která ještě nedovršila věk 15 let, bude smět pracovat v lehkých profesích, například:
- táborový vedoucí a animátor,
- pomocné síly v pohostinství (výpomoc v kuchyni), obsluha v pohostinství (např. v občerstvení, avšak nikoliv tam, kde dochází k prodeji alkoholických nápojů),
- práce ručního mytí vozidel,
- pomocné práce v administrativě (např. vyřizování korespondencí, plánování schůzek),
- práce v doručovatelství (doručování listovních a lehkých balíčků),
- obsluha kina a prodej vstupenek,
- správa sociálních médií a webů,
- překladatelství,
- soukromé doučování,
- úklidové a pomocné práce v domácnostech,
- provádění průzkumů,
- grafika a výtvarnictví v multimédiích aj.
Možnost samorozvrhování směn
Zákoník práce se stane pružnějším v možnosti v samorozvrhování směn. Dnes samorozvrhování umožňuje pouze režim práce na dálku a nově by byl aplikovatelný i na pracoviště zaměstnavatele. Pokud se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, ať si zaměstnanec sám rozhoduje, kdy chce pracovat.
Výhodné to bude například pro studenty, „dohodáře“, kteří musí trávit čas také ve škole a jejich pracovní výkon nemusí limitovat nutnost být na místě například v kanceláři v určitých hodinách. Fungovat to bude tam, kde zaměstnavatele zajímá především výsledek, nikoli doba strávená na pracovišti.
Zkrácení denního odpočinku v případě řešení havarijních stavů
Zejména u profesí, které jsou spojeny s řešením havarijních stavů, tedy například v oblasti energetiky, má pomoct úprava zákoníku práce týkající se povinné doby odpočinku. Tam, kde bude nutné, aby pracovníci byli déle u podobných příhod, aby byly co nejrychleji odstraněny, zaměstnavatelé už nebudou svázáni nutností dodržet zákonnou dobu denního odpočinku. A to zejména když mají nedostatek lidí, kteří by mohli své kolegy vystřídat.
Výplata mzdy v cizí měně
Na rozdíl od současnosti bude od příštího roku možné vyplácet mzdu pracovníkovi v cizí měně, kterou si zaměstnanec dohodne se svým zaměstnavatelem.
V cizí měně bude probíhat pouze výplata čisté mzdy po provedení srážek (daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění či exekuční srážky), a to buď v hotovosti, nebo převodem na účet. Okruh cizích měn, ve kterých bude možné mzdu vyplácet, bude omezen pouze na tzv. měny devizového trhu, pro které Česká národní banka vyhlašuje kurzy vždy na následující pracovní den.
Výplata mzdy v cizí měně bude možná u pracovníků, kteří mají objektivní osobní vazbu k některé cizí zemi. Tedy například u zaměstnanců, kteří sice pracují pro české zaměstnavatele s místem výkonu práce v České republice, ale zároveň mají v zahraničí své rodiny, kterým potřebují poslat peníze v měně dané země. Tím, že dostanou svoji mzdu rovnou v cizí měně, ušetří transakční náklady za převod.
ČLÁNKY DO MAILU