Mezi manžely vypukl majetkový spor, který však nebudeme podrobně rozebírat, protože pro nás tentokrát není až tak podstatný. Postačí naznačit, že významnou roli v něm hrálo zástavní právo. A toto zástavní právo vyplývalo z rozvodové majetkové smlouvy.
Exmanželé se přou o rozvodovou smlouvu, která řeší vypořádání společného majetku
Manželé totiž uzavřeli rozvodovou smlouvu o vypořádání společného majetku, na jejímž základě měla manželka posléze po rozvodu obdržet určité finanční vypořádání od manžela. Manželka se tedy stala věřitelkou manžela. Závazek zástavního dlužníka (manžela, resp. exmanžela) z titulu smlouvy o vypořádání byl zajištěn zástavním právem ve prospěch manželky, resp. exmanželky. Případ projednával Nejvyšší soud.
A právě realizace onoho zástavního práva se týkal spor mezi exmanžely. Tento spor byl však jen následkem sporu o závaznost porozvodového vypořádání manželů, proto ho nemusíme podrobně rozebírat.
Smluvní rozvod je rychlejší a snadnější, soud nepitvá detaily manželství
Pokud se manžel připojí k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž (přitom) zjišťuje příčiny rozvratu manželství (ust. § 757 odst. 1 občanského zákoníku). Jen musí dojít k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé.
Většina soudců je rozumná a neprojevuje nijak značné úsilí to prověřovat. Jinak řečeno, soud sám příčiny rozvratu nezjišťuje, nesnaží se manžely usmířit, neusiluje o obnovení manželského soužití – prostě lidově řečeno: nepatlá se v tom, co mezi manžely bylo a je. Prostě otázku krachu manželství neřeší. Od toho je uzákoněn onen smluvní, nebo též smluvený rozvod.
Dalšími podmínkami (vedle toho, že návrh jednoho z manželů soudu, aby rozvedl manželství, druhý odsouhlasí: třeba tak, že tzv. připodepíše žalobu nebo soudu sdělí, že s rozvodem souhlasí) pro takový smluvní, neboli nesporný rozvod jsou následující.
Půl roku musíte nenaplňovat manželské soužití
Ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí. Tím není myšleno spolubydlení, mnozí spolu bydlet musí nejen před rozvodem, ale i potom, protože odstěhování nedovolují majetkové poměry, ale prostě spolu nehospodaří, nežijí sexuálně a podobně.
Musíte se dohodnout, jak to bude s dětmi
Manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil.
Musíte uzavřít smlouvy o vypořádání majetku a dalším bydlení
Manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
Platí smlouvy jen společně ve své provázanosti, nebo každá samostatně?
Exmanžel namítal, že smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů je součástí komplexu rozvodových dohod, jejichž uzavření je podmínkou tzv. nesporného rozvodu. Manželka však následně, po rozvodu, porušila dohodu týkající se péče o nezletilé dcery tím, že podala soudu návrh na svěření dcer do své výhradní – výlučné péče. Proto exmanžel na oplátku odmítal, aby byla realizována práva exmanželky vyplývající ze zástavního práva. Chtěl, aby všechny smlouvy platily provázaně, jako celek. Aby jedna bez druhé nemohla existovat, aby nemohla být realizována práva z jedné smlouvy, když je jiná znegována.
Rozvodové dohody lze následně měnit jako jakékoliv jiné smlouvy
Soud mu ovšem nepřisvědčil a jeho právní názor odmítl. Podle názoru soudu upravuje ust. § 757 občanského zákoníku pouze formální podmínky, při jejichž splnění soud manželství rozvede, aniž by přitom zjišťoval příčiny rozvratu manželství. Mezi tyto podmínky snadnějšího rozvodu patří též dohoda manželů o úpravě poměrů dítěte a úprava majetkových poměrů pro dobu po rozvodu (resp. jejich uzavření).
Ovšem tyto dohody (jakkoliv jsou společně součástí podmínky rozvedení manželství) jsou jinak zcela samostatné, na sobě nezávislé. Tyto dohody však nejsou neměnné. Občanský zákoník nezakazuje do budoucna jakékoliv změny jednotlivých dohod (bez návaznosti na ostatní dohody – každá dohoda může být proto měněna samostatně bez ohledu na jinou dohodu), a to ať už v dohodě bývalých manželů, či na návrh jednoho z nich rozhodnutím soudu.
Manžel měl přijít o dohodnutou střídavou péči, a tak odmítal ze své strany vůči manželce velkorysé majetkové vypořádání
Možná byste si ale mohli provázanost smluv dohodnout – tady je prostor pro kreativní právníky. Soud totiž konstatoval, že z obsahu dohody o vypořádání majetkových vztahů nadto nevyplývá, že by byl její obsah nějak podmíněn tím, že manželovi zůstane „střídavá“ péče o obě nezletilé dcery. Možnost provázání smluv tedy soud nevyloučil. Ale v daném případě provázané nebyly. Nejsou provázány ze zákona. Jednotlivé ustanovení smluv by muselo odkazovat na ustanovení jiné smlouvy, jež je součástí rozvodového komplexu smluv.
Exmanželka prý nejednala nepoctivě, jen měnila podmínky rozvodu, protože smlouvy lze měnit
Nemůže se proto na straně exmanželky jednat o porušení povinnosti jednat v právním styku poctivě ani o zjevné zneužití práva, jak namítal exmanžel. Odvolací soud tak potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve prospěch exmanželky s tím, že byla osvědčena její pohledávka, jakož i to, že k jejímu zajištění bylo zřízeno zástavní právo na dohodnutých uvedených nemovitých věcech, jejichž vlastníkem je zástavní dlužník.
Případ se ještě dostal k Nejvyššímu soudu, který hodnotil rozhodnutí nižších soudů a zabýval se otázkou, zda ony rozvodové dohody podle výše uvedeného ust. § 757 odst. 1 písm. b) a c) o. z. jsou na sobě závislé. Speciálně šlo o zodpovězení otázky, zda změna v úpravě poměrů dítěte v době po rozvodu ovlivní, nebo neovlivní vymahatelnost závazku ze smlouvy o úpravě majetkových poměrů.
Dohody mají jen ulehčit rozvod, nejsou neměnné
Výkladem tohoto ustanovení nelze dospět k závěru, že by v době po rozvodu manželství byla dohoda manželů o úpravě jejich majetkových poměrů jakkoliv podmíněna trváním soudem schválené dohody o úpravě poměrů dítěte. Zákon tyto dohody předpokládá jako podmínky toho, aby mohlo být manželství rozvedeno, aniž by soud zjišťoval příčiny rozvratu manželství.
Rozvod manželství tímto způsobem je pak podmínkou toho, aby smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (uzavřená výslovně pro účely řízení o rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství) nabyla účinnosti. Text zákona naopak neváže účinnost této smlouvy v době po rozvodu na trvání úpravy poměrů dítěte podle dohody rodičů ve smyslu uvedeného ustanovení.
Jak probíhá rozvod a proč vše začíná řešením ohledně dětí?
Má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům (ust. § 906 odst. 1 o. z.).
Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, která je mu předložena, ledaže je zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte.
Dohoda o vztahu k dětem – jejich výživě, péči o ně a styku s nimi
Zákon činí schválení dohody rodičů soudem závislým na jiných skutečnostech, než je dohoda rodičů o jejich majetkových poměrech. Záležitosti kolem dětí se prostě posuzují pro účely rozvodu samostatně.
Dále zákon počítá výslovně s tím, že změní-li se poměry, změní soud i bez návrhu rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti (ust. § 909 o. z. a ust. § 475 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Změnou poměrů zde přitom zákon rozumí změnu v těch skutečnostech, které tvořily skutkový podklad rozhodnutí soudu o schválení dohody rodičů o péči a výživě nezletilého dítěte.
Vztah k dětem nemění majetkové poměry a ani naopak majetkové poměry nemění vztah k dětem
Dohoda rodičů o úpravě poměrů dítěte pro dobu po rozvodu a smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů jsou podle zákona vzájemně nepodmíněné. Následná změna rozhodnutí týkajícího se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti se tedy sama o sobě nedotkne smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů.
Účelem smluveného (smluvního) rozvodu je dosažení rozvodu manželství zjednodušenou formou bez zjišťování příčin rozvratu manželství. S tímto účelem není v rozporu, dojde-li k návrhu jednoho z rodičů v době po rozvodu manželství k nové úpravě poměrů nezletilého dítěte z důvodu změny poměrů (jak zákon sám předpokládá), aniž by se tato skutečnost dotkla smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností z ní vyplývajících.
Vše se mění (dialektika není sprosté slovo), a tak se mohou změnit i vztahy k dětem
Proto Nejvyšší soud určil, že byla-li schválena (rozvodová) dohoda rodičů o úpravě poměrů dítěte pro dobu po rozvodu rodičů uzavřená ve smyslu ust. § 757 odst. 1 písm. b) o. z., není změna rozhodnutí soudu o schválení této dohody rodičů v době po rozvodu manželství sama o sobě důvodem k zániku smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, nebo ke změně či zániku práv a povinností z ní vyplývajících.
ČLÁNKY DO MAILU