To vše nehledě na pochmurné ekonomické vyhlídky a značnou nejistotu před parlamentními volbami, které Itálii čekají již na konci února (24.-25.2.).
Italská ekonomika v roce 2012 spadla o více jak 2 % a v tomto roce ji čeká pravděpodobně další pokles o necelé procento. Na konci února navíc s vysokou pravděpodobností skončí ve funkci premiéra v zahraničí respektovaný Mario Monti. Jeho středopravá koalice má šanci ve volbách dostat ne víc než 15 % hlasů a vítězem a pravděpodobně novým premiérem bude šéf levicové demokratické strany Luigi Bersani.
To samo o sobě není nic špatného, problémem ale může být nakonec neschopnost dohodnout se na koalici s Mariem Montim.Ten říká, že v budoucí vládě nechce sedět s extrémnějšími levicovými stranami (Ekologické levice), jejichž spojenectví se Bersani nechce vzdát. Povolební vyjednávání tak zavání typicky italským chaosem a nestabilitou. Noční můrou by bylo, kdyby se Silviu Berlusconimu podařilo díky spojenectví s Ligou Severu ovládnout horní komoru (Senát). Pak by italská politická paralýza dosáhla vrchu.
Při pohledu na italské akcie a dluhopisy je ale jasné, že trhy si moc problémů zatím nepřipouštějí. I když věříme, že v euro-krizi můžeme mít již nejhorší za sebou, současný italský optimismus je až příliš bezstarostný.
ČLÁNKY DO MAILU