Zaměstnanec pracující jako řidič se domáhal doplacení části mzdy – konkrétně pobídkové části mzdy. Podle platné kolektivní smlouvy jsou řidiči firmy odměňování mzdou složené z několika částí, mezi které patří i pohyblivá složka mzdy, závislá na počtu ujetých kilometrů a počtu manipulací při vykládce a nakládce pohonných hmot.
Zaměstnavatel však pohyblivou složku mzdy zaměstnanci opakovaně krátil. Argumentoval tím, že pohyblivá složka mzdy byla v kolektivní smlouvě sjednána jako nenároková a že zaměstnanci nebyla v částečné výši přiznána, protože v určitých měsících opakovaně porušil kritéria, která jsou jednou z objektivních podmínek pro její přiznání.
Proč zaměstnavatel zaměstnanci pobídkovou složku mzdy krátil?
V kolektivní smlouvě bylo dále ujednáno, že plnění jednotlivých kritérií pro přiznání měsíčních pohyblivých složek mzdy je vyhodnocováno „měsíčně samostatně“, že pohyblivá složka mzdy je součástí měsíčního příjmu zaměstnanců v případě splnění „všech kritérií“ stanovených v kolektivní smlouvě.
Zaměstnanec ale v roce 2020 porušil pracovní povinnosti, když:
- dne 30. 7. při stáčení pohonných hmot nepoužíval ochranné pracovní prostředky,
- dne 14. 9. změnil trasu určenou dispečerem a vykázal neoprávněnou jízdu,
- dne 16. 9. telefonoval za jízdy,
- dne 31. 12. nenahlásil výpadek elektronického měřícího systému na cisternovém závěsu a po jeho restartu pokračoval v procesu stáčení.
Žalovaný zaměstnavatel proto nepřiznal zaměstnanci v roce 2020 část pohyblivé složky mzdy při kalkulaci mzdy za měsíce srpen, říjen, listopad a prosinec.
Klíčová otázka pro uplatnění pobídkové složky mzdy
Nejvyšší soud ČR, k němuž se sporný případ dostal, se vyjadřuje v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3471/2024, ze dne 30. 4. 2025, k otázce zda zaměstnavatel může přiznání pohyblivé (pobídkové) složky mzdy, jejíž výše se určuje na základě objektivně měřitelných kritérií, podmínit dodržováním pracovních povinností zaměstnance.
Motivační funkce pobídkových složek mzdy v praxi
Závislost mzdy na žádoucím výkonu práce v předpokládaném množství a kvalitě bývá v mzdové praxi zaměstnavatelů vyjádřena stanovením předpokladů, které se musí splnit, aby zaměstnanec mohl obdržet pobídkovou složku mzdy.
Závislost pobídkové složky mzdy na žádoucím výkonu práce ale nemusí být vyjádřena jen předpoklady a podmínkami, které se váží na množství a kvalitu práce.
Zaměstnavatelé mají zpravidla zájem na tom, aby zaměstnanci při výkonu práce dodržovali právní a ostatní předpisy vztahující se k vykonávané práci. Zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a aby žádoucího množství a kvality práce nedosahovali porušováním těchto předpisů.
Tento zájem zaměstnavatele může nalézt výraz v předpokladech pro vznik nároku zaměstnanců na pobídkovou složku mzdy i tak, že vznik nároku zaměstnanců na pobídkovou složku mzdy, popřípadě na její určitou výši, je podmíněn též tím, že zaměstnanec neporušil právní a ostatní předpisy vztahující se k jím vykonávané práci.
Tak může být zajištěna jeho motivace k tomu, aby neusiloval jen o co nejvyšší míru splnění objektivně měřitelných a kvantifikovatelných cílů a ukazatelů, ale aby dbal i na to, aby při své práci neporušoval předpisy, které se k ní vztahují.
V takovém případě ke vzniku nároku na pobídkovou složku mzdy nepostačuje jen splnění stanovených cílů a ukazatelů vázaných na množství a kvalitu práce zaměstnance.
Zhodnocení případu: Nešlo o nepovolené sankce, ale uplatnění pobídkové složky mzdy
Snížení pohyblivé složky mzdy řidiči za měsíce, ve kterých se dopustil určitého závadného jednání, nepředstavuje peněžní postih uložený zaměstnavatelem zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu, který je ust. § 346b odst. 1 zákoníku práce zakázán.
Tento zákaz, který brání zaměstnavateli v tom, aby zaměstnanci za porušení pracovní povinnosti odňal mzdu nebo její část, na kterou mu již vzniklo právo, nejde zaměňovat s tím, že zaměstnanci v důsledku porušení jeho povinností ze základního pracovněprávního vztahu právo na mzdu, popřípadě její část, vůbec nevznikne.
Ujednání o podmínkách pro snížení pohyblivé složky mzdy řidiči obsažená v kolektivní smlouvě nelze považovat ani za „nepřípustnou a neurčitou dohodu o srážkách ze mzdy“. Dohoda o srážkách ze mzdy (ust. § 146 písm. b) zákoníku práce) se může týkat jen mzdy, na kterou zaměstnanci vzniklo nebo v budoucnu vznikne právo.
Příslušná ujednání, která jsou součástí podmínek pro vznik nároku na pohyblivou složku mzdy řidičů u zaměstnavatele, nepředstavují ani nepřípustné vzdání se práva zaměstnance na mzdu (ust. § 346c zákoníku práce).
Řešení případu
Nejvyšší soud tedy shledal, že uplatňování pobídkové složky mzdy a úprava vzniku nároku na ni, respektive možnost jejího krácení tak, jak to bylo provedeno u zaměstnavatele (sjednáno v kolektivní smlouvě a přílohách k ní), je v souladu se zákoníkem práce.
Ovšem zaměstnavatel učinil chyby při realizaci dohodnutých pravidel o výplatě pobídkové složky mzdy. Snižoval pobídkovou složku mzdy zaměstnanci pozdě. Snižoval ji dodatečně za jiné, pozdější měsíce, než byl oprávněn.
Jak to totiž bylo s jednotlivými prohřešky zaměstnance? Porušil-li zaměstnanec dne 31. 12. 2020 své povinnosti tím, že nenahlásil výpadek elektronického měřícího systému na cisternovém závěsu a po jeho restartu pokračoval v procesu stáčení, byl zaměstnavatel oprávněn při vyhodnocování podmínek pro přiznání pohyblivé složky mzdy zaměstnance za měsíc prosinec 2020 tuto složku mzdy po vypočtení její výše v závislosti na počtu a způsobu manipulací (nakládek a vykládek) a počtu ujetých kilometrů snížit.
Právo na tuto pohyblivou složky mzdy zaměstnanci v rozsahu této částky proto skutečně nevzniklo.
Většinu upřené mzdy zaměstnanec získal, protože zaměstnavatel krátil její pobídkovou složku pozdě
Právo na pohyblivou složky mzdy v plné výši zaměstnanci naopak vzniklo v měsících srpnu, říjnu a listopadu 2020, protože v těchto obdobích se zaměstnanec žádného z vytýkaných jednání (porušení povinností vedoucích podle kolektivní smlouvy ke snížení pobídkové složky mzdy) podle zjištění soudů nedopustil.
Zkrátil-li zaměstnavatel pohyblivou složku mzdy příslušející zaměstnanci v těchto měsících za jednání, kterých se žalobce dopustil v jiných měsíčních obdobích (dne 30. 7. 2020, dne 14. 9. 2020 a dne 16. 9. 2020), postupoval v rozporu s kolektivní smlouvou.
V ní bylo ujednáno, že plnění jednotlivých kritérií pro přiznání měsíčních pohyblivých složek mzdy je vyhodnocováno měsíčně a že pohyblivá složka mzdy je součástí měsíčního příjmu zaměstnanců a je vyplácena na základě vyhodnocení kvality pracovního výkonu a objemu prací za příslušné období.
Shrnutí
- Zaměstnanec (řidič) se domáhal doplatku mzdy – šlo o pobídkovou složku.
- Zaměstnavatel mu ji opakovaně krátil kvůli porušení pracovních povinností (například nedodržení trasy, telefonování za jízdy, porušení bezpečnostních pravidel).
- Nejvyšší soud potvrdil, že nárok na pobídkovou složku mzdy může být podmíněn nejen výkonem, ale i dodržováním pracovních povinností.
- Nešlo o nepovolenou srážku ze mzdy, ale o nenárokovou část mzdy, na kterou zaměstnanec nesplnil podmínky.
- Zaměstnavatel ale chyboval – mzdu krátit smí jen za měsíc, kdy došlo k pochybení, ne zpětně.
- Zaměstnanec proto část mzdy zpětně vysoudil.
Shrnutí článku je generováno s pomocí AI.