Pronajímáte turistům byt či chalupu? Může se vás týkat registrace v systému eTurista a obecní regulace

Poslanci v prvním čtení schválili novelu zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu (sněmovní tisk 761). Hlavním cílem novely je zavést jednotný elektronický Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných osob, kterému se říká také eTurista. Každý, kdo turistům ubytování poskytuje, se bude muset v tomto online systému registrovat.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj novinka sníží administrativní zátěž poskytovatelů ubytování, kteří mají již nyní řadu evidenčních povinností. Díky online portálu eTurista vyplní veškeré údaje jenom jednou, aplikace poté automaticky rozešle požadovaná data všem příslušným orgánům. Nárůst administrativy ale pochopitelně čeká na ubytovatele, kteří se doteď plnění povinností vyhýbali, upozorňuje ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Nutnost registrace se má totiž vztahovat i na pronajímatele, kteří se podnikáním v cestovním ruchu neživí. Přesto mají nemovitost, kterou turistům nabízí k takzvaným krátkodobým pronájmům. Například skrze platformy typu Airbnb. Česko tak chce do svého právního řádu implementovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, které se týká shromažďování dat právě ohledně krátkodobých pronájmů.

Nově tak bude muset každý, kdo nabízí vlastní ubytování v soukromí, zažádat úřady o vlastní registrační číslo. Bez registračního čísla například nepůjde nabídku zveřejnit na internetových platformách – online platformy budou mít povinnost nabídku bez platného registračního čísla odstranit.

Od novinky si zákonodárci mimo jiné slibují i efektivnější výběr daní a místního poplatku z pobytu. Obcím, které poplatek z pobytu zavedený nemají, by údaje o počtu soukromých ubytovatelů mohly pomoci v rozhodování, zda jej zavést. 

Podle důvodové zprávy k novele zákona státní kasa tratí na nezdaněných příjmech z pronájmu 216 až 792 mil. Kč ročně. Naše propočty hovoří o tom, že stát z neregistrovaných ubytovacích zařízení ročně přichází na daních o skoro 800 milionů korun. Dalších 55 milionů ročně pak tratí obce na poplatcích z pobytů. Jde ale o vcelku mírný odhad, velikost šedé ekonomiky se nedá jednoduše změřit, uvádí ministr pro místní rozvoj.

Ubytování v soukromí? Podnikání v šedé zóně

O nutnosti regulovat trh s krátkodobými pronájmy se debatuje, na české i evropské úrovni, již několik let. Podle Evropské unie se tento trh z původní myšlenky sdílené ekonomiky přesunul spíše k ekonomice kolaborativní. Její původní rámec, tedy bezúplatné sdílení dočasně volného pokoje či lůžka, byl rychle opuštěn, neboť se stala vysoce výnosným podnikatelským oborem využívajícím anonymity poskytovatelů platformou zprostředkované služby (kdy se ubytovatelé mnohdy pohybují v šedé zóně ekonomiky), stojí v důvodové zprávě k novele zákona.

Krátkodobé ubytování je podle politiků problematické hned z několika důvodů. Jedním z nich je například menší dostupnost bydlení a současně zvyšování cen nájemného v některých lokalitách. Při ubytovávání turistů v soukromých objektech také chybí přehled o cizincích pohybujících se na území státu bez jakékoli registrace. 

Častým argumentem je i nerovnost podnikatelského prostředí. Bohužel relativně často dochází k situaci, kdy hotely a jiná podobná ubytovací zařízení musí dodržovat řadu pravidel, která jsou předmětem kontrol a případných sankcí. O ubytovatelích přes digitální platformy úřady často ale ani neví. Stává se, že tito ubytovatelé neplní své povinnosti a pohybují se v takzvané šedé zóně. To se negativně projevuje především v turisticky vytížených destinacích, jako je centrum Prahy nebo Krkonoše, vysvětluje Kulhánek.

Regulovat, alespoň částečně, trh s krátkodobými pronájmy se tuzemští politici pokoušeli například v roce 2020. Tehdy začali mít provozovatelé online platforem povinnost sdělovat na žádost živnostenského úřadu informace o svých uživatelích, respektive poskytovatelích krátkodobého pronájmu. Toto opatření ale v praxi nebylo příliš účinné. Platformy odmítaly údaje poskytovat. Mnozí provozovatelé těchto platforem navíc sídlí v zahraničí a v Česku nemají žádný majetek, který by mohl být postižen exekucí. Komunikovat s živnostenskými úřady je tak nepřinutila ani hrozba uložení správního trestu. 

Zákonodárci se už snažili také o efektivnější výběr poplatků. V roce 2020 poplatek z ubytování a lázeňský a rekreační poplatek nahradili novým poplatkem z pobytu. V situaci, kdy obcím chybí informace o tom, že někdo vůbec ubytování nabízí, se ale ani tato změna příliš neosvědčila.

Regulace obecní vyhláškou. Ale jen pro byty

Zatímco s výběrem poplatků a daní má pomoci Registr ubytovacích zařízení, další sporné oblasti soukromého ubytování chce stát řešit na úrovni obcí. Těm by nově měla připadnout pravomoc regulovat pronajímatele obecní vyhláškou.

K nejpalčivějším potížím přitom podle důvodové zprávy vedle úbytku bytového fondu patří také neshody ubytovaných osob a lidí, kteří v daných domech, respektive v turisticky vytížených lokalitách, bydlí trvale. Namátkou: problémy s rušením nočního klidu, zvýšená hladina hluku, narušení soukromí, zvýšený výskyt odpadků nebo časté pořádání soukromých večírků.

Podle nových pravidel by tak obce získaly pravomoc vydat nařízení, které stanoví buď v celé obci, nebo v její části:

• období v roce, ve kterém lze ubytování poskytovat,
• nejvyšší možný počet dní v roce, po které lze ubytování poskytovat,
• nejvyšší možný počet osob, které lze ubytovat vzhledem k velikosti obytné plochy bytu.

Pozor: možnost takto regulovat krátkodobé ubytování získají obce výhradně v bytech a bytových domech. Nikoli například v rodinných domech nebo stavbách určených k rekreaci.

Zároveň má platit, že obce, které budou chtít nařízení vydat, budou muset svůj návrh nejprve oznámit Evropské komisi. Pokud obec následně nezohlední případné připomínky Evropské komise, nebude smět nařízení vydat.

Podle České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS) je ale omezení krátkodobých pronájmů prostřednictvím místních vyhlášek problematické. Podle ČAPUSu by měl regulaci předcházet pečlivější sběr dat. Kvůli nedostatku dat o trhu hrozí, že špatně nastavená regulace poškodí nejen poctivé ubytovatele, ale i turistický ruch a ekonomiku. Aktuální návrh je v rozporu s evropským nařízením, které klade důraz na sběr dat a až následné posouzení případné regulace. EU jasně stanovila, že jakékoli omezení trhu může přijít až poté, co data prokážou vliv krátkodobých pronájmů na dostupnost bydlení, vysvětluje předseda ČAPUSu Matěj Koutný.

Podle asociace je třeba na ubytování v soukromí hledat nejen negativa, ale i přínosy pro společnost a stát jako celek. ČAPUS například upozorňuje, že při pobytech přes ubytovací platformy zůstávají hosté déle, což představuje žádoucí formu turistiky. Lze předpokládat, že pokud o regulaci bude rozhodovat vedení obce, nebude sledovat zájem Česka, ale pouze nejhlasitějších obyvatel dané obce. Pokud se zeptáte obyvatele Ostravy, kolik je ochoten připlácet do společného rozpočtu za to, že na Praze 1 nebudou bydlet turisté, dostanete hodně rozdílnou odpověď oproti tomu, když se zeptáte těch několika lidí, kteří na Praze 1 bydlí. Je názor jednoho z nich relevantnější v diskusi o směřování turismu v Česku? Nemyslím si, říká Koutný.

Pro soukromníky až od příštího roku

Příprava na spuštění portálu eTurista zatím podle Ministerstva pro místní rozvoj běží dle harmonogramu – hotovo by mělo být letos na jaře. Náklady na vybudování a pětiletý provoz systému eTurista ministerstvo odhaduje na 92,3 mil. Kč, přičemž 30 mil. Kč půjde z rozpočtu EU.

Novelu zákona o podmínkách v cestovním ruchu nyní ovšem čeká ještě další projednávání v Poslanecké sněmovně. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek ještě předminulý týden předpokládal, že i další čtení proběhnou ve shodě – jak uvedl pro iRozhlas, novela měla mít podporu celé vládní koalice. Později se ale začaly ozývat kritické hlasy, především od poslanců ODS, kterým vadí právě regulace krátkodobých pronájmů ze strany obcí.

Další poslanci koalice SPOLU Michal Kučera, Petr Bendl a Karel Smetana zase navrhují udělit výjimku podnikatelům, kteří jsou zapsaní v evidenci zemědělského podnikatele a zároveň na svých farmách poskytují ubytování občasně či sezónně. Tato činnost pro ně představuje pouze doplněk umožňující jim zajistit si příjmy a stabilizovat svou existenci v často ekonomicky či geograficky složitých regionech. Na tento typ ubytování nacházející se často v odlehlých lokalitách není možné klást další požadavky typu elektronické online evidence. Mnozí z těchto farmářů jednak nemají kvalitní a stálé připojení na internet a často ani nedisponují osobou, která bude technicky zdatná vkládat data do systému. Je tedy velice pravděpodobné, že mnozí farmáři by tuto doplňkovou činnost raději ukončili, než by podstupovali registraci v tomto systému, stojí v jejich pozměňovacím návrhu.

Kdy, případně zda vůbec začnou nová pravidla platit, aktuálně není jisté. Pokud by novela zákona prošla v aktuálním znění, část týkající se oblasti krátkodobých pronájmů a ubytování přes online platformy by byla účinná od druhé poloviny května 2026.