Prodlouží se dovolená po vstupu do EU?

Všichni si stěžujeme, jak tvrdě musíme pracovat. „Trávím v práci více času než doma“, „Kolikrát nemám ani čas vyřídit si soukromé záležitosti,“ stěžujeme si všichni. Jsme v Evropě opravdu tak vykořisťovaní zaměstnavatelem? Myslím, že rozhodně ne, vždyť v Evropské unii představuje např. průměrná doba dovolené 26 pracovních dní. Připadá nám její délka jako samozřejmost? Tak tomu ale není.

Sociální jistoty a zabezpečení zaměstnanců v Evropské unii jsou na vysoké úrovni, oproti zaměstnavatelům jsou dokonce zaměstnanci dle mého názoru v obrovské výhodě, poněvadž Evropská unie ctí principy sociálně tržní ekonomiky. Je zde mnohem těžší zbavit se nepohodlného zaměstnance, hodinová výpověď je možná jen ve zcela výjimečných případech. Mnoho pracovních rozepří končí před soudem. To samozřejmě zaměstnavatele časově a finančně zatěžuje, a volí proto raději se zaměstnancem nějakou dohodu.

V Americe je to právě naopak – tam je zvýhodněn zaměstnavatel před zaměstnancem. Mnoho odborníků to uvádí jako jeden z důvodů ekonomické vyspělosti Spojených států. Jenom ve výši zmíněné délky dovolené je obrovský rozdíl mezi Evropskou unií a USA. V Americe je dovolená většinou dvoutýdenní a první pracovní rok má Američan nárok pouze na pět dní pracovního volna. Ještě pořád si myslíme, že se má v Americe každý tak dobře?

Pracovní podmínky jsou v Evropě a USA značně rozdílné. Zaměstnavatelé v Evropské unii motivují své zaměstnance nejenom vyšším platem, ale i zmíněnou délkou dovolené, služebními mobily, příspěvky na vzdělávání, stravou či penzijním připojištěním. Obdobná praxe se začíná prosazovat i v mnoha českých firmách.

Nejdelší dovolenou v Evropské unii si užívají Rakušané, kde je zákonem stanovená třicetidenní dovolená. V Německu trvá dovolená minimálně 24 dnů, ovšem zcela běžné je čerpání až šestitýdenního pracovního volna. Švédové a Francouzi mají ze zákona také zabezpečených 25 dnů dovolené, ale téměř všichni zaměstnanci mají volno během roku šest týdnů. Lidé v Evropské unii chtějí především „žít“ a bavit se – chodit do kina, divadla, sportovat, cestovat. Mít ze všech vymožeností dnešní doby „svůj užitek“. Tvrdou a náročnou práci, kterou v dnešním rychlém životě vykonávají, chtějí kompenzovat nezapomenutelnými dovolenými.

A jak je to tedy u nás? Dle zákoníku práce má každý zaměstnance nárok na 4 týdny dovolené ročně, výjimku tvoří zaměstnanci nepodnikatelských subjektů, kteří čerpají 5 týdnů dovolené, a pedagogové a akademičtí pracovníci vysokých škol s 8 týdny. Jestliže ovšem zaměstnavatel chce, může svým zaměstnancům dopřát delší dovolenou. V tom případě ji musí prodloužit všem zaměstnancům bez výjimky stejně, aby nedocházelo k diskriminaci.

Dovolená v členských státech EU: