Hlavní navigace

Proč máme méně peněz než kolegové? Sociálním pracovníkům v neziskovkách došla trpělivost

30. 3. 2023
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Česká asociace pojišťoven
Mezi příjmy lidí pracujících v sociálních službách jsou několikatisícové rozdíly. A to za stejnou práci, při stejném vzdělání a praxi. Rozdíl je jen v tom, s kým podepsali pracovní smlouvu.

Neziskové organizace vyzývají stát, aby přestal diskriminovat pracovníky zaměstnané v oblasti sociálních služeb v neziskových organizacích vůči zaměstnancům stejných profesí a stejného vzdělání, kteří však mají pracovní smlouvu podepsanou se státní (krajskou, nebo městskou) příspěvkovou organizací. Rozdíly v platech a mzdách jedné i druhé skupiny zaměstnanců jsou propastné, v extrémních případech i 20 000 Kč. Přitom obě skupiny zaměstnanců pracují na objednávku státu.

Jedno číslo hovořící za všechno: 10 000 Kč. Tato částka znamená průměrný rozdíl mezi hrubým měsíčním platem zdravotní sestry bez specializace, která pracuje v domově pro seniory zřizovaném státem, a mzdou stejné zdravotní sestry, která má stejné vzdělání, stejnou délku praxe a pracuje v totožném domově, ovšem provozovaném neziskovou organizací. Zmíněná desetitisícová částka je průměrný rozdíl. V některých případech může dosáhnout i dvojnásobku, záleží na regionu, kde sestra pracuje.

Dalším příkladem je měsíční odměna terénní pečovatelky, která dojíždí za seniory a pomáhá jim s domácí přípravou jídla, osobní hygienou nebo nákupy. Pokud si najde práci v nestátní organizaci, bude brát v průměru o 3660 Kč méně, než kdyby šla pracovat pro organizaci zřizovanou státem, krajem nebo městem. O ještě více peněz přijde, když nastoupí do domova pro seniory, nebo do jiného pobytového zařízení. V takovém případě bude její mzda v průměru o 5000 Kč nižší, než jakou má její kolegyně ve stejném zařízení, které ovšem provozuje stát. Stejně tak biti na mzdách jsou terénní sociální pracovníci pomáhající lidem bez domova nebo ti, kteří poskytují poradenství v občanských poradnách. Rozdíly v měsíčních odměnách mezi oběma skupinami se přitom rok zvětšují.

Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem?

Plat je měsíční odměna lidí, kteří pracují ve státním sektoru, ať už jsou to úřady, nemocnice, státní školy a podobně. Mzdu dostávají zaměstnanci všech ostatních zaměstnavatelů, tedy soukromých firem, nestátních neziskových organizací atd.

Neziskové organizace poskytují služby v oblastech, kde stát tyto služby vůbec nenabízí, anebo jen v omezené kapacitě. Proto se stát na neziskovky spoléhá, že svojí činností vyplní prázdné místo v sociálních službách, které stát není schopen zajistit.

Rozdíly v platech a mzdách pracovníků v neziskové a státní sféře
Profese 2018
Mzda v neziskové organizaci
2018
Plat v příspěvkové organizaci
Rozdíl 2021
Mzda v neziskové organizaci
2021
Plat v příspěvkové organizaci
Rozdíl
Sociální práce 29 459 Kč 31 031 Kč −1572 Kč 37 187 Kč 40 724 Kč  
−3536 Kč
Pracovníci v sociálních službách – pobytová péče 24 365 Kč 27 548 Kč −3183 Kč 33 218 Kč 40 031 Kč  
−6813 Kč
Pracovníci v sociálních službách – ambulantní, terénní služby, domácí péče 23 367 Kč 25 826 Kč −2460 Kč 33 154 Kč 36 250 Kč  
−3096 Kč
Všeobecné sestry bez specializace – obecně ve zdravotních i sociálních službách 27 152 Kč 40 664 Kč −13 512 Kč 41 080 Kč 60 392 Kč  
−19 312 Kč
Zdroje: ISPV – informační systém o průměrném výdělku, interní průzkum v organizacích platformy P10

Je to dlouholetá noční můra všech ředitelů nestátních sociálních služeb. Dlouhodobě čelí problému rozdílného odměňování u svých pracovníků a jsou nadmíru zatíženi sháněním dostatku financí nejen na mzdy, ale i na jejich navyšování. Mezi možnostmi platů u státních organizací a mezd u nestátních poskytovatelů panuje výrazný nepoměr, který ukazuje na nerovnováhu v zabezpečení sociálních služeb. Řada zaměstnanců má i obavy, jak uživí své rodiny, a často si shánějí druhé zaměstnání, popisuje národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa, který je zároveň mluvčím Platformy P10, která kvůli vyjednávání s Ministerstvem práce a sociálních věcí vznikla.

Jde o zásadní problém, vždyť jen u pěti největších nestátních poskytovatelů pracuje zhruba 12 tisíc zaměstnanců, kteří během roku pomáhají 195 tisícům klientů po celé České republice, dodává Krupa.

Srdíčka si nechte, hlavně nám přidejte!

O tom, jaká atmosféra panuje mezi lidmi pracujícími v sociální sféře, vypovídají jejich reakce na nedávný příspěvek ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který jim 21. března 2023 poděkoval na sociálních sítích.

Srdce pro pracovníky v sociálních službách. Příspěvek MPSV na sociálních sítích 21. 3. 2023

Srdce pro pracovníky v sociálních službách. Příspěvek MPSV na sociálních sítích 21. 3. 2023

Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

PŘIDEJTE lidem co pracují v sociálních službách a už se konečně vykašlete tady na tyto směšné kampaně! Adekvátní mzdové ohodnocení odpovídající nutnému vzdělání, náročnosti práce, zodpovědnosti a přínosu, který sociální práce a práce v sociálních službách pro naši společnost má, to je to, co potřebujeme. Papírová srdce to však nejsou, píše například paní s přezdívkou Ef Ka.

Super, za to si dcera koupí… Za plat 20 250 Kč hrubého po 2 letech je to fakt výsměch. A to dělá 24/7 s mentálně postiženými klienty. Je mi z vás na zvracení, píše Hana Kavaliková.

Největší české neziskovky se proto rozhodly začít vyjednávat s Ministerstvem práce a sociálních věcí o změně zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Vytvořily proto společenství s názvem Platforma P10, ve které je 10 nejvýznamnějších organizací v České republice.

Svým příspěvkovým organizacím jejich zřizovatelé doplácejí na platy zaměstnanců automaticky a ze zákona, nevládním nikoli. Tím je vytvářen rozdíl v odměňování. A proto pro naše zaměstnance v sociálních službách nestátních organizací usilujeme za stejnou práci o spravedlivou odměnu. Požadujeme změnu zákona o sociálních službách, který stanoví mimo jiné podmínky jejich financování. Je třeba nastavit ho tak, aby nedocházelo k diskriminaci provozovatelů sociálních služeb, zaměstnanců a klientů, vysvětluje své stanovisko Platforma P10.

Zůstávají už jen srdcaři, kterým nevadí vyjít s málem

Sociální služby, které neziskovky poskytují, člověk může potřebovat v jakékoli životní etapě.

Sociální služby v průběhu života

Protože nerovnost ve výši platů a mezd rok od roku narůstá, bojují neziskovky s velkým nedostatkem pracovníků, kteří odcházejí za lepšími platy do státní sféry. Přijímat nové lidi se příliš nedaří. Ti, co nastoupí, většinou po krátké době zase odejdou, když zjistí, že s podprůměrnou mzdou nedokážou vyjít.

Kdo tedy v neziskovkách zůstává? V naprosté většině srdcaři, kteří ve své práci vidí především poslání a smysl života. Kdyby i oni odešli za lepším, může se celý podpůrný systém sociálních služeb sesypat, přičemž stát nemá kapacity, jak péči o klienty neziskovek převzít. A už vůbec ne v oblasti práce s bezdomovci, drogově závislými a dalšími sociálně slabými lidmi.

Zákon zároveň přímo určuje obory, které mohou v sociálních službách působit, což znamená, že pracovníci musí splňovat kvalifikační požadavky. Mezi ně patří:

  • Sociální práce,
  • sociální pedagogika,
  • humanitární práce,
  • právo,
  • sociální politika,
  • speciální pedagogika a další.

Každý pracovník je každý rok povinen absolvovat dalších 24 hodin odborného vzdělávání, aby si zachoval svou profesní kvalifikaci. V sociálních službách tak pracuje 70 % vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Platy za leden dostaneme asi až v dubnu. Zatím si půjčíme

Kromě nestejného finančního ohodnocení bojují neziskovky také se způsobem, jakým jim stát peníze na provoz a mzdy posílá. Finance totiž pocházejí z dotací, o které musí ředitelé organizací požádat, což se děje obvykle v říjnu až v listopadu (pro období následujícího roku). Pokud s žádostí uspějí, dostanou peníze na daný kalendářní rok o půl roku později.

Konkrétní příklad průběhu žádosti o dotaci pro rok 2023:

  • Říjen–listopad: Podání žádosti o dotaci.
  • Leden 2023: Začíná období, kterého se dotace týkají.
  • Únor 2023: První vyplácení lednových mezd, které už bývá většinou na dluh.
  • Březen–duben 2023: Rozhodnutí o přidělení dotace.

Přibližně čtvrt roku po začátku kalendářního roku trvá, než neziskovky dostanou peníze na provoz a živobytí. To znamená, že do té doby lidem vyplácejí mzdy na dluh, a přitom nemají žádnou záruku, že je od státu, reprezentovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí, potažmo místních samospráv, dostanou. Praxe je navíc taková, že nedostanou 100 % částky, o kterou požádaly. A to znamená, že ředitelé organizací musí podle přidělených peněz upravit výše mezd, popisuje financování neziskovek mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Dalibor Hála.

Z čeho tedy neziskovky žijí v období od ledna do dubna? Ty větší, jako například Diakonie ČCE, vyplácejí mzdy z rezerv, které si vytvořily v průběhu předchozího roku, někdy to jsou třeba výnosy z vlastní činnosti. Ty menší organizace, které nemají z čeho rezervy vytvořit, musí žádat stát (například krajské úřady) o bezúročnou půjčku, tzv. návratní finanční výpomoc, kterou následně splatí, až dostanou dotaci. Aby půjčku dostaly, musí si o ni zažádat prakticky ve stejném termínu, kdy podávají žádost o dotaci. Například Středočeský kraj vypsal termíny pro příjem žádostí o půjčku na týden od 24. října do 31. října 2022. Tyto půjčky však neposkytují všechny kraje.

Neziskovky tak vlastně žijí v neustálém stresu, jestli dostanou dotace, pokud ano, tak kdy a kde vezmou peníze na mzdy do té doby, než dotace (asi) přijdou, říká Dalibor Hála.

Ministerstvo: Mzdy jsou vaše věc. Musíte lépe hospodařit

Ministerstvo práce a sociálních věcí však vidí věci poněkud jinak. Podle vyjádření pro Měšec.cz jsou mzdy a jejich výše plně v kompetenci každé konkrétní organizace a odvíjí se od schopnosti efektivně nakládat s finančními prostředky, racionalizovat provozní náklady, a tedy i adekvátně odměňovat zaměstnance.

Umožnění většího zásahu státu, respektive MPSV, do mzdových záležitostí u poskytovatelů sociálních služeb by vyžadovalo zásadní koncepční změny zákoníku práce, které v tuto chvíli nepovažujeme za zcela žádoucí, tlumočí stanovisko ministerstva jeho mluvčí Karel Augusta. MPSV aktuálně žádnou legislativní změnu, která by měla upravovat odměňování sociálních pracovníků, nepřipravuje. 

Na druhou stranu, dlouhodobě usilujeme o to, aby rozdíly v odměňování mezi platovou a mzdovou sférou byly co nejmenší. Při navyšování platových tarifů vždy žádáme Ministerstvo financí, aby byly tyto změny reflektovány v dotacích pro sociální služby i pro zaměstnavatele odměňující své pracovníky mzdou. Pro letošní rok také rozdělujeme formou dotací do oblasti sociálních služeb vyšší částku finančních prostředků než v předchozím roce, říká Karel Augusta.

Pro rok 2023 má být na dotacích rozděleno celkem 26,5 miliardy Kč, z čehož pro program podpory B (celostátní a nadregionální sociální služby) je určeno 1,5 miliardy Kč a na mimořádné situace 135 milionů Kč. Pro program podpory A (sociální služby na krajské úrovni) 24,8 miliardy Kč.

Tyto prostředky nabízejí poskytovatelům sociálních služeb větší prostor pro nastavení jejich politiky odměňování, dodává mluvčí.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).