Dosáhnout na bydlení z vlastních peněz může jen málokdo. Většina lidí proto při pořizování vlastního bytu či domu musí využít služeb finančních ústavů – hypotečních bank či stavebních spořitelen. Úvěry na bydlení byly v loňském roce absolutním rekordmanem ve struktuře půjček domácností. Soukromé hypotéky za loňský rok přesáhly 36 miliard korun.
V roce 2003 si u hypotečních bank půjčilo o 60 procent lidí více než v roce předchozím. Takovou výkonnost má jen málokteré odvětví ekonomiky. Růst hypoték čekáme i letos a v dalším střednědobém výhledu,
říká k tomu Jan Sadil z Českomoravské hypoteční banky (ČMHB). Rostoucí zájem o úvěry potvrzují i stavební spořitelny. V loňském roce se počet úvěrů zvýšil o více než třetinu.
První čtvrtletí letošního roku potvrzuje, že zájem o hypotéky stále roste. Výrazně se zvyšují i částky, které si lidé od bank půjčují. Průměrná výše hypotečních úvěrů, které jsme poskytli fyzickým osobám za první tři měsíce tohoto roku, meziročně vzrostla téměř o 100 000 korun. Pro srovnání meziroční nárůst za stejné období minulého roku činil pouze necelých 12 000 korun, tj. přibližně osmkrát méně než tento rok,
říká Jan Sadil z ČMHB.
Největší zájem o hypotéky je v Praze a Středních Čechách. To znamená v regionech, kde mají lidé nejvyšší příjmy. Současně jsou tu ale i nejdražší nemovitosti, proto většina rodin při řešení bytové situace nemá jinou možnost než půjčku. Například u Českomoravské hypoteční banky je průměrná výše poskytnutých úvěrů v Praze a Středních Čechách o 280 tisíc korun vyšší, než je celostátní průměr.
Chuť půjčovat si na bydlení stále vyšší částky podporuje především nízká úroková míra u hypoték. V posledních dvou měsících se mezi bankami strhla úplná úroková smršť. Banky se předhánějí v lákání klientů na tu nejnižší úrokovou sazbu – oproti předchozímu roku se úrokové sazby snížily až na polovinu.
Celková míra zadlužení českých domácností je zatím na poměrně nízké úrovni. Při porovnání objemu soukromých půjček českých domácností se situací v západní Evropě je Česko na několikanásobně nižší úrovni. Podle našich odhadů se nacházíme maximálně na jedné polovině potenciálního zadlužení,
říká Radko Šindrbal z GE Capital Bank.
V Česku bankovní půjčky tvoří zhruba 8 % hrubého domácího produktu. Průměrné zadlužení domácností v Evropské unii přitom přesahuje 50 %. A ve Spojených státech jsou dluhy domácností dokonce desetinásobně vyšší.
| Německo | 45% |
| Rakousko | 31% |
| Maďarsko | 9% |
| ČR | 8% |
| Slovensko | 6% |
| Polsko | 4% |
| EU | 52% |
| USA | 85% |
Zdroj: ČNB, GECB
Znepokojující tedy není celková míra zadlužení českých domácností, ale spíše obrovský růst zájmu o půjčky. S tím, jak banky pod tlakem konkurence úvěry zpřístupňují i domácnostem s nižšími příjmy, roste riziko neschopnosti dluhy splácet.
V oblasti hypoték jsou půjčky i přes nízké úrokové sazby přístupné jen lidem s vyššími příjmy. Banky si poměrně pečlivě ověřují, komu tak vysokou částku půjčí, čímž snižují riziko, že se dlužník dostane v budoucnosti do problémů se splácením. V západní Evropě je podíl klasifikovaných úvěrů domácností obvykle v dvouciferných číslech, v Česku se stále drží kolem 6 procent. Nejlepší platební morálku mají právě domácnosti čerpající hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření.
U hypotečních úvěrů mají problémy se splácením pouze dvě domácnosti ze sta. Naopak nejčastější potíže s dodržováním splátkové pravidelnosti se projevují u spotřebitelských půjček. V závěru loňského roku se klasifikované úvěry drobných klientů pohybovaly na trojnásobku problematických hypotečních úvěrů. Tento trend je možné vysvětlit psychologickým efektem, neboť při nesplácení hypotéky si lidé uvědomují, že mohou v krajním případě přijít o střechu nad hlavou. U spotřebitelského úvěru žádná zástava není, proto mají lidé pocit, že nemohou o nic přijít.
Zkušenost s tím, jak mohou dluhy zkomplikovat život má i naše čtenářka, paní Kateřina. Nakoupila do domácnosti spotřebiče na splátky a časem přidala i auto na leasing. Všechno se zdálo být v pořádku do okamžiku, kdy jí několikrát nepřišla výplata od zaměstnavatele. Dostala se do skluzu se splácením a problémy začaly.
Obě finanční instituce sice své klienty nabádají při finančních problémech ke spolupráci, ovšem ukázalo se, že v realitě tak ochotné nejsou. U splátkové společnosti i leasingu jsem hrozící potíže však hlásila a dluh po několika měsících doplatila. Přesto mi přišla výpověď leasingové smlouvy a splátková společnost mě předala vymahačům,
píše naše čtenářka. Obě finanční instituce s ní odmítají komunikovat a celou záležitost slíbily opět prozkoumat, až když se do celé záležitosti vložil Měšec. Přesto není jasné, zda celá záležitost dopadne ve prospěch naší čtenářky.
ČLÁNKY DO MAILU