Z toho "dobrého" konce radost tedy nemám, protože to je důkaz, že se vyplatí chovat se nezodpovědně a on to někdo za viníka zaplatí (ostatní klienti, obchodník). Limit na kartě má být tak vysoký, aby mi ztráta takových peněz nevadila - karta je jen jiná forma hotovosti. Pokud má limit 100 tisíc, tak proč ne, ale to platí pro člověka, který bere milion měsíčně a 100 tisíc je pro něj pakatel.
Otázka je, kdo se chová nezodpovědně. Obchodníci předem a dobře vědí, že pokud nemají implementovaný bezpečný způsob plateb (3D Secure), tak zneužití karty, která ho podporuje, jde za nimi. Takže je nezodpovědný držitel karty, která podporuje nevyšší úroveň bezpečnosti, nebo obchodník, který na bezpečnost kašle?
Přečtěte si ten článek znovu. Raiffeisenbank jako jedna z posledních bank neumí nastavení limitů ke kartě přes internetbanking. Je to tedy jednoznačně chyba banky a ne uživatelů. To byl jeden z důvodů, proč jsem u RB zrušil účet. Velmi dobře umí limity nastavovat ČS, Fio a Air bank.
Četl jsem ho pozorně, nemusím znovu :) Ten člověk se živí IT a létá po celém světě, jak píše, takže to zřejmě není analfabet a zrovna v jeho případě je absurdní, že mu bylo cokoliv vráceno - byla to jen a pouze jeho chyba. Měl si limit nastavit tak, aby ho případná ztráta peněz nebolela, tak jako to mají i méně vzdělaní lidé, co létají tak maximálně z Úštěka do Litoměřic do práce.
Souhlasím s Vámi, že jiné banky to mají udělané lépe (sám mám Airbank a Fio a limity si na webu nebo v aplikaci spravuji online tak jak v daném okamžiku potřebuji), ale to je opět jen a pouze jeho chyba, že je u banky, která to nemá - sám po světě nelétám a nejsem tedy takový borec jako on, ale je mi možné ukrást max. pětikilo a to ještě jen když mi někdo vytáhne kartu z kapsy, což bych ani nikam nehlásil, natož abych o tom psal článek.
To jako že okradený si za to vždy může sám, protože má mít jen tolik peněz, aby ho ztráta nebolela? To je dost uhozené.
Jestli za to někdo může, tak banky, které systém provozují - vydají komukoliv cizí peníze jen na základě znalosti pár čísel (které z principu bude znát hodně lidí), a náklady za zneužití téhle trestuhodné nedbalosti by rády nechaly na klientech.
Plkáte opravdu silné nesmysly. Držitel karty není vinen tím, že neměl limity, vinen je ten, kdo jeho kartu zkopíroval a zneužil. Banka ty platby vrátit musí a tak je to správně.
Pokud kartu nemáte jen pro srandu, musíte mít možnost činit s ní i vážné transakce. Částky "aby nebolely" jsou v běžném životě nesmysl. Bolí mě každá ztráta a zároveň chci kartou vážně platit. To znamená, že si je fyzicky chráním, nezadávám je v žádných obchodech přímo, ale jen tam, kde mají platební bránu, ale v životě by mne nenapadlo, že bych snad měl povinnost mít limity, aby mě nikdo neokradl. Limit je pěkná pomůcka, ale jeho absence rozhodně neznamená vinu na podvodu.
bohužel jsou známy i případy, kdy bylo z karty zaplaceno mnohem více, než dovoloval limit pro platby na internetu. ani limit není překážkou. řešením je mít extra účet na placení na internetu a na něm udržovat minimální zůstatek (a mít k němu extra kartu). dalším řešením je používat pro placení na internetu a u obchodníků kreditní kartu, na které jsou peníze banky.
Já bych tedy obtížně hledal takové nastavení limitu, abych zároveň mohl kartou zaplatit a zároveň mi nevadilo, kdybych o ty peníze přišel. Už jsem kartou platil přes Internet i více než 100 tisíc korun, ale vadilo by mi přijít i jen o tisícovku.
Každopádně aktuálně je Zákon o platebním styku takový, že za kratší konec tahá banka (i když to banky moc nahlas neříkají a snaží se klientům vnutit pojištění platebních karet, kde si klient platí pojistku na to, za co je odpovědná banka). Jen se člověk nesmí ostýchat se přihlásit o svá práva.
Mám Raiffeissen a vím přesně, že změnit limit k platební kartě přes internet je otázka pár sekund. Takže není problém si tam dát nízkou částku a v případě potřeby ji zvýšit.
Jediný problém s limity je u kreditních karet. Tam to opravdu měnit nejde. Tam je limit prostě daný limitem karty a basta. I proto bývají online platby u kreditek defaultně vypnuté.
S tím nesouhlasím. Objektivně chyba nemusí být na straně držitele karty a navíc při non 3D Secure transakci je zodpovědnost na bance příjemce peněz - pokud transakce nebyla úspěšně autorizována 3DS heslem, potom se není čeho obávat a klient své peníze dostane. To že se jedná o delší časové období, kdy to RB řešila je nepříjemné, ale jsou i banky, které to umí flexibilněji :-)
A tohle typicky české dělání viníka z oběti. Jaká nezodpovědnost? Nedostatek paranoii není nezodpovědnost.
Ten chlap svou kartu nikomu neposílal mailem, nevystavoval její číslo na internetu. Žádná nezodpovědnost. Tečka.
Ze zahraničí jsem zvyklý, že když jako majitel kreditky prohlásím, že jsem transakce neučinil, banka je stornuje. Tečka. To je princip kreditky. V nejhorším na nich zůstane sedět obchodník, jeho chyba, že šetřil na systému přijímání plateb. On měl zákazník a mohl si ho prověřit.
Tohle byla debetní karta, nevím, jak to funguje tam, ale na kterékoliv své kreditce žádné limity nemám a upřímně bych neočekával nic jiného, než že moje banka platby zase zruší. Času je na to dost, je to zcela běžný postup.
To jen v ČR se z toho zase dělá věda a zátěž se přenáší na oběť, pěkně děkuji.
Před dvěma lety se mistalo něco podobného u České spořitelny. Byyl mi vyluxoán běžný účet přes různé firmy poskytující služby, vesměs se sídlem v Lucembursku a na Kypru. Jednalo se o malé transakce ve výši do 5 Eu, v celkové výši cca 14tis. Kč. Výběry v malých částách nemusely být autorizované majitelem účtu. Pro mě jako studenta to byla značná částka. Celé jsem to u ČS reklamoval, prvně mi bylo odpovězeno, že je to moje vina. Obrátil jsem se na ombudsmana ČS, zda pro ČS také platí zákon o peněžním styku. Výsledkem bylo, že během 14 dnů mi začaly chodit na účet postupně peníze od těch zmiňovaných firem. Celkem 12.500 Kč. Za čas mi přišlo oznámení od exekuční firmy z Havířova, že mám zaplatit částku, terá mi byla vrácena, že se jedná o dluh dotyčným firmám, samozřejmě hned s naúčtovaným penále a vyhrůžkami, že pokud to nezaplatím v termínu bude celá záežitost předána k soudnímu vymáháání. Celou záležitost jsem předal svému právníkovi a oznámil toto ČS. Už se nikdo neozval. Já udělal jediné, změnil jsem si přístupové kódy a zablokoval neautorizované transakce
A co to řešit druhým účtem? Mám dojem, že Raiffeisenbank nabízí k běžnému účtu i účet spořící. Převody jsou (myslím) bez poplatku a jsou okamžitě. Pak není problém mít většinu peněz na spořícím účtu a na běžném účtu si průběžně doplňovat menší částku pro "běžnou" potřebu.
A nebo mít druhý účet u jiné banky.
Takhle dopadne někdo kdo s sebou tahá kartu co s ní jde platit i na netu. K placení na netu je nejlepší mít jinou kartu, s jiným limitem, ideálně k jinému účtu a úplně nejlépe virtuální. Pokud máte kartu k placení na netu doma v šupliku těžko vám z ní někdo přečte přes rameno číslo.
Mimochodem pěkně mě se-ou lži bank kdy tvrdí že karta s 3d-secure je tam bezpečná. A už zapomínají dodat že celé je to úplně k prdu když s tím jde nakupovat i bez sms kódu.
Pokud s kartou podporující 3D secure nakoupíte u obchodníka, který to nepodporuje, tak se obrací důkazní břemeno. Tedy když prohlásíte, že jste nic nekupoval, tak je na obchodníkovi prokázat opak. Pokud vaše karta 3D secure nepodporuje, je v tomto případě důkazní břemeno na vás. Z tohoto pohledu jsou 3D secure karty opravdu bezpečnější.
Pravda je, že v případě RB je třeba ničemu, co říkají, nevěřit. Mě takhle do očí lhali, že když prošvihnu bezúročné období na kreditní kartě o jeden den, tak zaplatím úrok jen za ten jeden den a další nesmysly. Až když jsem ukázal, že takhle jednoduše mě neobelhají, začaly z nich padat trošku věrohodnější informace.
Celkem mi chybí tyto možnosti:
- zablokovat MO/TO transakce (některé banky umí, jiné ne), popř. je umožnit jen s 3DSecure.
- omezit počet transakcí a výši denně (některé banky umí, dost ne)
- zablokovat internetové transakce bez 3D Secure, popř. omezit jejich počet, výši, celkovou výši za den
- zablokovat či omezit zahraniční transakce. Sice nakupuji i v zahraničí, ale raději při dosažení limitu někde něco potvrdím v IB než umožnit celosvětové nákupy podvodníkům
- omezit prodlevu mezi transakcemi na nějakou dobu, ideálně v noci na jinou dobu než ve dne. opět s možností v IB případně povolit nadlimit.
Jsem člověk pohodlný, rád bych využíval kartu a nemusel myslet na limity - platím hodně a často (když vyrazím do obchodu, ideálně jen jednou za měsíc, zas pak je třeba i 10 transakcí). Na druhou stranu, když bych měl výše uvedené možnosti, dost značně bych omezil podvodníkům manévrovací prostor a sebe příliš neomezil.
Existuje někde nějaký takto podrobný přehled nastavení zabezpečení karet u různých bank?
Jsem člověk pohodlný, rád bych využíval kartu a nemusel myslet na limity - .... a sebe příliš neomezil.
No tak urcite. A proto pozaduji bambilion hejblatek pro vsemozne kombinace a pak se budu divit, proc zrovna tahle transakce pri teto kombinaci hejblatek neprochazi, ac by mela. Pripadne banka rekne ze pate hejblatko na druhe strance odspoda melo byt nastavene na treti hodnotu misto ctvrte a tudiz si za zneuziti muze klient sam.
No nasrath.
Škoda že banky nenabízejí nastavování (zvyšování) limitů v jednom kroku. Tedy například mít trvale nastavený nějaký limit, a ten zvýšit jednorázově jen na jednu platbu.
Tedy "naprogramovat" účet na "v nejbližších 30-ti minutách zvyš limit na 20.000 Kč, nejvýše jednu platbu, poté limit sniž na základní hodnotu. Obtížné by to jistě nebylo do bankovnictví doplnit.
Trošku mi není jasné jednání banky, když podle § 115 Zákona o platebním styku měla peníze neprodleně poté, co majitel účtu oznámil, že jde o transakci neautorizovanou, peníze okamžitě vrátit.
§ 115
(1) Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně po té, co mu plátce neautorizovanou platební transakci oznámil,
a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,
b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
Však právě v důsledku liknavého přístupu k vrácení peněz se jiná banka - mBank - dostala do exekuce
http://ekonomika.idnes.cz/na-mbank-byla-kvuli-dvoutisicovemu-dluhu-narizena-exekuce-pnh-/ekonomika.aspx?c=A100812_233904_ekonomika_jan
Klientovi je fakt jedno jestli castku banka blokuje nebo uz odepsala - smyslem tohoto ustanoveni je aby mohl s reklamovanou castkou normalne disponovat.
Ostatne o to slo ve vyse zminenem sporu, o reklamace plateb kartou, kdy mBanka reklamovanou castku jakoby vratila ale obratem na uctu zablokovala. Soud prohrala a cela medialni slava s exekuci vznikla proto, ze mu nezaplatila 2000 priznanych soudnich nakladu. Pry omylem, coz mozna i byla pravda.
Chargeback je úplně standardní operace, která automaticky patří k platební kartě.
Pokud bance řeknete, že jste danou operaci neprovedli, automaticky platbu vrací a je na obchodníkovi prokázat, že k plnění služby došlo.
Obchodník tahá za krátký konec a pokud má procento chargebacků vyšší než X, platí drsné pokuty. Nikoho nezajímá, že si sám z dodaných údajů nemůže zhodnotit rizikovost transakce.
Takhle to běžně chodí v normálním civilizovaném světě.
To si ovsem pletete pojmy s prujmy.
Chargeback je vraceni platby za operaci za kterou jste nedostal plneni - obchodnik bud nedodal zbozi nebo mezitim zkrachoval (u nas napr znamy pripad SkyEurope). Nikoli ovsem zpochybneni ze jste tu transakci provedl vy. To jsou zase jine mechanismy.
Chargeback opravdu nijak nesouvisí se zneužitím karty. Používá se v případě, že klient nerozporuje, že pokyn k platbě dal (tedy nebyla mu karta zneužita, odcizena, zkopírována), ale neobdržel odpovídající protiplnění, případně byla stržena jiná částka, případně na základě dřívějšího souhlasu k platbě byla částka stržena opakovaně.
To se ale díváte do špatné jazykové verze Wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Chargeback
Chargebacks also provide a means for reversal of unauthorized transfers due to identity theft. Chargebacks can also occur as a result of friendly fraud, where the transaction was authorized by the consumer but the consumer later attempts to fraudulently reverse the charges.
....
With each chargeback the issuer selects and submits a numeric reason code.... fall in four general categories:
...
Fraud: Consumer claims they did not authorize the purchase or identity theft.
Mám zkušenost z pohledu obchodníka a o peníze takto přicházíme pravidelně, aniž bych to mohl nějak ovlivnit. Naštěstí jde o rozumné procento příjmů, které je započteno do ceny zboží.
Pán měl větší štěstí než já. Mě vyluxoval někdo účet skrz bankomat v roce 1999. Přišla jsem tenkrát o bezmála 50 000 kč, včetně úroků za přečerpání. Nikdy jsem svou kartu neztratila, byla stále v mé peněžence. Nikdy jsem s ní neplatila přes internet ani u obchodníků. Pouze jsem vybírala v bankomatu. Krom jednoho výběru ve stále stejném. Přesto mi někdo udělal postupnými výběry mínus 30 000 kč na účtu, který neměl povolený výběr do mínusových hodnot. Vše bylo vybráno bankomatem čs spořitelny v Praze.
Případ vyšetřovala policie a výsledkem pro mě bylo, že jsem bance ještě musela doplatit chybějící peníze, neboť každým dnem narůstaly úroky a poplatky.
Jednalo se o účet u Poštovní spořitelny a banka se bránila, že vybíráno bylo bankomatem jiné banky a zúčtování transakcí trvalo v té době až 2 měsíce.
Dodnes jsem přesvědčená o pochybení banky. Peníze jsem nikdy neviděla, případ je promlčen, ale pocit křivdy z jednání banky zůstal.
Banka by měla právo nevrátit klientovi hotovost v případě, že by měl na kartě napsáno pin, jinak je to nespravedlnost. Některé klienty musí Poštovní spořitelna napálit, že je to jejich vina, aby jiní měli účet od založení zadarmo - nyní tedy vyžadují obrat 10000 Kč za měsíc. Postupuji tak, že na běžném účtě, z kterého platím kartou, držím hotovost, která je potřebná k nákupu, a potom ze spořícího účtu převedu potřebnou částku na další nákupy. Na kartě mám nastavený limit do výše měsíčního příjmu. Platby přes MO-TO a internetové platby mám nastavené na 0 Kč. Když jsem zakládal účet v Equa bance, tak mi hned bylo nabídnuto platit pojištění karty, že někomu z účtu utratili 3000 Kč, a to mu Equa už nevrátí. Dosti se tedy strachuji o ztrátu peněženky, v níž mám kartu. Policie se zase případem nezabývá, když je škoda nižší, než 5000 Kč.
To mi spíše přijde, že jste se jen nechala zastrašit.
Je sice otázkou, kde kdo přišel k vašemu PINu, ale vám by mělo stačit prokázat, že jste transakce neučinila a šmytec. Bankomaty mají i kamery, takže by tam mělo být jasně vidět, že to nejste vy... Aby vás banka ještě holila za úroky a poplatky, do už je vrchol...
Pokud to opravdu probíhalo tak jak je v tom výpisu, tedy šlo o skupinu několika menších transakcí provedených během jedné minuty, tak je to jednoznačné selhání kontrolních mechanismů. To nakonec přiznali v tom druhém odstavci článku.
Když jsem s kartou od Fio zaplatil hned po sobě tři malé platby přes PayPal, tak okamžitě přišel email s upozorněním na podezřelé transakce (a karta byla zablokována). Potvrdil jsem že jsou v pořádku a byla do deseti minut zase odblokovaná.
Mít v dnešní době ale všechny peníze na jednom účtu ke kterému mám kartu, když jeho vedení je u mnoha bank zdarma, je zkrátka zbytečné riziko. Jak je vidět, ani otravné 3D Secure (přesněji protěžování mobilních operátorů zdejšími bankami, potvrzení by šlo zaslat i emailem) zneužití nezabrání.
Použitelnost snižuje jeden zásadní neduh - každé odemčení karty stojí peníze (tedy alespoň to tak bývalo, pokud to nezměnili).
To už je lepší varianta nastavování limitů, s tím prorazila na trhu mBanka, dnes to má většina bank, i když ne všechny dokonale (nejdou nastavovat všechny transakce).
Další varianta je mít peníze na účtu, ke kterému není vydána karta a těsně před platbou penize převést (např. Fio, mít kartu vydanou ke spořícímu účtu a potřebnou částku převést z běžného těsně před platbou).
Dobrý den, dnes mi byla napadena kreditní karta podobným způsobem. Podvodník se kryje za Facebook , ale je to jen zástěrka. Na kartě je blokace 20Kč, 20Kč a pak 7560Kč !!
Podle internetových serverů je to velice rozšířený problém, celosvětově !!
Okamžitě jsem kartu zablokoval a teď mě čeká kolečko s bankou...
Je s podivem, že přijít o své úspory je tak jednoduché