Názory k článku Přenositelnost čísel účtů mezi bankami: Jde o sci-fi, nebo se jí dočkáme?
-
jezevec (neregistrovaný)
myslím že žádný klient nepotřebuje ani identifikaci typu účtu v rámci banky, ani aby číslo účtu navenek identifikovalo banku. takže sjednocovat nic netřeba, ani včleňovat nějaký kód banky do čísla účtu - prostě by se univerzálně používal nezkrácený IBAN, se kterým stejně všechny banky pracují a pracovat nepochybně umí, přinejmenším při styku zvenku (swift).
změny smluv - a naco - už mnoho let mám tento iban vedený.takže jde jen o to, aby se chtělo. operátoři mobilních technologií taky dokázali vysvětlit tísícajednu příčinu, proč 603 nemůže být předčíslí vodafounu. a najednou to jde, a nikomu to nepřipadá divné.
-
Tak ono vsechno jde, je to "jen" otazka nakladu a vyreseni obtizi.
Prenositelnost jen cisla uctu nedava smysl, muselo by se prenaset vcetne kodu banky ( SWIFT / BIC kodu). To by ovsem znamenalo, ze odesilatel platby by si nemohl byt jist, jestli odesila platbu v ramci banky, nebo do jine (krome toho, ze by se nemohl u nekterych bank spolehnout na okamzite pripsani platby, tak by zde byly i rozdilne poplatky; nejde ani tak o tuzemske platby, kde se poplatek v ramci banky a mimo lisi jen vyjimecne a kdyz, tak jde o rozdil nekolika korun, ale zejmena o cizomenove, kde jde o stokoruny).
Jeste vetsi problem by byl u zahranicnich plateb ktere logicky nejdou pres CERTIS (clearingovy system CNB), ale pres ruzne site korespondencnich bank nebo zahranicni clearingove systemy - viz: www.mesec.cz/clanky/jake-jsou-rozdily-mezi-platbou-sepa-a-target2/ a CNB se jich vubec neucastni.
A zatimco u telefonniho hovoru neni zadna tragedie, pokud se nedovolam (coz se pri prechazeni mezi tel. operatory stava pomerne bezne) nebo bych se dokonce dovolal nekomu jinemu, u bankovnich uctu je neco takoveho neakceptovatelne (napr. vracena zahranicni platba znamena naklady nekolika set Kc a pripoctu-li naklady na opakovane odeslani, muze prekrocit i 1000 Kc).
Takze by to asi slo, ale podle meho nazoru by rizika a naklady nevyvazily prinos.
Dokazu si predstavit jen "nomadicke" cislo uctu - tedy jakysi virtualni kod banky, ktery by spravovala nejaka centralni databaze (napr. CNB), ovsem nevim, kdo by to platil a zejmena u cizomenovych plateb by to znamenalo prostrednika a tedy naklady navic. A prvni by "stekali" prave ti, co prenositelnost pozaduji. -
U telefonu se pri volani mimo sit operatora ove hlaska umoznujici ukoncit hovor. U bankovniho prevodu to vzhledem k davkovemu zpracovani neni mozne.
A jak uz jsem psal - v pripade bankovnich uctu by musel byt cely system mnohem "robusnejsi". Pri prenosu tel. cisla se stava, ze je telefon i delsi dobu nedostupny (jsem cetl i o pripadu nekolika mesicu), nebo je prenesen na nekoho jineho, atd. To u bankovnich uctu nelze tolerovat a to ani u zlomku procenta pripadu. -
Pavel (neregistrovaný)
Jak to dělají mobilní operátoři s telefonním číslem? První podmínkou je, že každý klient mobilního operátora má dvě čísla - MSISDN (to je to telefonní číslo) a IMSI, což je číslo, které identifikuje klienta uvnitř sítě operátora a lze z něj operátora jednoznačně určit. Zajistit přenositelnost čísla tedy znamená zajistit překlad z MSISDN na IMSI a to se dělat v zásadě dvojím způsobem. Buď existuje nějaký národní registr, který MSISDN na IMSI překládá a každý operátor se ho ptá, komu má hovor na dané MSISDN směrovat. Nebo každý operátor spravuje přidělený rozsah MSISDN a zajišťuje jejich přenositelnost. A ten první případ je použitelný i pro banky. Nějaký centrální orgán (třeba clearingové centrum) povede registr přenositelných čísel účtů a klienti si při otevření účtu v bance tento účet sváží s tím přenositelným. Při platbě pak banka snadno pozná, jestli je účet její (ty má ve svém systému evidované) a pokud ne, pošle platbu (stejně jako dnes) na clearingové centrum, kde zjistí skutečnou banku protistrany a platbu jí pošlou.
Pro banky by to naopak bylo mnohem jednodušší než je přenos čísel pro mobilní operátory. Protože zatímco mobilní operátoři musí najít, komu volat, během zlomku vteřiny, banky na to mají celý den.
-
Pavel (neregistrovaný)
No, samozřejmě,. že by to byla služba i se svými negativy a náklady. Například by se nedalo zajistit okamžité zúčtování vnitrobankovních plateb, nebo by byly různé poplatky, ale to samé platí i pro přenositelnost čísel, či vlastně tam je to ještě horší. Zatímco u přenositelných účtů by z kódu banky či IBANu bylo zřejmé, že se jedná o přenositelné číslo účtu a že tedy můžu čekat překvapení, u přenositelných telefonních čísel zavolám na číslo Vodafonu a ono to jde T-Mobilu za jinou cenu a nemám šanci zjistit, že je to číslo přenesené.
A těm nákladům mezinárodních plateb nerozumím. Pokud by byla příjemcem platby ČNB a ta to přepočítala svým kurzem a přeposlala (už jako vnitrostátní platbu v Kč) dané bance, kde se berou ty stokoruny navíc? A jestli by byl problém v použití kursu ČNB, pak je to zase jen jedna vlastnost přenositelného účtu, se kterou se klient buď smíří, nebo přenositelný účet nevyužije. Navíc, pokud by k přenositelnému účtu existoval plnohodnotný reálný účet u banky, nic by klientovi nebránilo dát zahraničnímu plátci pro poslání platby číslo onoho reálného účtu a tím případné zvýšené náklady na přeposlání přes ČNB eliminovat
-
autor (neregistrovaný)
Vašemu návrh na řešení přes ČNB chybí jedna "drobnost" - jak pozná, do které banky to přeposlat. Kromě toho každá banka zapojena do SWIFTU sama za sebe, takže.
Jenomže tady pořád řešíte jenom došlé platby, a co odeslané platby ? Zcestný požadavek na přenositelnost účtů vznese občas i EU, to si myslíte, že by to všichni měli řešit přes centrální banky?
Nezapomeňte, že mezinárodní platební styk se týká celého světa - to si vážné myslíte, že někoho z Austrálie či Japonska budou tyto nesmyslné postupy zajímat ?
A co prodloužení doby připsání peněz ? -
Pavel (neregistrovaný)
Tu drobnost jsem vysvětlil - ČNB by vedla registr, který ta přenositelná čísla účtu přeloží na skutečná čísla účtů u bank.
ČNB ve SWIFTU není?
Odeslané platby snad jsou ještě jednodušší než přijaté - vzhledem k tomu, že existuje skutečný účet v bance, tak se budou dělat stejně, jako dnes. Pokud by někomu vadilo, že u přijatých a odeslaných plateb bude mít jiná čísla účtu, tak zase, buď se s tím jako s vlastností přenositelných účtu smíří, nebo přenositelné účty nebude používat.
Nikoho z Austrálie či Japonska by to zajímat nemuselo - prostě pošle platbu na danou banku (a ani nemusí poznat, že to je ČNB), co se sní děje dále je už věc našeho domácího dvorečku.
A o jakém prodloužení doby připsání peněz mluvíte? Přes clearingové centrum to jde tak jako tak, takže u vnitrostátních plateb problém není. A u mezinárodních plateb zase žádný závazný termín připsání platby není (aspoň u běžných plateb) a pokud by někdo nutně potřeboval připsání na minutu přesně, opět mu nic nebrání použít číslo skutečného účtu.
-
CERTIS neumi zpracovat platbu v jine mene, nez ceskych korunach. Ani CNB na toto neni pripravena, nema kurzy pro nakup a prodej, jen stred. Takze by to muselo prohihat tak, ze by platbu CNB poslala do "cilove" banky opet pres SEPA nebo TARGET2, coz by krome prodlouzeni doby platby vedlo k dalsim nakladum ve vysi nekolik set kc.
Jak uz uvedl kolega - mezinarodni platby jsou velmi komplexni system, ktery je na jakekoliv vyjimky velmi citlivy. Prenositelnost cisla uctu by tak byla mozna jen nejakym proprietalnim systemem, ktery by bud vylucoval, nebo velmi prodrazoval a zpozdoval mezinarodni platby.
Ve vysledku by tak byli nejdrive postizeni ti, pro ktere je zmena uctu nejvetsi problem - firmy. -
....a to jsem bral jen platby v €, u ostatnich zahranicnich plateb, kde to muze jit i pres nekolik korespondencnich bank (a kazda si za zpracovani neco rekne) by to byl docela masakr.
A jak jsem psal, pri vsech techto obtizich by muselo byt ZARUCENO, ze platba bude pripsana na spravny ucet. Takze zatimco u preneseneho telefonu se nic nestane, pokud behem prenosu par hodin nefunguje (nebo se chybou pri prenosu muze stat, ze se dovolate nekomu jinemu; byly i pripady "odcizeni" telefonniho cisla), u bankovniho uctu jde o neco naprosto nepripustneho (predstava, ze nekam "zakufruje par milionu" je dosti desiva). -
Samozřejmě by se musel změnit celý systém, a to zřejmě v celé EU. V podstatě by ideálně mohl vzniknout jeden vypořádací systém, přičemž by bylo vhodné eliminovat i mezistupeň národních bank. Tím by se zároveň eliminoval problém, že CERTIS neumí jiné měny než Kč.
Tento centrální evropský systém by řešil platby v rámci EU, kde jsou jakž-takž standardizované, a obsahoval by tedy přiřazení všech evropských čísel účtů k bankám, které je vedou.
Celá otázka je jen v realizaci této investice. Ale určitě by to nebylo tak hrozné - velké bankovní skupiny outsourcují zpracování plateb k subjektům jako Fin Force nebo Equens, což je operace obdobně náročná.
Japonců, Australanů a podobných by se to nijak nedotklo, protože u plateb, které jdou přes korespondentské banky, se stejně uvádí SWIFT kód banky příjemce a zpravidla i její název a adresa. To, že v čísle účtu příjemce je také skryta nějaká identifikace této banky (např. to naše 0300) je zcela irelevantní - téměř nikdy se to nevyužije.
Samozřejmě, bankám se tato představa nelíbí stejně jako se operátorům nelíbila myšlenka přenositelnost čísel. A tak, zatímco ten, kdo chce, hledá způsoby, ten, kdo nechce (=banky), hledá důvody.
-
Jako ze by nesouhlasil SWIFT/BIC s cislem uctu? Tedy bych mel napr. cislo uctu prenesene napr. od CSOB, ale uvadel bych k tomu SWIFT kod od mBank, ke ktere jsem presel?
Tak teoreticky to mozne je, na obracenem principu spocival "trik", kdy bylo mozne poslat penize na ucet ING s uvedenim SWIFT kodu CSOB, ale urcite bych si nedovolil takto poslat nejakou platbu v radu statisicu, natoz milionu nebo vic.
Ano slo by to, ale pokud by neslo o nejakou celosvetovou zmenu a hrali bychom si takto jen na nasem evropskem pisecku, tak by z toho na mezinarodni urovni byl asi docela slusny maglajs.
A rikam si proc. Byl by uzitek z toho adekvatni nakladum? A kdo by ty naklady mel nest? Klienti, co se prestehovali, nebo vsichni.
Ja tedy rozhodne pro nejsem. -
Z pohledu australského nebo japonského obchodního partnera je těch 0300 stejně jen bezvýznamové číslo, takže jim to ani nepřijde. A pro nás jde o to si uvolnit tu provazbu, stejně jako že 602 už nemusí znamenat Eurotel.
Přijde mi, že stávající systém je stejně zralý na reformu, viz. třeba ta neschopnost CERTISu procesovat cizoměnové platby.
-
Možná Vás to překvapí, ale vím, že je součástí IBAN. Moje otázka zní, jaký význam má, že existuje jakákoli provazba mezi SWIFT kódem a IBAN. Patrik Chrz má do jisté míry legitimní argument, že to umožňuje dvojitou kontrolu správnosti. Ale to mi jako důvod nerealizovat přenositelnost čísel přijde dost slabé.
-
Vyznam to ma ten, ze z IBANu poznam, ktere bance nalezi cislo uctu. Pokud to nesouhlasi s SWIFT/BIC kodem, je to minimalne pro odesilatele platby podezrele.
Kolikrat posilam platbu za nakupy na eBay jen dle narodniho formatu cisla uctu - IBAN si necham spocitat na www.iban-rechner.de a SWIFT tam zjistim rovnez. -
jezevec (neregistrovaný)
ale to vy pořád opakujete dokolečka, že 0300 je kód banky příjemce - otázkou je, zdali je to nezbytné. vy si myslíte že ano, klienti požadují aby nikoliv. rozhodne asi bankovní dohled, protože druhé clearingové centrum asi nevznikne.
já si dovedu velmi dobře představit, že pro banku je velmi pohodlné, má-li číslo účtu ve formátu aabbccddee/xxxx, kde AA znamená rozlišení soukromá/právnická/instituce, BB znamená rozlišení blb/vip/zaměstnanec, CC kačeny/eur/usd, atd, až po uzus že /xxxx znamená číslo banky.
tak pokuste se připustit myšlenku že tohle prostě NEBUDE, že číslo účtu nebude nic znamenat, ani kód banky příjemce, prostě každý účet bude mít dvanácti- nebo kolikamístné číslo IBAN ve formátu indiferentních xxxxxxxxxxxxxxxxxxx, kde nic, opakuji NIC, ani poslední čtyřčíslí, nebude nic znamenat - a jen banky si laskavě zaevidují nějakou šifru, komu které číslo patří, a budou si to dodatečně kontrolovat například swiftem.
vaše povykování mi připadá podobné jako povykování zastánců rodného čísla, že ouřad prostě potřebuje jednotný identifikátor, ve kterém je zakódováno datum narození - a vidíte, celá amerika už po desítky let jede na indifferentní SSN, každé větší město má lidí jak česká repubika, a funguje jim to tam i bez rodných čísel, jak je to jenom možný.až si tvůrci našich systémú uvědomí, že žádné číslo z čísla účtu nemusí nic znamenat, tím méně identifikaci banky - že pokud v čísle účtu před lomítkem není zakryptováno jméno majitele účtu a funguje to - tak prostě v čísle účtu za lomítkem nebude zakryptováno jméno banky, případně vůbec nebude číslo za lomítkem, a taky to bude fungovat. identifikace banky pomocí /xxxx je pouze jedna z mnoha možností, jak banku příjemce definovat - jste zjevně chytrý, tak určitě za dvanáct vteřin určitě vymyslíte deset jiných možností, jak v době počítačů banku identifikovat i bez lomítka. hlavně se nám nesnažte vysvětlit, jak je to nevýhodné pro klienty.
-
Jo jo. Ostatně, v řadě situací by se mohlo hodit mít více čísel účtů, která bude člověk moci libovolně zapínat, vypínat nebo přepojovat na jiné účty u bank. Může se hodit mít jiné číslo účtu pro různé skupiny klientů, i když to pak bude všechno končit na stejném účtu - stejně, jako mně dneska v jedné mailové schránce končí maily z více adres.
-
V době výkonných informačních technologií není principiální rozdíl mezi tím, když centrální platební systém ví, že všechna čísla obsahující 0300 na správném místě mají jít do ČSOB a tím, že číslo xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx má jít do ČSOB.
Já jako obchodní partner nepotřebuji vědět, že posílám peníze do ČSOB (tedy když odhlédnu od toho, že banky mají tendenci si klienty znevolňovat ještě navíc tím, že poskytují lepší ceny za platby uvnitř své instituce).
-
Nu, já tedy když napíšu článek na Měšec nebo kamkoli jinam, tak odpovídat diskutujícím považuji za přirozené. Ale to je off-topic.
Každopádně Vaše logika mi přijde naprosto nesmyslná: dokud funguje centrální autorita (nebo obdobný mechanismus), která zajistí, že se dovoláte na telefonní číslo svého obchodního partnera, tak Vás naprosto netrápí, jestli mezitím třikrát změnil operátora. Nebo ano?
Tak proč by u bankovních účtů měla být nezbytná konkrétní a neměnná banka? Jde jen o to, zda tuto autoritu či mechanismus vytvořit.
-
autor (neregistrovaný)
Odpovídat na relevantní dotazy či připomínky je i pro mne je naprosto samozřejmé.
Obávám se ovšem, že Vy podle mého názoru nechápete, o co jde. Nejde o změnu banky, ale o přenositelnost stejného čísla účtu. A nejde jenom o ČR, ale o celý svět. Ale Vy jste evidentně nikdy nepracoval na úseku platebního styku, takže Vám nemám za zlé, že řada věcí Vám je zcela cizí. -
Prosím, zkusme si odpustit osobní narážky a diskutujme věcně o reálných konkrétních problémech.
Podle mne je to jen o politické vůli, penězích a "medvídcích" (IT MD, man-day). Nebo vidíte jiný konkrétní problém?
Podle mne jsem odpověděl na všechny problémy, které v článku nastolujete: platební styk v rámci oblasti s převoditelností účtů lze řešit vazební tabulkou v clearingovém centru (akorát, pokud by šlo o EU, muselo by toto clearingové centrum vzniknout), platební styk mimo vyžaduje SWIFT-kód, který banku jednoznačně identifikuje (navíc se často chce i jméno a sídlo banky protistrany). Stávajícím klientům čísla účtů měnit netřeba, prostě by se část za lomítkem stala integrální součástí čísla účtu a v případě potřeby by si ji odnesli s sebou. Při změně banky by tak nebylo v rámci oblasti přenositelnosti čísel pokryté vazební tabulkou nic nahlašovat.
-
Pokud mi to zaplatíte, tak do toho půjdu. Bohužel je něco jiného vytvořit lepší produkt z pohledu koncových klientů na straně jedné a něco zcela jiného ho prodat bankám coby bezprostředním klientům na straně druhé. Bohužel zájmy přímých klientů, tj. bank, nejsou se zájmy konečných klientů zrovna totožné.
A protože současné podmínky penalizují klienta za změnu banky, pouhá větší spokojenost koncových klientů není něco, co by pohlo s bankovními kolosy, aby byly dobrovolně ochotné investovat do připojení jinam. Stejně jako mobilní operátoři nebyli ochotni dobrovolně investovat do přenositelnosti čísel.
-
Přiznám se, že nevím, jak to vylepšit pro banky, protože jim evidentně stávající stav vyhovuje. Prostor pro zlepšení pro koncové klienty je myslím evidentní.
Nevím, jak jste zvyklý dělat "pořádné technické projekty" Vy, ale pro mne to znamená - u systému tohoto rozsahu - minimálně několik měsíců práce. Kterou nejsem ochoten obětovat v okamžiku, kdy nemohu předpokládat, že se mi vrátí.
Třeba na případech novinek v oblasti platebních karet je vidět, jak se zcela všestranně evidentně přínosné věci prosazují pomalu. Kdyby to bylo tak jednoduché, jak tvrdíte Vy, tak už dávno nemáme karty s magnetickým proužkem, a všechno jede přinejmenším na chip&pin, možná dokonce z velké části contactless, protože tyhle technologie jsou jednoznačně lepší, než magstripe. Každá samozřejmě trochu jinak.
Ale hlavně, otázka je to zcela podružná - uváděl jsem to jen jako ilustraci, že přechod na zcela nový systém by měl více výhod.
-
Když jsme tak u toho, tak zrovna čipové karty jsou výhodné hlavně pro banku, která prostě může platby s PINem brát jako jednoznačně legální a prakticky nereklamovatelné, pro klienta to zas taková výhra není...
To jen tak naokraj - o kus výše tvrdíte, že se přenositelnosti brání banky s tím, že pro ně je výhodné aby nebyla, ale vzápětí se na banky snažíte hodit i to že údajně zdržují něco, co spíš vyhovuje jim :-) -
Ať už jsou výhodné pro kohokoli, ke kompletní změně nedošlo. Proč? Podle mne proto, že to pro banky (a tady mluvím o bankách celosvětově, nejen českých) není priorita. "Zdržovat" není správné slovo, protože banky nemají žádnou povinnost na chip&pin přejít.
Nevím o nikom jiném, kdo by se bránil přechodu k přenositelnosti čísel účtů.
-
autor (neregistrovaný)
Povinnost přejít na karty s chipem je daná v SEPA (Single Euro Payments Area). Problém je v tom, že to je velmi nákladné (tj. výměna bankomatů, zařízení u obchodníků). Ty čipy jsou opravdu výhodné (např. z hlediska vyšší bezpečnosti) Na druhou stranu může nastat situace, kdy přijede klient ze země, kde čipy na kartách nemají a může mít problém, protože si nemusí vybrat peníze z bankomatu nebo zaplatiti u obchodníka. To by chtělo "celosvětovou vládu", ale té se nedočkáme...
Jinak proti přenositelnosti čísla účtu je hodně odborníků, ale nemají potřebu to "ventilovat", pokud to po nich nebude nikdy chtít... -
Nu, alespoň jsme si potvrdili, že pouze dodat lepší řešení nestačí.
Pokud vím, tak proti přenositelnosti telefonních čísel taky byla spousta odborníků. Rozhodovat by ale měly argumenty, ne seznam odborníků. Jen proto, že je nějaká myšlenka v rozporu s dosavadním konsensem odborníků, nemusí být nutně špatná.
-
Však také nastalo úplně vše, před čím ti odborníci varovali. "Unesení" (úmyslné, či chybou operátora) tel. čísla, zpoždění přenosu nespoluprací starého operátora či lidskou chybou, přenesení čísla proti vůli majitele, více či méně dlouhodobá nefunkčnost přenášeného tel. čísla, atd.
Jenže zatímco u tel. čísla nejde o tragedii a těch ta malá část postižených se dá napravit, u peněz je i jeden případ problém. A nějakého pronikavého zvýšení konkurence v souvislosti s tímto opatřením jsem si také nevšiml.Ano, finanční systém je zkostnatělý, lpí na pravidlech i více než sto let starých (směnky, korespondenční banky, šeky), ale to je to, co ho udržuje v chodu a umožňuje jeho fungování v rámci celého světa a tedy třeba zmiňované mezinárodní platby.
Jak se zde v diskusi objevila informace o těch čipových kartách. Pro banku není problém vydat kartu bez magnetického proužku, problém (pro klienta) by byl, že v řadě zemí by s takovou kartou nezaplatil (z těch rozvinutých by měl problémy např. v USA).
Nebo takový německo-rakouský "trucstandard" EC Karte (dnes nazývaná Girocard). Výhoda pro obchodníky v nižším "výpalném" (0,10 EUR místo 1-3 % z transakce) za přijímání karet. Výsledek pro zákazníka - cizinec mimo turistická centra v Německu kartou prakticky nezaplatí.
Podobně by dopadla snaha o přenositelnost čísla účtu - ztížilo a zdražilo by to mezinárodní transakce. A kvůli kolika lidem by se takový systém zaváděl? Tedy kolik jich nezmění banku jen kvůli tomu, že by jim nezůstalo číslo účtu (a nemají to jen jako výmluvu)? Jak jsem psal v jiných příspěvcích, neříkám, že to nejde, ale vynaložené náklady by hrubě neodpovídaly případnému užitku.
-
No jo, jenže diskutujeme pod článkem, kde se tvrdí, že to nejde, resp. že není možné dosáhnout cíle, o který jde.
Pokud nejde o život, ale jen o peníze, tak se každá chyba dá napravit. Takže osobně si spíš umím představit nenapravitelné následky nesprávně provedeného převodu telefonního čísla, než nenapravitelné následky nesprávně provedeného převodu čísla bankovního účtu.
Osobně mi připadá, že konkurenci operátorů přenositelnost čísel prospěla: minimálně vznikl zcela jednoznačný bod, kterým lze na operátora tlačit a získat lepší nabídku, aniž by klient až tak moc riskoval (protože před přenositelností vypovědět smlouvu znamenalo přijít o telefonní číslo). Samozřejmě, víc z toho profitují firmy, protože pro firmu bylo změnit čísla sloužících ke komunikaci se zákazníky podstatně větší problém, než změna čísla pro "Máňu od vedle". A naopak teď mohou ty firmy naplno využít své vyjednávací síly. A taky to dělají.
Tady by to opět prospělo primárně firmám a živnostníkům.
Jenom drobná poznámka k těm kartám (celé je to OT): ano, zachování magnetických proužků je důsledek nepřipravenosti ke změně v USA. Ale to na celém principu mnoho nemění - nepřipadá mi, že by naše banky byly flexibilnější než ty americké.
-
Myslím, že ono "nejde" je splněno definicí "náklady a rizika neodpovídají užitku". Když se budeme snažit provést některé věci bez ohledu na náklady, tak taky můžeme říct, že naftu lze vyrábět z CO2 a vody (a můžeme jí tak zařadit mezi obnovitelné zdroje energie). Co na tom, že je to ekonomická sebevražda :)
-
Nojo, jenomže Vy říkáte "přínos pro klienty je tak malý, že neodpovídá nákladům". To je samozřejmě legitimní, ať už s tím někdo souhlasí nebo ne.
V článku je ale řečeno (cituji mezinadpis, ale celá část pod tímto nadpisem je v tomto duchu) "Žádný přínos pro klienta, ale potíže pro banku". A to už budí dojem účelové manipulace.
-
Já pevně doufal, že Váš článek jen budí dojem účelové manipulace (což jsem také napsal), ale že ve skutečnosti je to jen nešťastná formulace a nešťastný redakční zásah v podobě mezititulku.
Co se týče odbornosti v oblasti bankovnictví a IT, můj životopis si každý účastník může najít na LinkedIn a udělat si závěr sám.
-
Jak se zde v diskusi objevila informace o těch čipových kartách. Pro banku není problém vydat kartu bez magnetického proužku, problém (pro klienta) by byl, že v řadě zemí by s takovou kartou nezaplatil (z těch rozvinutých by měl problémy např. v USA).
Ještě k tomuto OT:
Problém je v tom, že není svobodný výběr, protože karty bez magnetického proužku se snad vůbec nevydávají. Na běžné denní nošení bych ji uvítal pro její vyšší bezpečnost a na cestu do světa bych si samozřejmě vzal jinou kartu. -
Brání!
Podmínky ve znění např.:
Držitel musí ... chránit Kartu před mechanickým poškozením a magnetickým polem (např. před reproduktory, transformátory, magnetickými zámky, mobilními telefony apod.).
Takže bych raději takovou kartu získal oficiálně.
Řešili jsme to tu už před lety: http://www.mesec.cz/clanky/cipova-karta-s-domaci-upravou-pro-lepsi-bezpecnost/
Nevím o tom, že by to ale někdo prakticky vyzkoušel. Takže ani nevím na jaké problémy bych narazil. Pevně věřím, že pro zamýšlený učel (2 bankomaty bez "předsíně") a cca několik vyzkoušených obchodů) na žádné. -
Ani s výběrem z bankomatu byste u nás nepochodil, bankomaty vyžadují pro zasunutí platební karty přítomnost magnetického proužku na platební kartě, takže nejde jen o případ překonání "předsíně", viz. např. tuto diskuzi http://www.mesec.cz/clanky/miroslav-lukes-mastercard-hotovost-neni-zadarmo/nazory/107932/vlakno/
-
x (neregistrovaný)
Nefunkcni telefon muze zpusobit skodi za miliony, klidne i stovky milionu ... takze jake skody muzou vzniknout pri nefunkcnim uctu ... ? Aha, uplne stejne ...
Kvuli cislu uctu banku nemeni min 50% klietu - protoze zaridit i jen zmenu uctu ze kteryho a na ktery odchazeji jednotky plateb, je casto vopruz na mesic.
A ... pro vasi informaci ... v takovem pripade se ucet jevi vsem zucastnenym jako ... !!! NEFUNKCNI !!! ... jake prekvapeni pro vas ...
-
To "0300" identifikuje tu banku. Staci si na iban-rechner.de dat do prislusneho policka cislo uctu ve formatu IBAN a vyhodi to ve vetsine pripadu i odpovidajici SWIFT.
Jak jsem psal, mozne to je, ale nakladne a relativne nebezpecne (dokazu si napr. predstavit "odcizeni" cisla uctu, stejne, jako se kradou internetove domeny nebo mohou byt takto ukradena i tel. cisla. S tim rozdilem, zde zde by ten dopad mohl byt nepredstavitelny - takhle si na par dni privlastnit ucet nejake firmy a nez to zjisti, tak penize vybrat a zmizet na Seychelach). -
Nechápu. Přenositelnost čísel z definice vyžaduje jejich unikátnost v celém prostoru, kde je lze přenášet. Pokud s účtem 123456/0300 přejdete k mBank, tak ČSOB už znova nemůže přidělit číslo 123456/0300. Jaký je potom rozdíl mezi ukradnutelností čísla účtu dnes a v režimu přenositelnosti?
CEKOCZPP přece identifikuje ČSOB úplně stejně jako to 0300.
-
Ale jak by si je přesměroval? Účet 123456/0300 by byl stále unikátní, takže by nebylo možné k němu otevřít duplicitní (muselo by to přirozeně být ošetřeno zákonem nebo evropským nařízením). Pokud Vy byste si svůj účet 123456/0300 přenesl do mBank, tak by žádný jiný v oblasti přenositelnosti nemohl existovat. Peníze poslané do ČSOB nebo kterékoli jiné banky by se tvářily jako poslané na neexistující účet.
A toho, že Vám někdo účet "unesl" k jiné bance byste si přece musel okamžitě všimnout - přestala by Vám fungovat karta, internetbanking atd.
-
Stále by Vám zbýval prostor k žalobě na náhradu škody, ta se promlčuje až za 3 roky. Patrně bych žaloval společně a nerozdílně Vaši původní banku (že umožnila přenos, aniž si to řádně ověřila) a údajnou novou banku (že Vám přenesla účet, aniž si Vás řádně ověřila). Nebo, pokud by to byla chyba clearingového centra, tak je.
Ale, upřímně řečeno, nepřipadá mi to o nic snažší, než podvrhnout jiné Vaše číslo účtu.
Navíc: opravdu se k účtům, které používáte k platebnímu styku s jinými subjekty, přihlašujete jen jednou za několik měsíců? Chápu, že se jednou za několik měsíců přihlašujete ke spořicím účtům, zejména těm, kde zrovna nemáte nic uloženo. Já to dělám stejně. Ke svému prázdnému běžnému účtu v mBank jsem se také nepřihlásil už několik měsíců. Ale k běžným účtům, jejichž čísla dávám třetím subjektům (takže u nich hrozí scénář, který líčíte), se tedy osobně hlásím každou chvíli.
Je třeba odlišit scénář "unesu účet, nechám si poslat peníze a vyberu" od scénáře "unesu účet a vyberu" - v tomto druhém případě totiž není rozdíl oproti scénáři "zruším účet a vyberu v hotovosti", který hrozí už nyní.
-
jezevec (neregistrovaný)
tohle přece nemůžete myslet vážně! kdyby vám někdo unesl účet - tak ho snad unese komplet, nein? tedy včetně vašeho jména, podpisového vzoru, zabezpečení, a možná i nutnosti identifikace klienta. takže možná byste se mohl zlobit, že vám někdo přestěhuje účet z fio do čsob, ale byl by to pořád váš účet a jeho dispoziční práva by se nijak nezměnila. nepředpokládám že by se změna banky dala vyřídit na dálku klikancem myši, podle mně by to byl přinejmenším tak sofistikovaný a identifikovaný úkon jako změna podpisového vzoru.
-
Záleží na tom, jak by to bylo realizováno. Pokud podobně jako u tel. čísel nebo domén, tedy že "veřejné" jméno (tel. číslo, doménové jméno) je jakýsi alias skutečného identifikátoru (IMSI, IP adresa), tak by byl "unesen" jen tento alias a majitel účtu by nemusel dlouho nic poznat.
A jelikož úmyslné nebo neúmyslné zcizení čísla či domény se opakovaně stalo, tak nevidím důvod, proč by tímto nebyly ohroženy i bankovní účty.
Dokonce už došlo i ke zcizení nemovitostí v katastru (pomocí falešných plných mocí, které potvrdily obecní úřady nebo notáři na základě ukradených nebo falešných občanských průkazů) -
lojza (neregistrovaný)
V čem je pro klienta větší problém, kdyby někdo při přenositelnosti čísla předstíral jeho identitu a odcizil mu číslo účtu od současné situace, kdy může předstírat identitu úplně stejně a vybere mu obsah účtu? V obou případech má útočník přístup k obsahu účtu do okamžiku, než si toho původní majitel všimne.
-
benzin (neregistrovaný)
DNS servery zvladaji miliony prekladu IP adresy za vterinu. Vazne neni problem mit prenositelne cislo uctu a v realnem caseho ho prelozit na spravne smerovani do banky. Takze i klient se v prubehu maximalne nekolika malo vteri dozvi do jake banky platba pujde a za kolik to bude.
No a papirove platebni prikazy? Bud odesilat na prenositelne cislo uctu nebudete, nebo si zjistite kam smeruji a nebo se smirite s jistou mirou prekvapeni.
-
Santiago (neregistrovaný)
Presne ty same argumenty tu byly pred zavedenim prenositelnosti telefonniho cisla. Pricemz rozdil na poplatcich u telefonnich operatoru a u bank (alespon v ramci jednoho statu) neni moc velky.
Technicke reseni je trivialni - staci globalni seznam 'prenesenych' cisel uctu a jejich mapovani na nova 'nativni' cisla uctu (vcetne cisla banky a pripadnych SWIFT kodu) a povinnost 'odchozi' banky v ramci daneho systemu prevest cilove cislo uctu skrz seznam na nativni.
-
Santiago (neregistrovaný)
Globalni nemyslim nutne celosvetovou, ale globalni v ramci daneho regulacniho ramce, kde by to bylo prosazeno. Tedy Napr. CR nebo EU. Pak by tu databazi mohly vest prislusne organy (napr. CNB nebo ECB, ci organizace zuctovavajici SEPA platby). Pri platbach z ostatnich oblasti by se samozrejme muselo pouzit 'nativni' cislo uctu.
Tedy tenhle navrh neni ani tak skutecna 'prenositelnost cisla', ale spis moznost, aby stare cislo uctu mohlo slouzit jako alias pro nove. To by resilo tak 99 % potreb a slo by implementovat s minimem zasahu do stavajicich systemu.
-
Santiago (neregistrovaný)
Irelevantni. Situace, kdy pro vnitrostatni (ci vnitroEU) platby vam bude fungovat stare i nove cislo uctu, zatimco pro mezinarodni jen nove, je dostatecne uspokojiva pro mnoho uzivatelu.
Predstavte si, ze jako podnik s 10 tisici pravidelnymi zakazniky a menite cislo uctu. I kdyz vsem rozeslete informujici e-mail a na novych fakturach bude nove cislo uctu, stejne vam priste tretina az pulka zaplati na stare. Kdyz stary ucet rovnou zrusite, tak vam zakaznici zaplavi hotline a nastvete je. Pokud stary nechate, tak tim prijdete o mnoho vyhod prechodu. I kdyby vsechno probehlo hladce a vsichni zakaznici si hned prenastavili trvale prikazy ci inkasa, tak kdyz to kazdemu uzivateli zabere prumerne 12 minut, tak spolecnost jako celek stravi 2000 hodin zbytecnou administrativni praci (coz pri 150 kC na hodinu jsou vyhozenych 300 kKc).
S vyse navrzenym systemem by novi zakaznici prirozene pouzili nove cislo, stavajici zakaznici klidne mohli pouzivat stare cislo a tech par hypotetickych zakazniku platicich se zahranici by si cislo holt zmenilo.
Takove opatreni by tedy radikalne snizilo pro podniky naklady na prechod mezi bankami a tak zvysilo tak na konkurenci mezi nimi.
-
JirkaZ (neregistrovaný)
Pokud máte jako firma 10.000 pravidelných zákazníků, tak v podstatě nepotřebujete měnit banku - podmínky budou jistě tak atraktivní, že změna nic nepřinese.
Náklady na změnu firemní banky jste silně přehnal. Stačí na faktury psát nové číslo účtu a toto zvýraznit. Za dobu cca 1,5 -2 násobku splatnosti faktur se platební styk téměř kompletně přenese na novou banku.
Daleko podstatnější je podle mne znát banku příjemce peněz. Nejde ani tak o korunové platby, ale o ty cizoměnové, kde je mnohdy řádový rozdíl mezi poplatkem v rámci banky a mimo ni.
-
Santiago (neregistrovaný)
Jednoho takoveho prevodu jsem ze zucastnil. organizace mela sice jen cca 1000 pravidelnych zakazniku, ale puvodni banka samozrejme o zadnych vyhodnejsich podminkach nechtela ani slyset. Uspory jsou male (cca 10-12 kKc rocne), nicmene prevod byl i z jinych nez ciste financnich dovodu. Co se tyze zakazniku, tak je to cca 2 roky a stejne odhadem tak 20 % zakazniku stale plati na stare - maji trvale prikazy a faktury asi vubec nectou. Jinak ty naklady zminovane mnou v predchozim postu se tykaly nikoliv primo firmy, ale spolecnosti jako celek (tedy vcetne casovych nakladu ktere to stoji zakazniky).
Co se tyce potreby znat banku prijemce - osobne myslim, ze ta potreba je daleko mensi nez potreba znat telefonniho operatora prijemce. Protoze zatimco u telefonu se rozhoduju podle ceny zda zavolam, napisu e-mail, nebo to necham az se uvidime osobne, u platby stejne musim zaplatit dodavateli na cislo uctu, ktery mi posle. Malokdo voli dodavatele sluzeb ci eshop podle toho, aby usetril na bankovnich poplatcich.
Samozrejme jina vec je u mezinarodnich transakcich, ale jak pisu vyse, kdyby ten system fungoval jen v ramci daneho menoveho systemu (Kc, Euro), tak by to stacilo.
-
Scar (neregistrovaný)
Santiago má naprostou pravdu a takový smysl přenositelné číslo má i malých firem, kde je pár desítek/stovek zákazníků. Obzvláště v ČR kde jak asi víte, je "splatnost faktur" jen číslo a platí se kdy se chce třeba i s několikaměsíčním zpožděním. úspora času by byla byla, úspora financí též, když by nebyla potřeba posílat x oznamení "že jsme změnili banku", vydat x hodin práce zaměstnanců...
btw. člověk/firma může být s bankou dlouho spokojenej a pak najednou banka z ničeho nic, krátíme vám kontokorent nebo něco a hned vás přejde chu´t u nich být,když si vas po takové době neváží, ale jen tak lehce nemůžete odejít, neboť nechcete řešit tolik problémů s novým číslem účtu (počínaje údaji na fakturách, přes nové hlavičkové papíry a různé další věci)...V dnešní době je to jenom lenost bank, případně clearingu. Řešení je možné, v dnešní době technicky a jakkoliv proveditelné a to i na takové úrovni, že by se nedotklo mezinárodních převodů.
-
kapitán Nemo (neregistrovaný)
Jako člověkovi se mi daleko víc vyplatí mít nepřenositelné číslo protože:
1) muselo by být nějaké centrální centrum které by umělo platby směrovat do správných bank, prvděpodobně by pro to "nutně potřebovalo" i osobní data klientů DĚKUJI, ALE CENTRÁLNÍHO VELKÉHO BRATRA OPRAVDU NECHCI2) jeho provoz a zabezpečení by nebylo zdarma
3) co je lákavější sousto pro hackery a zloděje osobních dat, db o E6 až E7 položkách anebo o E9 položkách? To zabezpečení by muselo být o hoooooooooodně lepší než mají banky nyní, navíc i proto, že úspěšný útok znamená potenciální zhroucení celého systému (Eurozóna, EU, ... ?) znovu, kdo by tohle zaplatil a pojistil?
4) ušetřil bych max 10´na mzdovce a možná hodinu večer doma u IB
-
x (neregistrovaný)
1) nemuselo, v pripade platbu muze presmerovat puvodni banka, umi to uz ted - ale probiha to jako zpracovani platby, stacilo by to vylepsit o to, ze banka posle info ustavu, ze ktereho platba jde, o novem smerovani uctu. Samo by to casem vedlo k pomerne rozsahlym "routovacim" tabulkam, ale prohledat linearni tabulku o stovkach milionu zaznamu umime celke slusne rychle ...
2) provoz by se vpohode splachnul v jinych, daleko nakladnejsich povinostech bank
3) provoz by byl uplne stejne bezpecny jako ted.
4) tohle muze napsat leda clovek, kterej vzivote ucet nemenil a tudiz vubec netusi o cem mluvi. Maly priklad - musim nahlasit zmenu uctu pojistovne (principielne jim sice muze byt jedno, platba je identifikovana cislem smlouvy, ale maji to v podminkach), dale na socialce (dtto), zdravotni pojistovna ... pripadne financak (ty to myslim nechtej) - ve vsech pripadech to znamena vyplnit a dorucit prislusny formular a potencialni potize (zmenu nezaregistrujou a nasledne vymahaj "dluh" - zazil kolega). ...
-
x (neregistrovaný)
Firma - cca 2-3k prichozich plateb mesicne. V pripade firemniho uctu u RB to znamena az 21kKc! za prichozi platby. Tzn zmena banky na FIO prinesla firme cca 250kKc rocne. Nasledovalo samozrejme nekolikamesicni dohadovani se s nekolika zakazniky, kteri opakovane posilali platby na stary ucet.
-
x (neregistrovaný)
V principu by ten system ani nemusel nikdo provozovat globalne. Bohate by stacilo na banky uvalit povinost registrovat (na zadost klienta) cislo jeho noveho uctu a platby na nej presmerovat. To kupodivu kazda banka umi uz dnes, jen by stacilo ten system vylepsi o to, ze by banka jen poslala informaci typu "forward", tudiz by platbu jako takovou vubec nezpracovavala.
-
x (neregistrovaný)
Blbum zdar ... prave cekam jake prekvapko na me ceka s novym cenikem u RB. Je to adrenalinovej spor poradanej 2x rocne, protoze neco jako poslat klientum zmeny ... to se u nas nenosi.
Stejne tak mam vypnutou anotaci volani do cizi site ... takze na me ceka "prekvapko" pri zuctovani hovoru ... ale kupodivu volam lidem kdyz jim volat potrebuju, a pak je mi celkem jedno, jestli za korunu nebo za pet.
-
autor (neregistrovaný)
Jsem rád, že diskuse k mému článku byla bohatá. Náměty byly jistě míněny poctivě a seriózně, ovšem jejich zdůvodnění nebylo profesionální. To prosím nepovažujte za výtku, ale za konstatování faktu, protože nikdo z Vás (nebo alespoň Vás) nemá myslím osobní zkušenosti s praktickým prováděním platebního styku na straně bank. Vím, že to co píši (a někdy i v komentářích v této diskusi) je nepopulární, ale není to myšleno zle nebo s cílem kohokoli znevážit. Faktem ale je, že "řemeslo" je při řešení každého problému dosti podstatné. Všem zájemcům o problematiku platebního styku si dovoluji doporučit knihu Otakara Schlossbergera Platební systémy, kterou letos vydal Management Press (ISBN 978-80-7261-238-3). Nyní bohužel nebudu mít z pracovních důvodů čas sledovat diskusi a reagovat na Vaše názory, za což se omlouvám.
-
Pavel (neregistrovaný)
Promiňte, ale vaše odpovědi byly vždy "ten návrh nejde, protože tak to TEĎ nefunguje". Třeba váš argument, že pokud bude přenositelná čísla účtu spravovat clearingové centrum, tak nebudou možné platby v jiných měnách protože to clearingové centrum "TEĎ" neumí. Nezlobte se na mne, ale pokud neexistuje fyzikální zákon zakazující clearingovému centru účtovat v cizích měnách (a aspoň já takový neznám), tak se samozřejmě zúčtování cizích měn v clearingovém centru udělat dá. Pokud k tomu chcete takto přistupovat, pak samozřejmě přenositelnost čísel účtů udělat nejde, protože to TEĎ nefunguje.
Pokud se má zavést přenositelnost, pak to znamená samozřejmě stávající systémy změnit. A není pravda, že to nejde. Otázkou je jen, kolik času a investic ta změna vyžaduje. Až budou podrobné rozbory k dispozici, pak má smysl se bavit o tom, jestli se to za tu cenu vyplatí či ne.
A samozřejmě jde to udělat i tak, že účty budou přenositelné mezi omezenou skupinou bank a pro ostatní banky to bude zcela průhledné a o nějakou přenositelnost se v rámci platebního styku nemusí starat. Podobné problémy se už řešily i jiných oborech lidské činnosti, zkuste se podívat co dělají třeba proxy servery nebo C++ design pattern facade (když už ta přenositelnost telefonních čísel je podle vás irrelevantní).
-
xls (neregistrovaný)
Když může fungovat přenositelnost čísel - a to na rozdíl od bankovních účtů v režimu on-line, tak proč by nemohlo to samé fungovat pro účty? Prostě zůstane staré číslo účtu a ČNB povede databázi ve které bance je ten účet (vč. kódu banky) zaparkován. Případně jako alternativa kterému novému účtu vč. nového kódu banky ten starý odpovídá a kam ty peníze ve skutečnosti půjdou.
Zůstává problém zahraničních plateb, to je o pár řádů míň aktuální, to se dá řešit přidělením IBANu v nové bance a provádění platby klasickým způsobem.
-
Tedy že by IBAN (který je jen jiným způsobem zápisu čísla účtu) byl jiný od národního čísla účtu? No, to by byl slušný maglajs. Takhle nemám problém, když něco koupím na eBay a prodejce tam má jen národní číslo účtu si nechat vypočítat IBAN a zjistím si i SWIFT.
Jedinou schůdnou variantu vidím v tom, co jsem již psal. Jakési "nomadické" číslo účtu se speciálním kódem banky - zřídili by si ho klienti, kteří by předpokládali, že budou měnit banku. Tohle číslo by pak neumožňovalo zahraniční platby. Ale kolik lidí by to opravdu využilo?
U těch telefonních čísel se dá tolerovat nějaká ta chyba, ale u čísel účtů ne.
-
MAMBA (neregistrovaný)
Děkuji za zajímavý článek a neméně zajímavou diskuzi k němu. Jsem přesvědčená, že "nějak technicky" by to určitě šlo udělat. Ovšem úsilí a náklady, které by bylo nutno vynaložit, podle mě jsou v naprostém nepoměru k užitku, který by to přineslo. Kolik procent klientů změní v ČR banku za jeden rok? Myslím tím kompletní změnu, nikoliv přidání další banky do portfolia. Kolik procent klientů banku nezmění JEN PROTO, že neexist přenositelnost čísla účtu? Kdo by zaplatil náklady? Ti přenesení klienti? Všichni klienti? Banky? Měl by na to vzniknout nějaký další centrální úřad? Pokud mají úředníci v EU či kdekoliv jinde takovéto starosti, asi na tom nejsme tak špatně...
-
Mark61566 (neregistrovaný)
Jak můžete předstírat střízlivý stav a současně argumentovat tím že přínos přenostitelnosti čísla je malý protože klienti mění banku málo ... to přece není takový logický problém uvědomit si korelaci mezi počtem klientů a právě problémy které jsou způsobeny nepřenositelností čísla účtu. Je velmi pravděpodobné že by lidé přecházeli mnohem více kdyby jim to přenositelnost čísla prakticky zjednodušila a umožnila.
-
Neposuzuji, zda přenositelnost by přinesla dostatek výhod za rozumnou cenu.
Ale technická argumentace odpůrců mne nepřesvědčila. Představuji si, že každá banka při odesílání platby rozlišuje 3 případy:
- platba na účet ve stejné bance
- platba na účet v jiné bance ve stejné zemi
- mezinárodní platba
- svůj interní systém
- národní clearingový systém
- něco mezinárodního
Pro mezinárodní platby ze světa k nám by se vytvořila jediná nová superbanka, která by obsluhovala příchozí platby pro všech cca 50 stávajících kódů bank. Tato informace by se musela jednorázově propagovat do mezinárodních systémů, stejně jako každí jiná změna. Uvnitř banky by se nejprve hledalo v tabulce přenesených účtů, jinak by se předávalo cílové bance dle stávajícího kódu.
-
Ano, bylo by to mozne, ale naklady by byly enormni. Jsou 2 moznosti.
Protoze u nas neni clearingovy system, ktery by podporoval jinou menu, nez CZK, musi jit kazda platba pres banku v zemi, kde je tato mena narodni menou. Kdyz tedy budu prevadet £ z KB do CS, pujde tato platba pres banku v UK (to je duvod, proc cizomenove platby stoji stejne, at je o prevod mezi ceskymi nebo zahranicnimi bankami), tedy KB-B(UK)-CS. V pripade Superbanky by transfer vypadal takto. KB-B(UK)-SB(CZ)-B(UK)-CS, coz by prineslo zvysene naklady, ktere by pochopitelne musel nekdo uhradit. Urcite si nekdo rekne, proc z toho anglickou banku nevynechat a neudelat prevod jen KB-SB(CZ)-CS. Problem je v tom, ze superbanka by musela vest ucty v kazde mene, kterou by takto chtela podporovat a tedy drzet v kazde mene odpovidajici rezervy, coz prinasi naklady a kurzove riziko a to by opet musel nekdo zaplatit. A dalsi problem, jak vyrovnavat denni salda (opet prevodem v dane mene? (kdo zaplati naklady na dalsi prevod), nebo v CZK (jakym kurzem, kdo zaplati kurzove rozdily?).
Pak jsou tu jeste pripady, kdyz jde o prevod v ramci stejne financni skupiny (napr. Citi global transfer), ktere banky zvyhodnuji (a je to duvod, proc nadnarodni spolecnosti casto pouzivaji v zemich, kde je to mozne, stejnou banku). -
Pavel (neregistrovaný)
Když už zmiňujete ty platby se zahraničními bankami, mám trochu off-topic otázku. Proč jsou tak drahé? chápu, že náklady na převod mezi bankami byly velké v době, kdy se zlaťáky uložily do truhly, ta se dala na povoz a s doprovodem stovky biřiců převážela přes půl Evropy, cestou se pobilo pár lapků či biřiců a velká část zásilek nikdy nedorazila. Ale tak se to snad dnes (aspoň doufám) už nedělá.
-
Tak duvody jsou ruzne. Co se tyce SEPA a TARGET2 plateb, tak neni duvod pro to, aby prevod stal vice, nez desetikoruny (hlavni cast nakladu je fixni).
U plateb v jinych menach, nez € zalezi na tom, jak moc jsou automatizovane, resp. automatizovatelne. Pokud je alespon na jednom konci zeme, ktera nema IBAN (typicky anglosaske zeme), tak je tam znacny podil lidske prace.
Dalsi zalezitosti je samozrejme otazka nabidky a poptavky. Jsou-li klienti ochotni zaplatit stokoruny, proc by banka danou sluzbu nabizela za desetikoruny :) -
budulínek (neregistrovaný)
Celý článek jsou kecy a propaganda bankovního průmyslu. Přenositelnost je realizovatelná:
viz tenhle článek ve Financial Times popisující plány na přenositelnost čísel účtů v UK:
Pressure grows for portable bank accountshttp://www.ft.com/intl/cms/s/0/0ee6848a-d1b9-11e2-b17e-00144feab7de.html#axzz2VzAkTslb
Základní parametry:
- místo přenositelnosti účtů by zákaznící přenášeli svoje "personal ID"
- v systému by existovala databáze (spravovaná centrální institucí), která má za úkol pomocí "personal ID" spárovat Vaše aktuální číslo účtu s Vaším aktuálním telefonním číslem
- při zadávání platby pak stačí uvést pouze telefonní číslo příjemceJednoduché, efektivní, relativně nenáročné. Jak píše FT, banky měly nejdřív blbé kecy "Banks have resisted the idea, saying that it would be expensive...."
ale nakonec se je postupně daří nutit ke změně postoje:
"So far Barclays, HSBC, Lloyds, Royal Bank of Scotland, Santander, Metro Bank, Danske Bank and Cumberland Building Society have signed up to the scheme."
ČLÁNKY DO MAILU