Vlákno názorů k článku Přenositelnost čísel účtů mezi bankami: Jde o sci-fi, nebo se jí dočkáme? od Martin Pištora - Neposuzuji, zda přenositelnost by přinesla dostatek výhod za...

Neposuzuji, zda přenositelnost by přinesla dostatek výhod za rozumnou cenu.

Ale technická argumentace odpůrců mne nepřesvědčila. Představuji si, že každá banka při odesílání platby rozlišuje 3 případy:

1. platba na účet ve stejné bance
2. platba na účet v jiné bance ve stejné zemi
3. mezinárodní platba

a k tomu má jen 3 místa, na která fyzicky převod provádí:

1. svůj interní systém
2. národní clearingový systém
3. něco mezinárodního

Úprava systémů by spočívala v tom, že každá banka by evidovala i čísla účtů s cizím kódem banky, které k ní byly převedeny a národní clearingový systém by evidoval všechny převedené účty. První 2 případy by tedy i nadále fungovaly..

Pro mezinárodní platby ze světa k nám by se vytvořila jediná nová superbanka, která by obsluhovala příchozí platby pro všech cca 50 stávajících kódů bank. Tato informace by se musela jednorázově propagovat do mezinárodních systémů, stejně jako každí jiná změna. Uvnitř banky by se nejprve hledalo v tabulce přenesených účtů, jinak by se předávalo cílové bance dle stávajícího kódu.

Ano, bylo by to mozne, ale naklady by byly enormni. Jsou 2 moznosti.
Protoze u nas neni clearingovy system, ktery by podporoval jinou menu, nez CZK, musi jit kazda platba pres banku v zemi, kde je tato mena narodni menou. Kdyz tedy budu prevadet £ z KB do CS, pujde tato platba pres banku v UK (to je duvod, proc cizomenove platby stoji stejne, at je o prevod mezi ceskymi nebo zahranicnimi bankami), tedy KB-B(UK)-CS. V pripade Superbanky by transfer vypadal takto. KB-B(UK)-SB(CZ)-B(UK)-CS, coz by prineslo zvysene naklady, ktere by pochopitelne musel nekdo uhradit. Urcite si nekdo rekne, proc z toho anglickou banku nevynechat a neudelat prevod jen KB-SB(CZ)-CS. Problem je v tom, ze superbanka by musela vest ucty v kazde mene, kterou by takto chtela podporovat a tedy drzet v kazde mene odpovidajici rezervy, coz prinasi naklady a kurzove riziko a to by opet musel nekdo zaplatit. A dalsi problem, jak vyrovnavat denni salda (opet prevodem v dane mene? (kdo zaplati naklady na dalsi prevod), nebo v CZK (jakym kurzem, kdo zaplati kurzove rozdily?).
Pak jsou tu jeste pripady, kdyz jde o prevod v ramci stejne financni skupiny (napr. Citi global transfer), ktere banky zvyhodnuji (a je to duvod, proc nadnarodni spolecnosti casto pouzivaji v zemich, kde je to mozne, stejnou banku).

Tak duvody jsou ruzne. Co se tyce SEPA a TARGET2 plateb, tak neni duvod pro to, aby prevod stal vice, nez desetikoruny (hlavni cast nakladu je fixni).
U plateb v jinych menach, nez € zalezi na tom, jak moc jsou automatizovane, resp. automatizovatelne. Pokud je alespon na jednom konci zeme, ktera nema IBAN (typicky anglosaske zeme), tak je tam znacny podil lidske prace.
Dalsi zalezitosti je samozrejme otazka nabidky a poptavky. Jsou-li klienti ochotni zaplatit stokoruny, proc by banka danou sluzbu nabizela za desetikoruny :)