Hlavní navigace

Koronavirová krize se na trhu práce zatím příliš nepodepsala, přesto lidé o práci přišli

 Autor: Lidl Česká republika v.o.s.
O práci přicházeli především lidé pracující v pohostinství, hoteliérství, cestovním ruchu, ale také agenturní zaměstnanci, kteří často pracují na pozicích s nižší kvalifikací.
Lenka Kašparová 9. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Statistické údaje reagují na koronavirovou krizi se zpožděním, takže trh práce v prvních třech měsících letošního roku ještě nestihla viditelně poznamenat. Týká se to jak nezaměstnanosti, tak statistky volných pracovních míst. Podniky měly jiné starosti než odhlašovat volná místa z registrace Úřadu práce, i když zastavily výběrová řízení. Výrazněji se útlum ekonomiky projevil jen na snížení počtu odpracovaných hodin. V březnu meziročně došlo k jejich snížení o 10 % a v dubnu předběžné údaje ukazují na pokles o 22 % odpracovaných hodin.

Růst mezd v 1. čtvrtletí zpomalil, průměr přesáhl 34 tisíc

Podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) se růst mezd v 1. čtvrtletí zpomalil, průměr přesáhl 34 tisíc Kč. Průměrná hrubá mzda se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 5 % na 34 077 korun, což oproti předchozím rokům představuje zpomalení. Část z toho navíc spolkla inflace, reálně tak mzdy rostly pouze o 1,4 %. Ke zpomalení růstu platů by patrně došlo i bez krize způsobené pandemií koronaviru, ta ale zpomalení ještě umocnila.

Odměny za práci jsou obecně směrem dolů relativně nepružné a v krátkém období se tak v reakci na pandemickou krizi změny v odměňování týkaly především pohyblivých složek či bonusů. Na začátku roku navíc docházelo ke zvyšování platů zejména ve veřejné sféře, říká ekonom Michal BrožkaKomerční banky.

Tahounem růstu mezd podle něj nyní bude především veřejný sektor, zatímco na mzdách v soukromém sektoru se bude kvůli poklesu ekonomiky a oslabení poptávky šetřit. Výjimku budou tvořit oblasti, kde přetrvává nedostatek zaměstnanců. To by mohlo být v některých oblastech IT a částečně zatím i ve stavebnictví. V souvislosti s očekávaným růstem nezaměstnanosti.

V prvním čtvrtletí letošního roku zaměstnanost klesla pod hranici 5,3 milionu osob a meziročně se snížila o 28,1 tisíce osob. Celková míra zaměstnanosti tak dosáhla ve věkové skupině 15–64 let 74,8 %, což je meziroční snížení o 0,2 %.

Obecná míra nezaměstnanosti nepřekročila 2,0 %

Celkový počet nezaměstnaných podle ČSÚ dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku hodnoty 106,1 tisíce osob. Po sezónním očištění čísla ukazují mezičtvrtletní pokles nezaměstnanosti o 6,7 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti nepřekročila 2,0 %. Snížil se také počet dlouhodobě nezaměstnaných, meziročně poklesl o 6,2 tisíce lidí. Celkově tak bylo v prvním čtvrtletí letošního roku 28,7 tisíce dlouhodobě nezaměstnaných. Z celkového počtu nezaměstnaných tak hledalo práci déle než rok 27 % lidí.

Snížil se tedy počet zaměstnaných i nezaměstnaných. Z čehož lze usuzovat, že lidí bez práce je více než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019, protože došlo k nárůstu ekonomicky neaktivních lidí ve věku 15 až 64 let. V prvním čtvrtletí jich bylo celkově 3600,2 tisíce. Počet ekonomicky neaktivních žen stoupl o 36,0 tisíce, což je vyšší nárůst než v případě ekonomicky neaktivních mužů, jejichž počet stoupl o 22,7 tisíce. Výrazně však vzrostl počet ekonomicky neaktivních seniorů ve věku 65 let a více. Za první tři měsíce letošního roku jich přibylo 45,4 tisíce a jejich celkový počet dosáhl 1980,5 tisíce. Počet osob, které nepracují a aktivně práci nehledají, ale přitom uvádějí, že by pracovat chtěly, se naopak meziročně snížil o 11,2 tisíce na 93,4 tisíce osob.

O práci přicházeli nejčastěji agenturní zaměstnanci

Na různá odvětví měla koronavirová krize odlišný vliv. Nejvíce přicházeli o práci agenturní zaměstnanci a pak lidé zaměstnaní v pohostinství a ubytovacích službách. Pokles zaměstnanosti byl však v prvním čtvrtletí patrný například také v hutním průmyslu (1,8 %), kde jde ale o dlouhodobý vývoj, který s koronavirovou krizí nesouvisí.

Ve zpracovatelském průmyslu meziročně ubylo o 38,6 tisíce pracovních míst, což je 3,3 %. S tím souvisí i pokles pracovních míst i v odvětví administrativní a podpůrné činnosti celkově o 12,6 tisíce, což je 6,2 %. Na těchto pozicích převažují agenturní zaměstnanci pracující převážně také na místech spadajících pod průmysl například jako nekvalifikovaní dělníci.

Ve službách jako celku zaměstnanci obecně přibývali. Nicméně v sektoru ubytování, stravování a pohostinství počet míst klesl o 5,2 tisíce, což je relativní úbytek o 4,3 %. Tady jde patrně o dopad koronavirové krize. V dopravě a skladování se počet zaměstnanců snížil o 5,5 tisíce, tedy 2,0 %. V zemědělství ubylo 1,8 tisíce míst, což je méně o 1,9 %. V odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu klesl počet pracovních míst o 0,4 tisíce, tedy o 1,1 %. Naopak nízký byl pokles pracovních míst ve stavebnictví, kde ubylo jen 0,3 tisíce míst, což je 0,1 %. V profesních, vědeckých a technických činnostech ubylo 1,3 tisíce míst, což je 0,7 %. Ve velkoobchodě a maloobchodě ubylo 2,0 tisíce míst (−0,4 %).

Přibývali zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách

V některých odvětvích se naopak počet pracovních míst zvyšoval. Jde například o oblast zdravotní a sociální péče, kde přibylo 3,7 tis. (1,2 %). Překvapující může být v současné situaci nárůst o 0,6 % v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, což je o 0,3 tisíce více. Setrvalý je růst počtu zaměstnanců v odvětví informační a komunikační činnosti, aktuálně 1,6 tisíce, relativně 1,3 %, a v peněžnictví a pojišťovnictví přibylo 0,5 tisíce pracovních míst (0,7 %).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).