Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje. Musí mu vyplatit tzv. diety, tedy stravné. Stravné jako náhrada zvýšených stravovacích výdajů, např. v restauracích, kde se zaměstnanec obvykle nestravuje, zaměstnanci náleží v závislosti na době, která uplyne od jeho výjezdu k mimořádnému výkonu práce mimo (v pracovní smlouvě) sjednané místo výkonu práce do návratu zpět.
Pro tyto účely jsou pracovní cesty rozlišeny podle své délky do 3 kategorií a každé odpovídá jiná sazba stravného. Stravné nepředstavuje náhradu celkových nákladů zaměstnance na stravování během pracovní cesty, neboť ten by se stravoval, i kdyby na pracovní cestě nebyl.
Při vyplácení diet je lhostejné, zda zaměstnanec opravdu nějaké jídlo během pracovní cesty konzumoval, nebo ne, zda to bylo v podnicích veřejného stravování, nebo šlo o občerstvení doma připravené. Stravné je stanoveno paušální částkou závislou na době trvání cesty, proto se také nepožaduje jakékoliv prokazování výdajů se stravováním spojených.
Rozdílná je maximální výše stravného podle toho, zda ji poskytuje (na straně jedné) zaměstnavatel z rozpočtového sektoru, nebo (na straně druhé) zaměstnavatel z mimorozpočtové (soukromé) sféry.
Intervaly stravného pro veřejný sektor
Zaměstnavatel rozpočtového sektoru (tj. zaměstnavatel státní a veřejné správy a služeb) specifikovaný v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce poskytne zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty na území České republiky nově v roce 2024 stravné ve výši:
- 140 Kč až 166 Kč (dosud to v roce 2023 bylo 129 Kč až 153 Kč), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 212 Kč až 256 Kč (doposud 196 Kč až 236 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 333 Kč až 398 Kč (dosud 307 Kč až 367 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Zaměstnavatel rozpočtového sektoru vždy poskytuje stravné ve výši, která musí odpovídat předepsanému rozpětí (intervalu), stravné nemůže být nižší než jeho minimální předepsaná částka, ale ani vyšší než jeho předepsaná maximální částka.
Minimální standardy pro privátní sektor
Za každý kalendářní den pracovní cesty je povinen zaměstnavatel soukromého sektoru (tj. zaměstnavatel z privátní – převážně podnikatelské sféry) zaměstnanci vyplatit stravné nejméně ve výši:
- 140 Kč (dosud 129 Kč), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 212 Kč (dosud 196 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 333 Kč (dosud 307 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Zaměstnavatel ze soukromého sektoru tedy může poskytovat stravné i v libovolně vyšší úrovni, než je předepsaná minimální výše stravného, nesmí však vyplácet stravné nižší, než je minimální úroveň stravného.
Příklady
- Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 8:30 hodin a vrátil se ve 12:30 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 4 hodiny – nenáleží mu žádné stravné.
- Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v 16:45 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 11 hodin – má nárok na stravné v 1. intervalu.
- Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 6:15 hodin a vrátil se v 18:15 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 12 hodin – má nárok na stravné v 1. intervalu.
- Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátil se ve 22:05 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 16 hodin a 30 minut – má nárok na stravné v 2. intervalu.
- Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno ve 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut – má nárok na stravné v 3. intervalu.
- Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu v pondělí ráno v 8:30 hodin a vrátil se v úterý v 11:45 hodin. V pondělí byl na pracovní cestě od 9:00 do 24:00, tj. 15 hodin – má nárok na stravné v 2. intervalu; v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 11:45, tj. 11 a ¾ hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu.
- Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v pátek v 15:00 hodin. V 1. den byl na pracovní cestě od 5:45 do 24:00, tj. 18 a ¼ hodiny – má nárok na stravné ve 3. intervalu; 2. den byl na pracovní cestě od 0:00 do 24:00, tj. 24 hodin – má nárok na stravné ve 3. intervalu; 3. den byl na pracovní cestě od 0:00 do 15:30, tj. 15 hodin a 30 minut – má nárok na stravné ve 2. intervalu.
- Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ve 12:45 hodin a vrátil se v noci na čtvrtek ve 2:00 hodin. První den byl na pracovní cestě 11 ¼ hodiny – měl by mít nárok na stravné v 1. intervalu. Druhý den byl na pracovní cestě 2 hodiny – neměl by mít nárok na stravné. Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se však upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější (ust. § 163 odst. 4 zákoníku práce). Pokud tedy neposuzujeme dobu trvání pracovní cesty odděleně, pracovní cesta trvala 13 ¼ hodiny – zaměstnanec má nárok na stravné ve 2. intervalu.
Bezplatně poskytnuté jídlo
Za bezplatně poskytnuté jídlo na pracovní cestě se však stravné snižuje podle pravidel zákoníku práce.
Pokud bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (tedy jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispěl), které má charakter snídaně, obědu nebo večeře, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:
- 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Stravné zaměstnanci vůbec nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá:
- 12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
- déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
Příklad
Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut – má nárok na stravné ve 3. intervalu. Zaměstnavatel na základě své směrnice poskytuje stravné v minimální zákonné výši, jak jsme uvedli její novou výši.
- Zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo – má nárok na stravné v plné výši 333 Kč.
- Zaměstnanec obdržel oběd – pak se stravné krátí o 25 %, tj. o 83,25 Kč; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu, je 333 Kč − 83,25 Kč = 249,75 Kč, po zaokrouhlení 250 Kč.
- Zaměstnanec obdržel oběd a večeři – pak se stravné krátí o 50% (2 × 25 %), tj. o 166,50 Kč; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu, je 333 Kč − 166,50 Kč = 166,50 Kč čili 167 Kč.
Zahraniční stravné
Nové (základní) sazby zahraničního stravného pro rok 2024 jsme přiblížili v těchto článcích:
Kolik v roce 2024 dostanete na dietách, když vás zaměstnavatel vysílá pracovat do zahraničí?
Stravné v zahraničí 2023: Kolik dostanete oproti vyhláškovým sazbám? (Příklady). Pravidla uvedená v článku se nezměnila.
Jak vyúčtovat cestovní náklady
Jak se postupuje při vyúčtování cestovních náhrad a jejich vyplácení, popisujeme v článku Co musíte udělat, abyste dostali od zaměstnavatele stravné.
A že se nevyplácí podvádět, jsme psali v článku Naúčtoval si o 36 Kč více na jízdném a dostal okamžitý vyhazov.
