U dohod konaných mimo pracovní poměr proběhla v posledních letech řada změn. Pojďme si je připomenout a ujasnit si, jaká pravidla a limity platí.
Změny u dohod z minulých let
Změny minulých let postavily dohody v lecčem skoro na roveň klasickému pracovnímu poměru.
Zaměstnavatel „dohodářům“ například musí písemně určovat rozvrh pracovní doby, mají také nárok na hodinovou minimální odměnu, příplatky za práci dle § 115 – § 118 zákoníku práce (např. za práci o víkendu, ve svátek či v noci nebo za práci ve ztíženém pracovním prostředí) nebo na překážky v práci na straně zaměstnavatele i zaměstnance (neplatí to např. u důležitých osobních překážek v práci dle § 199 nebo v případě překážek kvůli obecnému zájmu dle § 200 – § 205).
Od loňska mají nárok také na dovolenou, při jejímž výpočtu se ale vychází z dvacetihodinové týdenní pracovní doby. Nárok navíc vznikne jen za podmínky, že jejich pracovněprávní vztah na dohodu v daném roce u daného zaměstnavatele trval alespoň 28 kalendářních dní a daný zaměstnanec odpracoval v daném roce pro účely dovolené aspoň 4násobek týdenní pracovní doby (80 hodin).
V půlce loňského roku pak stát zavedl povinnou evidenci zaměstnanců na platnou dohodu o provedení práce, kdy je nutné je hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Od letoška došlo (navzdory původním plánům) „jen“ ke změně hranice pro odvod pojistného.
U dohod o provedení práce limit nově odpovídá čtvrtině průměrné mzdy pro daný rok (letos 11 500 Kč). U dohody o pracovní činnosti je limit ve výši 4500 Kč.
Režim tzv. „oznámené“ hlavní dohody nakonec vůbec nevešel v platnost.
Dohodářům, kteří platí z příjmu nemocenské pojištění, také od letoška může vzniknout nárok na ošetřovné. To za podmínky, že jejich účast na nemocenském pojištění před tím trvala aspoň tři kalendářní měsíce.
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti (dále jen DPČ) se uzavírá písemně podle § 76 zákoníku práce. U jednoho zaměstnavatele ji můžete uzavřít jen v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzuje se za celé období trvání smlouvy, max. ale za 52 týdnů).
V DPČ je nutné uvést sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se dohoda uzavírá.
Placení pojistného
Pracujete-li na DPČ a váš měsíční hrubý příjem činí alespoň 4500 Kč, jste účastni nemocenského pojištění a zároveň platí, že budete odvádět i důchodové a zdravotní pojištění.
Pokud z titulu DPČ neplatíte zdravotní pojištění a nespadáte ani do skupiny státních pojištěnců, musíte si platit pojistné na zdravotní pojištění sami. Minimální záloha je v takovém případě letos 2808 Kč.
Limit pro pojistné platí pro každého zaměstnavatele, se kterým máte sjednanou DPČ, zvlášť. Pokud byste měli naopak více těchto dohod podepsaných u jednoho zaměstnavatele, příjmy z nich se pro tyto účely sčítají.
Placení daně z příjmů
V případě odvodu daně není situace tak jednoznačná. Způsob odvodu závisí na tom, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali Prohlášení poplatníka daně z příjmů (dále jen Prohlášení) a jak vysoký je váš měsíční hrubý příjem. Připomínáme, že v daném měsíci můžete mít prohlášení podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud ho podepíšete, můžete uplatňovat daňovou slevu.
V případě, že jste podepsali prohlášení, platíte 15% zálohovou daň (a uplatníte daňovou slevu).
V případě, že jste nepodepsali prohlášení, záleží ještě na výši hrubého měsíčního příjmu. Pokud je v úhrnné výši u jednoho zaměstnavatele do 4500 Kč vč., odvedete 15% srážkovou daň. (Tento limit je opět nastaven podle částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění.) V případě, že činí více než 4500 Kč, odvedete 15% zálohovou daň.
Účast na nemocenském pojištění vzniká při příjmu alespoň ve výši 4500 Kč, zatímco srážková daň se odvádí při příjmu do 4500 Kč vč. Z toho vyplývá, že při příjmu do 4499 Kč vč. je možné danit srážkou a neodvádí se pojistné. Při příjmu přesně 4500 Kč měsíčně vzniká účast na nemocenském pojištění a platí se i zdravotní a sociální pojištění a ještě je možné uplatnit i srážkovou daň. U příjmu nad 4500 Kč platí pro odvody to samé, ale daň se odvádí pouze zálohou.
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce (DPP) se uzavírá písemně podle § 75 zákoníku práce a dá se sjednat maximálně na 300 hodin ročně. Pokud máte v daném roce u jednoho zaměstnavatele uzavřených více těchto dohod, rozsah se sčítá. Máte-li tyto dohody u různých zaměstnavatelů, sjednaný rozsah se posuzuje za každého z nich zvlášť.
V dohodě o provedení práce musí být uvedena sjednaná práce a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Placení pojistného
U dohody o provedení práce platí pro platbu daně a pojistného jiný limit. Ten je od letoška stanoven tak, aby se automaticky valorizoval, a odpovídá čtvrtině průměrné mzdy pro daný rok (zaokrouhlené na celé pětistovky dolů).
Pro letošek platí, že pracujete-li na DPP, vzniká účast na nemocenském pojištění v případě, že je váš měsíční hrubý příjem aspoň 11 500 Kč. Kromě toho od dané hranice odvádíte také zálohy na důchodové a zdravotní pojištění. Limit příjmu platí pro každého zaměstnavatele zvlášť. Máte-li ale u jednoho zaměstnavatele více těchto dohod, posuzují se měsíční hrubé příjmy dohromady.
Příklad
Zaměstnanec pracuje na DPP za 11 000 Kč měsíčně. Není tak účasten nemocenského ani důchodového pojištění.
Pokud ale uzavře se stejným zaměstnavatelem další DPP, ze které mu je měsíčně zúčtováno dalších 500 Kč, příjmy z obou DPP se sečtou, vznikne mu účast na pojištění a ze souhrnné částky 11 500 Kč odvede pojistné na sociální zabezpečení.
Pokud by stejný zaměstnanec měl uzavřenu ještě další DPP u jiného zaměstnavatele, nebude to mít na účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení u prvního zaměstnavatele vliv. Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se pro tyto účely nesčítají. Účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení se řeší u každého ze zaměstnavatelů zvlášť.
Zdroj: ČSSZ
Opět platí, že pokud příjem nezakládá povinnost odvádět z DPP zdravotní pojištění, neodvádíte ho z titulu jiné výdělečné činnosti a nejste ani státní pojištěnec, spadáte do skupiny osob bez zdanitelných příjmů a musíte si platit zdravotní pojištění sami.
Placení daně z příjmů
Způsob zdanění opět závisí na tom, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali prohlášení a jaký je váš měsíční hrubý příjem. Znovu připomínáme, že prohlášení můžete v jednom měsíci podepsat jen u jednoho zaměstnavatele, u kterého díky tomu můžete uplatnit daňovou slevu.
Pokud jste nepodepsali prohlášení a váš příjem nedosáhne 11 500 Kč měsíčně hrubého, odvedete srážkovou 15% daň.
V případě, že jste nepodepsali prohlášení, ale příjem dosáhne 11 500 Kč měsíčně, zaplatíte 15% zálohovou daň.
Máte-li u daného zaměstnavatele podepsané prohlášení a příjem nedosáhne 11 500 Kč měsíčně, odvádíte 15% zálohovou daň.
Máte-li u zaměstnavatele podepsané prohlášení a příjem dosáhne aspoň 11 500 Kč, odvádíte 15% zálohovou daň.
Limit pro vznik účasti na nemocenském pojištění, povinné odvody i hranici pro případný odvod srážkové daně je tedy u DPP stejný. Dříve ale platilo, že stanovenou hranici (která byla ve výši 10 tis. Kč) bylo nutné příjmem přesáhnout. Nyní stačí, když příjem dosáhne aspoň nově stanovené hranice 11 500 Kč.
Srážková daň a daňové přiznání
V případě, že jste z DPP nebo DPČ platili daň srážkou, můžete si takové příjmy zahrnout do daňového přiznání a započíst sem právě i sraženou daň. Tím může vzniknout nárok na její vrácení.
Na daňový přeplatek touto cestou mohou dosáhnout například poplatníci, kteří nepodepsali prohlášení, a neuplatnili tak daňové slevy, nebo ti, kteří nepracovali po celý rok a nevyužili slevu na poplatníka v plné míře (např. důchodci, studenti, rodiče na rodičovské dovolené).
Budete-li si podávat daňové přiznání, nezapomeňte požádat všechny zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech.
Odvádění daně srážkou samo o sobě povinnost podávat daňové přiznání nezakládá, ve zmíněných případech se vám ale může vyplatit. Poplatníci, kteří v jednom měsíci odvedli u více zaměstnavatelů daň zálohou, přiznání podat naopak musí.
ČLÁNKY DO MAILU