Hlavní navigace

Politici chystají růst důchodů a snížení daní. Jaké varianty jsou ve hře?

10. 8. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vláda chystá další dárky pro voliče: vyšší důchody a nižší zdanění práce. Zatím ale není jasné, o kolik si polepšíte.

Dobré ekonomické časy jsou na nějakou dobu za námi, deficit se plánuje astronomický, počty nakažených koronavirem rostou a chytrá karanténa moc nefunguje. Nastal čas na nějaký ten slib, který zažene blbou náladu voličů.

Čau lidi, zvýšíme vám důchody a snížíme daně

V odkazovaném videu premiér Andrej Babiš kromě jiného (11:50 min.) ujišťuje, že zvýší důchody. Opatření označuje jako prioritu. Nádavkem přidává další, pro státní kasu drahý slib. Zrušení superhrubé mzdy.

Zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci

Mechanismus pro valorizaci důchodů stanovuje zákon. Zjednodušeně řečeno se navyšování penzí odvozuje od růstu cen a poloviny reálného růstu mezd. Vláda však může přikročit k mimořádné valorizaci nad zákonný rámec tak, jak už to udělala v posledních dvou letech.

Téma růstu penzí už politici pár dní přetřásají. Podle pravidel zákonné valorizace by se měly příští rok důchody zvýšit o 840 korun měsíčně. Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček České televizi (ČT) před pár dny řekl, že by rád prosadil zvýšení o další tři až čtyři stovky nad zákonnou valorizaci (celkem o cca 1200 Kč). Andrej Babiš podle stejné reportáže zhruba o 160 Kč nad zákonnou valorizaci (celkem cca o 1000 Kč). O pár dní později však podle serveru iDnes.cz už premiér navrhuje zvýšení až o celou pětistovku nad valorizaci (celkem až o cca 1340 Kč). Komunisti a poslanci z SPD by výraznější růst penzí pravděpodobně podpořili. ODS a Piráti podle ČT naopak poukazují na rekordní plánovaný deficit rozpočtu s tím, že by bylo rozumnější dále nezvyšovat zadlužení a držet se zákonné valorizace.

Ministryně financí Alena Schillerová pak v rozhovoru pro Lidové noviny v souvislosti s tématem valorizace penzí zmínila, že konkrétnější rozhodnutí vyplynou z výsledků makroekonomická predikce a následného odhadu propadu příjmů rozpočtu. A v rámci toho, co bude k dispozici, si musíme říci, co jsou naše priority. Tedy jestli daň z příjmu bude 15 %, jak upravíme důchody, jak vysoko půjdeme nad valorizační rámec, ale počítáme s tím, že v průměru by to bylo 850 korun, uvedla Schillerová.

Nezapomeňte na to, že důchody se nevalorizují všem stejně. Míra valorizace závisí na tom, jak vysokou penzi pobíráte. Čím vyšší je vaše měsíční dávka, tím vyšší valorizaci získáte. Více si přečtěte v článku O kolik se vám od ledna 2020 zvýší důchod?

Národní rozpočtová rada (NRR) v reakci na tyto návrhy prostřednictvím tiskové zprávy upozornila, že další zvyšování mandatorních výdajů sníží prostor pro aktivní fiskální politiku v jiných výdajových oblastech. Poukázala také na to, že by šlo už o třetí mimořádnou valorizaci nad zákonný rámec v řadě. To vzbuzuje otázku, proč vlastně toto zákonné valorizační schéma vůbec existuje, resp. jaký je jeho význam. Opakované prolamování zákonné valorizace by ostatně v budoucnu mohlo sloužit i jako argument, proč například v případě nedostatku finančních prostředků zákonnou valorizaci nenaplnit, uvádí prohlášení NRR.

O růstu penzí by měl kabinet rozhodovat ještě během srpna.

15 nebo 19 %?

Zatímco valorizaci důchodů se v odkazovaném videu premiér věnuje jen obecnou větou (nejsou žádné obavy, nadále budeme navyšovat důchody), na konto rušení superhrubé mzdy je trošku konkrétnější. Dokonce uvádí, že sazbu daně z příjmů by bylo dobré vrátit na 15 %, což je z jeho strany velice překvapivé gesto. Ještě 1. prosince 2019 totiž v pořadu Otázky Václava Moravce (41:35 min.) odmítal návrh na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% sazby daně z příjmů jako příliš drahý a devastující pro českou ekonomiku (a ne poprvé).

Tehdy na konci minulého roku pro něj byla přípustná pouze varianta, kterou má vláda ve svém programovém prohlášení. Tedy zrušení superhrubé mzdy a nastavení daně z příjmů fyzických osob na 19 % z hrubé mzdy. V současnosti činí efektivní sazba daně z příjmů se započtením dopadů superhrubé mzdy v průměru 20,1 %, takže by se jednalo o mírné snížení zdanění práce. S tímto řešením ministryně financí počítala v předloze, kterou posílala do připomínkového řízení už před dvěma lety a která dosud není schválená.

Tehdy se ukázalo, že to tak jednoduché není. Pro živnostníky a další, kteří nemají příjem od zaměstnavatele, nýbrž si platí mzdu sami, odečítají si náklady a sami si platí celé odvody, by to znamenalo zvýšení zaplacené daně. Což jsme byli připraveni kompenzovat tím, že by si mohli tři čtvrtiny zaplaceného pojistného dát do výdajů. Těžko se to ale komunikovalo, protože to bylo stejně vnímáno jako zvýšení daně, uvedla Schillerová v rozhovoru pro Lidové noviny s tím, že poplatníkům s příjmy jen z pronájmu nebo kapitálového majetku by se navíc zdanění skutečně zvýšilo, protože nemají povinnost platit sociální a zdravotní pojištění a nemohli by si tak kompenzovat nárůst sazby.

Ani nyní podle Schillerové vláda nemá jasno, jak nová pravidla nastavit. Nižší, 15% sazba by podle ní sice narovnala podmínky mezi různými skupinami poplatníků, na druhou stranu ale jde o řešení s velkým rozpočtovým dopadem: Jsme v nejhlubší krizi od 30. let minulého století a chceme podpořit spotřebu. Ale musíme si říci ano, toto je naše priorita, na toto budeme mít a na něco jiného mít nebudeme.

dan_z_prijmu

Národní rozpočtová rada přímý výpadek příjmů státního rozpočtu při zrušení superhrubé mzdy vyčíslila na:

  • cca 92 mld. Kč v případě, že by byl daňový základ u zaměstnanců redukován na hrubou mzdu a ostatní parametry by zůstaly zachovány ve stávající podobě (2/3 připadaly na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv),
  • cca 125 mld. Kč v případě, že by bylo možné od základu daně odečíst i zaplacené pojistné (jako tomu bylo před rokem 2008),
  • cca 20 mld. Kč v případě sazby daně z příjmů fyzických osob na úrovni 19 % a nahrazením takzvaného solidárního zvýšení daně druhou sazbou ve výši 23 % pro příjmy na úrovních vyšších, než je čtyřnásobek průměrné mzdy (neodhlasovaný návrh ministryně financí Schillerové).

Ačkoli zpráva NRR upozorňuje, že nadstandardní valorizace penzí a přechod na zdaňování podle hrubé mzdy bez úpravy ostatních parametrů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, samotné snižování daňového zatížení práce považuje za žádoucí. Zároveň je však nutné zmínit, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v ČR není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se NRR domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému ČR, upozorňuje NRR s tím, že by bylo vhodné je provést v rámci komplexní modifikace příjmové strany důchodového systému, aby ten byl lépe připraven na důsledky stárnutí populace.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).