Nepoužití bezpečnostních pásů nebo ochranné přilby (§125c odst. 1 písm. k); za 3 body)
Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) ZPPK je řidič povinen být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, pokud je jím sedadlo povinně vybaveno. Řidič nemusí být připoután především ve dvou případech: prvním z nich je couvání, druhým pak zdravotní stav řidiče, který mu neumožňuje se za jízdy připoutat. S výjimkou případů, kdy je zřejmé, že se řidič připoutat nemůže kvůli svému aktuálnímu zdravotnímu stavu, musí být vybaven lékařským potvrzením o tom, že jsou u něj dány důvody, proč se připoutat nemůže. Potvrzení se vydává nejdéle na rok, kromě případů, kdy je řidičův zdravotní stav trvalý. Řidič má mít toto potvrzení za jízdy u sebe a při kontrole je pak povinen předložit jej policistovi nebo strážníkovi obecní policie.
Samozřejmě se může stát, že řidič takové potvrzení zapomene doma a při kontrole jej tedy nepředloží. I v tomto případě se řidič dopustí přestupku, avšak jiného a nebodovaného. S takovýmto případem se musel vypořádat Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 4 As 102/2013–38 a dospěl zde k závěru, že pokud je řidič v době silniční kontroly držitelem potvrzení o tom, že se nemusí kvůli svému zdravotnímu stavu poutat bezpečnostními pásy, pak nemůže být postižen za přestupek, který se na nepoužití bezpečnostních pásů vztahuje. V takovém případě ale bude muset lékařské potvrzení předložit dodatečně a z tohoto potvrzení musí být potom jasné, že řidič byl jeho držitelem již v době kontroly. Spáchaný přestupek však nebude možno projednat v blokovém řízení, protože jaký přestupek byl konkrétně spáchán, nemůže být v danou chvíli jasně určeno.
Pokud vás ovšem nachytali bez pásů a vy nejste držitelem příslušného potvrzení, bude lépe „přiznat barvu“. Bohužel trestné body, nebo pokuta až 2000 Kč v blokovém řízení (od 1500 Kč do 2500 Kč mimo něj) nejsou to nejhorší. K nehodě stačí opravdu málo, někdy 0,6 metru (Usnesení Ústavního soudu III. ÚS 3601/10) a pokud nejste připoutáni, může vám již být málo platné, že nehodu způsobil řidič protijedoucího vozidla.
Řidič motocyklu a mopedu je pak podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. h) povinen mít za jízdy nasazenou a řádně připevněnu přilbu schváleného typu. Zvláštní je, že zatímco u řidiče automobilu zákon vyžaduje pouze, aby byl řidič připoután, u řidiče motocyklu nebo mopedu pak nejen že vyžaduje, aby měl nasazenou přilbu, ale navíc, aby ji měl rovněž řádně připevněnu. Příloha ZPPK pak uvádí jako „bodované“ (pro změnu) pouze to jednání řidiče (motocyklu), který přilbu nepoužil. Jestli „užitím“ přilby myslí příloha zákona její nasazení, nebo i řádné připevnění, je sice trochu otázka, ale sám bych se klonil ke druhé variantě.
Nepoužití dětské autosedačky nebo nepřipoutání dítěte (§125c odst. 1 písm. k); za 4 body)
Řidič je povinen na základě ustanovení § 6 ZPPK dítě buďto umístit do dětské autosedačky, nebo jej připoutat bezpečnostním pásem. Dětskou sedačku musí řidič použít pro dítě, jehož tělesná hmotnost nepřesahuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm. Dětská autosedačka pak musí odpovídat rozměrům a hmotnosti dítěte, navíc musí jít o typ, který je schválený podle zvláštního právního předpisu (což vyplývá z legální definice autosedačky v ustanovení § 2 písm. jj) ZPPK). Autosedačka musí být instalována do vozidla podle návodu výrobce. Pokud je dětská autosedačka umístěna na sedadle, které je vybaveno airbagem, musí být airbag manuálně uveden mimo provoz. Pokud nebyl uveden mimo provoz, nebo byl uveden mimo provoz ale automaticky, nesmí být dítě na takovém sedadle přepravováno čelem proti směru jízdy. Pro některé kategorie vozidel pak platí, že pokud jsou na zadních sedadlech umístěny dvě autosedačky a třetí pro nedostatek prostoru umístit nelze, může být dítě o hmotnosti menší než 36 kg a menší než 150 cm přepravováno, pokud je připoutáno bezpečnostními pásy. Bezpečnostní pásy pak postačují k zajištění dítěte, které je buď vyšší než 150 cm, nebo které váží více než 36 kilogramů.
I zde se dostáváme tak trochu do úzkých, protože příloha ZPPK hovoří opět o použití dětské autosedačky nebo bezpečnostního pásu. Bodovaného přestupku se tedy určitě dopustí řidič, který dětskou sedačku nepoužil pro dítě vůbec. Stejně tak se dopustí přestupku „za body“ řidič, který sice použil (nějakou) autosedačku, avšak neschváleného typu, jelikož z legální definice autosedačky vyplývá, že neschválená autosedačka není pro ZPPK autosedačkou žádnou. Problém ovšem nastává s ohledem na to, zda zákon myslí použitím autosedačky její řádné použití tak, jak bylo popsáno výše, nebo zda myslí opravdu jen použití v úzkém slova smyslu. Pomoci si můžeme ještě legální definicí autosedačky, která říká, že autosedačka je zařízení, které je určeno pro zajištění bezpečnosti přepravovaných dětí. Pro posouzení zde probíraného přestupku je tedy podstatné, jak závažné s ohledem na bezpečnost dítěte nedostatky jsou. V případech, kdy sedačka hrubě neodpovídá výšce a váze dítěte, nebo je jen položena na sedadle, aniž by k němu byla uchycena, tedy nejspíše bude možné body uložit. V případě, kdy chyby v instalaci autosedačky nejsou vážné a sedačka tak plní svoji funkci, by řidiči body hrozit neměly.
Tak jako v případě bezpečnostních pásů u řidiče i zde existují případy, kdy dítě nemusí být připoutáno nebo umístěno v autosedačce. Jedná se především o případy, kdy zdravotní stav neumožňuje použít zádržného bezpečnostního systému. I zde však musí mít řidič, přepravované dítě, nebo osoba, která dítě doprovází, u sebe potvrzení o tom, že dítě nemůže zádržného bezpečnostního systému ze zdravotních důvodů použít. O zapomenutém potvrzení bude platit totéž. Rovněž finanční postih je za tento přestupek stejný jako v předešlém případě, a to do 2000 Kč v blokovém řízení a od 1500 Kč do 2500 Kč mimo něj. Jelikož se však v obou případech jedná o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k), může být od sankce upuštěno.
Závěrem bych si dovolil obrátit se na čtenáře s otázkou, zda již byli svědky toho, že by orgán policie měřil nebo vážil dítě, které bylo přepravováno mimo dětskou autosedačku. Pokud ano, prosím, napište mi to do komentáře.