Hlavní navigace

Jak vysoké pokuty za volantem vás čekají?

21. 2. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jedni v bodovém systému vidí prostředek pro zajištění bezpečnosti na silnicích, druzí téměř drakonický nástroj kriminalizující řidiče. Co ale jako řidiči smíte a co nikoliv?

Těžko bychom hledali někoho, kdy by neměl názor na tzv. bodový systém, upravený v zákoně č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (též zákon o silničním provozu, dále ZPPK). Jedni v bodovém systému vidí prostředek pro zajištění bezpečnosti na silnicích, druzí téměř drakonický nástroj kriminalizující řidiče. Téměř každého ovšem zajímá, co (nejen) řidič vlastně smí a co už nikoli. V následujících několika dílech Malého kurzu bodového systému se podíváme na jednotlivé přestupky, za které je možno „sbírat“ body, a řekneme si, jak se s některými případy vypořádal Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a v neposlední řadě i Ústavní soud.

Držení telefonního přístroje nebo jiného záznamového zařízení (§125c odst. 1 písm. f bod 1; za 2 body)

Řidič nesmí při řízení vozidla držet telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, a to v ruce nebo jiným obdobným způsobem. Již skutková podstata prvního přestupku přináší několik zajímavých bodů.

Začneme tím, kdo je vlastně řidič a co je vozidlo. Řidičem rozumí ZPPK (poskytuje tzv. legální definici) v ustanovení § 2 písm. d) toho, kdo řídí motorové nebo nemotorové vozidlo, anebo tramvaj. Řidičem je i jezdec na zvířeti, nebo vozka, který řídí potahové vozidlo (§ 2 písm. e)). Motorovým vozidlem je každé nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus, nemotorovým vozidlem je pak to, které se pohybuje pomocí lidské nebo zvířecí síly (např. jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo). Ne všichni řidiči jsou ale ohroženi body.

Podle § 123a ZPPK se bodové hodnocení týká pouze řidičů motorových vozidel, ostatní řidiči pak riskují „jen“ pokutu. Ta v případě tohoto přestupku činí v blokovém řízení až 1000 Kč, jinak od 1500 Kč do 2500 Kč. V tomto bodě je třeba připomenout, že se jedná o přestupek, což znamená, že se ho může podle § 5 zákona o přestupcích dopustit osoba starší 15-ti let (další podrobnosti pak stanoví § 19 ZoPř)

Osoba, kterou ZPPK legálně definuje jako řidiče, pak nesmí za jízdy telefon nebo jiné záznamové zařízení držet. Je už zcela bez významu, zda jej taky používá, je rovněž víceméně nepodstatné, jak řidič zde uvedená zařízení drží. Přestupek tedy spáchá nejen ten, kdo jako řidič telefonuje, ale i ten, kdo třeba posílá textové zprávy, fotí si krajinu, tachometr nebo spolucestující. Stejně tak se dopustí přestupku ten, kdo si za jízdy prohlíží chytrý telefon spolujezdce. Tento přestupek však již nespáchá řidič, který s pomocí spolujezdce (který mu drží telefon u ucha) telefonuje, nebo kdo využívá tzv. handsfree.

Kromě držení v zákoně vysloveně uvedeného telefonu pak řidič nesmí držet jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Jiným hovorovým zařízením bude např. vysílačka, záznamovým zařízením pak fotoaparát nebo diktafon. Z toho vyplývá, že tato skutková podstata nedopadá na kouření nebo pití za jízdy. To ovšem automaticky neznamená, že je to povoleno. Podle § 5 odst. 1 písm. b) se musí řidič mimo jiné plně věnovat řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti. Toto ustanovení již spadá do Hlavy II. ZPPK, přičemž porušením povinností v této hlavě je rovněž přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k), nikoli však již bodově ohodnoceným.

Zároveň nelze říci, že každý případ pití či kouření za jízdy je automaticky zakázán. Kromě toho, že požadovat po někom dokonalé soustředění na určitou činnost je s ohledem na to, jakým způsobem lidská mysl funguje, minimálně úsměvné, nabízí rovněž sám ZPPK další protiargumenty. Poměrně silným protiargumentem je ustanovení § 41 odst. 5, které vysloveně zakazuje pít, jíst a kouřit řidiči vozidla s právem přednosti v jízdě.

Nabízí se otázka, proč pro tyto speciální případy zákonodárce tento zákaz stanovil, pokud měl na mysli, že se každý řidič nevěnuje při těchto činnostech dostatečně řízení a tedy by na řidiče vozidel s právem přednosti v jízdě měl dopadat již samotný § 5 odst. 1 písm. b)? Neměl zákonodárce spíše na mysli, že řidiči vozidel s právem přednosti v jízdě se musejí soustředit více na svou činnost již z její samotné povahy, než řidiči ostatních vozidel? Pokud přijmeme tento systematický výklad, vyplývá z toho, že pití a kouření za jízdy možné je, pokud zásadně nenaruší řidičovo soustředění. Orgány Policie by tak řidiči měly sdělit, proč dospěly k závěru, že se řidič při kouření nebo pití plně nevěnoval řízení vozidla. Ze samotné povahy těchto činností to podle mne posoudit nelze, už jen pro výše zmíněné ustanovení. Podobný argument je navíc možno nalézt i v § 5 odst. 1 písm. c), který opět vysloveně zakazuje kouřit za jízdy cyklistovi nebo řidiči motocyklu.

Kamenem úrazu je pak blízkost obou výše zmíněných přestupků, a to především v situaci, kdy řidič sice nedrží telefon, ale má jej položený na palubní desce, telefonuje přes hlasitý odposlech a přitom telefon hypnotizuje, aby mu z palubní desky nespadl. Můžeme souhlasit s tím, že v tu chvíli se řidič opravdu plně řízení vozidla nevěnuje.

Problém může nastat, pokud řidiče zastaví hlídka policie a uloží mu pokutu v blokovém řízení. Řidič by si v takovém případě měl dát skutečně dobrý pozor na to, jak je jeho přestupek na pokutovém bločku zapsán. Především by si měl ohlídat, aby byl přestupek zformulován tak, aby bylo zřejmé, že důvodem přestupku byl sice telefon, ale nikoli držený v ruce, ale rozptylující řidiče na palubní desce. Naprosto zásadní je pak označení ustanovení zákona, kterého se orgán policie dovolává, tedy konkrétní skutkové podstaty přestupku. Pokud řidič telefon za jízdy nedržel, pak nesprávné označení přestupku může vést k tomu, že pro zápis bodů bude přestupek následně zaměněn a řidiči budou připsány trestné body. Takovým případem se musel zabývat Nejvyšší správní soud (Rozsudek NSS ve věci 4 As 8/2013 – 27), který potvrdil již dříve přijatý závěr, že blokové řízení a řízení o záznamu bodů představují dvě samostatná řízení, přičemž pro řízení o záznamu bodů je zásadní, zda existuje pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu o přestupku, kterým může být i pokutový blok.

Řidič podpisem pokutového bloku pak nejen potvrzuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, ale rovněž souhlasí s popisem spáchaného přestupku na pokutových blocích. Jak ale Nejvyšší správní soud judikoval ve svém dalším rozsudku (NSS ve věci 4 As 102/2013 – 38), pokutový blok není způsobilým podkladem pro záznam bodů, pokud z něj není zřejmé, jakého přestupku se řidič vlastně dopustil.

skoleni_15_4

Problém tedy nevyvstane ani tak v případě, kdy je popis přestupku „zmatený“, ale v případě, kdy je možno z popisu přestupku usuzovat na přestupek jiný (k čemuž může dojít i opravdu nechtěně ze strany policisty, který zamění jedno písmeno). Řidič by si měl tedy ohlídat, aby na pokutovém bloku nejen figurovalo správné označení přestupku, ale aby zde byl rovněž jasně slovy popsán přestupek, který řidič opravu spáchal. Takový popis může být stručný, ale v každém případě jasný.

Pokud tedy potřebujete použít za jízdy telefon, bude nejlepší zastavit na vhodném místě a hovor si v klidu vyřídit. Pokuta a dva body jsou totiž to nejmenší, co při telefonování (nebo „smskování“) za jízdy riskujete.

Souhlasíte s novým "bodovým systémem"?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).