Pojištění a vliv na nás
Sjednání pojištění obecně vás vždy nějakým způsobem ovlivní. Obvykle se zdůrazňuje nějaký pozitivní vliv, např. pojištěním smrti můžete snížit strach z hmotného zajištění vašich blízkých po vaší smrti. Nicméně jsou i negativní vlivy, např. pojištění smrti vás může ovlivnit k vykonání sebevraždy. Aby se tento vliv snížil, neplní se z pojištění typicky 2 roky od sjednání (tzv. čekací doba). Ale i poté se raději podívejte do pojistných podmínek, než abyste se zasebevraždili „zbytečně“ (nejlépe si nejdříve ještě promluvte s psychologem, psychiatrem nebo alespoň s někým velmi blízkým).
Pojištění může mít vliv obecně jak k většímu výskytu pojištěného rizika, tak k menšímu. Jsme každý jiný. Někdo se pod vlivem vědomí toho, že v nejhorším mu pojišťovna škodu proplatí, chová o to riskantněji. Někdo se naopak uklidní, přestane být nervózní z daného rizika a nehody se mu budou stávat méně často. A někoho to nemusí ovlivnit.
Riskantní pojištěný řidič
Na podobné vlivy jsou různé výzkumy i z jiných oblastí. Lidé v autě s různými bezpečnostními systémy jedou často o to agresivněji, takže téměř vynulují pozitivní vliv daného bezpečnostního systému. A co hůř, obhájci povinného bezpečnostního systému po zavedení mají pak pravdu, protože lidé na něco spoléhají, a když pak sednou do auta bez takového bezpečnostního systému, může být neštěstí hotovo. Třeba jen z toho důvodu, že někoho absence nějakého bezpečnostního systému může znervóznit.
Nebo zapomene, že mu chybějící bezpečnostní systém nepomůže podobně, jako když si člověk zapomene cyklistickou helmu. Často znervózní z myšlenky, že ji nyní nemá, nebo zapomene, že ji nemá, a jede, jako kdyby ji měl. V obou případech to zvyšuje riziko.
Mimo jiné se ztrácí znalosti a umění jezdit s auty méně vybavenými. Kdo by dneska dokázal jet v autě s řazením meziplynem? Kdo by dneska byl schopen vyjet kopec v zimě za sněhu s letními pneumatikami? Rozhodně méně lidí než v době, kdy jste tu schopnost (občas) nutně potřebovali.
Kdysi jsem četl výzkum, který tvrdil, že po zavedení povinného svícení v Rakousku klesl na nějakou dobu počet nehod, aby se později vrátil na podobnou úroveň. Navíc je vyšší riziko pro chodce, cyklisty, i osvětlené, protože řidiči o to víc spoléhají na to, že osvětlená auta uvidí dříve, takže jedou rychleji a světla aut jsou často výrazně víc vidět než světla cyklistů. Proto si také cyklisté pomáhají k vyšší pozornosti blikáním a čím dál silnějšími světly.
Vliv sjednání pojištění
Podobně předpokládám, že má vliv sjednání pojištění. Když si sjednáte pojištění odpovědnosti vlastníka domu, častěji odložíte úklid chodníku třeba jen delším spánkem ráno, nebo se na to úplně vykašlete, však máte pojištění, které případnou škodu zaplatí.
A pro některé obce prý je to standardní ekonomická kalkulace, raději platí pojištění a šetří náklady na údržbu. Někdy je vlastně těžké rozhodnout, co je příčinou čeho, může to být jedním i opačným směrem.
Sjednali jste si pojištění zahrnující krádež kola kvůli tomu, že potřebujete jezdit do oblasti nechvalně známé krádežemi kol, nebo po sjednání pojištění krádeže kola se už nebojíte jezdit na kole do takové rizikovější oblasti?
Pojišťovny samozřejmě s těmito vlivy více či méně počítají, obvykle jednoduše předpokládají, že se pojistí především ti, co z nějakého důvodu mají vyšší riziko, než je průměr. A přizpůsobí tomu pojistné a vlastně je příliš nezajímá, z jakého důvodu je vyšší riziko pojistného kmene oproti celospolečenskému průměru rizik.
Stručně o pojištění schopnosti splácet
Nyní se budu věnovat konkrétnímu pojištění. Tady je velmi stručný a zjednodušený popis pro ty, co se s takovým pojištěním ještě vůbec nesetkali.
Pojištění schopnosti splácet je pojištění nabízené často s půjčkami v bankách. Banka obvykle za jeho sjednání dá slevu na úrokové sazbě, typicky u hypotéky, ale i spotřebitelských úvěrů. Lze ho sjednat proti vybraným rizikům.
Klient má typicky na výběr balíčky obsahující rizika smrti, invalidity (3. stupně, někde i 2. stupně), pracovní neschopnosti (s vyšší spoluúčastí, typicky od 30. dne), ale i ztrátu zaměstnání (např. po 30 dnech na Úřadu práce), která je naštěstí (viz dále) volitelná v dražším balíčku. Někdy lze pojistit třeba i ošetřování člena rodiny.
Běžně známé nevýhody pojištění schopnosti splácet asi znáte, ale raději je stručně zopakuji.
Pojištění je svázané s daným úvěrem, končí při jeho splacení včetně refinancování nebo konsolidaci do jiné banky a hrozí zde riziko, že při refinancování, konsolidaci bude váš zdravotní stav horší a pojištění schopnosti splácet bude nesjednatelné jinde, nebo za horších podmínek.
Na druhou stranu platíte pojištění, které přesně kopíruje výši úvěru, takže „zbytečně“ neplatíte za vyšší pojistnou částku. A podmínky pro sjednání jsou o něco málo jednodušší než u životního pojištění.
Naopak úvěrové pojištění, které si sjednáte sami v rámci životního pojištění, v různých pojišťovnách znamená celkem rozdílné produkty.
Někde se tak označují varianty pojištění s klesající částkou, nicméně jsou jednotlivá rizika na sobě nezávislá. Oproti pojištění přímo u banky jen hrubě kopíruje váš úvěr (nebo by to vyžadovalo časté ruční změny pojistné částky), ale na druhou stranu je na vašem úvěru nezávislé natolik, že si ho klidně můžete sjednat, i když úvěr nemáte.
Jinde pod úvěrovým pojištěním máte balíček rizik s klesající, ale klidně i s konstantní pojistnou částkou, kde celý balíček končí výplatou celé pojistné částky. Tato varianta je levnější, než když máte jednotlivá rizika pojištěná zvlášť, končí výplatou pojistné částky, ať už z důvodu invalidity, smrti, nebo vážných onemocnění, což mnoha klientům stačí, na druhou stranu se klient vzdává celkem pravděpodobné druhé výplaty z jiného rizika v balíčku.
Riziko, že např. po výplatě z rizika vážných nemocí zemřete nebo se stanete invalidní, není zanedbatelné.
Pojištění ztráty zaměstnání a vliv na vás
Nepřímé vlivy pojištění jsou u některých pojištění značné a měli byste zvážit, jaké tyto vlivy budou u vás, a zareagovat na ně vhodným nastavením pojištění, např. spoluúčastí. Za takové pojištění považuji především pojištění ztráty zaměstnání.
Na první pohled se zdá, že pojištění ztráty zaměstnání je víceméně konstruované dobře, výluky a podmínky jsou logické, ospravedlnitelné. Asi nemá smysl říkat pozitiva (při nedobrovolné ztrátě zaměstnání máte po nějakou dobu na své výdaje díky pojistnému plnění pojišťovny), zaměřím se na negativa.
Zaprvé, vždy je pojištěna jen nedobrovolná ztráta zaměstnání, což dává smysl, aby pojišťovna neplnila za dobrovolné odchody.
Jenže zaměstnanecké právo je složité a riziko dlouhých nákladných soudních sporů takové, že hodně zaměstnavatelů se chce zbavit zaměstnance dohodou, aby právě riziko soudních sporů snížila.
Takže celkem běžným nadstandardem bývá, že zaměstnavatel nechce dávat zaměstnanci výpověď (jednostranný akt dle zákona striktně odůvodněný), ale snaží se se zaměstnancem dohodnout na odchodu tzv. na dohodu. Zaměstnanec pak často odchází hned po oznámení „už tě tu nechceme“ jak s odstupným, tak se mzdou za „výpovědní dobu“ (tedy dostane dva měsíce mzdy bez práce oproti výpovědi).
Tohle občas zaměstnanec získá i s výpovědí, když po podání výpovědi ho zaměstnavatel (např. banky) raději nepustí do práce, a tak zaměstnanec pobírá mzdu, i když nepracuje, nicméně teoreticky stále hrozí, že ho zaměstnavatel povolá, tedy je rizikem si sjednat jiný pracovní poměr.
V některých oborech, pokud člověk má vyjednávací znalosti, může zaměstnanec odcházet i s odstupným vyšším než zákonné minimum nebo s jiným benefitem (např. zrušení konkurenční doložky).
Zaměstnanec, který má pojištění schopnosti splácet z důvodu ztráty zaměstnání, ale na dohodu přistoupit nemůže, protože by pak neměl nárok na pojistné plnění od pojišťovny, které je obvykle výrazně vyšší než zisk z dohody se zaměstnavatelem. Jen některá pojišťovna akceptuje za určitých podmínek dohodu iniciovanou zaměstnavatelem.
Druhým větším zádrhelem tohoto pojištění je, že platba je navázána na to, že nepracujete, a tedy vás demotivuje pracovat. Jakmile získáte zaměstnání, ztrácíte nárok na pojistné plnění.
Takže logická úvaha je: mám shánět si zaměstnání, které mi přinese sice vyšší příjem než pojistné plnění, ale za cca 9 hodin i více mého času denně (včetně cesty) a musím odečíst náklady zaměstnání (cena dojíždění, vícenáklady s jídlem…), anebo mít (téměř) bez práce pojistné plnění? Každý si tohle dilema rozhodne jinak, ale troufám si tvrdit, že každého to ovlivní v míře úsilí, které bude hledání práce věnovat.
Výsledkem pak je, že po dobu výplaty pojistného plnění (např. rok) má člověk čas na koníčky, rodinu, dovolené, často si odvykne vstávat, někteří si odvyknou pravidelnému režimu. Víceméně usilovné shánění práce se odloží, až výplata pojistného plnění skončí. Což víceméně ovlivní začátek práce poté.
V některých oborech se za rok leccos může posunout, je třeba dohnat znalosti, nastudovat nové poznatky, výzkumy, postupy, nové konkurenční produkty. A navíc u některých zaměstnavatelů bude minusem to, že jste tak dlouho byli bez práce, bude to podezřelé, nebo alespoň víc rizikové oproti jiným kandidátům, když na rovinu zaměstnavateli přiznáte, že jste měli pojištění schopnosti splácet a to byl důvod, proč ta prodleva. Prostě když bude mít zaměstnavatel na výběr, zvolí raději kandidáta bez prodlevy. A když se vaše hledání práce po skončení pojistného plnění bude protahovat, efekt bude čím dál silnější.
Výsledkem je, že toto pojištění se může lehce stát kontraproduktivním. Čekám, až se objeví na trhu pojištění schopnosti splácet, kdy plnění bude podobně jako odstupné jednorázové a nebude se vracet, když klient si sežene zaměstnání dřív. Takto konstruované pojištění by nedemotivovalo v hledání práce. A pokud by pojišťovna současně byla tolerantní i k dohodě ukončení pracovního poměru za určitých podmínek, což už některé jsou, byl by tak tento typ pojištění výrazně lepší.
Na druhou stranu, jednalo by se tím pádem o obnosové pojištění, které je zabavitelné exekutorem, na rozdíl od škodového. Bylo by nejlepší mít obě možnosti a mít možnost mezi nimi přecházet.
Přemýšlíte pak jinak
Pokud si sjednáváte pojištění, mějte podobné vlivy na mysli. Asi nikde nejsou tak zásadní jako u pojištění schopnosti splácet z důvodu ztráty zaměstnání, ale vždy se nějaké dají najít.
Pojistné plnění vyžaduje nějakou byrokracii a ta nějaký váš čas, který u škod malého rozsahu se nemusí vůbec vyplatit hlásit v závislosti na hodnotě vašeho času. Proto mimo jiné dává smysl ušetřit na pojistném volbou vyšší spoluúčasti.
U pojištění pracovní neschopnosti myslete na vliv toho, že vás pojistné plnění demotivuje od rychlého uzdravení. U někoho ten vliv bude vyšší (ti, kteří jsou více ovlivněni placebo/nocebo efektem), u někoho méně významný. A samozřejmě záleží na důvodu pracovní neschopnosti. Ale prostě vědomě i nevědomě vás pojistné plnění ovlivní v tom, jak svědomitě, pečlivě budete dodržovat léčebný postup, jakým způsobem budete popisovat svůj stav lékaři. Někoho to naopak ovlivní ke kratší pracovní neschopnosti, např. protože si nebude zhoršovat zdravotní stav stresem z toho, že nemá peníze na výdaje.
Tyto vlivy pojištění jsou věci, které by vás měly přesvědčit se zamyslet nad výší spoluúčasti (např. karenční doby u pojištění pracovní neschopnosti), nicméně rozhodně to nejsou důvody si vůbec pojištění nesjednat.
Za to u pojištění schopnosti splácet z důvodu ztráty zaměstnání si dovedu představit, že pro někoho v některých oborech to může být důvodem si pojištění vůbec nesjednat.
Tento článek vás neměl odradit si sjednat různá pojištění, včetně pojištění schopnosti splácet z důvodu ztráty zaměstnání. Měl vás přesvědčit se nad riziky zamyslet i z pohledu řekněme psychologie, zvážit výši spoluúčasti apod. A někdy se vám daný vliv podaří zeslabit jen tím, že si daného jevu budete vědomi a nebudete se chovat až tolik rizikověji, i když jste proti danému riziku pojištěni.
ČLÁNKY DO MAILU