Podnikat v České republice od loňského léta je výrazně snazší, protože zájemcům o živnostenský list ubylo hodně administrativy. Dnes už stačí zajít pouze na živnostenský úřad a zřídit si živnostenské oprávnění a úřad po vašem souhlasu sám zajistí oznámení o zahájení podnikatelské činnosti zdravotní pojišťovně, místní sociální správě i finančnímu úřadu. Pokud však chcete mít v ruce všechny dokumenty ihned, je rychlejší si dané instituce oběhnout.
Konec neplacení sociálního pojištění
Od ledna 2009 začala platit novinka pro tak zvaná svobodná povolání. Nově se už žádná osoba samostatně výdělečně činná nevyhne povinnosti platit sociální pojištění, protože ze zákona již vypadlo kouzelné slovní spojení „soustavná činnost“. Do té doby stačilo, aby jakákoli OSVČ takto podnikající prohlásila, že její podnikání není soustavné. Díky této mezeře v zákoně tak nemuseli sociální pojištění platit například advokáti, lékaři, geologové, architekti, umělci, spisovatelé či novináři. Tomu je nyní konec a platbě sociálního pojištění se nyní nikdo nevyhne. Čtěte více: Změny a novinky roku 2009 v kostce.
Jenže jen tato nepatrná povinnost může v rozpočtu svobodných povolání znamenat tisíce korun navíc, které OSVČ musejí povinně odvést státu. Pokud se včas na placení podnikatelé nepřipravili, mohou ji do té doby neexistující výdaje chybět v rozpočtu. Ovšem solidárně je správné, že již neexistují tzv. V.I.P. skupiny OSVČ, které nemusely platit to, co běžný živnostník automaticky ze svého příjmu odváděl.
Orientační datum platby faktury
Horší je, že v poslední době stoupají případy, že datum splatnosti faktury se vnímá jako orientační. Anebo odběratelé často peníze odesílají až v den splatnosti, kdy by již měly být na účtu dodavatele. Zatímco velká společnost může využít dalších služeb v podobě například faktoringu či jiných úvěrových nástrojů, které překlenou období, než dorazí peníze od odběratele, malí živnostníci na tom nejsou zrovna dobře, když na neseriózního odběratele natrefí.
Měl jsem zakázku na výměnu starých oken za okna plastová v jednom sídlišti v Opavě,
začíná svůj příběh Martin Novosad, živnostník z Krnova. Byl jsem subdodavatel společnosti, kterou si najal hlavní dodavatel (u něhož si družstvo objednalo akci) a měli jsme za úkol pouze vyměnit a seřídit již zakoupená a dovezená okna. O platbě předem nebyla řeč a na zálohu mi odmítli vyplatit s tím, že žádný materiál nepotřebujeme a práci nám řádně uhradí v termínu splatnosti na faktuře. Po skončení akce se však firma včas nezaplatila a peníze jsme dostali až po 4 měsících po splatnosti. Samozřejmě bez jakýchkoli úroků,
hodnotí výsledek Novosad.
Na včasné neplacení faktur přitom myslí i české právo a ze zákona má věřitel právo požadovat úroky z prodlení. Ano, můžeme po firmě požadovat úroky a nejspíše bychom vyhráli i soud o ně, jenže já potřebuji další zakázky,
ukazuje na druhou stranu mince Novosad. Nezbývá mu tedy víc, než překousnout trpkost a „držet krok“. Čtěte více: Jak je to s poplatky a úroky z prodlení?
Průvodce daňovým a sociálním systémem
- daňové kalkulačky
- kalkulačky čisté mzdy
- kalkulačky sociálních dávek
- interaktivní daňová přiznání
- přehled změn v kostce
Ručit vlastním majetkem nebo převést na právnickou osobu?
Včasné neplacení odebraného zboží a služeb může malým živnostníkům pořádně zkomplikovat život, zvláště, pokud nemají vlastní finanční rezervy na překlenutí nedostatku hotovosti. Problém je v tom, že ze zákona OSVČ ručí ze za závazky celým svým majetkem, to znamená i soukromým majetkem. Stačí proto, aby klíčový zákazník měl podstatné zpoždění s platbou faktury a podnikatel se může dostat do platební neschopnosti. Zvláště v situaci, kdy podle pravidla 80 % tržeb tvoří 20 % zákazníků.
Podnikatelské prostředí v České republice je nyní ve stavu, kdy se stále častěji objevují lidé, kteří za objednané služby nechtějí zaplatit a kdy je datum splatnosti faktur chápáno pouze jako orientační. V době světové finanční krize potom opravdu stačí, aby byla vaším (i nepřímým) zákazníkem exportně orientovaná společnost a lehce se můžete dostat do situace, kdy nemáte prostředky ani na zaplacení nájmu kanceláří nebo účtů za telefon, i když jste na tom účetně dobře,
konstatuje Martin Chamr ze společnosti CHAMR & PARTNERS. Podle něj je proto výhodnější převést živost na právnickou osobu, která ručí pouze do výše nesplaceného kapitálu. To je v případě s.r.o. v minimální výši 200 000 Kč. Podle Chamra navíc podnikání na živnostenský list ztrácí v dnešní době na významu.
Jenže s tím Novosad nesouhlasí. Když převedu svoji živnost na právnickou osobu, budu na tom hůř. Jako živnostník si totiž odečtu 50% paušální náklady, kdežto jako s.r.o. si musím vše účtovat. A co nezaúčtuji, zaplatím na daních. Ty jsou navíc u právnické osoby vyšší než u živnostníka. Ručení celým majetkem je sice riziko, ale pořád se mi finančně vyplatí pracovat na živnostenský list než si zřizovat s.r.o. Ale je možné, že kdybych měl vlastní zaměstnance a více spolupracovníků, o založení s.r.o. bych asi uvažoval
, uzavírá Novosad.
Vlastní cesta je levnější
Cesta, jak se stát z fyzické osoby-podnikatele právnickou osobou, je možná několika způsoby. První možností je založit novou právnickou osobu a vklad celého podniku podnikatele vložit do základního kapitálu nové právnické osoby. Druhou možností je opět založit novou právnickou osobu a následně jí prodat podnik fyzické osoby-podnikatele. Třetí možností je založit novou právnickou osobu a současně podnikat jako fyzická osoba s tím, že postupně a souvisle dojde k převodu majetku na právnickou osobu. Mezi rychlé způsoby založení společnosti patří koupit tzv. ready-made firmy, které jsou připravené pro nového vlastníka. Za tento komfort však zaplatíte řádově 20–30 000 Kč navíc. Kdo nemá peněz nazbyt a přemýšlí o založení s.r.o., vyplatí se mu sice administrativně a časově náročnější proces, ale finančně méně nákladný – založit si společnost sám. Počítejte však s tím, že celý proces vám hrabě zabere až týden času.