Hlavní navigace

Podle jakých pravidel vám zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu?

11. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Jaká jsou pravidla pro rozvržení pracovní doby? Jak jej zaměstnavatel oznamuje zaměstnanci? Za jakých podmínek a v jakých lhůtách může zaměstnavatel rozvržení pracovní doby zaměstnanci změnit?

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn (§ 81 odst. 1 zákoníku práce). A zaměstnavatel je také povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době (§ 84 zákoníku práce).

Kdo a kdy si rozvrhuje pracovní dobu sám   

Rozvržení pracovní doby je výlučným právem zaměstnavatele; z tohoto pravidla zákon stanoví některé výjimky.    

Je tomu tak v případě pracovní doby zaměstnanců, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele (§ 317 zákoníku práce řešící podmínky výkonu práce domáckých zaměstnanců).    

Dále je tomu tak určitém rozsahu u pracovní doby některých specifických skupin zaměstnanců, jako jsou pedagogičtí a akademičtí pracovníci (§ 22a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a § 70a odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách).

Kdy do toho mluví odbory   

Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, musí zaměstnavatel o rozvržení pracovní doby (týkajícího se většího počtu zaměstnanců) rozhodnout po projednání s příslušným odborovým orgánem (§ 99 zákoníku práce). Zaměstnavatel, u kterého odborová organizace nepůsobí, rozhoduje o rozvržení týdenní pracovní doby samostatně. 

Co je vlastně rozvržení pracovní doby    

V širším slova smyslu, rozvržení pracovní doby v sobě zahrnuje rozhodnutí o tom, zda pracovní doba bude rozvržena rovnoměrně, či nerovnoměrně, jak dlouhý bude pracovní týden, jaký bude pracovní režim, od kdy do kdy bude stanoven počátek a konec pracovních směn, jaký bude nepřetržitý odpočinek mezi směnami v týdnu atd.

To však neplatí v případě, kdy se zaměstnavatel a zaměstnanec na týdenní pracovní době a jejím rozvržení dohodnou v pracovní či jiné smlouvě. Tyto dohodnuté podmínky zaměstnavatel (ani zaměstnanec) není oprávněn jednostranně měnit; jejich změna je možná pouze dohodou účastníků o změně sjednaných pracovních podmínek (ve smyslu § 40 odst. 1 zákoníku práce). 

Písemný rozvrh, ať již individuální, nebo hromadný, a to i ve vnitřním předpisu

Zaměstnavatel je povinen rozvrh týdenní pracovní doby vypracovat písemně. Na konkrétních podmínkách zaměstnavatele bude záležet, zda rozvrh týdenní pracovní doby učiní součástí pracovního řádu, jiného vnitřního předpisu, nebo písemného pokynu, zda pracovní dobu pro všechny zaměstnance rozvrhne stejně, nebo zda pro jednotlivé skupiny zaměstnanců, popřípadě jednotlivé zaměstnance, učiní odlišné rozvržení pracovní doby.

Změní-li se jeho potřeby, může zaměstnavatel stanovené rozvržení týdenní pracovní doby změnit (omezení zaměstnavatele neměnit jednou vydané rozvržení pracovní doby ze zákoníku práce nevyplývá), i nové rozvržení však musí zaměstnavatel vypracovat písemně.

Dva týdny dopředu   

S písemně vypracovaným rozvrhem týdenní pracovní doby a jeho změnou je zaměstnavatel povinen zaměstnance seznámit nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Dohodou lze dobu seznámení zkrátit, popřípadě prodloužit.

Forma dohody není zákonem stanovena, může být proto uzavřena písemně nebo ústně (výslovně), popřípadě jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost, co chtěli zaměstnanec a zaměstnavatel projevit (t.j. tzv. konkludentně).

Zkrácení nebo prodloužení doby seznámení může být dohodnuto jak pro seznámení s konkrétním rozvržením pracovní doby, tak obecně pro seznámení s jakýmkoli dalším rozvržením pracovní doby, k němuž zaměstnavatel v průběhu pracovního poměru přistoupí. 

Jinak pro nového zaměstnance    

Stanovená doba pro seznámení zaměstnance s rozvržením pracovní doby neplatí pro fyzickou osobu ucházející se o zaměstnání (§ 84 zákoníku práce). Její seznámení s rozvržením pracovní doby se řídí zvláštním ust. § 31 zákoníku práce upravujícím informační povinnost (budoucího) zaměstnavatele, podle kterého je zaměstnavatel povinen před uzavřením pracovní smlouvy fyzickou osobu seznámit (mimo jiné) s pracovními podmínkami, za nichž má práci konat. Psali jsme o tom ve článku O čem všem vás musí zaměstnavatel informovat?

Stalo-li se rozvržení týdenní pracovní doby součástí pracovního řádu nebo jiného vnitřního předpisu, je s ním zaměstnanec následně ještě seznámen při nástupu do práce (tedy vlastně podruhé, a to podle § 37 odst. 5 zákoníku práce)

Mechanismus změny rozvržení pracovní doby    

Povinnost zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance ve stanovené (dohodnuté) době před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, je stanovena na ochranu zaměstnance.

Účelem je, aby (nové) rozvržení pracovní doby bylo jednoznačné a nezpochybnitelné a zaměstnanec měl dostatečný časový prostor přizpůsobit mu úpravu svých osobních a rodinných poměrů. 

Od kdy musíte pracovat podle nového rozvrhu    

Dokud nejsou splněny obě podmínky stanovené § 84 zákoníku práce (zaměstnavatelem vypracovaný písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámení zaměstnance s jeho obsahem ve stanovené, resp. dohodnuté době), ke změně v rozvržení týdenní pracovní doby zaměstnance nedochází (nové rozvržení týdenní pracovní doby nenabývá účinnosti), vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 631/2019, ze dne 21. 1. 2021).

skoleni_29_6

Zaměstnanec proto není povinen pro zaměstnavatele v takto neúčinně rozvržené týdenní pracovní době práci vykonávat a zaměstnavatel není oprávněn to po zaměstnanci požadovat; nevykonáváním práce v neúčinně rozvržené týdenní pracovní době se potom zaměstnanec nemůže ani dopustit neomluveného zameškání práce. (Uvedené závěry totiž Nejvyšší soud vyslovil při řešení sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru, a to právě pro neomluvené absence.)  

I v mezidobí, než bude účinná změna rozvržení pracovní doby, musíte pracovat za dosavadních podmínek    

Uvedená skutečnost však nezpůsobuje suspenzi pracovního závazku (vymezeného v § 38 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce), neboť zaměstnanec je nadále povinen podle pokynů zaměstnavatele osobně vykonávat sjednanou práci v dosavadní rozvržené týdenní pracovní době a zaměstnavatel má tomu odpovídající povinnost v ní zaměstnanci sjednanou práci přidělovat a platit mu za její výkon mzdu nebo plat. 

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).