Hlavní navigace

Schválený kurzarbeit: Za jeden den týdně v práci 80 % výdělku

11. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Sněmovna konečně schválila konkrétní podobu kurzarbeitu, během kterého firma může za určitých okolností poslat pracovníky domů a vyplácet jim – s přispěním státu – náhradu mzdy.

Zaměstnavatelé, kteří nemohou svým pracovníkům z objektivních důvodů přidělit práci, by jim měli v rámci tzv. stálého kurzarbeitu vyplácet za neodpracovanou dobu alespoň 80 % výdělku. Stát bude firmám tyto náklady částečně kompenzovat. Vyplývá to z novely zákona o zaměstnanosti, kterou schválili poslanci.

Kurzarbeit, česky tedy zkrácená práce, má pomoci přechodně udržet pracovní místa v různých krizových dobách, jako je například současná pandemie, živelní události, kybernetický útok nebo třeba ekonomická recese. Územní omezení, odvětví nebo skupinu zaměstnavatelů, na které by se tento režimu vztahoval, by vyhlašoval svým nařízením kabinet.

Ekonomická krize nebo různé mimořádné události mohou i u dlouhodobě prosperujících a perspektivních firem zapříčinit propouštění. Zpravidla však jde o přechodná období, po kterých by museli zaměstnavatelé znovu hledat pracovníky na trhu práce. Kurzarbeit toto přechodné období pomůže překlenout, uvedla ministryně práce Jana Maláčová.

Předchůdcem kurzarbeitu je podpůrný, několikrát prodlužovaný program Antivirus, který zatím platí do konce května.

Alespoň jeden den týdně v práci

Pro ilustraci uveďme, že průměrná mzda pro rok 2021 byla stanovena na 35 441 Kč. Za pracovníka s průměrnou mzdou by tedy zaměstnavatel získal příspěvek maximálně ve výši 53 162 Kč.

Režim zkrácené práce v aktuální schválené podobě by zaměstnancům přisuzoval právo minimálně na 80 % hrubého výdělku. Na ten – i včetně odvodů – by zaměstnavatel od státu získal 80% příspěvek, maximálně však do výše 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.

Podpora ve formě kurzarbeitu by trvala nejvýše rok s tím, že pracovníci by na něm mohli zůstávat maximálně 4 dny v daném týdnu.

Zaměstnanec bude nadále zaměstnán a nepřijde o příjem, zaměstnavateli klesnou mzdové náklady související s náhradou mzdy, státu nebudou vznikat náklady související s nezaměstnaností a udrží se domácí spotřeba podporující hospodářský růst, vysvětlila Maláčová.

Příspěvek by firmy mohly čerpat jen na ty, kteří zde pracují aspoň tři měsíce. Dobu, kdy nechodí do práce, budou lidé moci využít například na rekvalifikace, na zvýšení kvalifikace nebo návštěvou podobných kurzů organizovaných úřadem práce, informovala ministryně.

Schvalovaná podpora není určena pro zaměstnance s kontem pracovní doby nebo firmám pokutovaným za nelegální zaměstnávání (za 3 roky zpětně). 

Převedení na kurzarbeit by podniky musely oznamovat úřadu práce spolu se závazkem nepropouštět ty zaměstnance, na jejichž výdělky příspěvek čerpají. Tento příslib by musely dodržet během kurzarbeitu i nějakou dobu poté. Její délka by se stanovovala jako polovina období, za které byl příspěvek na kurzarbeit čerpán. Firmy by také měsíc před přechodem na systém kurzarbeitu, během něho a rok po jeho ukončení nesměly předčasně splatit úvěr, vyplácet dividendy nebo mimořádné podíly na zisku. V opačném případě by musely příspěvky vrátit.

Podporu by firmy měly od státu získávat podobným způsobem, jako nyní získávají prostředky z programu Antivirus. Jen s tím rozdílem, že prostředky by zaměstnavatelé mohli získat i před vyplacením výdělků. Podmínkou by bylo včasné podání přehledu nákladů na náhrady mezd za daný měsíc. Výpadek práce by se vždy hodnotil za celou firmu, nebo aspoň za celý závod.

Nebezpečný nástroj v rukou politiků

Lukáš Kovanda, člen národní ekonomické rady vlády (NERV), však před zaváděním institutu kurzarbeitu varuje. Podle něj je relativně dobře fungující program Antivirus důkazem, že vláda byla schopna přijít pružně s řešením nenadálé situace, a není proto důvod jí dávat do ruky permanentní nástroj v podobě trvalého kurzarbeitu. Právě to, že je permanentní, bude politiky permanentně svádět k tomu, aby se jej pokusili využít třeba v rozporu s pravidly pro jeho spuštění, či dokonce tato pravidla ohýbat, třeba v závislosti na volebním cyklu, domnívá se Kovanda.

Poukazuje na to, že česká ekonomika si teprve musí projít zásadní transformací, a je tedy na jiném stupni rozvoje než sousední Německo, kde se kurzarbeitem inspiruje. V relativně vysoce rozvinuté ekonomice, jakou je ta německá, může mít určitý smysl zavádět program kurzarbeit. To proto, že plošnější zpřetrhávání vazby zaměstnavatel-zaměstnanec, které při krizi leckdy nastává, může být nakonec nákladnější než program typu právě kurzarbeitu, který danou vazbu po nějaký čas ochrání za peníze daňových poplatníků, vysvětlil ekonom s tím, že v Česku je nejdříve potřeba, aby zanikla překonaná odvětví a zmizela nepříliš produktivní pracovní místa, což dočasně povede k nárůstu míry nezaměstnanosti. Otevřením Pandořiny skříňky kurzarbeitu nyní hrozí, že vysoce žádoucí proces kreativní destrukce budeme draze tlumit, na účet daňového poplatníka.

V praxi podle něj tedy hrozí, že pracující daňoví poplatníci budou hradit jakousi placenou dovolenou spoluobčanům, o jejichž práci už nikdo moc nestojí. Ekonomika tak v duchu novodobého socialismu bude konzervovat a živit již nevyužitelná pracovní místa, což v důsledku znamená mohutné celospolečenské plýtvání, jaké známe právě z doby před rokem 1989, varoval Kovanda a dodal, že celospolečenské plýtvání bude podle něj o to závažnější, čím obratnější politici budou v rámci své pravděpodobné snahy pravidel kurzarbeitu zneužít, nebo je upravit za účelem umělého udržení zaměstnanosti a získání politických bodů.

skoleni_29_6

Neshody v koalici

Vláda původně počítala se zavedením stálého kurzarbeitu už během loňského listopadu, nakonec ale sama dodala návrh do Sněmovny až na podzim. Schvalování nabralo zpoždění i kvůli zpětnému projednávání a velkému počtu navrhovaných změn.

Novelu zákona o zaměstnanosti nyní posoudí Senát.

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz. Příležitostně píše pro magazín Reportér a Deník N.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).