Hlavní navigace

Platy státních zaměstnanců: kolik si vyděláte, když se necháte zaměstnat státem?

29. 12. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Platové podmínky státních zaměstnanců jsou na rozdíl od soukromého sektoru jasně dané. Každému z nich na účet pravidelně přichází výplata pouze v takové výši, jaká odpovídá jeho zařazení do platové tabulky. Jaká kritéria vůbec mají vliv na plat státního zaměstnance v Česku?

Kdo je státní zaměstnanec?

Státní zaměstnanci se často ocitají pod palbou velké kritiky. Říká se, že nic nedělají, jsou líní a nepříjemní, úřední hodiny jsou nemožné a normální člověk si musí vzít dovolenou, aby na úřadu vůbec něco stihl vyřídit. A za to všechno berou nemalé peníze. Málokdo přitom ví, že státní zaměstnanci si vydělají pouze tolik, kolik jim přiznají tzv. platové tabulky pro státní zaměstnance ve služebním poměru.

Definicí státního zaměstnance se zabývá zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve kterém se píše, že „státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5“. Jde o: 

  • přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,
  • přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace,
  • přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
  • řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřady,
  • vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,
  • státní statistickou službu,
  • správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,
  • ochranu utajovaných informací,
  • zabezpečování obrany státu,
  • zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,
  • obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,
  • přípravu nebo realizaci dotační politiky,
  • přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
  • přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
  • ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,
  • zadávání veřejných zakázek,
  • audit,
  • zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců,
  • řízení činností uvedených v písmenech a) až r),
  • přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů.

Zdroj: Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 5–6

Co jsou platové třídy a platové stupně?

Státní zaměstnanec přijatý do služebního poměru je nejprve zařazen do jedné z 12 platových tříd (5–16) dle své pracovní pozice. Podrobný popis platových tříd obsahuje nařízení vlády č. 302, o katalogu správních činností. O platovém stupni rozhoduje délka praxe na stejné či podobné pozici nebo v daném oboru.

Platové třídy

Každé povolání má doporučenou platovou třídu. Platová třída může být stejná, nebo různá dle pracovní náplně konkrétní pozice (např. zdravotní sestry obvykle spadají do 9. platové třídy, ale sestra se specializovaným zaměřením může spadat až do 12. platové třídy). O zařazení do platové třídy rozhoduje nadřízený státního zaměstnance.

Vliv na zařazení do platové třídy má vzdělání:

  • 1.–2. třída: základní vzdělání,
  • 3.–5. třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání,
  • 6.–8. třída: střední vzdělání s maturitou nebo výučním listem,
  • 9. třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední s maturitou,
  • 10. třída: vyšší odborné nebo vysokoškolské (bakalářské) vzdělání,
  • 11.–12. třída: vysokoškolské (magisterské, bakalářské) vzdělání,
  • 13.–16. třída: vysokoškolské (magisterské) vzdělání.

Některé stupně vzdělání zasahují do více platových tříd. V takovém případě je rozhodující svěřená odpovědnost a fyzická nebo psychická namáhavost vykonávané pozice.

Typy platových tříd:

  • 5. třída – jednoduché úkony převážně administrativního rázu (zápisy jednání, evidence dokumentů, příprava podkladů, vedení registrů apod.),
  • 6. třída – samostatné úkony administrativního rázu (vyřizování dílčích záležitostí, zajištění doručování písemností, dílčí kontrolní činnosti atd.),
  • 7. třída – samostatné administrativní úkony (vyřizování věcí, posuzování podkladů, příprava řešení věcí, samostatné vyřizování náročnějších částí a další),
  • 8. třída – samostatné administrativní úkony s větším počtem účastníků, s rozsáhlejší podkladovou dokumentací, zajišťování odborných agend, provádění kontrol, inspekcí apod.,
  • 9. třída – náročnější samostatné úkony (např. zajišťování výkonu souhrnu více věcně souvisejících odborných agend, řešení přestupků a jiných deliktů, prošetřování stížností),
  • 10. třída – náročnější samostatné úkony vyžadující vysokoškolské vzdělání jako vykonávání dílčích legislativních prací, vedení řízení o návrhu opatření obecné povahy, vyřizování závažných stížností proti nevhodnému chování úředních osob,
  • 11. třída – náročnější úkony vyžadující vysokoškolské vzdělání (výkon komplexních právních činností, celostátní metodická, poradenská a konzultační činnost v oboru služby apod.),
  • 12. třída – náročnější a zodpovědnější úkony vyžadující vysokoškolské vzdělání (vypracovávání zásadních právních výkladů a stanovisek, provádění posuzovací, konzultační a poradenské činnosti, celostátní koordinace a metodické usměrňování správy státních fondů a další),
  • 13. třída – náročnější a zodpovědnější úkony vyžadující vysokoškolské vzdělání a zkušenosti (tvorba nebo komplexní posuzování návrhů právních předpisů s celostátní působností nebo předpisů Evropské unie, posuzování práv na náhradu za škody značného rozsahu a na zadostiučinění za rozsáhlou nemajetkovou újmu atd.),
  • 14. třída – nejvyšší pozice vyžadující vysokoškolské vzdělání (tvorba návrhů koncepčně nových právních předpisů s celostátní působností nebo právních úprav věcí, tvorba koncepce řešení věcně a právně nejsložitějších případů apod.),
  • 15. třída – nejvyšší pozice vyžadující vysokoškolské vzdělání (tvorba návrhů nejsložitějších systémů právních úprav včetně systémů právních úprav mezinárodního práva a práva EU atd.),
  • 16. třída – komplexní koordinace stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů hlavní činnosti v zákonem vymezené působnosti ministerstev.

Platové stupně

Platové stupně zohledňují délku praxe (zkušenosti) pouze na stejné nebo podobné pozici. Praxe v odlišném oboru se většinou nezapočítává vůbec, nebo maximálně v délce ⅔. Ve výjimečných případech může být započítána celá. Praxe by měla být vždy relevantní k výkonu dané pozice.

Na zařazení do platového stupně má vliv vzdělání. Má-li státní zaměstnanec znalosti a zkušenosti například na zařazení do 9. platové třídy, ale chybí mu vzdělání, dochází k odečtu části praxe od 1 roku do 9 let, což ovlivní výši platu (např. zaměstnanec v 9. platové třídě přijde o 4 roky praxe, pokud má pouze střední vzdělání bez výučního listu).

Platové stupně jsou:

  • do 1 roku,
  • do 2 let,
  • do 4 let,
  • do 6 let,
  • do 9 let,
  • do 12 let,
  • do 15 let,
  • do 19 let,
  • do 23 let,
  • do 27 let,
  • do 32 let,
  • nad 32 let.

Platové tabulky pro státní zaměstnance platné v roce 2020

Ke dni 1. ledna 2020 byla zrušena platová tabulka č. 1 s nejnižšími platy. Tato tabulka zahrnovala například manuální profese, nezdravotnický personál ve zdravotnických zařízeních, umělce nebo nepedagogické pracovníky. Pracovníci z této tabulky byli automaticky přeřazeni do 2. platové tabulky, čímž si polepšili až o 3 %.

  • platová tabulka č. 2 – nelékařští pracovníci, zaměstnanci v sociálních službách + pozice z původní tabulky č. 1,
  • platová tabulka č. 3 – lékaři, zubní lékaři a lékaři orgánů sociálního zabezpečení,
  • platová tabulka č. 4 – pedagogičtí pracovníci,
  • speciální výměry – hasiči, policisté, celníci, vojáci, úředníci ve služebním poměru.

Platová tabulka č. 2

Stupeň

Praxe

Platová třída 5–10

 5

6

7

8

9

10

1

do 1 roku

14 660

15 770

16 980

18 300

19 730

21 260

2

do 2 let

15 200

16 330

17 560

18 950

20 400

22 010

3

do 4 let

15 700

16 890

18 180

19 610

21 130

22 800

4

do 6 let

16 250

17 480

18 810

20 300

21 870

23 610

5

do 9 let

16 800

18 080

19 470

21 010

22 640

24 440

6

do 12 let

17 380

18 690

20 150

21 770

23 430

25 290

7

do 15 let

17 970

19 350

20 840

22 520

24 290

26 200

8

do 19 let

18 600

20 020

21 560

23 310

25 140

27 120

9

do 23 let

19 250

20 720

22 330

24 130

26 020

28 100

10

do 27 let

19 330

21 450

23 090

25 000

26 960

29 090

11

do 32 let

20 640

22 210

23 940

25 910

27 920

30 150

12

nad 32 let

21 370

22 990

24 780

26 830

28 920

31 240

Stupeň

Praxe

 Platová třída 11–16

11

12

13

14

15

16

1

do 1 roku

22 980

25 130

27 980

31 670

36 200

41 740

2

do 2 let

23 780

26 010

28 940

32 780

37 470

43 220

3

do 4 let

24 660

26 970

30 010

34 020

38 880

44 870

4

do 6 let

25 510

27 910

31 090

35 230

40 090

46 490

5

do 9 let

26 410

28 920

32 200

36 490

41 740

48 170

6

do 12 let

27 360

29 950

33 360

37 810

43 250

49 940

7

do 15 let

28 340

31 030

34 580

39 200

44 850

51 780

8

do 19 let

29 340

32 130

35 810

40 620

46 480

53 670

9

do 23 let

30 380

33 270

37 080

42 050

48 150

55 610

10

do 27 let

31 470

34 470

38 420

43 600

49 920

57 640

11

do 32 let

32 610

35 710

39 820

45 180

51 740

59 760

12

nad 32 let

33 790

37 030

41 290

46 840

53 650

62 000

Platová tabulka č. 3

Stupeň

Praxe

Platová třída

11

12

13

14

15

16

1

do 1 roku

33 420

35 480

39 900

42 510

45 060

47 840

2

do 2 let

34 330

36 490

41 000

43 630

46 300

49 180

3

do 4 let

35 350

37 560

42 140

44 810

47 590

50 570

4

do 6 let

36 330

38 620

43 310

46 030

48 900

52 020

5

do 9 let

37 370

39 760

44 540

47 300

50 290

53 490

6

do 12 let

38 460

40 930

45 810

48 600

51 710

55 020

7

do 15 let

39 610

42 160

47 130

50 010

53 190

56 640

8

do 19 let

40 770

43 440

48 500

51 400

54 750

58 320

9

do 23 let

41 960

44 740

49 910

52 880

56 350

60 030

10

do 27 let

43 230

46 100

51 400

54 410

58 000

61 820

11

do 32 let

44 530

47 530

52 940

56 000

59 720

63 690

12

nad 32 let

45 900

48 990

54 520

57 650

61 490

65 630

Platová tabulka č. 4: Pedagogičtí pracovníci (od 1. 1. 2020)

skoleni_15_4

Stupeň

Praxe

Platové třídy

4

5

6

7

8

9

1

do 2 let

14 640

15 880

17 180

18 610

23 590

29 490

2

do 6 let

15 180

16 450

17 890

19 370

24 270

29 750

3

do 12 let

16 130

17 540

19 030

20 730

24 910

30 090

4

do 19 let

17 250

18 730

20 350

22 030

26 050

30 720

5

do 27 let

18 340

19 950

21 670

23 570

27 210

31 670

6

do 32 let

19 910

21 650

23 460

25 490

29 140

33 290

7

nad 32 let

20 470

22 220

24 110

26 210

29 970

34 050

Platová tabulka č. 4: Pedagogičtí pracovníci (od 1. 1. 2020)

Stupeň

Praxe

Platové třídy

10

11

12

13

14

 1

do 2 let

29 740

30 270

30 930

31 670

32 850

2

do 6 let

30 010

30 800

31 570

32 630

34 390

3

do 12 let

30 470

31 200

32 840

34 000

36 240

4

do 19 let

31 410

32 360

34 210

36 500

39 250

5

do 27 let

32 400

33 720

36 340

39 300

43 120

6

do 32 let

34 200

35 590

39 380

42 450

46 610

7

nad 32 let

34 930

36 550

40 320

43 600

47 720

Příplatek za ztížené pracovní prostředí

Zaměstnanci pracujícímu ve ztížených podmínkách náleží příplatek, jehož výše závisí na míře rizik, intenzitě a doby působení ztěžujících vlivů:

  • I. skupina (zvýšená míra neuropsychické zátěže) – 500 až 1300 Kč,
  • II. skupina (značná míra neuropsychické zátěže) – 750 až 2500 Kč,
  • III. skupina (značná míra neuropsychické zátěže a zvýšené riziko ohrožení života či zdraví) – 1250 až 5000 Kč,
  • IV. skupina (nejvyšší míra neuropsychické zátěže a vysoké riziko ohrožení života či zdraví) – 1880 až 7500 Kč,
  • V. skupina (mimořádné riziko ohrožení života či zdraví) – 2500 až 10 000 Kč.
Co jsou to platové tabulky?
Platové tabulky jsou nástroj pro stanovení platového výměru státního zaměstnance. Existuje několik platových tabulek, kde každá odpovídá určitému oboru zaměstnání. Do jiné platové tabulky spadají složky integrovaného záchranného systému, do jiné pedagogové, úředníci, lékaři a podobně. Každá tato tabulka se skládá z tzv. platových tříd a stupňů.
Co má vliv na zařazení do platové třídy?
O zařazení do platové třídy rozhoduje nadřízený a zaměstnavatel daného státního zaměstnance. To, na jakou platovou třídu má pracovník nárok, ovlivňuje jeho dosažené vzdělání. Pokud má zaměstnanec vystudovanou například jen základní školu, bude zařazen do 1. až 2. třídy. Nejvyšší platové třídy pak náleží osobám, jež úspěšně absolvovaly vysokou školu v magisterském či vyšším stupni.
Jak fungují platové stupně?
Platové stupně vyjadřují jednotlivé řádky v dané platové tabulce. Zařazení do nich se odvíjí od délky započitatelné praxe zaměstnance. To, zda se praxe z předchozího zaměstnání odrazí na zařazení do platového stupně, závisí na oboru, v jakém daný zaměstnanec pracoval. Ten by měl být stejný nebo alespoň podobný pracovní pozici, pro kterou se výměr na základě platových tabulek stanovuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).