Státní a veřejné úřady a instituce mohou jen výjimečně zamítnout žádosti o informace o platech svých zaměstnanců. Například tehdy, když nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a zaměstnanec vykonává jen pomocné práce, třeba údržbu a úklid. Jinak musejí s pravdou o platech ven.
Informace o platech zaměstnanců ve státním a veřejném sektoru lze odepřít jen výjimečně. Tak rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. Můžete se tedy ptát, jaký má kdo z úředníků plat a úřad vám musí odpovědět.
Veřejná kontrola nebo boj za spravedlivý plat
Rozhodnutí můžete využít ve veřejném (politickém) zájmu ke kontrole toho, jak jsou vynakládány peníze daňových poplatníků. A nebo v soukromém zájmu, když se chcete domoci spravedlivé odměny za svou práci, pokud máte pocit, že jste v oblasti odměňování diskriminováni, zatímco jiní jsou preferováni a pobírají vyšší odměnu za práci stejné hodnoty.
Přečtěte si také: Osobní příplatek nelze odebrat jen kvůli platovým úsporám
Zákoník práce ve svém § 110 předepisuje, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Získat informaci o tom, kolik berou ostatní, je však v praxi velmi obtížné. I tady lze využít cestu, kterou ukázal Nejvyšší správní soud.
Čtěte také: Jak dokázat diskriminaci v odměňování, když jsou platy tajné?
Svobodný přístup zajistí zákon
Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků (tedy zaměstnanců státu, krajů, obcí a jejich úřadů a organizací, veřejných institucí) je podle ust. § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb., v platném znění) třeba zásadně poskytnout, a jen zcela výjimečně je možné jejich poskytnutí odepřít.
Takový je závěr precedenčního rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. října 2014 (spis. zn. 8 As 55/2012). V něm byl posuzován případ žádosti o informace o mimořádných odměnách ředitele školy ve Lhotě u Vsetína, které mu poskytla starostka obce. O informace žádal bývalý starosta obce.
Rozšířený senát ve svém jednomyslném rozhodnutí potvrdil svůj předchozí verdikt a názor vyjádřený v rozsudku ze dne 27. 5. 2011, (čj. 5 As 57/2010 – 79) a navázal na něj. Nejvyšší správní soud již v r. 2011 dospěl k závěru, že zaměstnanec vyplácený z veřejných rozpočtů je příjemcem veřejných prostředků ve smyslu informačního zákona.
V praxi to znamená, že případní žadatelé mají nárok na informace o výši zaměstnancových odměn, a to včetně některých osobních údajů. Jejich ochrana v podobných případech ustupuje právu na informace, rozhodl tehdy NSS.
Zveřejnění platu úředníky nepoškozuje
Nejvyšší správní soud odmítl obavy, že zveřejňováním informací o platech mohou být zaměstnanci ve veřejné sféře poškozeni: Informaci o výši platu (…) zaměstnance placeného z veřejných prostředků (…) nelze považovat za informaci, která by jej v případě zveřejnění difamovala nebo jinak snižovala jeho lidskou důstojnost, neboť sama o sobě výše platu žádný negativní informační obsah nemá. Plat je v typové i v individuální rovině odrazem hodnoty zaměstnavatelem „kupované“ práce a rámcově by se platy obdobně zdatných zaměstnanců v obdobných pozicích za obdobných podmínek měly sobě blížit. (…) Získat negativní konotaci může informace o platu zásadně jen za situace, kdy je plat poskytován jinak než podle zákonných pravidel, například neadekvátně vysoký, neodpovídající skutečné povaze vykonávané práce a zastírající skutečný stav věcí.
Výmluvy na obavy ze závisti také neobstojí
Ani nebezpečí závisti nemůže být důvodem informace neposkytnout: Závist jako lidská vlastnost vyvěrající z malosti duše není něco, čemu by se dalo právními prostředky čelit; jí musí čelit ti, kteří jí podléhají, svým mravním úsilím, a ti, kteří jsou jejím terčem, svojí trpělivostí, vnitřním klidem a odvahou. Obrana před závistí utajováním informací jen proto, aby se nemohly stát jejím zdrojem, by často vedla jen k prohloubení závisti na základě nepodložených dohadů a spekulací o výši platů poskytovaných z veřejných prostředků. Naopak, „sluneční svit“ informovanosti o platech placených z veřejných prostředků může mnohé přehnané představy o platech ve veřejné sféře rozptýlit.
Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků (a jakýchkoli jiných osob placených za svoji činnost nejrůznější povahy z veřejných prostředků) se zásadně poskytují a jen výjimečně neposkytují. V pochybnostech je třeba se přiklonit k poskytnutí, a nikoli k neposkytnutí informací.
Čí plat je třeba zveřejnit?
Bez dalšího testování je nutno poskytnout informace o platech zaměstnanců či jiných osob placených z veřejných prostředků. Týká se to osob vykazujících zejména některý z následujících rysů:
zaměstnanců v řídících pozicích povinného subjektu, tedy všech takových zaměstnanců, kteří řídí nebo metodicky vedou jiné zaměstnance či řídí nebo metodicky vedou činnost subjektů podřízených povinnému subjektu, podléhajících jeho dohledu, jím spravovaných nebo jím fakticky ovládaných,
zaměstnanců podílejících se na výkonu vrchnostenských oprávnění povinného subjektu, má-li povinný subjekt taková oprávnění (např. rozhodujících o právech či povinnostech osob, provádějících dohledovou, inspekční či kontrolní činnost, autorizované měření, zkušební činnost, metodické vedení apod.), nebo zaměstnanců, kteří, ač se sami na vlastní vrchnostenské činnosti nepodílejí, ji mohou nikoli nevýznamným způsobem ovlivnit (např. připravují podklady k rozhodování či koncepty rozhodnutí, zajišťují oběh dokumentů, zabezpečují provádění vrchnostenských činností po technické stránce nebo vykonávají jiné obdobné záležitosti v souvislosti s nimi),
zaměstnanců organizujících či provádějících činnosti, jež jsou úkolem povinného subjektu, ať již jde o činnosti povahy vrchnostenské, anebo jiné, anebo k takovýmto činnostem poskytujících významné podpůrné či doprovodné služby (např. analýzy, plánování, informační servis, zajištění vhodného technického a organizačního zázemí, logistika, informační technologie, provoz budov a jiných zařízení povinného subjektu),
zaměstnanců majících z jiných než výše uvedených důvodů faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídících nebo jiných důležitých pozicích, osoby s nikoli nevýznamným faktickým vlivem na tok informací uvnitř povinného subjektu či na jeho komunikaci navenek),
zaměstnanců, jejichž činnost má nebo může mít ekonomické dopady na veřejné rozpočty nebo na hospodaření povinného subjektu či jím řízených, jeho dohledu podléhajících, jím spravovaných či jinak ovlivňovaných osob.
Nevztahuje se na servisní práce
Pouze v některých výjimečných případech má ochrana soukromí takové osoby dostat přednost před platovou transparencí. Bude tomu v případech, u nichž budou kumulativně splněny následující podmínky:
osoba, o jejíchž platových poměrech má být poskytnuta informace, se na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a při zohlednění všech okolností nevýznamným způsobem a
nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně.
Odepření informace o platech tak připadá v úvahu jen u osob vykonávajících u povinného subjektu činnosti pomocné nebo servisní povahy (např. údržba, úklid, závodní stravování), a to samozřejmě jen tehdy, pokud neexistuje podezření:
- že plat je vyplácen za práci, která není ve skutečnosti vykonávána nebo je vykonávána v podstatně menší míře, než by to za normálních okolností odpovídalo dané pracovní pozici, či
- že vyplácený plat z nejasných důvodů podstatně vybočuje z platových poměrů obvyklých pro danou pracovní pozici.
ČLÁNKY DO MAILU