Hlavní navigace

Piráti silnic nemusejí být odškodněni z havarijního pojištění

22. 1. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Jela extrémně rychle. V obci, kde byla povolená rychlost 50 km/h, narazila do kolony vozidel. Když jí pojišťovna snížila plnění, protestovala. Nemusela ale také dostat nic. Proč?

Pojištěná uzavřela s pojišťovnou smlouvu o havarijním pojištění vozidla na částku 2 250 000 Kč. Dne 10. 8. 2013 s vozidlem havarovala a 13. 8. 2013 pojistnou událost nahlásila pojišťovně. Ta ukončila šetření až 22. 10. 2014 a vyplatila pojištěné pouze 321 204 Kč s tím, že pojistné plnění snížila o 10 % spoluúčasti, 12 % za podpojištění a 80 % jako sankční snížení plnění v rozsahu částky 803 008,80 Kč.

To se pochopitelně pojištěné nelíbilo, hodnotila to jako neoprávněný postup a domáhala se soudní cestou doplacení celé částky pojistného plnění. Navrhovala, aby soud uložil pojišťovně zaplatit jí oněch 803 008,80 Kč. Soud prvního stupně žalobu zamítl, protože na uvedenou pojistnou událost dopadá výslovně sjednaná výluka z pojištění, takže předmětná událost není pojistnou událostí.

Nedodržela povolenou rychlost a bourala

Z trestního spisu učinil zjištění, že žalobkyně dne 10. 8. 2013 jakožto pojistník a vlastník vozidla způsobila obecné nebezpečí spočívající v ohrožení ostatních účastníků silničního provozu, jejich životů, zdraví i majetku. A to tím, že ve středně hustém silničním provozu svévolně a bez omluvitelné příčiny řídila vozidlo extrémně vysokou rychlostí nejméně 177 km/h, ačkoliv věděla, že rychlost jízdy je v obci omezená.

V daném úseku přitom byla rychlost dopravní značkou omezena na 80 km/h. A ani v následujícím úseku, kde je dopravní značka omezující rychlost na 50 km/h, nesnížila pojištěná patřičným způsobem rychlost jízdy.

Rychlostí nejméně 143 km/h narazila v levém jízdním pruhu do osobních vozidel. Způsobila škodu na vozidlech a škodu na zdraví dalším osobám. Byla odsouzena pro spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti k trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců, který byl podmíněně odložen, a dále jí byl uložen trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu sedmi let a byla jí uložena povinnost k náhradě nemajetkové újmy. O honičce vozidel informovaly i sdělovací prostředky.

Nehoda způsobená rychlou jízdou není nahodilou událostí. Dá se s ní počítat, proto není pojištěna

Soud dospěl k závěru, že v daném případě havarijní pojištění na havárii nedopadá, neboť se nejedná o nahodilou událost. Dovodil, že bez protiprávního jednání žalobkyně jakožto pojistníka a pojištěného by ke škodné události nedošlo. Podle Všeobecných pojistných podmínek se nejednalo o nahodilou událost a současně bylo vozidlo užito ke spáchání trestné činnosti pojistníka, což je dalším důvodem výluky z pojištění podle pojistných podmínek.

Za tohoto stavu věci tedy soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl. Takové meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil i odvolací soud. Pojistnou událostí je totiž nahodilá skutečnost vyvolaná pojistným nebezpečím uvedeným v pojistné smlouvě nebo doplňkových pojistných podmínkách, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění za podmínek a v rozsahu stanoveném v pojistné smlouvě.

Vědomé porušení povinností řidiče může být posouzeno jako výluka

Za nahodilou událost se ovšem nepovažuje skutečnost způsobená pojistným nebezpečím, které nastalo v důsledku úmyslného jednání nebo úmyslného opomenutí pojistníka, pojištěného, jiné oprávněné osoby, osob jim blízkých nebo jiné osoby z podnětu těchto osob. Uvažme, že pojištěná přece jenom nějaké pojistné dostala vyplacené, ale také nemusela dostat nic, protože na její případ dopadá pojistná výluka.

Pojištěná si podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten upřesnil, že nahodilou událostí je skutečnost určená pojistnými podmínkami, o níž účastníci pojištění odůvodněně předpokládají, že může nastat. V době vzniku pojištění však nevědí, zda nastane, popřípadě kdy nastane.

Nahodilou není událost, o níž se v době vzniku pojištění ví, že už nastala, ani událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek, život nebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje. Popřípadě ten, komu v případě pojistné události vznikne právo na plnění.

Havarijní pojištění zpravidla kryje nedbalostní jednání řidičů, ne nepřímý úmysl způsobení škody

Předmětem pojistného rizika v podmínkách havarijního pojištění je zpravidla nedbalostní jednání řidičů, kteří bez přiměřených důvodů spoléhají, že škodu na pojištěném vozidle jako předmětu pojištění nezpůsobí, ač porušují pravidla silničního provozu, například nedodržením rychlostního omezení. Takové jednání je soukromoprávním majetkovým havarijním pojištěním kryto a právě pro tento účel zpravidla ze strany pojistníků jako pojištění smluvní sjednáváno.

O takovou situaci však nejde v případech úmyslného jednání pojištěného ve vztahu k předmětu pojištění, ať už pojištěný věděl, že škodu na vozidle způsobí, a chtěl ji způsobit (např. v případě podvodného jednání ve vztahu k pojistiteli), anebo byl se způsobením škody na svém vozidle v důsledku svého jednání srozuměn.

Žalobkyně řídila v obci ve středně hustém silničním provozu vozidlo extrémně vysokou rychlostí nejméně 177 km/h, ačkoliv věděla, že rychlost jízdy je v obci omezená. Nesledovala situaci v silničním provozu před vozidlem ani nereagovala na souvislé kolony vozidel v obou jízdních pruzích a v levém jízdním pruhu s levými svodidly narazila svým vozidlem do pomalu v levém pruhu popojíždějící kolony vozidel rychlostí nejméně 143 km/h a způsobila škodu jak na svém vozidle, tak na dalších vozidlech.

Za této konkrétní specifické situace musela žalobkyně vědět, že může škodu na svém vozidle způsobit, a s takovým důsledkem byla srozuměna. Nejde proto v takovém případě o pouhou nedbalost pojištěné, ale o případ nepřímého úmyslného jednání, které nepředstavuje nahodilou událost podle pojistných podmínek ani zákona o pojistné smlouvě.

skoleni_15_4

S nehodou mohla počítat. Uzavřel Nejvyšší soud

Nejvyšší soud ČR proto (v rozsudku spis. zn. 23 Cdo 1016/2019, ze dne 24. 6. 2020) uzavřel, že jednání pojistníka či pojištěného ze závazku pojištění majetku (havarijního pojištění) může představovat úmyslné jednání vylučující nahodilost skutečnosti označené jako pojistná událost v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává.

A to i ve formě nepřímého úmyslu (například poškození pojištěného vozidla vědomým porušením dopravních předpisů jízdou v provozu extrémně vysokou rychlostí za dalších mimořádných okolností dopravní nehody). Byť byl za toto jednání shledán v trestním řízení vinným nedbalostním trestným činem, jehož objektem je život, zdraví nebo majetek třetích osob.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).