Pokračujeme v popisování změn, které nastaly v oblasti vyplácení finanční pomoci zaměstnancům, kteří nedostávají odměnu od své firmy kvůli insolvenci. V dnešním článku si popíšeme například to, kdy se podle nových pravidel spustí mechanismus pomoci zaměstnancům nebo kdo dosáhne na peněžitou pomoc snáz a kdo vůbec.
Rozhodné období
Rozhodné období pro účely uspokojování mzdových nároků zaměstnanců se nově odvíjí až od oznámení o zahájení insolvenčního řízení.
(Připomeňme, že rozhodným obdobím jsou měsíce, za které zaměstnancům dlužné mzdové nároky nahradí stát místo firmy v platební neschopnosti. Zaměstnavatel zpravidla dluží zaměstnancům za delší dobu, takže ti si musejí vybrat, za který měsíc chtějí vyplatit peníze od úřadu práce.)
Zákon tak bude aplikován a mechanismus uspokojování mzdových nároků (vyplácení peněžité pomoci) při platební neschopnosti zaměstnavatele bude spuštěn až ve chvíli, kdy bude z veřejně přístupného rejstříku zřejmé, že bylo zahájeno insolvenční řízení.
Rozhodný okamžik už tedy nebude při podání insolvenčního návrhu. Za platebně neschopného tak nebude považován zaměstnavatel již dnem následujícím po podání insolvenčního návrhu, ale až dnem po dni, kdy bylo soudem oznámeno zahájení insolvenčního řízení.
A skutečnost, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti, je zásadní podmínkou pro to, aby se zaměstnancům, kterým dluží zaměstnavatel mzdy, pomáhalo.
V čem je rozdíl ohledně zahájení pomoci zaměstnancům
Rozhodné období se pro účely uspokojování mzdových nároků zaměstnanců bude nově odvíjet až od oznámení státních orgánů o zahájení insolvenčního řízení proti firmě. A to (rozdíl mezi dosavadními a novými pravidly) může být významné třeba koncem kalendářního měsíce.
Rozhodné období, tedy doba, z níž si zaměstnanci vybírají sami měsíce, za které jim má zaplatit místo insolventní firmy stát, se bude stále určovat jako období měsíce, v němž dojde ke klíčové události + tři měsíce předcházející a tři měsíce následující.
Jenže je rozdíl, jestli návrh bude podán např. koncem měsíce července 2023 – v pondělí 31. 7. 2023, nebo soud rozhodne např. v úterý 1. srpna 2023 a následující den bude středa 2. 8. 2023.
V prvém případě podle dosavadních pravidel by si vybíral zaměstnanec dlužné mzdové nároky za červenec 2023 + duben, květen a červen 2023 + srpen, září a říjen 2023.
Kdežto ve druhém případě počítáno podle nových pravidel si zaměstnanec bude vybírat dlužné mzdové nároky za srpen 2023 + květen, červen a červenec 2023 + září, říjen a listopad 2023.
A v praxi může být opravdu rozdílná situace, kolik zrovna zaměstnavatel za který měsíc zaměstnanci dluží.
Pak je samozřejmě důležité nejen to, za které období se vyplácejí dlužné peníze, ale i též, kdy se vyplácejí.
Určení období, ve kterém lze podat žádost o uspokojení mzdových nároků
S ohledem na nové vymezení rozhodného období je zároveň nově upraven počátek běhu lhůty pro podání žádosti o uspokojení mzdových nároků zaměstnanců.
Okamžik, od nějž se bude určovat počátek lhůty (5 měsíců a 15 dní) pro podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na úřadu práce, je totožný jako okamžik, od nějž se bude odvíjet rozhodné období.
Mzdové nároky tak nově může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě EU podle přímo použitelného předpisu EU, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.
Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
Platí ovšem, že jak délku rozhodného období, tak délku lhůty, po kterou je možno žádat o peněžitou pomoc, může mimořádně prodloužit vláda.
Určení částky rozhodné pro stanovení výše pomoci
Obdobně i při určení výše pomoci (uplatnění rozhodné částky, resp. jejích násobků) se bude vycházet z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den oznámení o zahájení insolvenčního řízení (nikoliv již jako dosud platné v den podání insolvenčního návrhu).
Aktuální částky, které si nyní uplatňují, jsme si přiblížili v předchozím článku.
Podstatné změny právní úpravy
Dále zmiňme další nejpodstatnější a nejzajímavější věcné změny, které přináší novelizace zákona.
K vyloučení z nároku na pomoc bude postačovat již 25% majetková účast u zaměstnavatele.
Na peněžitou pomoc nemá nárok zaměstnanec, který byl v rozhodném období statutárním orgánem zaměstnavatele, jež je v platební neschopnosti, nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast.
Na pomoc nebude mít nově nárok ani ten, kdo byl v rozhodném období členem statutárního orgánu zaměstnavatele nebo také osobou, která má rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele, přičemž pro vyloučení z nároku na pomoc postačí nově už nejméně 25% majetková účast.
Vyloučeno by tak mělo být vedení firmy, které podstatným způsobem ovlivnilo její situaci, třeba právě zavinilo platební neschopnost.
Změna definice splatného mzdového nároku, bude se vycházet již z výplatního termínu
Nově se splatným mzdovým nárokem bude rozumět mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce. Doposud bylo nutno vycházet z termínu splatnosti mzdy.
(Mzda nebo plat jsou dle § 141 odst. 1 zákoníku práce (ZP) splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být dle § 141 odst. 3 ZP sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v § 141 odst. 1 ZP.)
Kupř. mzda za duben 2023 je ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce splatná v měsíci květnu. A proto, je-li nyní spuštěn mechanismus peněžité pomoci dle zákona č. 118/2000 Sb., lze žádat o uspokojení mzdového nároku za měsíc duben 2023 a tento uspokojit až od začátku června, protože splatnost mzdy za duben 2023 je po celý měsíc květen 2023 a končí 31. květnem 2023.
Nově od 1. 7. 2023 se však splatným mzdovým nárokem bude rozumět mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce.
Takže pokud je výplatní termín stanoven kupř. na 15. den v následujícím měsíci (po měsíci, ve kterém byla vykonána práce a za nějž mzda náleží) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za srpen 2023, bude tento nárok považován za splatný pro účely zákona č. 118/2000 Sb. již 16. září a zaměstnanec bude moci žádat jeho uspokojení po úřadu práce, budou-li splněny další podmínky pro výplatu pomoci.
Opakovaný nárok na pomoc téhož zaměstnance u téhož zaměstnavatele bude moci vzniknout dříve
Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může Úřad práce ČR prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po měsíci následujícím po tom, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele uspokojen.
Nově od 1. 7. 2023 se tato lhůta zkrátí, když další peněžitá pomoc bude moci být poskytnuta již bezprostředně po uplynutí měsíce, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl uspokojen mzdový nárok (tedy nikoliv až po uplynutí měsíce následujícího).
Kde zjistit, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti, a lze žádat o pomoc?
Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou žádat peněžitou pomoc, vyvěšuje Úřad práce ČR na své úřední desce, a to včetně informace o lhůtě, ve které lze žádat o uspokojení mzdových nároků.
Činí tak neprodleně poté, co se dozví o platební neschopnosti zaměstnavatele. Tyto informace Úřad práce ČR rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách.
Zveřejňování na úřední desce Úřadu práce ČR od 1. 7. 2023 odpadne, informace budou zveřejňovány již jen na jeho internetové stránce. Stejně tak odpadne předávání informací a jejich zveřejňování na internetové stránce MPSV v dosavadní podobě, protože je údajně nadbytečné, jelikož servery Úřadu práce ČR a MPSV jsou propojeny.
Stránky MPSV jsou rovněž propojeny s insolvenčním rejstříkem. Navíc internetové stránky MPSV poskytují vyhledávač zaměstnavatelů v platební neschopnosti.
Odečítání kompenzace odstupného
Z přiznaného mzdového nároku, který odpovídá odstupnému, bude Úřad práce ČR prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odečítat kompenzaci odstupného podle § 44b zákona o zaměstnanosti, pokud byla zaměstnanci přiznána.
ČLÁNKY DO MAILU