Hlavní navigace

OSVČ se mají zvýšit povinné odvody. „Aby měly důstojný důchod,“ navrhuje MPSV

18. 1. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Ministryně práce Jana Maláčová navrhuje výrazně zvýšit podnikatelům odvody na důchodové pojištění „za účelem zajištění důstojné výše budoucího důchodu“. Kolik by podle ní měly OSVČ nově platit na zálohách?

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vedené Janou Maláčovou poslalo před časem do připomínkového řízení několik předloh, které postupně překlápí dílčí změny důchodového systému do paragrafového znění. O první z nich jsme vás informovali v článku Máte fyzicky náročnou práci? Za každých 10 let byste měli jít o rok dříve do penze.

Druhá předloha plánuje zvýšit důchod o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Toto opatření má pomoci především ženám, jejichž penze jsou, často právě kvůli mateřské a rodičovské, nižší než u mužů.

Poslední předloha, která plánuje rozdělení důchodového systému na nultý a první pilíř, také počítá s výrazným navýšením odvodů pro OSVČ.

Současný stav u hlavní a vedlejší činnosti

Při výpočtu záloh na důchodové pojištění se za příjem považuje vyměřovací základ za daný rok. Podnikatelé si tento vyměřovací základ mohou stanovit i sami. Ale jen tak, že nejméně bude vyměřovací základ v současnosti odpovídat 50 % daňového základu (který získáme jako příjmy minus výdaje). Zároveň však zákon stanovuje prostřednictvím minimálních záloh nejnižší částku, pod které nemohou odvody klesnout. Pokud by tedy skutečně dosažené příjmy indikovaly nižší než minimální zálohu na pojištění, musí podnikatel zaplatit právě aspoň minimální zálohu.

Tu pro OSVČ vykonávající hlavní činnost stanovíme pomocí minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který odpovídá 25 % průměrné mzdy. Pro letošek je to částka 8861 Kč. Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala po celý rok, odpovídá částce 106 332 Kč.

Minimální zálohu pak vypočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, čímž po zaokrouhlení získáme částku 2588 Kč.

V případě vedlejší činnosti je OSVČ povinna si platit důchodové pojištění, pokud daňový základ dosáhne tzv. rozhodné částky, která činí 2,4násobku průměrné mzdy. Letos tedy částky 85 058 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost se pak stanoví jako 10 % průměrné mzdy, tedy 3545 Kč. Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok, odpovídá částce 42 540 Kč.

Minimální zálohu v tomto případě získáme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, což po zaokrouhlení odpovídá 1036 Kč.

Podle důvodové zprávy si OSVČ, které si dlouhodobě určují vyměřovací základ pro pojistné pouze na úrovni povolených minim, a nevyužívají tak možnost si určit jako vyměřovací základ podstatně vyšší částku, dosáhnou na starobní důchod ve výši, kterou nelze označit jako důstojnou. Proto MPSV navrhuje popisované výpočty změnit tak, aby se minimální zálohy na důchodové pojištění zvýšily.

Nově: vyšší zálohy z vyššího základu

Ministryně práce proto do předlohy zapracovala, s plánovanou platností od roku 2023, návrh na změnu výpočtu odvodů tak, že:

  • vyměřovacím základem pro OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti má být nejméně 75 % daňového základu místo současných 50 % (§ 5b odst. 1 věta první a § 14 odst. 2 zákona o pojistném na soc. zabezpečení),
  • měsíční vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost má činit nejméně 40 % průměrné mzdy místo současných 25 % (§ 14 odst. 5 věta první zákona o pojistném na soc. zabezpečení),
  • měsíční vyměřovací základ OSVČ, která se pro účely placení záloh považuje za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, má činit nejméně 15 % průměrné mzdy místo současných 10 % (§ 14 odst. 5 věta druhá zákona o pojistném na soc. zabezpečení).

Důvodové zpráva k navrhované změně uvádí následující: Zvýšení vyměřovacího základu pro důchodové pojištění může někdo vnímat jako generování příliš vysoké zátěže na straně odvodů placených OSVČ. Nižší odvody, které vytvářejí nižší důchodové nároky, by však neměly být používány jako nástroj na podporu samostatně výdělečné činnosti. Náklady na jakoukoli podporu samostatně výdělečné činnosti by měly být transparentní formou dotování části těchto lépe harmonizovaných odvodů prostřednictvím obecného zdanění.

Jak návrh zvýší zálohy?

Jak přesně může navrhovaný způsob výpočtu zvýšit zálohy s přihlédnutím k pravidlům platným pro rok 2021? Podívejme se na několik příkladů.

OSVČ s měsíčním příjmem 32 000 Kč

Nejprve se podívejme na OSVČ, která si měsíčně vydělá 32 000 Kč měsíčně a uplatňuje 60% výdajový paušál.

  • Roční příjmy: 384 000 Kč
  • 60% výdajový paušál: 384 000 × 60 % = 230 400 Kč = výdaje
  • Daňový základ: 384 000 − 230 400 Kč = 153 600 Kč

Současná pravidla

Měsíční vyměřovací základ z reálných příjmů: 153 600 / 12 × 50 % = 6400 Kč.

Minimální vyměřovací základ pro rok 2021: 25 % z 35 441 Kč = 8861 Kč.

Tato OSVČ tedy bude platit zálohu z minimálního vyměřovacího základu, jejíž výši stanovíme jako 8861 × 29,2 % = 2588 Kč.

Navrhovaná pravidla

Měsíční vyměřovací základ z reálných příjmů: 153 600 / 12 × 75 % = 9600 Kč.

Minimální vyměřovací základ pro rok 2021: 40 % z 35 441 Kč = 14 177 Kč.

Opět platí, že tato OSVČ bude platit zálohu z minimálního vyměřovacího základu, jejíž výši stanovíme jako 14 177 × 29,2 % = 4140 Kč.

OSVČ s příjmem 32 000 Kč měsíčně by podle nových pravidel na důchodovém pojištění odvedla na minimální záloze 4140 Kč měsíčně, což je o 1552 Kč více než podle současných pravidel.

OSVČ s měsíčním příjmem 80 000 Kč

Podívejme se ještě na OSVČ s vyššími měsíčními příjmy, například ve výši 80 000 Kč měsíčně, opět s využitím 60% výdajového paušálu.

  • Roční příjmy: 960 000 Kč
  • 60% výdajový paušál: 960 000 × 60 % = 576 000 Kč = výdaje
  • Daňový základ: 960 000 – 576 000 Kč = 384 000 Kč

Současná pravidla

Měsíční vyměřovací základ z reálných příjmů: 384 000 / 12 × 50 % = 16 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ pro rok 2021: 25 % z 35 441 Kč = 8861 Kč.

Tato OSVČ tedy bude platit zálohu odvozenou z vyměřovacího základu stanoveného z reálných příjmů. Vypočteme ji jako 16 000 Kč × 29,2 % = 4672 Kč.

Navrhovaná pravidla

Měsíční vyměřovací základ z reálných příjmů: 384 000 / 12 × 75 % = 24 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ pro rok 2021: 40 % z 35 441 Kč = 14 177 Kč.

Opět platí, že tato OSVČ bude platit zálohu odvozenou z vyměřovacího základu stanoveného z reálných příjmů. Vypočteme ji jako 24 000 × 29,2 % = 7008 Kč.

OSVČ s příjmem 80 000 Kč měsíčně by podle nových pravidel na důchodovém pojištění odvedla na minimální záloze 7008 Kč měsíčně, což je o 2336 Kč více než podle současných pravidel.

OSVČ na vedlejší činnost s příjmem 18 000 Kč

Nyní se ještě podívejme na OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, např. z titulu pobírání rodičovského příspěvku. Její měsíční příjem činí 18 000 Kč. OSVČ musí platit zálohy na důchodové pojištění, protože její daňový základ přesáhl rozhodnou částku.

  • Roční příjmy: 216 000 Kč
  • 60% výdajový paušál: 216 000 Kč × 60 % = 129 600 Kč = výdaje
  • Daňový základ: 216 000 Kč − 129 600 Kč = 86 400 Kč

Současná pravidla

Měsíční vyměřovací základ z reálných příjmů: 86 400 / 12 × 50 % = 3600 Kč.

Minimální vyměřovací základ pro rok 2021: 10 % z 35 441 Kč = 3545 Kč.

Tato OSVČ bude platit zálohu odvozenou z vyměřovacího základu stanoveného z reálných příjmů. Vypočteme ji jako 3600 × 29,2 % = 1052 Kč.

Navrhovaná pravidla

Měsíční vyměřovací základ z reálných příjmů: 86 400 / 12 × 75 % = 5400 Kč.

Minimální vyměřovací základ pro rok 2021: 15 % z 35 441 Kč = 5317 Kč.

Opět platí, že OSVČ bude platit zálohu odvozenou z vyměřovacího základu stanoveného z reálných příjmů. Vypočteme ji jako 5400 × 29,2 % = 1577 Kč.

OSVČ na vedlejší činnost s příjmem 18 000 Kč měsíčně by podle nových pravidel na důchodovém pojištění odvedla na minimální záloze 1577 Kč měsíčně, což je o 525 Kč více než podle současných pravidel.

Anketa

Jak se připravujete na důchod? (lze volit více možností)

OSVČ vs. zaměstnanec

Na výši odvodů OSVČ a zaměstnanců bez přispění jejich zaměstnavatelů se v minulosti zaměřoval článek na našem sesterském serveru Podnikatel.cz: Jak se to má opravdu s odvody OSVČ a zaměstnanců? Připravili jsme velké srovnání

Maláčová převzala návrh Komise pro spravedlivé důchody navzdory tomu, že jak už tehdy upozorňovala Hospodářská komora ČR (HK ČR), toto opatření dopadne relativně více na OSVČ s nižšími příjmy.

HK ČR také zdůrazňovala, že základem pro výpočet výše pojistného je polovina rozdílu mezi dosaženými hrubými příjmy a vynaloženými výdaji a že tento rozdíl je tzv. smíšeným důchodem drobných podnikatelů, který zahrnuje jak zisk, tak příjem z pracovní činnosti pro vlastní podnik. Tak jako se pojistné neodvádí ze zisku zaměstnavatelů, tak se pojistné neplatí z podnikatelského zisku OSVČ, ale jen z peněz odpovídajících mzdě. Stávající rozdělení smíšeného důchodu půl na půl je výsledkem intenzivních politických a odborných diskuzí, vedených v minulosti.

Důvodová zpráva k této předloze připouští, že základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je stanoven odlišným způsobem, který je dán charakterem postavení OSVČ ve společnosti, kdy se předpokládá, že tyto osoby jsou schopny samy (popř. za využití služeb odborných poradců) vyhodnotit své finanční možnosti a tomu přizpůsobit výši svých příspěvků do důchodového systému. Podpora podnikání realizovaná prostřednictvím nižších odvodů pro důchodové pojištění se negativně projevuje nejen v nižším výběru pojistného od OSVČ ve srovnání se zaměstnanci, ale i v jejich nízkých důchodech, které v praxi neodpovídají dříve dosahovaným příjmům.

skoleni_7_4

Autoři návrhu tedy uznávají odlišný charakter podnikání a zaměstnání s tím, že se předpokládají, že jsou OSVČ schopné vyhodnotit své finanční možnosti. Návrh na zvýšení odvodů tuto myšlenku ale trochu popírá, protože nepřipouští, že se OSVČ zajistí na důchod jinak než prostřednictvím vyšších odvodů – např. pomocí úspor či investic, které mohou být navíc předmětem dědictví. Najednou tedy nekalkuluje s faktem, že OSVČ musí podnikat s určitou mírou plánování a zodpovědnosti, jak se předpokládá například v oblasti nemocenského pojištění, jejíž účast je dobrovolná se všemi důsledky, které z toho plynou v případě pracovní neschopnosti.

Návrh, který byl nyní připomínkován, ve skutečnosti nemusí vůbec dojít na konec legislativního procesu. Jak před časem upozornila ministryně financí Alena Schillerová, současná vláda už do voleb změny prosadit nestihne kvůli legislativním lhůtám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).