Hlavní navigace

Penzijní reforma podle návrhu: Základ 10 000 Kč už po 25 letech a bonusy za děti

14. 12. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Návrh úprav penzijního systému počítá s výrazným snížením potřebné doby pojištění a za to slibuje minimum ve výši 10 000 Kč. Další část důchodu si budete muset víc zasloužit, přilepší vám vyšší příjmy, delší doba v práci nebo výchova dětí.

Ministryně práce Jana Maláčová představila se šéfkou Důchodové komise Danuší Nerudovou podrobnější plány penzijní reformy. Nejedná se však o reformu v pravém slova smyslu. Jedná se pouze o parametrické úpravy stávajícího systému. Žádná revoluční myšlenka toho, jak změnit nastavení systému, aby se stal pro stát dlouhodobě udržitelný, na konferenci nepadla.

Maláčová sice poukázala na to, že český penzijní systém je zranitelný a jeho příjmy budou v budoucnu klesat hlavně kvůli stárnutí populace, řešením je podle ní ale stabilizace dodatečnými příjmy, přesněji příjmy z daní. Nikoli změny vedoucí k tomu, aby systém tolik nezatěžoval státní kasu.

Nultý a první

Už více než rok je známo, že se v rámci dalšího pokusu o penzijní reformu má opět rozdělit stávající důchodový (průběžný) systém na dva pilíře. Nultý a první.

Nultý pilíř má fungovat na principu solidarity. Odsud by dostávali penzisté s nárokem na důchod (potřebná doba pojištění + důchodový věk) dávku ve stejné výši. Šlo by o jakýsi zaručený důchod. Nultý pilíř by stát financoval z rozpočtu, z daní.

Z nového prvního pilíře by se vyplácela zásluhová část důchodů. Závisela by tedy na tom, jaké jste měli příjmy (přesněji osobní vyměřovací základ), jak dlouho jste pracovali nebo kolik jste např. vychovali dětí. Tento pilíř by byl financován z vybraného pojistného.

Debata se vedla mimo jiné o to, kolik by měl základní důchod činit a jak stanovovat zásluhovou část penze. Byly proto stanoveny tři varianty, z nichž se nakonec rozpracovala prostřední z nich, technická.

10 000 Kč měsíčně za 25 let pojištění

Podle informací od Maláčové a Nerudové se nyní počítá se základním důchodem ve výši 10 000 Kč z nultého pilíře pro každého, kdo odpracuje 25 let, během kterých bude odvádět pojistné. Nárok na penzi by tak vznikal už po 25 letech pojištění, a ne až po 35 letech, jak je tomu nyní.

Z prvního pilíře se má vyplácet zbytek důchodu, jehož výše bude záviset na:

  • předchozích výdělcích a délce doby pojištění,
  • péči o děti,
  • nevýdělečných obdobích, jako je vojna, doba invalidity apod.

Výchovné: pětistovka za dítě

Za péči o děti by měl být bonifikován hlavní pečující. Tzv. výchovné by mělo činit 500 Kč měsíčně k penzi za každé vychované dítě, maximálně však 1500 Kč měsíčně (max. tedy za tři děti). Bonus za výchovu dětí by se měl zavést od roku 2023.

Podle Maláčové by se v tom samém roce měla spustit také kalkulačka, která by umožnila průběžné hodnocení dob důchodového pojištění. Všichni by si tak mohli spočítat, co ještě chybí k odchodu do důchodu a s jakým příjmem budou muset vyjít ve stáří, resp. jaký důchod jim vychází v danou chvíli podle dosavadní doby pojištění, příjmů atd.


Autor: Prezentace MPSV

Příklady dopadů dílčích úprav penzijního systému

Náročné profese dříve do důchodu

Další opatření se mají dotknout lidí pracujících v tzv. náročných profesích. Za každých 10 let práce v této profesi by se o rok snížil jejich důchodový věk. Náročné profese mají být pracovní pozice z 3. a 4. kategorie dle kategorizace práce podle vyhlášky 432/2003 Sb., která hodnotí vliv práce na zdraví pracovníka. V praxi by tak šlo např. o horníky, svářeče, brusiče, všeobecné sestry se specializací atd.

Na dodatečných výdajích penzijního systému za tuto změnu by měli participovat zaměstnavatelé, kteří by odváděli pojistné zvýšené o 5 procentních bodů za každého zaměstnance v náročné profesi.

Větší výhoda pro pracující důchodce

Návrh opatření také počítá s větším zvýhodněním lidí, kteří v důchodu dál pracují. Jak zaznělo na tiskové konferenci, současný systém oceňuje jeden odpracovaný rok těchto lidí v penzi nepoměrně k tomu, kolik za tuto dobu odvedou státu na zálohách na důchodovém pojištění. Příjmy pracujících důchodců by se tak nově měly danit méně. Čtěte také: Přivyděláváte si k důchodu? Pozor na odvody na sociálním a zdravotním pojištění

V současnosti jsou pravidla nastavena tak, že pokud pobíráte penzi v plné výši, můžete po každých 360 odpracovaných dnech zažádat o navýšení výpočtového základu důchodu o 0,4 %. Pobíráte-li během výdělečné činnosti polovinu penze, pak máte nárok na navýšení o 1,5 % za každých 180 odpracovaných dní. Pokud se rozhodnete důchod při výdělečné činnosti nepobírat, výpočtový základ se zvýší o 1,5 % za každých 90 odpracovaných dní.

Příklad ocenění pracujících důchodců podle současných pravidel

Důchodci byl přiznán starobní důchod od 10. 9. 2015, který byl vyměřen z výpočtového základu 18 565 Kč. Při pobírání důchodu pracuje nepřetržitě dosud a v tomto období nebyl nemocný a ani neměl jiné nezapočitatelné dny.

Zvýšení důchodu mu bude náležet ode dne následujícího po dni, kdy získal 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti, tj. od 4. 9. 2016. Pokud si požádá o zvýšení důchodu, bude mu starobní důchod od tohoto data zvýšen o 75 Kč (0,4 % z výpočtového základu 18 565 Kč).

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Start už v roce 2022?

Celkově mají opatření nejvíce pomoci ženám, hlavně těm s nízkými příjmy. Ženy jsou podle Maláčové znevýhodněné kvůli výpadku příjmů během produktivního života, posléze nižší mzdou a následně ještě výslednou výší penze, která výpadky v příjmech a jejich nižší úroveň nekompenzuje. Ženy tak mají v průměru o více než 2600 Kč nižší důchod.


MPSV

Dopady na penze

Maláčová předpokládá, že by návrh zákona předložila do mezirezortního připomínkového řízení už během tohoto měsíce a začátkem příštího roku by plán představila vládě. Legislativní proces by měl proběhnout příští rok a start prvních opatření pak v roce 2022.

Podle ministryně práce by v roce 2022 mohla začít platit následující opatření:

  • rozdělení systému financování penzí na nultý a první pilíř,
  • základní důchod z nultého pilíře,
  • zkrácení potřebné doby pojištění na 25 let,
  • nižší daně pro pracující důchodce.

Jak už jsme zmínili, v roce 2023 by mělo být zavedeno tzv. výchovné a mělo by dojít ke spuštění důchodové kalkulačky. V roce 2024 by mělo dojít k prvnímu snižování důchodového věku za práci v náročných profesích. V roce 2025 pak k dokončení systému ocenění nevýdělečných osob, změny ve výpočtu invalidních a pozůstalostních penzí a zkrácení penalizace u předčasných důchodů. V tomtéž roce má přijít také zefektivnění III. pilíře a daňová reforma, od které si Maláčová slibuje i větší podíl financování důchodového systému.

Ministryně práce představila své plány ohledně úprav penzijního systému i přes to, že ministryně financí Alena Schillerová při jednání nad daňovým balíčkem v Senátu uvedla, že tato vláda důchodovou reformu představit nestihne, protože legislativní lhůty neumožní prosazení zásadních změn.

Kde na to vezmeme? To opět nezaznělo

Velkou slabinou návrhu je opět fakt, že Maláčová znovu jasněji nepředstavila vizi, jak přesně bude důchodový systém financován.

Návrh celkově více slibuje, než aby objasňoval, kde přesně se na spravedlivější a nákladnější penzijní systém vezmou peníze, myslí si Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Poukazuje na to, že z návrhu vyplývá, že bez výrazného navýšení zadlužení státu, bez navýšení daňového a odvodového zatížení, nebo bez navýšení věku odchodu do důchodu není uskutečnitelný ani udržitelný.

skoleni_4_3

Míní-li ministryně Maláčová, že navrhovanou důchodovou reformu zaplatí vyšší zdanění digitálních firem nebo dodatečné odvodové zatížení kapitálového majetku, jedná se o naivní představu. Digitální firmy i kapitál jako takový jsou v globalizovaném světě velmi obratné v tom, jak svoji daňovou povinnost dramaticky ponížit či jak se jí zcela vyhnout.

Ještě závažnější nedostatek ale Kovanda vidí v tom, že návrh nepobízí občany k převzetí výraznější odpovědnosti za své zajištění na stáří už od mladšího věku. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).