Standardní situace může vypadat třeba následovně: zařídíte si živnostenské oprávnění, otevřete si bar, provozujete jej a spolu s tím platíte i zálohy na zdravotní pojištění. Jsou ale i případy, kdy tyto zálohy platit nemusíte, a to z různých důvodů.
Začínáte
Jednou z variant, kdy nemusíte platit zálohy na zdravotním pojištění, je případ, kdy jej za vás hradí stát. To je ale pouze v omezených případech, které jsou jmenovitě uvedeny v § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jde například o nezaopatřené děti, poživatele starobního důchodu nebo příjemce rodičovského příspěvku. Jestliže i za vás z nějakého důvodu platí zdravotní pojištění stát, máte coby OSVČ tato zvýhodnění:
- V kalendářním roce, v němž zahájíte podnikání, nemusíte platit zálohy na pojistné.
- Nemusíte dodržet minimální vyměřovací základ.
Zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce svého podnikání samozřejmě platit nemusíte, ale můžete. V tomto případě je to na dobrovolné bázi. Vyměřovací základ rovněž dodržet nemusíte, tudíž odvádíte pojistné stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu vašich výdajů.
Zálohy by se vás v tomto případě týkaly až následující kalendářní rok, a to navíc pouze v případě, že byste měli v prvním kalendářním roce svého podnikání kladný hospodářský výsledek. Jestliže jste skončili v mínusu, zálohy na pojistné se vás opět netýkají.
V případě kladného výsledku ale budete odvádět zálohy dle svých dosažených příjmů a povinnost placení minimálních záloh pro vás zaniká.
Jste poživatelem starobního důchodu a rozhodli jste se si přivydělávat jako OSVČ – budete vyrábět náramky. Svou činnost jste zahájili v červnu 2015. Do prosince 2015 jste si svou činností vydělali 85 000 Kč. Za rok 2015 zálohy platit nemusíte. V roce 2016 vám při podávání daňového přiznání bude vypočtena minimální výše zálohy, kterou budete nově odvádět.
Podnikání máte jako „vedlejšák“
To je další varianta, jak se „vyhnout“ placení záloh. Většinou k ní dochází v situaci, kdy jste zaměstnaní jako klasický zaměstnanec, ale zároveň jste si zřídili živnostenské oprávnění a podnikáte. Platí pro vás tyto podmínky:
- Musíte oznámit zahájení i ukončení vedlejší výdělečné činnosti.
- Musíte být pojištěni u jedné zdravotní pojišťovny.
- Výše pojistného se počítá sazbou 13,5 % z 50 % skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů. Nemusíte tedy respektovat minimální vyměřovací základ pro OSVČ.
V takovém případě musíte při zahájení činnosti učinit prohlášení, že zahajujete činnost právě formou vedlejší výdělečné činnosti. Pak zálohy platit nemusíte.
V následujícím roce podáte „Přehled o příjmech a výdajích“, kde rovněž uvedete, že činnost vykonáváte jen jako vedlejší.
Předpokladem ovšem je, že vašim hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání v tom daném roce, a že z tohoto zaměstnání bylo odváděno pojistné z vyměřovacího základu ve výši nejméně 9900 Kč. Zaměstnání navíc musí trvat po celý kalendářní měsíc.
Jestliže toto splníte, zálohy odvádět nemusíte. V dalším roce pouze jednorázově do 8 dnů od podání „Přehledu o příjmech a výdajích“ uhradíte pojistné vypočtené na základě samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku.
A pokud se vás netýká povinnost podávat zmíněný přehled, doplácíte pojistné do 8. dubna příslušného roku.
Požádáte o snížení záloh
Pokud platíte vyšší než minimální zálohy, které jsou v současné době 1823 Kč měsíčně, můžete se ve chvíli, kdy se vám příliš nedaří a nemáte peníze, obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a tam požádat o snížení zálohy.
Případné snížení není časově omezeno a pojišťovna vám ji tak může snížit až do doby podání následujícího přehledu.
V únoru 2013 odevzdáte pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích. V dubnu 2013 požádáte o snížení záloh a pojišťovna vám vyhoví. Zálohy vám může snížit až do měsíce, ve kterém v roce 2014 podáte nový přehled.
Zálohy na zdravotní pojištění vám pojišťovna může snížit na minimální hranici 1823 Kč v případě, že máte povinnost platit alespoň tyto minimální zálohy.
Pokud jste v situaci, kdy pro vás zmíněné minimum neplatí, může vám pojišťovna placení záloh ještě více snížit. Případně nebudete muset platit zálohy vůbec.
Povinnost platit zálohy se vás nebude týkat, pokud jste podali přehled za loňský kalendářní rok se záporným výsledkem nebo pokud pojišťovna povolí snížení záloh na nulu (v případě, že i letos máte zatím záporný výsledek).
Jste nemocní
Dalším případem, kdy nemusíte zálohy na zdravotním pojištění platit, je v situaci, kdy onemocníte. Není to ovšem tak jednoduché.
Zcela jednoznačně nemusíte platit zálohy na zdravotní pojištění pouze v případě, že vám byla nařízena karanténa. Za každý měsíc, který jste v karanténě museli strávit, pak nemusíte zálohy odvádět.
Pokud vás ale skolí nemoc, musí se vám zároveň šikovně trefit do kalendáře, jinak máte smůlu.
Příklad: Na začátku března 2016 jste onemocněli, a tak jste odpracovali jen 1 den. Byli jste nemocní celý březen a ještě první týden v dubnu. Vaše nemoc trvala 35 dní. Zálohy na zdravotní pojištění ale zaplatíte stejně, protože v každém z těchto měsíců jste něco odpracovali.
Aby vám byly zálohy za březen odpuštěny, nesměli byste onen jeden den odpracovat. Podle zákona jste totiž výdělečně činní, pokud jste v daném měsíci odpracovali alespoň něco. Vy jste odpracovali 1 den v březnu a několik dní v dubnu, tudíž zálohy platíte. Výjimkou je výše zmíněná karanténa.
Všechno navíc musíte pečlivě zadokumentovat. Na příslušnou zdravotní pojišťovnu musíte doručit alespoň kopii neschopenky. Nedoporučuje se také oznámení příliš odkládat, a to kvůli případným komplikacím v případě zpětného dokazování.
Volná inspirace článkem Antonína Daňka v časopise Národní pojištění.
ČLÁNKY DO MAILU