Hlavní navigace

O spravedlnosti daní

7. 1. 2002
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Je dnešní daňová soustava spravedlivá? I její efektivitu by bylo možné zvýšit. K tomu by však byla nutná rozsáhlá reforma státní správy.

Často se hovoří o spravedlnosti daňového systému. Mělo by se říkat „o spravedlnos­tech“, protože jsou nejméně dva druhy: vertikální a horizontální. Vertikální znamená, že lidé s vyšším příjmem platí více, lidé s nižším méně. Horizontální zase, že lidé se stejným příjmem platí stejně.

Horizontální spravedlnost není problémem, pokud mluvíme o daních přímých. U daní nepřímých záleží na spotřebním koši toho kterého spotřebitele (tj. co který uživatel nakupuje).

Vertikální spravedlnost už je horší. Při stejné míře zdanění platí více vydělávající více absolutně, ne však relativně. A zde je kámen úrazu mezi teoriemi. Současné systémy progresivního zdanění (vyšší daňová sazba u lidí s vyšším příjmem) jsou „spravedlivější“, ale lépe umožňují daňové úniky, a zdražují kontrolu. Navíc daňová sazba pro nejvyšší příjmové třídy musí být celkem vysoká (většina obyvatel patří do těch nižších, kde nelze příliš snižovat), což u této třídy zvětšuje tzv. umrtvenou ztrátu.

U zdanění jednou a rovnou sazbou budou sice menší rozdíly v absolutních platbách (při dosti rozdílné mzdě), bude však docházet k menším machinacím kvůli přechodu mezi daňovými pásmy.

Pro mnohé je systém s jednou rovnou daní pro všechny fyzické osoby nepřijatelný. Prý je málo spravedlivý. Pro vyrovnání rozdílů mezi oběma systémy, neboli pro uspokojení všech vlků, je možná jednodušší (těžko říci zda i levnější) systém s jednou rovnou daňovou sazbou, ale s daňovými úlevami či podporou na přesně definovatelných a hlavně dobře obhajitelných principech. Škoda, že ani zde by nešlo zabránit machinacím a obcházení zákona.

Největší problém však je jiný. Je třeba zefektivnit daně tak, aby jak umrtvená ztráta (případným zájemcům rád pojem blíže osvětlím), tak i náklady na kontrolu byly relativně co nejnižší. Slovem relativně mám namysli „vůči sumě vybraných daní a poplatků“. To bychom ale zabrousili až do problémů veřejné správy a podobně.

Umrtvená ztráta se snižuje s klesající daňovou sazbou. To znamená, že pokud budeme chtít vybírat stále stejnou sumu (pravděpodobnost radikálního snížení výdajů mi nepřipadá reálná), patrně by se musela zavést širší škála daní o nižší sazbě.

Jednou z možností je přechod k silnější roli daní nepřímých. Zde je vždy velká diskuse. Pro mnohé jsou tyto daně nepřehledné. Ale stejně se stávají významnou a mnohde nejsilnější položkou státních příjmů.

Bez nepřímých daní se již nikdo (ve smyslu státní rozpočet) neobejde, a jsou méně vidět. Navíc, když je více stupňů zdanění třeba DPH, má spotřebitel na výběr. Luxusní zboží má vyšší daň, takže kdo si koupí drahé zboží, zaplatí státu více jak poměrně tak absolutně. Je pravda, že někde byly vysloveny názory, že jednotná DPH by byla také možností, ale ta by byla sociálně neprůchodná. A tedy ani politicky.

skoleni_15_4

Proti tomu jde problém daňové správy a kontroly. Zjednodušeně řečeno by nárůst těchto výdajů neměl přerůst umrtvenou ztrátu.

Tato polemika bude věčná. Daňová reforma je stálým tématem, ale bez větší vymahatelnosti se neobejde ani dnešní systém. Možná bychom se nejdříve měli zaměřit na něj, a na jiné oblasti prostředí pro výběr daní. Neboť stát bez daní je jen utopií.

Je dle vašeho názoru současná daňová soustava spravedlivá?

  • Ano, je.
    18 %
  • Ne, zvýhodňuje občany s nižšími příjmy.
    30 %
  • Ne, zvýhodňuje občany s vyššími příjmy.
    19 %
  • Nevím.
    17 %
  • Nechci se vyjadřovat, účastnil jsem se přípravy této daňové soustavy.
    16 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).